Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů

(1) Poplatník, který

a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 až 4 ve stanovené lhůtě,

b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 3 nepravdivě uvedl nižší počet zaměstnanců nebo dopravních prostředků podle § 5 odst. 7,

c) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek,

d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků,

je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník splnil všechny své povinnosti včetně zaplacení dlužných rozhlasových nebo televizních poplatků ještě před tím, než byl provozovatelem vysílání ze zákona vyzván k zaplacení přirážky.

(3) Poplatník, který je fyzickou osobou, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle § 8 odst. 5 nebo některou z povinností uložených v § 8 odst. 6, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč. Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který ve stanovené lhůtě nesplnil některou z povinností uložených v § 8 odst. 6 písm. a) nebo b), a současně přestal platit rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč.

Nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

(1) Provozovatel vysílání ze zákona může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností podle tohoto zákona, pokud si je provozovatel vysílání ze zákona nezajišťuje sám.

(2) Pověřená osoba je povinna poukázat poplatníky zaplacené rozhlasové poplatky Českému rozhlasu a poplatníky zaplacené televizní poplatky České televizi. Pověřená osoba je dále povinna předávat provozovateli vysílání ze zákona údaje z evidence, kterou pro něj vede na základě pověření podle odstavce 1, a poskytovat mu součinnost nezbytně nutnou pro jeho postup podle § 9 a 10.

(1) Účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle § 2 odst. 4 zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., zanikají uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 až 5 se považuje za splněnou, pokud před dnem účinnosti tohoto zákona byl poplatník přihlášen k evidenci podle dosavadních právních předpisů.

(3) Držitel poštovní licence16) je pověřenou osobou až do uplynutí doby 3 měsíců ode dne, kdy mu provozovatel vysílání ze zákona písemně sdělí, že uzavřel smlouvu s pověřenou osobou podle § 11 odst. 1, popřípadě že činnosti pověřené osoby bude vykonávat sám. Odměna držitele poštovní licence za vedení evidence poplatníků a za vybírání rozhlasových a televizních poplatků se stanoví podle zvláštních právních předpisů17).

(4) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů14), pokud není stanoveno jinak.

Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se zrušuje.

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 50 odst. 1 větě první se číslo „1“ nahrazuje číslem „0,5“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „5“.

2. V § 50 odstavec 1 zní:

„(1) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat reklamu a teleshopping s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním sportovní či kulturní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní nebo kulturní události. Je-li do vysílání programu provozovatele ze zákona zařazována reklama podle věty prvé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Přímým spojením reklamy s vysíláním sportovní či kulturní události se rozumí zařazení reklamy do programu bezprostředně před vysíláním sportovní či kulturní události, bezprostředně po jejím odvysílání a zařazování do přestávek takové události.“.

3. V § 50 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu. Toto ustanovení se nevztahuje na programy podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

4. V § 51 odst. 3 se za slova „ze zákona nesmí“ vkládají slova „denní vysílací“.

5. Část čtrnáctá se zrušuje.

V zákoně č. 135/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, se čl. I zrušuje.

V zákoně č. 192/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů, se část třetí zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou § 14 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, § 14 bodu 1, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007 a § 14 bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

1) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 129 občanského zákoníku.

5) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) Například vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, ve znění sdělení č. 37/1999 Sb., vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 12 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 341/2004 Sb.

9) Příloha k vyhlášce č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, kapitola IV. – Smyslové orgány, oddíl A – Zrak, oddíl B – Sluch a ústrojí rovnováhy, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.

10) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

12) § 115 občanského zákoníku.

13) § 2 obchodního zákoníku.

14) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

19) § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.