Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí se ve zdaňovacím období nepřihlíží k obecně závazné vyhlášce, která nabyla platnosti po 1. říjnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na obecně závaznou vyhlášku, která nabyla platnosti do 17. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období podle odstavce 1, pokud se na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky touto obecně závaznou vyhláškou zjednala náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.

(3) K ustanovení obecně závazné vyhlášky vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení obecně závazné vyhlášky, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového ustanovení.

(4) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází dotčená obec, o vydání výzvy ke zjednání nápravy obecně závazné vyhlášky nebo rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky a o tom, že nově vydanou obecně závaznou vyhláškou byla zjednána náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.

(5) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na obecně závaznou vyhlášku podle § 17a.

(1) Obec je povinna elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží.

(2) K výroku opatření obecné povahy vydanému podle tohoto zákona vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí jeho účinnosti, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového výroku.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na opatření obecné povahy podle § 17a.“.

81. § 17a včetně nadpisu zní:

(1) Obec může při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní, události nejdéle na dobu 5 let zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, a to

a) obecně závaznou vyhláškou, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. a) nebo b), nebo

b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. c).

(2) Osvobození od daně z nemovitých věcí lze přijmout též pro již uplynulé zdaňovací období.

(3) Obecně závazná vyhláška nebo opatření obecné povahy podle odstavce 1 musí být vydány tak, aby nabyly účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné události došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem.

(4) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 1 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na zdaňovací období po lhůtě pro podání daňového přiznání.

(5) Obec může osvobodit podle odstavce 1

a) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce,

b) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, nebo

c) pozemek, zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku dotčené mimořádnou událostí, jsou-li označeny způsobem podle § 12e; na nemovitou věc, která v opatření obecné povahy není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena.“.

Čl. XIV

1. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije také na

a) vynětí z předmětu daně podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) změnu vyplývající ze zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodů 1 až 5, § 9 odst. 1 písm. m) bodů 1, 2 a 4 až 6, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

c) změnu vyplývající z rozdělení výše sazby pro pozemky druhu ostatní plocha podle § 6 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

d) změnu vyplývající ze zařazení zdanitelné stavby do sazby podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

e) změnu vyplývající ze zvýšení částky podle § 11a odst. 1 písm. b) nebo § 15 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12 použije také na zánik osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12.

4. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14.

5. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na obecně závaznou vyhlášku, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 4 odst. 1 písm. v), § 4 odst. 1 písm. x), § 9 odst. 1 písm. w), § 12d odst. 3 nebo § 17a odst. 4 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na místní koeficient podle obecně závazné vyhlášky, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vydané podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vztahující se na

a) území celé obce se hledí jako na místní koeficient pro obec podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60,

b) území celého katastrálního území se hledí jako na místní koeficient pro toto katastrální území podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, pokud se současně nevztahuje na území celého městského obvodu nebo městské části,

c) území celého městského obvodu nebo městské části se hledí jako na místní koeficient pro tento městský obvod nebo tuto městskou část podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60,

d) všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch se hledí jako na místní koeficient pro tuto skupinu podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60.

8. Ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 62, se na bod 7 písm. b) a c) použije obdobně.

9. Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období roku 2024 činí 1,0.

10. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.

13. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

14. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 11 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

15. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou zavedla koeficient podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se tento koeficient naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XV

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až zm) se označují jako písmena f) až zl).

2. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo „předpisů“ vkládají slova „s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření“.

3. V § 4 odst. 1 písm. j) se bod 4 zrušuje.

4. V § 4 odst. 1 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) až zl) se označují jako písmena o) až zk).

5. V § 4 odst. 1 se písmeno r) zrušuje.

Dosavadní písmena s) až zk) se označují jako písmena r) až zj).

6. V § 4 odst. 1 písm. t) se slova „a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu“ zrušují a za částku „100 000 Kč“ se vkládají slova „ , a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč“.

7. V § 4 odst. 1 se písmeno zb) zrušuje.

Dosavadní písmena zc) až zj) se označují jako písmena zb) až zi).

8. V § 4 odstavec 3 zní:

„(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.“.

9. V § 4a se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena o) a p).

10. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „d) a e) poskytnuté“ nahrazují slovy „e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá“.

11. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě třetí se slova „ , kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí,“ zrušují.

12. V § 6 odst. 4 písm. a) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele“.

13. V § 6 odstavec 6 zní:

„(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.“.

14. V § 6 odst. 7 písm. e) se slovo „povinná“ a slova „stanovená právním předpisem“ zrušují.

15. V § 6 odst. 9 písmeno b) zní:

„b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování,“.

16. V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů,“ vkládají slova „v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období“.

17. V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se slova „předpis a“ nahrazují slovem „předpis,“ a slova „ ; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období“ se nahrazují slovy „nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu“.

18. V § 6 odst. 9 písmeno g) zní:

„g) příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené,“.

19. V § 6 odst. 9 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 6d zrušuje.

Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až u).

20. V § 6 odst. 9 se písmena m) a n) včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušují.

Dosavadní písmena o) až u) se označují jako písmena m) až s).

21. V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce“.

22. V § 6 odst. 10 písm. a) se slova „ , s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce“ nahrazují slovy „a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce“.

23. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jsou zejména“ nahrazují slovy „a jednotlivými druhy příjmu jsou“.

24. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova „účasti na“ nahrazují slovy „podílu ve“, slovo „omezeným,“ se nahrazuje slovy „omezeným nebo podílu“ a za slova „komanditní společnosti“ se vkládají slova „ , které nejsou představovány cenným papírem,“.

