§ 29 zákon o spotřebních daních – Zajištění a placení daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy

(1) Evidovaný příjemce je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky poskytnout zajištění daně ve výši, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Evidovaný příjemce poskytuje zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

(2) Správce daně může na žádost evidovaného příjemce udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto evidovaného příjemce nebo společně s ním také dopravce, vlastník nebo evidovaný odesílatel vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Tyto osoby poskytnou zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným evidovanému příjemci.

(3) Na žádost osoby, která poskytla zajištění daně, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e).

(4) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e) včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž tímto způsobem vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to požádá příslušný orgán jiného členského státu.

(5) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nebylo použito na úhradu daně podle odstavce 3 nebo 4, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně,

a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem,

b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě anebo že jiným způsobem nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, nebo

c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

(6) Lhůta podle odstavce 5 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do

a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost,

b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo

c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci.

(7) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu.

(8) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.