Zákon o spotřebních daních

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje

a) podmínky zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a surového tabáku spotřebními daněmi,

b) způsob značení a prodeje tabákových výrobků,

c) způsob barvení a značkování vybraných minerálních olejů,

d) způsob značkování některých dalších minerálních olejů,

e) sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji a

f) nakládání se surovým tabákem.

(2) Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) minerální oleje,

b) líh,

c) pivo,

d) víno a meziprodukty,

e) tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(3) Spotřebními daněmi jsou

a) daň z minerálních olejů,

b) daň z lihu,

c) daň z piva,

d) daň z vína a meziproduktů,

e) daň z tabákových výrobků,

f) daň ze zahřívaných tabákových výrobků,

g) daň z ostatních tabákových výrobků,

h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

i) daň ze surového tabáku.

(4) Orgány Celní správy České republiky vykonávají

a) správu spotřebních daní; správu spotřebních daní při dovozu nebo neoprávněném vstupu vybraných výrobků vykonávají podle právních předpisů upravujících správu cla,

b) další působnosti podle tohoto zákona související s vybranými výrobky a se surovým tabákem; při jejich výkonu postupují podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích.

(5) Na vybrané výrobky, které nemají celní status zboží Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie72) (dále jen „celní kodex“), se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně, volný daňový oběh a zasílání.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) daňovým územím České republiky území České republiky,

b) daňovým územím Evropské unie souhrn daňových území členských států,

c) daňovým územím členského státu území členského státu Evropské unie, na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii nebo Smlouva o fungování Evropské unie, s výjimkou třetího území,

d) členským státem členský stát Evropské unie,

e) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky,

f) třetí zemí území mimo daňové území Evropské unie.

(2) Pro účely tohoto zákona se

a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky,

b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území Spolkové republiky Německo,

c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,

d) území San Marina považuje za území Italské republiky a

e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za území Kypru.

(3) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují území Kanárských ostrovů, Alandských ostrovů, britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují také území podle článku 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla a Livigno.

(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných výrobků na celní území Unie podle celního kodexu (dále jen „celní území Unie“) se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Unie ze třetích území uvedených v odstavci 3.

(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných výrobků z celního území Unie se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Unie na třetí území uvedená v odstavci 3.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,

b) neoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud u těchto vybraných výrobků

1. nedošlo k jejich dovozu a

2. vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu,

c) vývozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropské unie,

d) podmíněným osvobozením od daně odklad povinnosti přiznat a zaplatit daň do dne uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu,

e) osvobozením od daně uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniž vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň,

f) daňovým skladem prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá, přičemž hranice takového místa nesmějí být přerušeny s výjimkou případu, kdy tímto místem prochází veřejná komunikace; správce daně může stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí,

g) výrobním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí a případně také zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá,

h) distribučním daňovým skladem daňový sklad, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky zpracovává, skladuje, přijímá nebo je z něho odesílá,

i) pivovarem výrobní daňový sklad piva,

j) provozovatelem daňového skladu právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu; provozovatel daňového skladu je daňovým subjektem,

k) oprávněným příjemcem právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu; oprávněný příjemce nesmí vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně skladovat ani odesílat; oprávněný příjemce je daňovým subjektem,

l) uživatelem osoba, která přijímá a užívá vybrané výrobky osvobozené od daně nebo je podle § 52a nebo 53 prodává dalšímu uživateli; uživatel je daňovým subjektem,

m) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa výstupu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu,

n) uvedením do volného daňového oběhu

1. vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně,

2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně,

3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně,

4. dovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,

5. neoprávněný vstup vybraných výrobků, pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm. e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo

6. skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,

o) daňovou povinností výše daně připadající na vybrané výrobky, u kterých vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit; u vybraných výrobků osvobozených od daně se daňovou povinností rozumí výše daně, u které by vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kdyby tyto vybrané výrobky nebyly od daně osvobozeny,

p) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince; v případě, že tato osoba nemá místo pobytu na území České republiky, je povinna oznámit správci daně adresu pro doručování,

q) množstvím

1. počet kusů, nebo

2. množství vyjádřené v měřicích jednotkách, ve kterých je vyjádřen základ daně, měřené způsobem podle zákona upravujícího metrologii,

r) pilotním projektem projekt technologického vývoje ekologicky příznivější palivové směsi na základě lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen „kritéria udržitelnosti biopaliv“) nebo na základě hydrogenovaných rostlinných olejů splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv nebo projekt technologického vývoje ekologicky příznivých paliv vyrobených z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu a splňujících kritéria udržitelnosti biopaliv; tyto projekty musí být schváleny Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí,

s) nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením takové znehodnocení, nenahraditelná ztráta nebo úplné zničení vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,

t) výrobou proces, při kterém

1. vybraný výrobek vznikne,

2. z vybraného výrobku, který je předmětem daně, vznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