25. V § 10 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „hazardních her; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z“ zrušují.

26. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí:

„p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,

q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).“.

27. V § 10 odst. 3 písmena a) a b) znějí:

„a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč,

b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,“.

28. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 5 se částka „15 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“.

29. V § 10 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen.“.

30. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“.

31. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.“.

32. V § 10 odstavec 9 zní:

„(9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2024, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji

a) tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku

1. k 31. prosinci 2024, nebo

2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024, a

b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.“.

33. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 82 a 82a zrušují.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

34. V § 15 odst. 7 větě první se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

35. V § 16 odst. 1 písm. a) se slovo „48násobku“ nahrazuje slovem „36násobku“.

36. V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „48násobek“ nahrazuje slovem „36násobek“.

37. V § 17c se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.“.

38. V § 19 odst. 1 písmeno zd) zní:

„zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,“.

Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje.

39. V § 19 odst. 1 se konci písmene zl) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zm) se zrušuje.

40. V § 21 odst. 1 větě první se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“.

41. V § 21b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem.

(7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.“.

42. V § 23 odst. 17 se slova „na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou“ se nahrazují slovy „na českou měnu použije kurz pro přepočet daně“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ ; pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví“.

43. V § 23e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d).“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

44. V § 23g odst. 5 písm. a) a b) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví“.

45. V § 23g odst. 5 písm. c) a d) se slova „kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení“ nahrazují slovy „na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví,“.

46. Za § 23h se vkládají nové § 23i a 23j, které včetně nadpisů znějí:

(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých

a) kursový rozdíl není realizován a

b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který

a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,

b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

c) není v likvidaci a

d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.

(3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím

a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,

b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,

c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem

1. vstupu poplatníka do likvidace,

2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,

3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo

4. skončení řízení o pozůstalosti,

d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví,

e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před

1. přechodem na vedení daňové evidence,

2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích,

3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo

4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a

f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob

1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo

2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil.

(4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání.

(5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4.

(6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4.

(1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období.

(2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání.

(3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět.

(5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle § 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu.“.

47. V § 24 odst. 2 písm. j) se bod 4 včetně poznámek pod čarou č. 23b a 110a zrušuje.

Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.

48. V § 24 odst. 2 písm. j) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „ ; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy“.

49. V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní:

„zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,“.

50. V § 24 odst. 2 písmeno zs) zní:

„zs) výdaje v podobě

1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo

2. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,“.

51. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zv) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zz) se zrušuje.

52. V § 24 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M1, u kterých byla úplata u finančního leasingu během doby finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1.“.

53. V § 25 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „zaměstnanci“ vkládají slova „ , pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to“.

54. V § 25 odst. 1 písm. t) se slova „s výjimkou tichého vína“ zrušují.

55. V § 28 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „U vozidel kategorie M1, technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1.“.

56. V § 29 odst. 2 se za číslo „6“ vkládají slova „ , 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5“.

57. V § 29 odst. 3 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.

58. V § 30a se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

59. V § 30a odst. 1 větě první se slova „zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu“ nahrazují slovy „ , který je bezemisním vozidlem,“, číslo „2020“ se nahrazuje číslem „2024“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2028“.

60. V § 30a odst. 2 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

61. V § 30a se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

62. V § 30a odst. 3 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

63. Za § 30d se vkládají nové § 30e až 30g, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 142 znějí:

(1) Při odpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1.

(2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1 se rovná jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1 z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M1 odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M1 je

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně.

(7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu.

(8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M1, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu.

(9) Pokud je na vozidle kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl.

(10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl.

(1) Pokud je vozidlo kategorie M1 předmětem finančního leasingu, je úplata u finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek.

(2) Pokud je vozidlo kategorie M1 nabyto jako předmět finančního leasingu, je

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M1, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M1, které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek.

(6) U jiného majetku podle odstavce 5 je

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku.

(7) Pokud je na vozidle kategorie M1 podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M1 podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla.

(1) Vozidlem kategorie M1 se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel142).

(2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M1 nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10.

(3) Zůstatková cena vozidla kategorie M1 podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem, který poplatník pro odpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.

(4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M1 uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5.

(5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, u vozidla kategorie M1 u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší.

(6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M1, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M1 v průběhu doby odpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M1 bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první.

142) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“.

64. V § 35a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „příjmů“ vkládají slova „ , pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob“.

65. V § 35b odst. 1 písm. b) větě druhé se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „daně z příjmů právnických osob“.

66. V § 35b odst. 1 písm. b) se za větu druhou vkládá věta „U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost.“.

67. V § 35ba odst. 1 písmeno b) zní:

„b) slevu na manžela,“.

68. V § 35ba odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují.

69. V § 35ba odst. 2 se slova „částky uvedené“ nahrazují slovy „výši slev uvedených“ a slova „písm. g) a“ se zrušují.

70. V § 35ba odst. 3 se slova „snížení daně“ nahrazují slovy „slevu na dani“ a text „f)“ se nahrazuje textem „e)“.

71. § 35bb včetně nadpisu zní:

(1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují

a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b) příspěvky na péči a na sociální služby,

c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.“.

72. V § 35c odstavec 8 zní:

„(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.“.

73. V § 35d odst. 1 a v § 35d odst. 2 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.

74. V § 36 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „19“ nahrazuje číslem „21“.

75. V § 38 se vkládá nadpis, který zní:

76. V § 38 odstavec 1 zní:

„(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který

a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,

2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,

b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo

2. jednotným kurzem.“.

