Zákon o spotřebních daních

(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, a to do 5 dní od jejího vzniku.

(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění povinen

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí.

(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob jejich umístění na jednotkovém balení,

b) podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář objednávky tabákových nálepek,

c) podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,

d) způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její vedení,

e) způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář tohoto oznámení,

f) způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,

g) způsob podání žádosti o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek a formulář této žádosti.

(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,

a) který obsahuje tabák,

b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,

c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a

d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který

a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a

b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je náplň obsažená v zahřívaném tabákovém výrobku.

(1) Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství náplně podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost náplně v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 5,26 Kč/g.

(2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(1) Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být uveden údaj o množství

a) zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a

b) náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují náplň v množství nepřesahujícím 250 g.

(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,

a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a

b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.

(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 1,7 Kč/g.

(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.

Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g.

(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) náplň do elektronické cigarety,

b) nikotinový sáček a

c) ostatní nikotinový výrobek.

(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek.

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

sazba daněnáplně do

elektronických cigaret10 Kč/mlnikotinové sáčky1,7 Kč/gostatní nikotinové

výrobky1,7 Kč/g

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.

(1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba,

a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, nebo

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) u které byl zjištěn surový tabák a která

1. není registrována jako osoba skladující surový tabák,

2. není provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

3. nedopravuje surový tabák v souladu s tímto zákonem.

(2) Za použití surového tabáku se pro účely daně ze surového tabáku nepovažuje, pokud v odůvodněných případech a za přítomnosti úřední osoby správce daně dojde ke

a) znehodnocení surového tabáku podle pokynů této úřední osoby, nebo

b) zničení surového tabáku.

(3) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely.

(4) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

(5) Za daň ze surového tabáku společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 odpovídá osoba, která se podílela na činnosti, na základě které se osoba podle odstavce 1 stala plátcem daně ze surového tabáku.

(1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák.

(2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný, expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované,

b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které

1. vznikají při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

2. nejsou upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli,

c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku, tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému spotřebiteli.

Daňová povinnost vzniká dnem

a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) zjištění surového tabáku u osoby, která

1. není registrována jako osoba skladující surový tabák,

2. není provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

3. nedopravuje surový tabák v souladu s tímto zákonem.

Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené v kilogramech zaokrouhlené na 3 desetinná místa nahoru.

(1) Sazba daně ze surového tabáku se stanoví ve výši sazby spotřební daně z tabáku ke kouření.

(2) Daň ze surového tabáku se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze surového tabáku.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat daňové přiznání.

(1) Správce daně na žádost osoby, která na daňovém území České republiky vyrábí líh, pivo, víno, ostatní kvašené nápoje nebo meziprodukty, (dále jen „výrobce daného druhu vybraných výrobků“) vydá pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě osvědčení potvrzující výrobu daného druhu vybraných výrobků touto osobou za bezprostředně předcházející kalendářní rok a splnění podmínek nezávislosti.

(2) Žádost podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných výrobků.

(3) Osvědčení podle odstavce 1 se vydává na kalendářní rok.

(4) Vzor osvědčení podle odstavce 1 stanoví prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78).

(5) Správce daně žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud

a) výrobce daného druhu vybraných výrobků

1. nesplňuje podmínky nezávislosti, nebo

2. vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci, nebo

b) výroba daného druhu vybraných výrobků, pro který výrobce daného druhu vybraných výrobků žádá o vydání osvědčení, za bezprostředně předcházející kalendářní rok překročí v případě

1. lihu 10 hl etanolu,

2. piva 200 000 hl,

3. vína 1 000 hl,

4. ostatních kvašených nápojů 15 000 hl,

5. meziproduktů 250 hl.

(6) Správce daně rozhodne o žádosti podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů ode dne podání této žádosti; běh této lhůty však započne nejdříve 1. ledna kalendářního roku, na který se osvědčení vydává. Ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí.