3. z minerálního oleje, který je uvedený pod jedním kódem nomenklatury, vznikne minerální olej, který je uveden pod jiným kódem nomenklatury, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12,

u) společně hospodařící domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby,

v) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,

w) místem výstupu místo,

1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové území Evropské unie, nebo

2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu,

x) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73),

y) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav, kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky,

z) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu,

b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu,

c) evidovaným příjemcem osoba,

1. která oznámila správci daně, že hodlá na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a

2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,

d) evidovaným odesílatelem osoba,

1. která oznámila správci daně, že hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a

2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu,

e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného

1. osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo na účet takové osoby a

2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost,

f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem se vybrané výrobky zasílají,

g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky.

(1) Kódem nomenklatury se pro účely

a) daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2019,

b) daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2018.

(2) Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.

(1) Částečnou ztrátou se pro účely spotřebních daní rozumí ztráta vybraného výrobku,

a) ke které dojde v důsledku povahy vybraného výrobku při jeho výrobě, skladování, dopravě nebo při jiném nakládání s tímto výrobkem,

b) jejíž výše není vyšší než výše technicky zdůvodněné částečné ztráty a

c) která není nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením.

(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely

a) daně z minerálních olejů rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, ke které dochází při skladování nebo dopravě minerálních olejů v důsledku jejich povahy, vypočtená podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu,

b) daně z lihu rozumí částečná ztráta ve výši normy ztrát lihu podle zákona upravujícího líh.

(3) Výpočet výše technicky zdůvodněné ztráty při skladování a dopravě minerálních olejů a koeficient ztrát stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu.

(4) Koeficientem ztrát podle odstavce 3 se rozumí koeficient vyjadřující výši technicky zdůvodněné ztráty při skladování nebo dopravě minerálních olejů na měřicí jednotku vybraného výrobku.

(5) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílání rozumí

a) společný práh částečné ztráty podle nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží76),

b) výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2, pokud není stanoven společný práh částečné ztráty podle písmene a).

(6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2 nebo 5, je její výše nula.

(1) Plátcem je právnická nebo fyzická osoba,

a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo výrobcem, který vyrábí vybrané výrobky v souladu s tímto zákonem mimo režim podmíněného osvobození od daně, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu,

b) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit

1. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. b)],

2. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje [§ 9 odst. 3 písm. c)],

c) která uplatňuje nárok na vrácení daně, s výjimkou osoby podle § 15 až 15b a 56 až 57,

d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, v jejímž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně s touto osobou odpovídá osoba, která se na takovém porušení podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,

e) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání, a tím ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit; za daň společně a nerozdílně s touto osobou odpovídá osoba, která se na takovém porušení podílela,

f) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,

g) která vyrábí vybrané výrobky v rozporu s tímto zákonem, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně, anebo která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, zdaněné nebo oprávněně nabyté bez daně; za daň společně a nerozdílně s touto osobou odpovídá osoba, která se na této výrobě, skladování nebo dopravě podílela,

h) které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při pozbytí vlastnického práva k nezdaněným vybraným výrobkům a podobně (§ 9 odst. 4), nebo

i) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky

1. zasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce pro zasílání vybraných výrobků,

2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud byl pověřen, nebo

3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílání vybraných výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo pokud zasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění daně.

(2) Právnická osoba zanikající bez právního nástupce, s výjimkou osoby podle § 15 až 15b a § 56 až 57, které vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit nebo která uplatnila nárok na vrácení daně, je povinna předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, pokud u této povinnosti nebo nároku neuplynula lhůta pro stanovení daně nebo lhůta pro placení daně. Ustanovení daňového řádu upravující postup v případě daňového subjektu, který je právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, který je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku souhlas správce daně, u kterého je registrován, se použijí obdobně.