77. V § 38 odst. 2 větě první se slova „směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni“ nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den“.

78. V § 38 odst. 3 větě první se slova „uvedené v § 22 zákona“ nahrazují slovy „plynoucí v cizí měně“ a slova „ , který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví.20)“ se nahrazují slovy „pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu“.

79. V § 38 odst. 3 věta druhá zní: „Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.“.

80. V § 38 odst. 4 se slova „směnný kurz stanovený Českou národní bankou“ nahrazují slovy „kurz pro přepočet daně“.

81. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:

„(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.

(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz

a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo

b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.

(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.

(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet

a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,

b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a

c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví.“.

82. Za § 38b se vkládají nové § 38ba až 38bc, které včetně nadpisů znějí:

(1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví.

(2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo ke změně měny účetnictví.

(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,

b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.

(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí

a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6,

b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a

c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.

(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.“.

83. V § 38d se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39g zrušuje.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.

84. V § 38da odst. 1 se slova „a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně“ nahrazují slovy „je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem

a) v podobě licenčního poplatku, nebo

b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4.“.

85. V § 38da odstavec 3 zní:

„(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.“.

86. V § 38da se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

87. V § 38da odstavec 4 zní:

„(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.“.

88. V § 38da odst. 5 písm. a) se za slovo „příjmech“ vkládají slova „podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4“ a slova „stejného druhu“ se zrušují.

89. V § 38g odst. 2 větě čtvrté se slova „a g)“ zrušují.

90. V § 38h odst. 2 větě první se slovo „4násobku“ nahrazuje slovem „3násobku“ a slovo „4násobek“ se nahrazuje slovem „3násobek“.

91. V § 38h odst. 6 a 13 se slova „a g)“ zrušují.

92. V § 38h se odstavec 14 zrušuje.

93. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „a g)“ zrušují.

94. V § 38k odst. 5 písmeno c) zní:

„c) že pro účely uplatnění slevy na manžela

1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a

2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,“.

95. V § 38k odst. 5 se písmena h) až j) zrušují.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h).

96. V § 38l odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmena j) a k) se zrušují.

97. V § 38l odst. 2 písm. a) se slova „manželky (manžela)“ nahrazují slovy „manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka“, slova „dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)“ se nahrazují slovem „manžela,“ a slova „manželka (manžel)“ se nahrazují slovem „manžel“.

98. V § 38l odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

99. V § 38l odst. 4 se slova „poplatník nebo“ a slova „na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo“ zrušují.

100. § 38lb se včetně nadpisu zrušuje.

101. V § 38lc odstavec 4 zní:

„(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.“.

102. V § 38lc odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „náležitostí“ vkládá slovo „formulářového“.

103. V § 38lc odst. 5 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

104. V § 38t odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně“ zrušují.

105. V § 38t se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým

a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.“.

106. § 39 včetně nadpisu zní:

Plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.“.

107. § 39b se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. XVI

1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Na jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt a rodinný dům, ve kterých měl zaměstnanec bydliště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 3 úvodní část ustanovení věta třetí zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a na peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo za kalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) použije § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

b) nepoužije § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na příjem vyplacený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., ve znění účinném před 1. prosincem 2003, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. j) nebo § 6 odst. 9 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na příjem prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky vyplacený nebo poskytnutý do 31. ledna 2024 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud právo na jeho vyplacení vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a odpisovaný podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku se použije § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Na vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem ani není využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání, uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání u poplatníka nebo přenechané jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání před prvním dnem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto vozidla se nepoužijí § 28 odst. 6 věta druhá a § 30e až 30g zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně se postupuje u jiného majetku, kterým jsou výdaje hrazené uživatelem vynaložené na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu.

11. Na příjmy z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 36 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, a ze kterého by byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, v roce 2023, lze použít § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Pro účely § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 71 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v letech 2024 a 2025 nepoužije.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XVII

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 se za slovo „poplatníky“ vkládají slova „pojistného na nemocenské pojištění a“, slova „důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni“ a slova „důchodovém a“ se zrušují.

2. V § 5 odst. 1 větě první se slova „pro pojistné na důchodové pojištění“ zrušují.

4. V § 5b odst. 1 větě první se za slova „50 % daňového základu“ vkládají slova „před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu“.

5. V § 5b odst. 2 písm. a) a c) se za slova „věty první“ vkládají slova „nebo druhé“.

6. V § 5b odst. 2 písm. b) a c) se slova „věty druhé“ nahrazují slovy „věty třetí“.

7. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní:

„c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,“.

8. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 2 a písm. f) se číslo „2,1“ nahrazuje číslem „2,7“.

11. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

(1) Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo.

(2) Je-li u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce dosaženo za příslušný kalendářní měsíc rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, oznámí tuto skutečnost okresní správa sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům, kteří tohoto zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě dohody o provedení práce. Není-li dále stanoveno jinak, zaměstnavatel je povinen za tento kalendářní měsíc odvést pojistné do 30 dnů od doručení oznámení podle věty první.

(3) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 2 věty druhé předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši

a) vyměřovacích základů všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v příslušném kalendářním měsíci, u kterých bylo dosaženo rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a za které je plátcem pojistného, a

b) pojistného, které je povinen odvést z úhrnu vyměřovacích základů stanovených podle písmene a).

(4) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce povinen odvést pojistné podle § 8 odst. 5, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost tomuto zaměstnanci spolu s výší pojistného, které je zaměstnanec povinen zaplatit, obdobím, za které má být pojistné zaplaceno, platebními údaji pro zaplacení pojistného a lhůtou splatnosti pojistného. Pojistné je splatné do 30 dní od doručení oznámení podle věty první.“.