(1) Výrobce daného druhu vybraných výrobků splňuje podmínky nezávislosti, pokud

a) tento výrobce ani vlastník výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem nejsou právně ani hospodářsky závislými na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků a

b) jím provozovaný výrobní daňový sklad daného druhu vybraných výrobků není výrobně závislým na jiném výrobním daňovém skladu daného druhu vybraných výrobků; to neplatí pro výrobce lihu.

(2) Právně závislými na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků jsou pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastník výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem,

a) na které nebo ve kterých může jiný výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastník jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,

b) kteří mohou na výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků nebo ve výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,

c) na něž nebo v nichž může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků nebo ve výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků, nebo

d) pokud provozují více než jeden výrobní daňový sklad daného druhu vybraných výrobků nebo vlastní většinový podíl ve více než jednom takovém skladu.

(3) Hospodářsky závislými na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkovi jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků jsou pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastník výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem, kteří byli omezeni ve schopnosti samostatně přijímat obchodní rozhodnutí zejména proto, že tento výrobce nebo vlastník anebo osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto výrobce nebo vlastníka nebo v tomto výrobci nebo vlastníkovi, uzavřeli s jiným výrobcem daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníkem jiného výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků anebo osobou, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto jiného výrobce nebo vlastníka nebo v tomto jiném výrobci nebo vlastníkovi, dohodu podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže nebo jednají tak, že je omezena jejich schopnost samostatně přijímat obchodní rozhodnutí.

(4) Převažující vliv na výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem nebo v tomto výrobci nebo vlastníkovi uplatňuje osoba vždy, pokud

a) vlastní většinový podíl tohoto výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem,

b) disponuje většinou hlasovacích práv tohoto výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem, nebo

c) se podílí na obchodním vedení tohoto výrobce daného druhu vybraných výrobků nebo vlastníka výrobního daňového skladu daného druhu vybraných výrobků provozovaného tímto výrobcem.

(5) Výrobně závislým na jiném výrobním daňovém skladu daného druhu vybraných výrobků je pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 výrobní daňový sklad daného druhu vybraných výrobků,

a) jehož provozní nebo skladovací prostory jsou technologicky nebo jinak propojeny s prostorami tohoto jiného daňového skladu, nebo

b) kterému v případě pivovaru chybí některá část hlavního výrobního provozního souboru.

(1) Správce daně nezamítne žádost podle § 132 odst. 5 v případě vzájemně právně nebo hospodářsky závislých výrobců daného druhu vybraných výrobků anebo výrobců daného druhu vybraných výrobků, kteří vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci poskytnuté jiným výrobcem daného druhu vybraných výrobků anebo kteří daný druh vybraných výrobků vyrábí v licenci, ve které daný druh vybraných výrobků vyrábí více výrobců,

a) nejsou-li tito výrobci výrobně závislí na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků ani mezi sebou a

b) splňuje-li souhrnná výroba daného druhu vybraných výrobků všech těchto výrobců podmínku roční výroby podle § 132 odst. 5 písm. b).

(2) Pro účely určení výroby výrobce podle odstavce 1 se za výrobu daného druhu vybraných výrobků považuje souhrnná výroba daného druhu vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b).

(3) Odstavce 1 a 2 se na výrobce lihu nepoužijí.

Pokud nemusí být daný druh vybraných výrobků vyráběn v daňovém skladu, použijí se § 133 a 133a pro posouzení splnění podmínek pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně z vybraných výrobků v jiném členském státě obdobně.

(1) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se vínem rozumí

a) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, s výjimkou vína podle písmene b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje

1. 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

2. 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoli obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, nebo

b) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(2) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se ostatním kvašeným nápojem rozumí kvašené nápoje získané zkvašením ovoce, bobulovin, zeleniny, medového roztoku nebo zkvašením čerstvé nebo koncentrované šťávy získané z těchto surovin, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury

a) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, a 2206, s výjimkou piva a ostatních kvašených nápojů uvedených v písmeni b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol obsažený v hotovém výrobku plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových, nebo

b) 2206 00 31, 2206 00 39, 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových.

