8 Tdo 97/2021 — Nejvyšší soud

8 Tdo 97/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 2. 2021 Spisová značka:8 Tdo 97/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.97.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Spolupachatelství Účastník trestného činu Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1,3 tr. zákoníku ve znění do 30.06.2016 § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ve znění do 30.06.2016 § 250 odst. 1,3 písm. b) tr. zák. § 9 odst. 2 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 5. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 97/2021-830 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 2. 2021 o dovolání obviněného I. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, Slovenská republika, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 3 To 62/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 2/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného I. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 50 T 2/2014, byl obviněný I. M. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným v bodě I. účastenstvím na zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 a v bodě II. 1. a)-f), 2. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Za to byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání s předmětem činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje, prodej a zprostředkování obchodu a služeb, a dále v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech a jako zmocněnce či na základě jiné smlouvy o zastupování, a to na dobu šesti let. V dalším bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody (§ 228 odst. 1, § 229 odst. 1, 2 tr. ř.). 2. Proti označenému rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 3 To 62/2020, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. 3. Podle tzv. skutkové věty výroku o vině v rozsudku nalézacího soudu se obviněný zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016 (ad bod I.), a trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 [ad body II. 1. a)-f), 2.], dopustil tím, že: I. společně se zemřelým P. G. a již odsouzenými P. Ch. a J. Š. v době od 2. 7. 2009 do 2. 9. 2009 v Brně, Ostravě a jinde, s cílem zkrátit český stát na spotřební dani a dani z přidané hodnoty tím, že na území České republiky dopraví z Polské republiky minerální oleje – motorovou naftu, kterou zde prodají, a úmyslně nepřiznají a nezaplatí jednak spotřební daň, jednak daň z přidané hodnoty, již odsouzený J. Š., oprávněný na základě plné moci udělené jednatelem, obviněným I. M., jednat za obchodní společnost K. K., IČO: XY, se sídlem XY, XY, uzavřel dne 1. 7. 2009 s D. M. G., statutárním zástupcem obchodní společnosti O. S., ul. XY, XY, Polská republika, smlouvu č. 2/2009, na jejímž základě obchodní společnost K. K. zakoupila v šedesáti třech případech od obchodní společnosti O. S. minerální oleje – motorovou naftu v celkovém objemu 1 877 559 litrů, která byla přes hraniční přechod B.– Ch., okr. Karviná, přivezena v cisternových soupravách polských dopravců na různá místa na území České republiky, kde došlo k ukončení dopravy a přečerpání vybraných výrobků do stacionárních či mobilních zásobníků, a tedy k uvedení výrobků jejich stočením na úložištích do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a jejich následnému prodeji, aniž obviněný I. M. či již odsouzený J. Š. registrovali obchodní společnost K. K. jako plátce spotřební daně a aniž o pořízení motorové nafty informovali Celní úřad v Brně, jakožto příslušného správce spotřební daně, jak to ukládal § 29 odst. 1, 2 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a bez toho, aby na depozitní účet správce daně složili zajištění daně ve výši, kterou by byla tato obchodní společnost povinna přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, jak to ukládal § 60 odst. 13 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a aniž v rozporu s § 9 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v tehdy platném znění, v zákonné lhůtě přiznali a zaplatili správci daně spotřební daň a zároveň aniž v rozporu s § 21 odst. 1 a § 108 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v tehdy platném znění, správci daně v zákonné lhůtě přiznali a zaplatili daň z přidané hodnoty za uskutečněná zdanitelná plnění – dodání motorové nafty v tuzemsku, přičemž se konkrétně jednalo o 63 ve výroku rozsudku o vině dále přesně specifikovaných případů přepravy nafty, načež tato motorová nafta byla následně obchodní společností K. K. prodána za cenu včetně DPH obchodní společnosti S. s., IČO: XY, se sídlem XY, jejímž jednatelem v té době byl M. Ch., bratr již odsouzeného P. Ch., za kterou však na základě plné moci jednal zemřelý P. G., která ji dále rozprodala dalším podnikatelským subjektům na území České republiky, když obě zmíněné daně i přes výzvy nezaplatila, přesto, že obchodní společnost K. K. byla registrovaným plátcem DPH a za motorovou naftu jí byly jejím odběratelem v České republice dle jí vystavených faktur zaplaceny kupní ceny včetně DPH v hotovosti, přičemž zemřelý P. G. s již odsouzenými P. Ch. a J. Š. takto získané finanční prostředky kromě úhrad kupních cen motorové nafty dodané obchodní společností O. S. použili k přesně nezjištěným účelům, nikoliv však k uhrazení předmětných daní, neboť tyto do současné doby uhrazeny nebyly, přičemž zemřelý P. G. fakticky ovládal obchodní společnosti K. K. a S. s., když zajišťoval i jejich finanční provoz a řídil páchání trestné činnosti, kdy sám či v době své nepřítomnosti prostřednictvím již odsouzeného P. Ch. úkoloval již odsouzeného J. Š. a inkasoval finanční prostředky získané prodejem motorové nafty a rozhodoval o jejich dalším použití a zajišťoval vystavování faktur, jimiž bylo účtováno o prodejích motorové nafty odběratelům v České republice, když již odsouzený J. Š. byl oprávněn za obchodní společnost K. K. kupní smlouvu uzavřít, neboť obviněný I. M., její jednatel, jej plnou mocí udělenou výlučně pro zastupování a jednání za tuto obchodní společnost ve věci veškerých obchodních úkonů v Polsku a k založení bankovního účtu v Polsku k tomuto zmocnil, když tak učinil s vědomím, že obchodní společnost K. K. bude dovážet z Polské republiky pohonné hmoty, které v České republice řádně nezdaní, přičemž již odsouzenému J. Š. umožnil i disponovat s finančními prostředky na jejím bankovním účtu č. XY, přičemž po podpisu smlouvy s obchodní společností O. S. na základě pokynů zemřelého P. G. či odsouzeného P. Ch. kontaktoval již odsouzený J. Š. řidiče polských dopravců a určoval jim místa, kam mají motorovou naftu dopravit, když je na tato místa od státní hranice i doprovázel, na místech dodání kontroloval a přebíral motorovou naftu, potvrzoval řidičům převzetí zboží na mezinárodních nákladových listech (CMR), přebíral faktury vystavené dodavatelem a prováděl jejich úhrady, včetně úhrad cen přepravy, kdy finanční prostředky, které mu za tím účelem předal zemřelý P. G., osobně na území Polské republiky vkládal na bankovní účet obchodní společnosti O. S. a následně prodej motorové nafty fakturoval obchodní společnosti S. s., když za tuto činnost dostávali již odsouzený J. Š. a obviněný I. M. od zemřelého P. G. finanční odměnu, kdy výše popsaným jednáním byla Česká republika, zastoupená v případě spotřební daně Celním úřadem v Brně a v případě daně z přidané hodnoty Finančním úřadem Brno II, celkově zkrácena na spotřební dani o částku 18 682 030 Kč a na dani z přida