Zákon ČNR o jednacím řádu ČNR

(1) Výbor pořizuje o výsledcích svých jednání zprávu. Výbor může zmocnit svého předsedu a zpravodaje, aby na základě jednání výboru sami zprávu vypracovali. Zprávu podepisuje předseda a zpravodaj výboru.

(2) Výbor předloží zprávu podle povahy věci České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu. Může ji též zaslat příslušným členům vlády České socialistické republiky nebo příslušným vedoucím jiných ústředních státních orgánů a organizací České socialistické republiky.

(3) Člen vlády České socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generální prokurátor České socialistické republiky a vedoucí jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České socialistické republiky je povinen výboru sdělit do 30 dnů, pokud výbor nestanovil jinou lhůtu, jaká opatření přijal k doporučením nebo k podnětům výboru obsaženým v jeho zprávě.

(4) Neobdrží-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může požádat organizační výbor České národní rady o potřebná opatření; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády České republiky, předsedu Nejvyššího soudu České republiky, generálního prokurátora České republiky, popřípadě vedoucího jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České republiky a požádat jej, aby své stanovisko přezkoumal.

(1) Ověřovatelé České národní rady odpovídají za správnost a úplnost zápisů o schůzích České národní rady a spolupodepisují její usnesení; dohlížejí též na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy. Obdobné úkoly plní ověřovatelé předsednictva České národní rady a výborů České národní rady.

(2) Není-li žádný z ověřovatelů na schůzi České národní rady, jejího předsednictva nebo výboru přítomen, ověří zápis o schůzi poslanec, jehož tím Česká národní rada, popřípadě její předsednictvo nebo výbor pověří.

(1) Česká národní rada může zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti České národní rady, vyšetřovací komise. Návrh musí být podán nejméně jednou pětinou poslanců. Členy komise mohou být jen poslanci České národní rady.

(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. Pokud jde o povinnost svědčit, o předvolání a předvedení, zákaz výslechu, právo odepřít výpověď a o nároku na svědečné, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1)

(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce nebo tlumočníka. Pokud jde o přibrání znalce nebo tlumočníka a jejich práva a povinnosti, postupuje se přiměřeně podle ustanovení trestního řádu.1)

(4) Zápis o výslechu svědka nebo znalce pořizuje člen vyšetřovací komise nebo pracovník Kanceláře České národní rady, kterého komise pověří.

(5) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak. K platnosti usnesení komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(6) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.

(7) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní zasedání vyšetřovací komise, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze při zasedání České národní rady jejím usnesením.

(8) Při volbě vyšetřovací komise je třeba dbát, aby v komisi byly zastoupeny všechny politické strany a politická hnutí podle principu poměrného zastoupení.

(9) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání a k zaujetí stanoviska České národní radě.

(1) Poslanci se podle politického zaměření mohou sdružovat v poslaneckých klubech. Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu.

(2) K ustanovení poslaneckého klubu je třeba nejméně pěti poslanců. O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu.

(3) Předseda poslaneckého klubu písemně oznámí předsedovi České národní rady ustavení klubu a jeho název. V oznámení dále uvede jména a příjmení členů klubu.

(4) Jménem poslaneckého klubu jedná zpravidla jeho předseda (místopředseda).

(1) Poslanecké kluby jsou oprávněny ke své činnosti používat místnosti v objektech České národní rady.

(2) K úhradě nákladů poslaneckých klubů se z rozpočtu České národní rady poskytují příspěvky ve výši, kterou určuje pro každý kalendářní rok předsednictvo České národní rady s přihlédnutím k počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů.

(3) Poslanecké kluby jsou povinny vést evidenci o použití příspěvků a jsou povinny použití příspěvků doložit.

(1) Předseda a místopředsedové České národní rady a předsedové poslaneckých klubů tvoří politické grémium, které posuzuje zejména otázky politické povahy, aby se objasnila stanoviska poslaneckých klubů a dále program a organizace práce České národní rady.