(3) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se meziproduktem rozumí výrobky se skutečným obsahem alkoholu přesahujícím 1,2 % objemových, ale nepřesahujícím 22 % objemových, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206 a které nejsou pivem, vínem podle odstavce 1 nebo ostatním kvašeným nápojem podle odstavce 2.

(1) Značkováním a barvením vybraných minerálních olejů se rozumí rovnoměrné přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů.

(2) Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1 litru značkovaných a barvených minerálních olejů a způsob jejich evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát.

(2) Značkovány a barveny podle pravidel stanovených v § 134c až 134k nesmějí být

a) jiné minerální oleje než uvedené v odstavci 1,

b) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty a maziva podle zvláštního právního předpisu65e), s výjimkou minerálních olejů, na které se vztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 6,

c) minerální oleje uvedené v odstavci 1, jedná-li se o pohonné hmoty pro plavby na vodách na daňovém území České republiky, na které se nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 6,

d) složky pro výrobu těch minerálních olejů, které jsou uvedeny v písmenech a) až c),

e) minerální oleje uvedené v odstavci 1, u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití.

(3) Seznam minerálních olejů podle odstavce 2 písm. e), u nichž je značkování a barvení na závadu jejich použití, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Značkovány a barveny nemusí být minerální oleje uvedené v odstavci 1, které jsou nebo mají být dopravovány do jiných členských států v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu, nebo které jsou nebo mají být vyváženy do třetích zemí.

(5) Správce daně může povolit výjimku z povinnosti značkovat a barvit minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je značkování a barvení na závadu jejich použití, a to na technicky odůvodněnou a podloženou žádost uživatele, který je přijímá a užívá.

(6) V rozhodnutí o udělení výjimky podle odstavce 5 stanoví správce daně podmínky, za kterých lze s minerálním olejem, který bude v souladu s touto výjimkou nebarvený a neznačený, nakládat.

(7) Při uplatnění nároku na vydání minerálního oleje osvobozeného od daně podle § 49 odst. 1 je uživatel v případě, že chce tento minerální olej na základě výjimky udělené podle odstavce 5 přijímat neznačkovaný a nebarvený, povinen písemně uplatnit nárok na vydání takového minerálního oleje u jiného uživatele nebo provozovatele daňového skladu. Při uplatnění nároku na vydání takového minerálního oleje se postupuje podle § 12 obdobně.

(8) V případě, že uživatel uplatnil nárok na vydání neznačkovaného nebo nebarveného minerálního oleje na základě výjimky udělené podle odstavce 5, nesmí být minerální olej značkován nebo barven.

(1) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 musí být označkovány a obarveny po celou dobu, kdy se nacházejí na daňovém území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 134b odst. 4 a § 134e odst. 1).

(2) Na daňovém území České republiky se mohou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkovat a barvit výhradně v daňovém skladu, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů. Značkování a barvení minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 mimo daňový sklad, který je vybaven dávkovacím a mísicím zařízením pro značkování a barvení těchto olejů, se považuje za závažné porušení tohoto zákona.

(3) Minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 se posuzují z hlediska obsahu značkovací látky a barviva formou certifikace podle zvláštního právního předpisu65f).

(4) Na minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 značkované a barvené jinak, než stanoví tento zákon, se pohlíží jako na minerální oleje neznačkované a nebarvené.

Právnické a fyzické osoby, pro které jsou minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 určené pro vývoz uvedeny do volného daňového oběhu, jsou okamžikem uvedení do volného daňového oběhu povinny podat celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění těchto olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu. V případě zrušení rozhodnutí o propuštění vybraných minerálních olejů do celního režimu vývozu nebo tranzitu jsou uvedené osoby povinny tyto oleje, pokud již nebyly označkovány a obarveny, označkovat a obarvit, a to výhradně v daňovém skladu. Tyto oleje jsou dnem přijetí do daňového skladu opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli daňového skladu vzniká dnem jejich přijetí nárok na vrácení daně.