(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá za daň společně a nerozdílně s plátcem podle odstavce 1 písm. a) osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela.

(4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně s tímto dlužníkem osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela.

(5) Pro účely odstavce 1 písm. g) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u

a) minerálních olejů, s výjimkou zkapalněných ropných plynů dopravovaných v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, množství dopravované v běžných nádržích (§ 63 odst. 2) zvýšené o 20 l,

b) zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně 5 tlakových nádob,

c) lihovin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin 10 l konečných výrobků,

d) piva 110 l,

e) meziproduktů 20 l,

f) vína 90 l, z toho u šumivých vín 60 l,

g) cigaret 800 kusů,

h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,

i) ostatních doutníků 200 kusů,

j) tabáku ke kouření 1 kg.

(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. g) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2 až 4 obdobně.

(7) Nelze-li u plátce podle odstavce 1 písm. g) určit místní příslušnost správce daně podle daňového řádu, je místně příslušným správce daně, který vůči tomuto plátci jako první učinil úkon zahajující řízení.

(1) Na daňovém území České republiky se prokazuje zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 6). Zdanění vybraných výrobků do volného daňového oběhu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2 až 4).

(2) Daňový doklad podle odstavce 1, který je plátce povinen při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bezodkladně vydat nabyvateli, popřípadě osobě, která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 přechodně nabývá, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo plátce,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nabyvatele,

c) množství vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení daňového dokladu,

f) číslo daňového dokladu.

(3) Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je prodávající povinen při prodeji vybraných výrobků bezodkladně vydat, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,

c) množství prodaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o prodeji,

f) číslo dokladu o prodeji.

(4) Doklad o dopravě podle odstavce 1 vystavují osoba nebo správce daně, kteří vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu vydají pro dopravu, přičemž nejsou splněny podmínky, na jejichž základě je stanovena povinnost vydat daňový doklad podle odstavce 2 nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. Doklad o dopravě musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesilatele,

b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

c) množství dopravovaných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) výši spotřební daně celkem,

e) datum vystavení dokladu o dopravě,

f) číslo dokladu o dopravě.

(5) Zdanění vybraných výrobků při dovozu se prokazuje rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně.

(6) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu lze dopravovat pouze s daňovým dokladem, dokladem o prodeji, dokladem o dopravě nebo rozhodnutím podle odstavce 5. Na vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu dopravované bez rozhodnutí podle odstavce 5 se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.

(7) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě, které jsou zasílány osobě se sídlem nebo místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, lze dopravovat pouze s dokladem, který potvrzuje, že tyto výrobky byly zdaněny v členském státě, ze kterého byly zaslány.

(8) Doklad podle odstavce 1 může mít

a) listinnou podobu, nebo

b) elektronickou podobu.

(9) Pokud má doklad podle odstavce 1 elektronickou podobu, musí ho

a) vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem,

b) správce daně přijmout prostřednictvím elektronického portálu správce daně (dále jen „elektronický portál“), nebo

c) vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je ověřitelné, kdy byl doklad vystaven.

(10) Za okamžik vydání dokladu v elektronické podobě podle odstavce 9 písm. b) se považuje okamžik jeho přijetí správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.

(1) Oprávněné nabytí vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, bylo-li vydáno, a dokladem o osvobození vybraných výrobků od daně. Toto ustanovení se nevztahuje na konečného spotřebitele podle § 53 odst. 5.

(2) Doklad o osvobození od daně podle odstavce 1, který je plátce, popřípadě uživatel povinen bezodkladně vydat při vydání vybraných výrobků osvobozených od daně, musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesílajícího plátce, popřípadě uživatele,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, přijímajícího uživatele,

c) množství vybraných výrobků osvobozených od daně, u nichž vznikla daňová povinnost, a jejich název, popřípadě obchodní označení,

d) prohlášení, že vybrané výrobky jsou osvobozeny od daně,

e) místo odeslání,

f) místo přijetí,

g) datum vystavení dokladu o osvobození od daně,

h) číslo dokladu o osvobození od daně.

(3) Oprávněné nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, byla-li povinnost jej vystavit, a zároveň rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně.

(4) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze dopravovat pouze s dokladem o osvobození od daně, rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně. Na vybrané výrobky osvobozené od daně dopravované bez rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiného rozhodnutí celního úřadu o stanovení cla nebo daně se hledí, jako by byly dopravovány s tímto rozhodnutím, pokud bylo toto rozhodnutí před zahájením dopravy oznámeno.