(2) Zasedání politického grémia svolává předseda České národní rady. Předseda České národní rady svolá politické grémium též na žádost zástupců alespoň dvou poslaneckých klubů. Stanoviska politického grémia mají povahu doporučení.

(1) O schůzi předsednictva České národní rady a výboru se sepisuje zápis, v němž se uvede zejména pořad schůze, kdo schůzi řídil, kolik členů bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a jaký byl výsledek hlasování.

(2) Zápis o schůzi předsednictva České národní rady po jeho ověření ověřovatelem podepisuje předseda České národní rady. Zápis o schůzi výboru podepisuje, po jeho ověření ověřovatelem, předseda výboru. Zápisy o společných schůzích několika výborů podepisují předsedové zúčastněných výborů a ověřují jejich ověřovatelé.

(3) O schůzi předsednictva České národní rady se dále sepisuje těsnopisecký záznam podávající přesný průběh jednání. O schůzi výboru se takový záznam pořizuje, jestliže se na tom výbor usnese.

Česká národní rada a její orgány projednávají návrhy zákonů zpravidla podle programu zákonodárných prací České národní rady zpracovaného zejména na základě legislativního výhledu vlády České socialistické republiky. Úkoly tohoto programu jsou upřesňovány v ročních pracovních plánech České národní rady a jejích orgánů.

Návrhy zákonů České národní rady mohou podávat poslanci České národní rady, výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky.

(1) Před projednáním návrhu zákona České národní rady se zpravidla projednají jeho zásady.

(2) Vysloví-li s tím souhlas Česká národní rada, může být na žádost navrhovatele výjimečně upuštěno od projednání zásad zákona, zejména jde-li o úpravu jednoduchou nebo vyžaduje-li to její naléhavost.

(1) Zásady zákona České národní rady obsahují podstatné rysy připravovaného návrhu zákona i uvažovaných prováděcích předpisů. Mají tvořit spolehlivý a úplný podklad připravované právní úpravy, na jehož základě mohou výbory posoudit, zda určitá věc musí být upravována nebo zda dosavadní právní úprava musí být změněna, popřípadě doplněna, v kterých směrech a v jakém rozsahu. Zásady mají pokud možno umožňovat výběr mezi variantními řešeními.

(2) Zásady zákona se vypracovávají stručně tak, aby podávaly informaci jen o zásadních politických, ekonomických a právních problémech, které je třeba při přípravě zákona vyřešit.

(3) Zásady zákona mají být vypracovány přehledně tak, aby z nich bylo zřejmé, co má být obsahem zákona, a v případě návrhů na změnu nebo jeho doplnění, v čem bude taková změna nebo doplnění spočívat.

(4) Součástí zásad zákona je politický, ekonomický a právní rozbor umožňující komplexní posouzení nové právní úpravy, zejména cílů jejího politického působení, ekonomických a finančních důsledků z hlediska postavení občanů, činnosti státních orgánů a organizací. Rozbor má odůvodnit potřeby přijetí nové právní úpravy, vyjádřit, jak tato právní úprava přispěje ve srovnání s platným právním stavem k jejich řešení, a ukázat, v čem budou spočívat její základní rysy včetně záměrů na vydání prováděcích předpisů.

(5) Politický, ekonomický a právní rozbor obsahuje též způsob přípravy zásad zákona.

(6) Byla-li před předložením zásad zákona České národní rady provedena všelidová diskuse, předloží navrhovatel i její zhodnocení, ze kterého má být zřejmé, jak naložil s jejími výsledky.

Přípravy na projednávání zásad zákona může výbor zahájit ještě před jejich předložením. V rámci těchto příprav může zejména pověřit člena výboru sledováním přípravy zákona. Navrhovatel je povinen účast poslance na přípravě zákona umožnit.

(1) Zásady zákona České národní rady přikáže organizační výbor České národní rady k projednání výborům. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad zákona všem poslancům České národní rady a sdělí jim, kterým výborům byly zásady zákona přikázány k projednání.

(2) Poslanci, kteří nejsou členy výborů, jimž byly zásady zákona přikázány k projednání, mohou své stanovisko k zásadám zákona sdělit těmto výborům, a to i písemně.