12. V § 14 odst. 2 se text „50 %“ nahrazuje textem „55 %“.

13. V § 14 odst. 3 písm. b) se částka „25 500 Kč“ nahrazuje částkou „28 050 Kč“.

14. V § 14 odst. 3 písm. c) se částka „39 000 Kč“ nahrazuje částkou „42 900 Kč“.

15. V § 14 odstavec 5 zní:

„(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.“.

16. V § 14 odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2 a 4“ a věta poslední se zrušuje.

17. V § 14 odst. 9, § 14a odst. 2 a § 22a odst. 6 se slova „2 až 5“ nahrazují slovy „2, 4 a 5“.

19. V § 25d odst. 1 písm. b) se za slova „§ 9 odst. 2 nebo 3“ vkládají slova „nebo § 9a odst. 3, anebo údaje podle § 9a odst. 1“.

Čl. XVIII

1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2024 se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období před rokem 2024 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XIX

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,“.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

2. V § 2 odst. 4 se za slovo „něj“ vkládá slovo „vůbec“.

3. V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

4. V § 2 odst. 6 se za slovo „vozidla“ vkládají slova „ , jeho podkategorií“ a za slovo „kategorie“ se vkládá slovo „ , podkategorie“.

5. V § 2 odst. 7 se za slovo „číslice“ vkládají slova „ , podkategorii vozidla“ a za slova „vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla“ se vkládají slova „ , podkategorii vozidla“.

6. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným“ zrušují a slovo „zapsaným“ se nahrazuje slovy „ , případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány“.

7. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Výše daně za zdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

a) na začátku zdaňovacího období nebo

b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.

(3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidla, určí se jedna dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo

b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce.“.

8. V § 12a odst. 2 písm. a) se slova „ , případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno,“ zrušují.

9. V § 12a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl

a) úhrnu jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a

b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.“.

10. V § 14 se slova „rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury“ nahrazují slovy „státního rozpočtu“.

11. § 14a se včetně nadpisu zrušuje.

Čl. XX

Pro daňové povinnosti u daně silniční na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Čl. XXI

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písmeno c) zní:

„c) v možnosti získání státní podpory fyzickými osobami, pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření.“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

2. V § 2 odst. 1 větě druhé se slova „stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9)“ nahrazují slovy „poskytování stavebního spoření a výkon dalších činností podle § 9“ a věta třetí se zrušuje.

3. V § 2 odst. 2 se za slovo „činnosti“ doplňují slova „podle odstavce 1“.

4. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat

a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a

b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů.“.

5. V § 3 se za slova „Označení „stavební spoření“ “ vkládají slova „nebo jeho překlady“ a slova „jejich překlady,“ se nahrazují slovy „jejich překlady“.

6. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

7. V § 6 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:

„k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů,“.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).

8. V § 6 odst. 1 písm. l) se slova „a) až j)“ nahrazují slovy „a) až k)“.

9. V § 6 odst. 2 se slova „písm. a) až f) a i)“ nahrazují slovy „písm. a) až f), i) a k)“.

10. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „může“ doplňují slova „na základě bankovní licence“.

11. V § 9 odst. 2 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „a v § 5 odst. 5“.

12. V § 9 odst. 3 se slova „ , v roce 2012 nejvýše 25 %“ a slova „ , v roce 2012 30 % tohoto součtu“ zrušují.

13. V § 9 odst. 3 větě druhé se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“.

14. V § 9 odst. 5 větě první se slova „a poboček zahraničních finančních institucí“ nahrazují slovy „ , poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie“.

15. V § 9 odst. 5 větě druhé se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

16. V § 9a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy,“.

Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.

17. V § 10 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.

18. V § 16a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 5 odst. 5 nebo“.

19. V § 16a odst. 1 písm. f) se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“.

20. V § 16aa odst. 1 písm. a) se za slova „označení „stavební spoření““ vkládají slova „nebo jeho překlady“.

21. V § 16aa odst. 1 písmeno b) zní:

„b) v rozporu s § 3 používá slova „stavební spořitelna“, jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě.“.

Čl. XXII

Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Čl. XXIII

V § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

Čl. XXIV

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ

Čl. XXV

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.

2. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Čl. XXVI

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Čl. XXVII

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 21a se odstavec 3 zrušuje.

2. V § 21b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

3. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně nadpisu zní:

(1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.

(3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.“.

Čl. XXVIII

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Čl. XXIX

V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., odstavec 3 zní:

„(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1).“.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Čl. XXX

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 18c odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou“.

2. V § 18c odst. 4 větě první se za slova „K žádosti“ vkládají slova „o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně“ a slova „být přiloženy“ se nahrazují slovy „žadatel přiložit“.

3. V § 18c odst. 4 větě druhé se slova „včetně vzoru jejího formuláře“ zrušují a za slovo „žadatele“ se vkládají slova „v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně“.

4. V § 18c se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují.“.

5. V § 18c odst. 6 větě první se za slovo „Komora“ vkládají slova „určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně,“.

6. V § 18c odst. 7 větě první se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.

7. V § 18c odst. 7 větě druhé se za slovo „advokáta“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a za slova „že poskytnutí právních služeb“ se vkládá slovo „bezplatně“.

8. V § 18c odst. 8 se za slovo „Komorou“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nedohodne-li se advokát s klientem jinak“.

9. V § 18c odst. 9 se za slovo „žadatele,“ vkládají slova „kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně,“ a za slovo „je“ se vkládá slovo „žadatel“.