(5) Doklad o osvobození od daně může mít

a) listinnou podobu, nebo

b) elektronickou podobu.

(6) Pokud má doklad o osvobození od daně elektronickou podobu, musí ho

a) vystavitel opatřit kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem,

b) správce daně přijmout prostřednictvím elektronického portálu, nebo

c) vystavitel opatřit elektronickým údajem, ze kterého je ověřitelné, kdy byl doklad vystaven.

(7) Za okamžik vydání dokladu v elektronické podobě podle odstavce 6 písm. b) se považuje okamžik jeho přijetí správcem daně prostřednictvím elektronického portálu.

Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňové území Evropské unie dovezené anebo vybrané výrobky, u nichž došlo k jejich neoprávněnému vstupu na daňové území Evropské unie.

Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem anebo neoprávněným vstupem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie.

(1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(2) Za okamžik uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu se při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky jejich

a) dovozem nebo neoprávněným vstupem považuje den vzniku celního dluhu,

b) ztrátou nebo znehodnocením při výrobě, skladování nebo jiném nakládání považuje den jejich zúčtování, nejpozději však třicátý den ode dne zjištění ztráty nebo znehodnocení.

(3) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) u vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílaných okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení anebo jiného porušení podmínek dopravy nebo zasílání s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty,

b) u vybraných výrobků osvobozených od daně okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, s výjimkou nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení anebo částečné ztráty,

c) u vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, okamžikem jejich použití pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje,

d) dnem nabytí vybraných výrobků nebo dnem jejich prodeje plátci uvedenými v § 4 odst. 1 písm. g) nebo dnem zjištění, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží, a to tím dnem, který nastal dříve,

e) dnem přijetí vybraných výrobků, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopraveny pro účely podnikání na daňové území České republiky,

f) dnem zániku nebo zrušení povolení k provozování daňového skladu nebo povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se nevztahuje na vybrané výrobky, které se mohou užívat bez tohoto povolení, nebo na vybrané výrobky, pro které toto povolení zaniklo podle § 13b a které jsou dnem zániku tohoto povolení uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,

g) dnem, ve kterém byly na daňovém území České republiky přijaty vybrané výrobky zaslané z jiného členského státu,

h) dnem použití vybraných výrobků pro vlastní spotřebu.

(4) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem pozbytí nebo dnem propachtování obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku, ke kterým náleží nezdaněné vybrané výrobky nacházející se mimo režim podmíněného osvobození od daně.

(1) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek.

(2) Základ daně vyjádřený jinak než v počtu kusů se zaokrouhluje na 2 desetinná místa.

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození příležitostného dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty31a), anebo osvobození od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území České republiky a jsou propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití,

b) nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137,

c) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o používání dokladů v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od daně a s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani po propuštění ke spotřebě, a formulář, který se má použít pro osvědčení o osvobození od daně77) (dále jen „osvědčení o osvobození od spotřební daně“), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,

d) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,

e) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu osobám uvedeným v § 15 odst. 1 nebo 2; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c, a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad v Praze,

f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad v Praze,

g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad v Praze,

h) dovezené nebo dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou, pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky pouze s čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal, nebo s jinou písemností, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.

(2) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupila zdaněné vybrané výrobky a použila je pro účely, na které se vztahuje osvobození od daně, pohlíží se pro účely tohoto zákona na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně.

(3) Vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavce 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(1) Nárok na osvobození vybraného výrobku od daně, včetně odkazu na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle něhož je nárok uplatňován, je uživatel povinen uplatnit písemně u plátce nebo uživatele, a to nejpozději před vydáním tohoto výrobku, jinak nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně nevznikne. To se netýká uživatele, který nakládá s odpadními oleji osvobozenými od daně podle § 49 odst. 1, a konečného spotřebitele podle § 53 odst. 5.

(2) Jedná-li se o dovoz vybraných výrobků, uplatňuje nárok na osvobození vybraného výrobku od daně uživatel, který musí být současně i deklarantem, a to v celním prohlášení, jímž navrhuje propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití.

(3) Nárok na vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně uživatel prokazuje předložením povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, pokud nelze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat bez tohoto povolení; neučiní-li tak, má se za to, že nárok na osvobození vybraných výrobků od daně nebyl uplatněn.