(1) Jsou-li navrhovatelem poslanci nebo výbory České národní rady, zašle předseda České národní rady zásady zákona též vládě České socialistické republiky k zaujetí stanoviska.

(2) Zaujala-li vláda České socialistické republiky stanovisko k zásadám zákona České národní rady, zašle je předsedovi České národní rady, který jej postoupí výborům, jimž byly zásady přikázány.

Zásady zákona České národní rady odůvodňuje ve výborech České národní rady člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního státního orgánu České socialistické republiky, jehož tím vláda pověřila; jde-li o návrh výboru nebo skupiny poslanců, odůvodní návrh jimi pověřený poslanec, a jde-li o návrh poslance, navrhující poslanec.

(1) Pro projednání zásad zákona České národní rady ve výboru může výbor určit ze svých členů zpravodaje, který vystoupí po navrhovateli.

(2) Zpravodaj výboru informuje výbor zejména o stanoviscích výborů, které zásady zákona již projednaly, o výsledcích poslaneckých průzkumů, o stanoviscích poslanců, která podali písemně výborům, o vyjádřeních, posudcích nebo informacích, které si výbor vyžádal od státních orgánů, hospodářských, společenských nebo jiných organizací nebo od jednotlivých odborníků, jakož i o poznatcích, které vyplynuly z přípravy na jednání výboru před předložením zásad zákona.

(3) Byly-li zásady zákona České národní rady se zvlášť významným společenským dosahem předloženy předsednictvem České národní rady všelidové diskusi, podá zpravodaj zprávu i o výsledcích takového projednání.

(4) Jsou-li navrhovatelem zásad zákona České národní rady poslanci nebo výbory České národní rady a vláda České socialistické republiky k zásadám zaujala stanovisko, informuje zpravodaj výbor i o stanovisku vlády.

(1) Po projednání zásad zákona České národní rady sdělí výbory své stanovisko s případnými doporučeními organizačnímu výboru České národní rady.

(2) Stanoviska výborů k zásadám zákona České národní rady sdělí předseda České národní rady navrhovateli.

(1) Návrh zákona České národní rady předkládá navrhovatel (§ 58) České národní radě.

(2) Návrh zákona obsahuje jeho přesné znění s důvodovou zprávou. Důvodová zpráva obsahuje zhodnocení platného stavu zejména po stránce politické, ekonomické a právní s uvedením důvodů nové zákonné úpravy, způsobu jejího provádění, hospodářského a finančního dosahu, nároků na pracovní síly a na administrativu. Obsahuje též rozbor dalších otázek nezbytný k všestrannému posouzení návrhu zákona včetně odůvodnění jeho jednotlivých ustanovení.

(3) Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor České národní rady vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.

O přípravě výborů České národní rady na projednávání návrhu zákona České národní rady před jeho předložením České národní radě, o přikazování předložených návrhů zákonů výborům k projednávání, o jejich rozeslání poslancům České národní rady a vládě České republiky, o sdělování jejich stanoviska, jakož i o projednávání návrhů zákonů ve výborech platí obdobně ustanovení, která se týkají projednávání zásad zákonů České národní rady (§ 61 až 65).

Při odůvodňování návrhu zákona ve výboru podá navrhovatel též zprávu o tom, jak bylo vyhověno doporučením výborů k zásadám zákona.

O návrhu zákona České národní rady se koná povšechná i podrobná rozprava; při podrobné rozpravě projednává výbor každé ustanovení předloženého návrhu zákona odděleně.

Výbor vypracuje o výsledku projednání návrhu zákona pro Českou národní radu písemnou zprávu obsahující stanovisko výboru, v němž zejména navrhne, zda má Česká národní rada návrh zákona schválit; usnese-li se výbor na změnách návrhu zákona, obsahuje zpráva jejich přesné znění.

(1) Byl-li návrh zákona České národní rady projednán v několika výborech, mohou tyto výbory podat České národní radě společnou písemnou zprávu, kterou vypracují zpravodajové výborů nebo zmocnění členové výborů. Jsou-li stanoviska výborů rozdílná, působí ústavně právní výbor k jejich sjednocení.