10. V § 23 odst. 3 větě první se slovo „spočívající“ nahrazuje slovy „bezplatně a spočívá-li právní služba“.

11. V § 23 odst. 3 větě druhé se za text „§ 18c“ vkládají slova „k poskytnutí právní služby bezplatně“.

12. V § 23 odst. 4 větě první se za slova „§ 18a nebo“ vkládají slova „§ 18b anebo“.

13. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.“.

Čl. XXXI

Žádost o určení advokáta podaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v řízení zahájeném podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí a toto řízení se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Čl. XXXII

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.“.

2. V § 12 odst. 3 větě první se za slovo „sedimentačních“ vkládají slova „nebo retenčních“.

3. V § 18a se slova „(dále jen „koncesionář“) vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek.2b)“ nahrazují slovy „vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „koncesionář“)2b).“.

Poznámka pod čarou č. 2b zní:

„2b) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo koncesionáře“.

5. V § 20a odst. 1 písmeno o) zní:

„o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny,“.

6. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo na 10 dnů“ nahrazují slovy „ , na 10 dnů nebo na 1 den“.

7. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „3 měsíce“ nahrazují slovy „30 dnů“.

8. V § 21 odstavec 3 zní:

„(3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet

a) koeficientu 1,

b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a

c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz.“.

9. V § 21 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Sazba časového poplatku na

a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok,

b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a

c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok.

(5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o

a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku,

b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a

c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce.“.

10. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada.“.

11. V § 21a odst. 4 písm. d) se slova „je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem“ nahrazují slovy „jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6“.

12. V § 21b odst. 1 větě poslední se slova „má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla“ nahrazují slovy „je-li registrováno v České republice“.

13. V § 21b odst. 3 písm. a) se slova „a není-li vozidlo registrováno v České republice“ zrušují.

14. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „nákladů“ zrušuje.

15. V § 22 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „nákladů“.

16. V § 22 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“.

17. V § 22 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích

1. znečištěním ovzduší,

2. hlukem a

3. emisemi CO2.“.

18. V § 22 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

19. V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo „třídy“ vkládá slovo „EURO“ a za text „písm. b)“ se vkládají slova „bodu 1“.

20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3.“.

21. V § 22 odst. 4 větě druhé se slova „ , registrační značku elektrického vozidla“ zrušují.

22. V § 22c odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,“.

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).

23. V § 22c odst. 1 písm. e) se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene g)“.

24. V § 22c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

„f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,

1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo

2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,“.

Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k).

25. V § 22c odst. 1 písm. g) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“.

26. V § 22c odst. 1 písm. i) se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene h)“.

27. V § 22c odst. 1 písm. j) se slova „písmene g)“ nahrazují slovy „písmene i)“.

28. V § 22c odst. 3 se za větu první vkládá věta „Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti.“.

29. V § 22c odst. 3 větě třetí se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. c) až f)“ a slova „působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací“ se nahrazují slovy „jejich působnosti“.

30. V § 22c odst. 4 písm. b) se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. g)“.

31. V § 22c odst. 7 se slovo „Výši“ nahrazuje slovy „Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši“.

32. V § 22e odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

33. V § 22e odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

„d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje,“.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

34. V § 22h odst. 1 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. i)“.

35. V § 24 odst. 5 písm. d) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a)“.

36. V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „a odstavce 6 písm. d)“ zrušují.

37. V § 25 odst. 6 písm. a) se slova „přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)“ nahrazují slovy „užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“),“.

38. V § 25 odst. 6 písm. c) se na konci bodu 3 doplňují slova „nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,“.

39. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní:

(1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze

a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho

1. délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,

2. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo

3. délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo

b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem.

(2) Žádost o povolení obsahuje

a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,

2. datum narození nebo identifikační číslo,

3. adresa pobytu nebo sídla,

b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a

c) v případě povolení

1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo

2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace.

(3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží

a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a

b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců.

(4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka.

(5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci44).

(6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace.

(7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek.

(8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem.

(9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu.

(10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.“.

40. V § 29a odst. 7 písm. e) se slova „přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy“ nahrazují slovy „zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly“.

41. V § 30 odst. 2 písm. a) se číslo „100“ nahrazuje číslem „50“.

42. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova „Souvisle zastavěným“ nahrazují slovem „Zastavěným“ a slova „(dále jen „území“)“ se zrušují.

43. V § 30 odst. 3 písm. b), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slovo „území“ nahrazuje slovy „zastavěné území obce“.

44. V § 30 odst. 4 se slova „ze 100“ nahrazují slovy „z 50“.

45. V § 38a odst. 3 písmeno a) zní:

„a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo“.

46. V § 38a odstavec 4 zní:

„(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.“.

47. V § 38a odst. 7 se slova „a kraje“ zrušují.

48. V § 38d odst. 2 se slova „nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi“ nahrazují slovy „nebo jím“.

49. V § 40 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) povoluje

1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku,

2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a

3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,“.

50. V § 40 odst. 3 písmeno a) zní:

„a) povoluje

1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a

2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,“.

51. V § 40 odst. 4 písm. c) se za slova „přestupků podle“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“.

52. V § 42a odst. 1 písm. n) a v § 42b odst. 1 písm. n) se slova „terénní úpravy“ nahrazují slovy „nestavební záměr“ a slova „silničního správního“ se nahrazují slovem „stavebního“.

53. V § 42a odst. 1 písm. p) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.

54. V § 42a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní:

„r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.“.