(4) Stanoví-li tento zákon jako podmínku pro vydání vybraného výrobku osvobozeného od daně předložení povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, je plátce nebo uživatel oprávněn vydat vybraný výrobek pouze uživateli, který takové povolení předloží k nahlédnutí.

(5) Uživatel je povinen bezodkladně umístit přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(1) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat a užívat pouze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(2) Vybrané výrobky osvobozené od daně lze

a) přijímat pouze od dodavatele uvedeného v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to neplatí, pokud jde o přijímání odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1,

b) užívat pouze v místě, ve kterém uživatel užívá vybrané výrobky osvobozené od daně, (dále jen „místo užívání“) uvedeném v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

(3) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně novým, lze vybrané výrobky osvobozené od daně přijímat a užívat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(1) Je-li v návrhu na vydání povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně uvedeno více dodavatelů, správce daně vydá toto povolení ke každému dodavateli samostatně.

(2) Správce daně zašle stejnopis povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně dodavateli těchto vybraných výrobků.

Povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně zaniká rovněž dnem, kdy nabude právní moci povolení k provozování daňového skladu pro prostorově ohraničené místo, ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.

Správce daně zruší povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně rovněž, pokud

a) byl vybraný výrobek osvobozený od daně použit na jiný účel, než který byl v tomto povolení uveden, a uživatel ve stanovené lhůtě nezaplatil daň, nebo

b) uživatel po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto povolení.

Od daně jsou také osvobozeny vybrané výrobky, u kterých daňový subjekt prokáže, že v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k jejich

a) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, nebo

b) částečné ztrátě.

(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem

a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,

b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.

(2) Evidovanému odesílateli, který odešle do jiného členského státu pro účely podnikání vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nebo vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a přijaty na daňovém území České republiky evidovaným příjemcem, vzniká nárok na vrácení daně dnem splnění poslední z těchto podmínek:

a) vybrané výrobky jsou dopravovány

1. se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem, nebo

2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený elektronický průvodní doklad (dále jen „náhradní zjednodušený průvodní doklad“),

b) u vybraných výrobků v případě, že

1. došlo k jejich přijetí v jiném členském státě, je příslušným orgánem členského státu určení potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než podle § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných výrobků,

2. během jejich dopravy došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, evidovaný odesílatel prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, a

3. vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit tím, že během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,

c) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena, a

d) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.

(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen

a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo

b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.

(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení.

(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).

(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.

(7) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.

(8) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na vybrané výrobky, za které byla vrácena daň podle § 15 až 15b, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká na základě principu vzájemnosti těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

a) diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „konzulární úřad“) akreditovaným pro Českou republiku jako orgány cizích států se sídlem na daňovém území České republiky,

b) členovi diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem na daňovém území České republiky, který je akreditován pro Českou republiku a není státním občanem České republiky, s výjimkou člena služebního personálu,

c) zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, pokud Ministerstvo zahraničních věcí udělilo souhlas s jejich zřízením podle zákona o zahraniční službě,

d) členovi zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo členovi zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, podle písmene c).

(2) Nárok na vrácení daně vzniká na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, těmto osobám požívajícím výsad a imunit:

a) mezinárodní organizaci se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěnému na daňovém území České republiky,

b) subjektu Evropské unie; subjektem Evropské unie se pro účely spotřebních daní rozumí orgán Evropské unie, Evropské společenství pro atomovou energii, Evropská investiční banka a subjekt založený Evropskou unií,

c) úředníkovi mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky akreditovanému pro Českou republiku, který není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu úřední funkce na daňovém území České republiky,

d) členovi rodiny úředníka mezinárodní organizace se sídlem na daňovém území České republiky nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného na daňovém území České republiky podle písmene c), který není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků, a to ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny těchto vybraných výrobků, osobě požívající výsad a imunit podle

a) odstavce 1 písm. a) nebo c) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 400 000 Kč za kalendářní rok,

b) odstavce 1 písm. b) nebo d) v rozsahu naplnění principu vzájemnosti, nejvýše však do výše 60 000 Kč za kalendářní rok,

c) odstavce 2 v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu.

(4) Pro posouzení splnění částky omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se do výše daně, která se vrací osobě požívající výsad a imunit, započítává také částka,

a) která odpovídá výši daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo e) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené osobě požívající výsad a imunit uplatňující nárok na vrácení daně a

b) kterou by osoba požívající výsad a imunit byla povinna přiznat a zaplatit, kdyby výrobky podle písmene a) nebyly osvobozeny od daně.

(5) Částka omezení podle odstavce 3 písm. a) nebo b) se nevztahuje na nákup minerálních olejů pro výrobu tepla nebo pohon motorů. V případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) se tato částka omezení nevztahuje na nákup minerálních olejů použitých v osobním automobilu, pouze pokud je diplomatická registrační značka uvedena na seznamu diplomatických registračních značek osobních automobilů.

(6) Osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků, pokud celková cena včetně daně uvedená na jednom dokladu o prodeji a zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni je vyšší než 4 000 Kč. Toto omezení se v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nevztahuje na nákup minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(7) Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) nebo c) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně za účelem výkonu její funkce. Osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) má nárok na vrácení daně u vybraných výrobků zakoupených výlučně pro osobní spotřebu této osoby nebo člena její rodiny, který tvoří součást domácnosti této osoby.

(8) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí

a) uplynutím prvního kalendářního měsíce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém začala běžet, nebo

b) v případě subjektu Evropské unie uplynutím lhůty pro stanovení daně.

(9) Hodlá-li osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 uplatnit nárok na vrácení daně, je Ministerstvu zahraničních věcí povinna předložit daňové přiznání pro vrácení daně, přehled nakoupených vybraných výrobků k potvrzení naplnění principu vzájemnosti a seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí v tomto daňovém přiznání

a) naplnění principu vzájemnosti, pokud v případě nákupu vybraných výrobků

1. podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit za nákup stejného druhu vybraných výrobků vracena daň, a

2. jiných než podle odstavce 5 je v cizím státě v souladu s principem vzájemnosti české osobě obdobné této osobě požívající výsad a imunit vracena daň,

b) skutečnost, že osoby uvedené na tomto seznamu jsou členové rodiny osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d), kteří tvoří součást domácnosti této osoby.

(10) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba požívající výsad a imunit povinna přiložit

a) doklad o prodeji,

b) v případě, že daňové přiznání podává osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1, přehled nakoupených vybraných výrobků v členění na

1. vybrané výrobky podle odstavce 5 a

2. vybrané výrobky jiné než podle odstavce 5,

c) v případě osoby požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. b) nebo d) seznam členů rodiny, kteří tvoří součást domácnosti této osoby a jsou na dokladu o prodeji uvedeni jako osoby, pro které se uskutečňuje nákup vybraných výrobků.

(11) Daňové přiznání pro vrácení daně nelze podat elektronicky.

(12) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně Ministerstvu zahraničních věcí informace získané při správě daně v oblasti vracení daně osobě požívající výsad a imunit.

(1) Nárok na vrácení daně vzniká ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny těchto vybraných výrobků, dnem tohoto nákupu, pokud jde o ozbrojené síly

a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo

b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České republiky.

(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 vznikne namísto ozbrojených sil Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly podle odstavce 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami.

(3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém začala běžet.

(4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 nebo 2 povinna přiložit daňový doklad nebo doklad o prodeji.

(1) Nárok na vrácení daně v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí českého právního řádu, vzniká dnem nákupu vybraných výrobků

a) ozbrojeným silám, které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami, pokud pro tyto vybrané výrobky nevznikl nárok na vrácení daně podle § 15a odst. 1,

b) příslušníkovi ozbrojených sil podle písmene a) a členovi jeho rodiny, kteří nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo

c) dalším osobám, o kterých tak stanoví mezinárodní smlouva, na základě které vznikne nárok na vrácení daně podle písmene a).

(2) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) vznikne namísto ozbrojených sil Ministerstvu obrany, pokud zdaněné vybrané výrobky nakoupí pro ozbrojené síly podle odstavce 1 a těmto ozbrojeným silám je předá. Tento nárok vzniká dnem převzetí těchto vybraných výrobků těmito ozbrojenými silami.

(3) Lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně začne běžet dnem vzniku tohoto nároku a skončí uplynutím dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém začala běžet.

(4) K daňovému přiznání pro vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit

a) daňový doklad nebo doklad o prodeji a

b) další písemnost, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu.

(1) Prodávající je povinen na žádost osoby požívající výsad a imunit podle § 15 odst. 1 nebo 2, pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o prodeji, který musí obsahovat

a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla kupujícího, a

b) také datum uskutečnění prodeje, sazbu daně a cenu včetně daně.

(2) Prodávající je povinen na žádost osoby podle § 15b odst. 1 písm. b), pro kterou je uskutečňován nákup vybraných výrobků, bezodkladně vystavit doklad o prodeji, který musí obsahovat

a) jméno osoby, pro kterou je nákup vybraných výrobků uskutečňován, a to namísto obchodní firmy nebo jména, sídla nebo místa pobytu a daňového identifikačního čísla kupujícího, a

b) také datum uskutečnění prodeje a sazbu daně.

(1) Osoba žádající o vrácení daně podle § 15 až 15b je pro účely vracení daně daňovým subjektem.

(2) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně osobě požívající výsad a imunit je v případě

a) diplomatické mise, konzulárního úřadu, zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle jejich sídla na daňovém území České republiky,

b) člena diplomatické mise, konzulárního úřadu, člena zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu nebo člena zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, správce daně místně příslušný podle sídla osob podle písmene a),

c) subjektu Evropské unie se sídlem na daňovém území České republiky správce daně místně příslušný podle sídla tohoto subjektu na daňovém území České republiky,

d) subjektu Evropské unie se sídlem v jiném členském státě Celní úřad v Praze,

e) mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace správce daně místně příslušný podle jejich sídla nebo umístění na daňovém území České republiky,

f) úředníka mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace nebo člena jeho rodiny správce daně místně příslušný podle jejich místa pobytu na daňovém území České republiky.

(3) Místně příslušným správcem daně pro vracení daně podle § 15a a 15b je Celní úřad v Praze.

(4) Pokud je daň vracena ozbrojeným silám jiného státu, správce daně prostřednictvím Ministerstva obrany

a) doručuje písemnosti a provádí další potřebná vyrozumění,

b) vrací vratitelný přeplatek, a to na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely.

(5) Z vybraných výrobků, u kterých byla vrácena daň a které byly ozbrojenými silami jiného státu zapůjčeny, zastaveny nebo převedeny, jsou tyto ozbrojené síly povinny daň přiznat a zaplatit, a to prostřednictvím Ministerstva obrany.

(6) U vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b, nelze uplatnit nárok na vrácení daně podle jiného ustanovení tohoto zákona.

(1) Nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b se uplatňuje v daňovém přiznání pro vrácení daně.

(2) Nárok podle odstavce 1 lze uplatnit pouze ve lhůtě pro uplatnění nároku na vrácení daně. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká.

(3) K nároku podle odstavce 1 uplatněnému mimo lhůtu pro jeho uplatnění se nepřihlíží.

(4) Lhůtu pro uplatnění nároku podle odstavce 1 nelze navrátit v předešlý stav.

(1) V daňovém přiznání pro vrácení daně lze uplatnit jeden nebo více nároků na vrácení daně podle § 15 až 15b, u nichž běží lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně.

(2) Daňové přiznání pro vrácení daně, kterým se uplatňuje nárok na vrácení daně, lze podat jednou za

a) kalendářní měsíc, jde-li o vracení daně

1. osobě požívající výsad a imunit podle § 15 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo § 15 odst. 2 písm. a),

2. ozbrojeným silám jiného státu nebo Ministerstvu obrany, nebo

3. příslušníkovi ozbrojených sil jiného státu nebo dalším osobám podle mezinárodní smlouvy,

b) kalendářní čtvrtletí, jde-li o vracení daně osobě požívající výsad a imunit podle § 15 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 15 odst. 2 písm. c) nebo d), nebo

c) kalendářní rok, jde-li o vracení daně subjektu Evropské unie.

(1) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání pro vrácení daně podávají a jiné úkony vůči správci daně při stanovení vracené daně činí ozbrojené síly jiného státu pouze prostřednictvím Ministerstva obrany.

(2) Podání učiněné ozbrojenými silami jiného státu elektronicky může být podepsáno i ve formě digitalizovaného zobrazení vlastnoručního podpisu. Má-li Ministerstvo obrany o pravosti tohoto podpisu nebo oprávnění jednající osoby pochybnosti, vyzve ozbrojené síly jiného státu před postoupením tohoto podání správci daně k jeho dodatečnému potvrzení způsobem podle daňového řádu nebo jiným důvěryhodným způsobem, popřípadě k doložení oprávnění jednající osoby, a to ve lhůtě stanovené Ministerstvem obrany. Běh lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně nebo doby podle odstavce 4 se v takovém případě staví ode dne vydání výzvy podle věty druhé do pátého pracovního dne ode dne, kdy došlo k dodatečnému potvrzení podání.