(2) Nepodaří-li se stanoviska výborů sjednotit, sdělí to ústavně právní výbor předsedovi České národní rady, který může výbory požádat, aby se návrhem zákona znovu zabývaly.

Zpráva výboru nebo společná zpráva výborů o výsledku projednání návrhu zákona České národní rady se zašle všem poslancům a navrhovateli tak, aby ji obdrželi nejpozději 24 hodin před projednáváním návrhu zákona na schůzi České národní rady. Spolu se společnou zprávou se poslancům zpravidla předkládá zpráva obsahující text připomínek výborů, které nejsou zařazeny ve společné zprávě. Pokud se tak nestane, je zpravodaj povinen tuto skutečnost zdůvodnit.

(1) Pro projednání návrhu zákona v České národní radě určí výbor zpravodaje. Byl-li návrh zákona projednán v několika výborech, mohou tyto výbory určit společného zpravodaje.

(2) Úkolem zpravodaje je podat České národní radě zprávu o projednání návrhu zákona ve výborech a odůvodnit případné navrhované změny.

Návrh zákona České národní rady může být projednán v České národní radě nejdříve po uplynutí 60 dnů od doby, kdy byl poslancům rozeslán. Organizační výbor České národní rady může České národní radě navrhnout, aby návrh zákona výjimečně projednala před uplynutím této lhůty. O takovém návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.

(1) Zákony České národní rady se uvádějí touto větou: „Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:“.

(2) Zákony České národní rady podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky. Vyhlašuje je předsednictvo České národní rady do 14 dnů po jejich schválení způsobem stanoveným zákonem České národní rady.

(1) Pro projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva České národní rady platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o projednávání návrhů zákonů České národní rady.

(2) Vyžaduje-li to neodkladnost připravovaného zákonného opatření, může předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady upustit od přikázání jeho návrhu výborům.

(3) Zákonná opatření podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky a vyhlašují se stejně jako zákony.

(1) Zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, které předseda Federálního shromáždění zasílá České národní radě, aby k nim mohla sdělit podle svého uvážení stanovisko, se projednávají ve výborech České národní rady obdobně jako zásady zákonů České národní rady.

(2) Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady zabezpečí, pokud je to nutné, koordinaci stanovisek výborů k zásadám a návrhům zákonů Federálního shromáždění, aby zpravidla bylo jednotné. Stanovisko výborů zašle předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.

(3) K projednání zásad a návrhu zákona Federálního shromáždění pozve výbor zástupce pověřeného navrhovatelem.

(1) Česká národní rada jedná o mezinárodních smlouvách, které jí zasílá předseda Federálního shromáždění. Mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení není třeba souhlasu České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů Federálního shromáždění.

(2) Mezinárodní smlouvy, k nimž dává Česká národní rada souhlas, poněvadž k jejich provedení je třeba zákona České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů České národní rady. Vysloví-li Česká národní rada s mezinárodní smlouvou souhlas, sdělí to předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.

Česká národní rada může na návrh svého předsednictva, výboru nebo poslance podat Federálnímu shromáždění návrh zákona Federálního shromáždění.

Přípravu a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění zařadí Česká národní rada do svého programu zákonodárných prací a příslušného ročního pracovního plánu.

(1) Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady může pověřit některý z výborů, aby připravil návrh zákona Federálního shromáždění, a to ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy, a vyžaduje-li to povaha věci, i s dalšími státními orgány, hospodářskými, společenskými nebo jinými organizacemi. Může též požádat vládu České socialistické republiky, aby se podílela na přípravě návrhu zákona Federálního shromáždění.

(2) Pro přípravu návrhu zákona si výbor zpravidla zřídí dočasnou komisi (§ 52).

(1) O vypracování a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení o vypracování a projednání návrhu zákona České národní rady (§ 67 až 75).

(2) Návrh zákona Federálního shromáždění projednaný Českou národní radou zašle předseda České národní rady k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění.