55. V § 42a odst. 8 písm. a) se za text „písm. a), b)“ vkládají slova „a r)“.

56. V § 42a odst. 8 písm. k) se slova „v příkazním řízení“ nahrazují slovem „příkazem“.

57. V § 43 odst. 1 větě první a v § 43 odst. 3 větě druhé se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“.

58. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé.“.

59. V § 43 odst. 3 větě druhé se text „45 %“ nahrazuje textem „30 %“ a text „15 %“ se nahrazuje textem „30 %“.

60. V § 43 odst. 3 větě třetí se za slova „pokutu podle“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) nebo“.

61. V § 43a odst. 1 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládá text „§ 42a odst. 1 písm. r),“.

62. V § 43a odst. 2 písm. b) se za slova „uvedeného v“ vkládají slova „§ 42a odst. 1 písm. r) a“.

63. V § 46 odst. 1 větě první se slova „výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a“ zrušují.

64. V § 46 odst. 2 se za text „§ 25 odst. 15,“ vkládá text „§ 25a odst. 11,“.

65. V § 46 se odstavec 3 zrušuje.

Čl. XXXIII

1. Řízení zahájená do 29. února 2024 se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

2. Časový poplatek uhrazený do 29. února 2024 se považuje za řádně uhrazený, byl-li uhrazen ve výši stanovené podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

3. Sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, činí na

a) 1 rok 2 300 Kč,

b) 30 dnů 430 Kč,

c) 10 dnů 270 Kč a

d) 1 den 200 Kč.

4. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 570 Kč,

b) 30 dnů 100 Kč,

c) 10 dnů 60 Kč a

d) 1 den 50 Kč.

5. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 1 150 Kč,

b) 30 dnů 210 Kč,

c) 10 dnů 130 Kč a

d) 1 den 100 Kč.

6. Je-li ke dni 29. února 2024 vozidlo zaevidováno do systému elektronického mýtného, provozovatel systému elektronického mýtného je povinen uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, podle emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, které splňuje nejméně přísnou emisní úroveň. Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zapsat ji v evidenci údajů o mýtném a podle této třídy uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024,

a) do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu provozovatel nebo řidič vozidla v systému elektronického mýtného anebo poskytovatel evropského mýtného poskytne údaje potřebné k určení emisní třídy CO2 vozidla, nebo

b) nejpozději do 31. srpna 2024; to neplatí, jde-li o vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel.

ČÁST DVACÁTÁ

Čl. XXXIV

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 19 odstavec 3 zní:

„(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem.“.

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

2. § 23 zní:

(1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb

a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a

b) dalšími příděly ze zisku.

(2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

(3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

Čl. XXXV

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Čl. XXXVI

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 12 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

2. V § 18 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

Čl. XXXVII

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Čl. XXXVIII

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 35 se odstavce 3 až 5 zrušují.

2. V § 36 se odstavce 4 až 6 zrušují.

3. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:

(1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.

(2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.“.

4. V § 39a odstavec 3 zní:

„(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije obdobně § 36a.“.

5. V § 39a se odstavec 4 zrušuje.

Čl. XXXIX

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Čl. XL

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).

2. V poznámce pod čarou č. 10 se slova „písm. b)“ zrušují.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. XLI

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. h) bodu 10 se slova „a účtech Ředitelství silnic a dálnic s. p.“ zrušují.

2. V § 8b odst. 1 písm. c) se slova „a předloží jej vládě do 31. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku“ zrušují.

3. V § 13 odst. 2 písm. a) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem“.

4. V § 13 odst. 2 písm. b) se částka „5 000 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“.

5. V § 13 odst. 3 písm. a) a c) se částka „300 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „částka stanovená prováděcím právním předpisem“.

6. V § 13 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).“.

7. V § 14d odst. 3 se za slovo „osob“ vkládají slova „ , právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech“.

8. V § 48 odst. 8 větě první se za slovo „státu“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

9. V § 48 odst. 8 se věta poslední zrušuje.

10. Poznámka pod čarou č. 26a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

11. V § 49 odst. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ , pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba“.

12. V § 49 se odstavec 11 včetně poznámek pod čarou č. 12a, 12b a 34 zrušuje.

13. V § 56 odst. 2 písmeno a) zní:

„a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,“.

14. V § 56 odst. 2 písm. b) se číslo „25“ nahrazuje číslem „80“.

15. V § 58 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.“.

16. V § 60 větě první se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se vkládá věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

17. V § 60 se věta poslední zrušuje.

18. V § 62 odstavec 3 zní:

„(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.“.

19. V § 62 se odstavec 4 zrušuje.

20. Za § 64 se vkládá nový § 65, který včetně nadpisu zní:

(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

21. V § 69 odstavec 4 zní:

„(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.“.

22. V § 69 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.“.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

23. V § 69 odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“.

24. V § 74 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“.

Čl. XLII

1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Čl. XLIII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slovo „příjmů,“ nahrazuje slovy „příjmů a“ a slova „a daně silniční“ se zrušují.

2. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „9,76“.

3. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,76“ nahrazuje číslem „9,45“.

4. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „25,84“ nahrazuje číslem „24,92“.

5. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „24,92“ nahrazuje číslem „24,16“.

6. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.

7. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,“.

8. § 5 včetně nadpisu zní:

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.“.

Čl. XLIV

1. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona.

4. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona.

5. Pro stanovení podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl Státnímu fondu dopravní infrastruktury nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nebyl převeden do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Čl. XLV

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 32 odstavec 1 zní:

„(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.“.

2. V § 33 odst. 1 se za slovo „organizace“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a za větu první se doplňuje věta „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

3. V § 33 odstavec 4 zní:

„(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“.

4. V § 33 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Čl. XLVI

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se na začátek písmene j) vkládají slova „počet náprav a poháněných náprav,“.

2. V § 5 odst. 5 písmeno a) zní:

„a) podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,“.

3. V § 5 odst. 5 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a i)“ nahrazují slovy „i) a k)“.

4. V § 5 odst. 5 písm. d) bodě 1 se za slovo „údajů“ vkládají slova „rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených“.

5. V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou.

6. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.“.

7. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova „a k)“ nahrazují slovy „a i) až k)“.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Čl. XLVII

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.“.

2. V § 125 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.“.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. XLVIII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 118 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí

1. účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku,

2. výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, a

3. zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti, má-li emitent povinnost ji vyhotovovat, je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic74).“.

2. V § 118 odst. 4 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „například na“ nahrazují slovy „na pohlaví a další kritéria, jako jsou například“ a slovo „pohlaví,“ se nahrazuje slovy „zdravotního postižení“.

3. V § 118 odst. 4 písm. h) bodě 3 se slovo „a“ zrušuje.

4. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) namísto informací podle písmene h) a i) informaci o tom, že tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o udržitelnosti, jsou-li tyto informace jejím obsahem.“.

ČÁST TŘICÁTÁ

Čl. XLIX

Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

2. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

Čl. L

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Čl. LI

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 44 odstavec 2 zní:

„(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.“.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

2. V § 60 odstavec 9 zní:

„(9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.“.

3. V § 60 se odstavec 10 zrušuje.

Čl. LII

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

4. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

5. Orgán příslušný podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 4 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Čl. LIII

V čl. XVI zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se body 1, 4, 5, 7 a 9 zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. LIV

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb., zákona č. 179/2022 Sb., zákona č. 286/2022 Sb. a zákona č. 234/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slova „tabákových výrobků“ vkládají slova „ , ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

2. V § 1 odst. 3 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena g) a h), která znějí:

„g) daň z ostatních tabákových výrobků,

h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a“.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).

3. V § 3 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena m) až w).

4. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „55“ nahrazuje číslem „56“.

5. V § 11 odst. 1 písm. e) až g) se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“.

6. V § 49 odstavec 1 zní:

„(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.“.

7. V § 49 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 3 až 11.

8. V § 49 odst. 4 se slova „leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných“ nahrazují slovy „jiný druh letů než“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.“.

9. V § 50 odst. 2 se slova „6 a 8“ nahrazují slovy „4 a 6“ a text „odst. 5 písm. a)“ se nahrazuje číslem „5“.

10. V § 52 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.

11. V § 52a odst. 4 se slova „10, 12 nebo 13“ nahrazují slovy „8, 10 nebo 11“.

12. V § 53 odst. 1 se slova „5, 6 a 8“ nahrazují slovy „3, 4 a 6“.

13. § 55 se včetně nadpisu zrušuje.

14. V § 56 odst. 1 větě druhé se slova „ , 15a nebo 55“ nahrazují slovy „nebo 15a“.

15. V § 56 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

16. V § 57 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „ ; tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“.

17. V § 57 odst. 13 větě první se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“, na konci textu věty se doplňují slova „ ; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu“ a ve větě druhé se slova „rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat“ nahrazují slovy „ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje“.

18. V § 57 se odstavec 14 zrušuje.

Dosavadní odstavce 15 až 23 se označují jako odstavce 14 až 22.

19. V § 57 odst. 14 písm. b) se za slovo „prvovýrobu“ vkládají slova „spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství“.

20. V § 70 odst. 1 se částka „32 250 Kč“ nahrazuje částkou „35 500 Kč“ a částka „16 200 Kč“ se nahrazuje částkou „17 800 Kč“.

21. V § 70 odst. 1 se částka „35 500 Kč“ nahrazuje částkou „39 100 Kč“ a částka „17 800 Kč“ se nahrazuje částkou „19 600 Kč“.

22. V § 70 odst. 1 se částka „39 100 Kč“ nahrazuje částkou „41 050 Kč“ a částka „19 600 Kč“ se nahrazuje částkou „20 550 Kč“.

23. V § 77 odst. 1 se částka „40 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“.

24. V § 77 odst. 2 se částka „120 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „150 000 000 Kč“.

25. V § 101 odst. 2 se slova „daně z tabákových výrobků“ nahrazují slovy „spotřebních daní“.

26. V § 101 odst. 3 písm. c) bodu 2 se slovo „nebo“ zrušuje.

27. V § 101 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se bod 4, který zní:

„4. tabák do vodní dýmky.“.

28. V § 101 odst. 4 a 6 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

29. V § 101 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

30. V § 101 odst. 9 se slova „České republiky“ zrušují.

31. V § 104 odst. 1 se částka „1,97 Kč“ nahrazuje částkou „2,17 Kč“, částka „3,52 Kč“ se nahrazuje částkou „4,22 Kč“, částka „2,29 Kč“ se nahrazuje částkou „2,52 Kč“ a částka „3 000 Kč“ se nahrazuje částkou „3 300 Kč“.

32. V § 104 odstavec 1 zní:

„(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daněDruhProcentní částPevná částMinimálnícigarety30 %2,17 Kč/kuscelkem nejméně

však 4,22 Kč/kusdoutníky, cigarillos2,52 Kč/kustabák ke kouřenízákladní sazba3 300 Kč/kgsnížená sazba pro tabák do vodní dýmky594 Kč/kg .“.

33. V § 104 odst. 1 se částka „2,17 Kč“ nahrazuje částkou „2,28 Kč“, částka „4,22 Kč“ se nahrazuje částkou „4,44 Kč“, částka „2,52 Kč“ se nahrazuje částkou „2,65 Kč“, částka „3 300 Kč“ se nahrazuje částkou „3 470 Kč“ a částka „594 Kč“ se nahrazuje částkou „623 Kč“.

34. V § 104 odst. 1 se částka „2,28 Kč“ nahrazuje částkou „2,39 Kč“, částka „4,44 Kč“ se nahrazuje částkou „4,66 Kč“, částka „2,65 Kč“ se nahrazuje částkou „2,78 Kč“, částka „3 470 Kč“ se nahrazuje částkou „3 650 Kč“ a částka „623 Kč“ se nahrazuje částkou „654 Kč“.

35. V § 104 odst. 1 se částka „2,39 Kč“ nahrazuje částkou „2,51 Kč“, částka „4,66 Kč“ se nahrazuje částkou „4,89 Kč“, částka „2,78 Kč“ se nahrazuje částkou „2,92 Kč“, částka „3 650 Kč“ se nahrazuje částkou „3 830 Kč“ a částka „654 Kč“ se nahrazuje částkou „687 Kč“.

36. V § 130 odstavec 1 zní:

„(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,

a) který obsahuje tabák,

b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,

c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a

d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.“.

37. V § 130 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který

a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a

b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

38. V § 130a se slova „tabák obsažený“ nahrazují slovy „náplň obsažená“.

39. V § 130b odst. 1 se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“.

40. V § 130b odst. 2 se slovo „tabáku“ nahrazuje slovem „náplně“.

41. V § 130c odst. 1 se částka „3 Kč“ nahrazuje částkou „3,45 Kč“.

42. V § 130c odst. 1 se částka „3,45 Kč“ nahrazuje částkou „3,97 Kč“.

43. V § 130c odst. 1 se částka „3,97 Kč“ nahrazuje částkou „4,57 Kč“.

44. V § 130c odst. 1 se částka „4,57 Kč“ nahrazuje částkou „5,26 Kč“.

45. V § 130d odst. 2 písm. b) se slova „tabáku obsaženého“ nahrazují slovy „náplně obsažené“.

46. V nadpisu § 130f se za slovo „o“ vkládá slovo „zahřívaných“.

47. V § 130f se za slovo „Za“ vkládá slovo „zahřívaný“.

48. V § 130g se slovo „tabák“ nahrazuje slovem „náplň“.

49. V části třetí se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí:

„HLAVA VII

(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,

a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a

b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.

(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,4 Kč/g.

(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.

Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž ostatní tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g.

(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) náplň do elektronické cigarety,

b) nikotinový sáček a

c) ostatní nikotinový výrobek.

(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek.

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

sazba daněnáplně do

elektronických cigaret2,5 Kč/mlnikotinové sáčky0,4 Kč/gostatní nikotinové

výrobky0,4 Kč/g

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž výrobek související s tabákovými výrobky, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.“.

Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava IX.

50. V § 130k se částka „0,4 Kč“ nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

51. V § 130k se částka „0,8 Kč“ nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

52. V § 130k se částka „1,2 Kč“ nahrazuje částkou „1,7 Kč“.

53. V § 130u se částka „2,5 Kč“ nahrazuje částkou „5 Kč“ a částka „0,4 Kč“ se nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

54. V § 130u se částka „5 Kč“ nahrazuje částkou „7,5 Kč“ a částka „0,8 Kč“ se nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

55. V § 130u se částka „7,5 Kč“ nahrazuje částkou „10 Kč“ a částka „1,2 Kč“ se nahrazuje částkou „1,7 Kč“.

56. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

57. V nadpisu § 135 se slovo „vybraného“ zrušuje.

58. V § 135 odst. 1 se za slovo „výrobek“ vkládají slova „ , zahřívaný tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se nahrazuje slovem „těchto“.

59. V § 135a odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

60. V § 135b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

61. V nadpisu § 135c se slova „proti elektronickému průvodnímu dokladu“ a slova „vybraných výrobků“ zrušují.

62. V § 135c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že

a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí těchto výrobků, nebo

b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

63. V § 135c odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.

64. V nadpisu § 135d se slovo „vybraných“ zrušuje.

65. V § 135d odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se zrušuje.

66. V nadpisu § 135e se slovo „vybraných“ zrušuje.

67. V § 135e odst. 1 se za slova „zasílání vybraných výrobků“ vkládají slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“ a slova „odesláním vybraných“ se nahrazují slovy „odesláním těchto“.

68. V § 135g odst. 1 se slova „6 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 6“.

69. V části deváté nadpisu hlavy IV se slovo „A“ nahrazuje čárkou a na konci textu nadpisu se doplňují slova „ , DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY“.

70. V § 135m odst. 1 písm. a) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

71. V § 135m odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívanými tabákovými výrobky, ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky“.

72. V § 135m odst. 2 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

73. V nadpisu § 135n se slovo „tabákových“ zrušuje.

74. V § 135n odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „tabákových“ se nahrazuje slovem „těchto“.

75. V nadpisu § 135p se slovo „tabákovými“ zrušuje.

76. V § 135p odst. 2 písm. a) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „ , neznačených zahřívaných tabákových výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

77. V § 135p odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem“.

78. V § 135q odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

79. V § 135q odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

80. V § 135q odst. 2 písm. c) se slovo „tabákové“ nahrazuje slovem „tyto“.

81. V části deváté hlava IX včetně nadpisu zní:

„HLAVA IX

Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.