(3) Lhůta pro podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 1 je zachována, je-li toto podání nejpozději v poslední den lhůty učiněno u orgánu veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává správci daně.

(4) Dnem podání daňového přiznání, dodatečného daňového přiznání nebo jiného podání podle odstavce 1 je den, kdy bylo toto podání postoupeno orgánem veřejné moci, jehož prostřednictvím se podává, správci daně. Dojde-li k postoupení tohoto podání později než patnáctý den, považuje se za den jeho podání tento den.

Ustanovení o opravném daňovém přiznání se u daňového přiznání pro vrácení daně nepoužijí.

(1) Pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se vracená daň posuzuje ve vztahu k jednotlivému nároku na vrácení daně podle § 15 až 15b s tím, že předmětem daňového řízení jsou všechny nároky na vrácení daně podle § 15 až 15b uplatněné v jednom daňovém přiznání pro vrácení daně.

(2) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání pro vrácení daně.

(3) Neoznamuje-li správce daně výsledek vyměření nebo doměření, považuje se za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně.

(4) Lhůta pro stanovení daně začne běžet dnem, v němž bylo podáno daňové přiznání pro vrácení daně.

Dnem, od kterého běží doba, po jejímž uplynutí vzniká úrok z daňového odpočtu, je při vracení daně podle § 15 až 15b den podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání pro vrácení daně, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.

Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

(1) Plátce, kterému vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, je povinen podat daňové přiznání za každou daň samostatně.

(2) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.

(3) Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků.

(4) Daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

(5) Daňové přiznání se podává a daň je splatná první pracovní den po dni vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, pokud tato povinnost vznikne podle

a) § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně,

b) § 9 odst. 3 písm. d), nebo

c) § 68 písm. c).

(6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy nebo zasílání vybraných výrobků ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků anebo jiného porušení podmínek dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání.

(1) Vybraný výrobek je v režimu podmíněného osvobození od daně, jestliže je

a) umístěn v daňovém skladu,

b) dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz (§ 24 až 27f).

(2) Vybrané výrobky se mohou vyrábět výhradně ve výrobním daňovém skladu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu.

(3) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.

(4) V případě založení nového daňového skladu mohou být společně s vybranými výrobky, které jsou v režimu podmíněného osvobození od daně, umístěny i vybrané výrobky již uvedené do volného daňového oběhu, které byly umístěny v daňovém skladu v den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k provozování nového daňového skladu právní moci, a to nejdéle po dobu šesti kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém uvedené rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabylo právní moci. Tyto výrobky uvedené do volného daňového oběhu musí být skladovány a evidovány samostatně.

(5) V případech podle § 13b jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě pravomocného povolení k provozování daňového skladu.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k provozování daňového skladu novým, lze daňový sklad provozovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(1) Podmínkou pro vydání povolení k provozování daňového skladu je rovněž poskytnutí zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem.

(2) Zajištění daně se poskytuje pro každý daňový sklad samostatně.

(1) Správce daně v povolení k provozování daňového skladu přidělí daňovému skladu jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené daňovému skladu nemění.

(2) Je-li v návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu uvedeno více daňových skladů, správce daně vydá povolení k provozování daňového skladu ke každému daňovému skladu samostatně.

(1) Správce daně zruší povolení k provozování daňového skladu rovněž, pokud provozovatel daňového skladu po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neprovozuje daňový sklad.

(2) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, správce daně zruší všechna ostatní povolení k provozování daňového skladu, která byla tomuto provozovateli daňového skladu vydána.

(3) Pokud bylo povolení k provozování daňového skladu zrušeno z moci úřední, s výjimkou zrušení podle odstavce 1, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení.

(1) Daň lze zajistit pouze způsoby a ve výši stanovené tímto zákonem nebo způsoby podle daňového řádu ve výši stanovené rozhodnutím správce daně.

(2) V rozhodnutí o zajištění daně způsobem podle daňového řádu správce daně zohlední výši případného zajištění daně podle tohoto zákona tak, aby celková výše zajištění byla přiměřená.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.