(1) Po jmenování vlády České republiky zařadí organizační výbor České národní rady na její žádost na pořad nejbližší schůze České národní rady vyslovení důvěry vládě.

(2) K programovému prohlášení vlády České socialistické republiky a její žádosti o vyslovení důvěry zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.

(1) Vláda České socialistické republiky může požádat Českou národní radu kdykoli o vyslovení důvěry.

(2) Požádá-li vláda České republiky o vyslovení důvěry a nejde-li o případ, kdy vláda požádala o skončení projednávání vládního návrhu zákona, s nímž spojila žádost o vyslovení důvěry,3) svolá předseda České národní rady schůzi České národní rady tak, aby žádost vlády byla projednána do 14 dnů po jejím předložení.

(3) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky může podat písemně alespoň 50 poslanců České národní rady. K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky svolá předseda České národní rady neprodleně schůzi České národní rady.

(4) K žádosti vlády České socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemnému návrhu alespoň jedné pětiny poslanců České národní rady na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.

Česká národní rada kontroluje činnost vlády České socialistické republiky a činnost jejích členů, jakož i dalších státních orgánů, které odvozují svou pravomoc od nejvyššího orgánu státní moci České socialistické republiky. Prověřuje zejména plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a státního rozpočtu České socialistické republiky a schvaluje státní závěrečný účet České socialistické republiky. Projednává zprávy vlády České socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení a zprávy o plnění jejích úkolů na úsecích státní, hospodářské a sociální politiky. Česká národní rada projednává též zprávy Výboru lidové kontroly České socialistické republiky o činnosti a poznatcích orgánů lidové kontroly v České socialistické republice.

(1) Česká národní rada sleduje, jak orgány České socialistické republiky provádějí ústavní a jiné zákony. Projednává zprávy o účinnosti vybraných odvětví československého právního řádu, popřípadě významných právních předpisů.

(2) Česká národní rada kontroluje, jak jsou plněna její usnesení. Vláda České socialistické republiky a její členové, jakož i Nejvyšší soud České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi České národní rady, jaká opatření přijali ke splnění úkolů, které pro ně z usnesení vyplynuly.

(3) Česká národní rada může zrušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky anebo obecně závazný právní předpis ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy socialistické České republiky, jestliže odporují ústavnímu nebo jinému zákonu České národní rady. Dále může zrušit obecně závazné nařízení krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy, odporuje-li ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy.

(1) Česká národní rada projednává zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky a zprávy generálního prokurátora České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.

(2) Česká národní rada může projednávat i informace a další zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky a Státní arbitráže České socialistické republiky, které si vyžádá. Obdobné informace a zprávy mohou projednávat předsednictvo i výbory České národní rady.

(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu České republiky a její členy ve věcech jejich působnosti. Poslanec nebo skupina poslanců podávají interpelaci písemně předsedovi České národní rady. Předseda České národní rady zašle interpelaci předsedovi vlády České republiky, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. Předseda České národní rady zabezpečí, aby s obsahem interpelace podané poslancem nebo skupinou poslanců byli poslanci seznámeni na nejbližší schůzi České národní rady; může též rozhodnout, že se interpelace rozdá nebo rozešle všem poslancům.

(2) Vláda České socialistické republiky, popřípadě její člen jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů písemně nebo ústně na schůzi České národní rady. Prohlásí-li Česká národní rada interpelaci za naléhavou, stanoví lhůtu k odpovědi na takovou interpelaci kratší než 30 dnů. Podal-li interpelaci poslanec nebo skupina poslanců, vyjádří se interpelující, zda odpověď považuje za uspokojivou. Písemná odpověď na interpelaci se zařadí na pořad nejbližší schůze České národní rady. O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. K odpovědi zaujme Česká národní rada stanovisko usnesením.

(3) Poslanec může na schůzi České národní rady interpelovat přítomného člena vlády České socialistické republiky též ústně. Pro ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o písemné interpelaci.

(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo klást otázky vládě České socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti.

(2) Poslanci kladou otázky ústně na schůzích České národní rady. Dotázaný odpoví na otázku na schůzi, na níž byla položena; jinak odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi České národní rady vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou. S obsahem odpovědi budou ostatní poslanci seznámeni na nejbližší schůzi.

(1) Na schůzích České národní rady, jejího předsednictva a výborů mohou poslanci uplatňovat podněty a připomínky ze všech oblastí hospodářského a společenského života.

(2) Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi České národní rady, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předseda České národní rady předsedovi vlády, popřípadě příslušnému členu vlády České republiky, Nejvyššímu soudu České republiky, generálnímu prokurátorovi České republiky nebo vedoucímu jiného ústředního státního orgánu České republiky a požádá jej, aby do 30 dnů sdělil, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni na schůzi České národní rady.

(3) Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi předsednictva České národní rady projedná předsednictvo a rozhodne o dalším postupu. Obdobně postupuje výbor, byly-li návrhy a připomínky předneseny na jeho schůzi.

(1) Poslanci mohou požadovat od členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky, jakož i od vedoucích dalších státních orgánů a socialistických organizací informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce.

(2) Obdobné informace a vysvětlení mohou požadovat též od předsedy České národní rady a ostatních členů předsednictva České národní rady.

(1) Proti poslanci České národní rady lze zavést disciplinární řízení jen z důvodů stanovených zákonem. Disciplinární řízení proti poslanci České národní rady zahájí mandátový a imunitní výbor z podnětu předsedy České národní rady nebo z vlastní iniciativy.

(2) Mandátový a imunitní výbor České národní rady provede nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření předloží výbor jeho výsledky se svým návrhem předsedovi České národní rady.

(3) Předseda České národní rady posoudí výsledky disciplinárního šetření, které provedl mandátový a imunitní výbor; pokud řízení nezastaví nebo nepostačí-li samotné projednání věci, uloží poslanci, aby se pro svůj nevhodný výrok omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem.

(4) Jestliže se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, sdělí předseda České národní rady své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k výroku došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

(5) Proti rozhodnutí předsedy České národní rady v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se do 15 dnů k České národní radě. Odvolání má odkladný účinek.

Z jednání mandátového a imunitního výboru a předsednictva České národní rady je vyloučen člen mandátového a imunitního výboru nebo člen předsednictva České národní rady, jehož se disciplinární řízení týká.

Orgány České národní rady spolupracují ve věcech společného zájmu s orgány Slovenské národní rady i s orgány Federálního shromáždění. Zejména s nimi koordinují své pracovní plány, konají společné porady a mohou zvát pověřené poslance Slovenské národní rady a poslance Federálního shromáždění na své schůze; v dohodě s orgány Federálního shromáždění mohou konat i společné poslanecké průzkumy. Informují je o připravovaných významnějších opatřeních i o tom, jakým způsobem byly jejich náměty využity v činnosti České národní rady. Orgánům Slovenské národní rady a Federálního shromáždění zasílají též k informaci zásady a návrhy zákonů České národní rady a podle povahy věci i jiné návrhy, jakož i usnesení k nim přijatá.

(1) Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti České národní rady, jejích orgánů a poslanců.

(2) Podrobnosti upraví organizační řád Kanceláře České národní rady, který po schválení Českou národní radou vydá vedoucí Kanceláře České národní rady.

(3) Kancelář České národní rady řídí a za její činnost odpovídá její vedoucí předsedovi České národní rady; činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.

(4) Vedoucí Kanceláře České národní rady má právo být přítomen na všech schůzích České národní rady a na schůzích všech jejích orgánů.

(5) Kancelář České národní rady je oprávněna vyžadovat od státních orgánů a socialistických organizací podklady a informace, které potřebuje pro plnění svých úkolů.

Zrušuje se zákon České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 147/1970 Sb., č. 19/1971 Sb. a č. 149/1978 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1989.

Kempný v. r.

Pitra v. r.

1) Čl. 50 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

2) Např. zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.

3) Čl. 44 odst. 3 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb.