Zákon o spotřebních daních

Od daně je také osvobozen líh

a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,50) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;51) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv podle zákona o léčivech nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky70),

e) obecně denaturovaný, v přiboudlině nebo ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,52)

f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,52)

g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo 3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo za jejich přítomnosti zničených,

h) ve vzorcích odebraných správcem daně,

i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.53)

(1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.

(2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy.

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d), f) a i) a § 71 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, nejpozději před vyhotovením dokladu o osvobození plátcem.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek původního vlastníka, před

a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo

b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka.

(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d) a f), předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického53a) určeného k použití pro stanovený účel52). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 písm. b), c), e), g), h) nebo i) a podle § 71 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný syntetický technický, lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně.

(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

(3) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně a použitý pro stanovený účel osvobození lze bezúplatně převést pouze za účelem přepracování v daňovém skladu nebo likvidace, a to odběrateli uvedenému v tomto povolení.

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. a), d), f) a i) a § 71 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20 musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) a b), § 71 písm. b) a e), § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

(1) Daň je splatná padesátý pátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice55), daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení lihu, podává daňové přiznání elektronicky.

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 150 000 000 Kč.

(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát34), umístěného v tomto daňovém skladu.

(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto daňovém skladu.

(1) Pokud je lihovar56) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.57)

(3) Daňovým skladem nemůže být pěstitelská pálenice.55)

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se § 19 odst. 2 nepoužije.

(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely34), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout o zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu v daňovém skladu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli tohoto daňového skladu vzniká dnem jeho opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

(7) Správce daně v rozhodnutí podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn líh, který byl zajištěn správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně evidován.

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 písm. a) a d) na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele.

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.

(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje s dokladem vystaveným odesílatelem, který obsahuje

a) identifikační údaje odesílatele,

b) identifikační údaje příjemce,

c) místo dodání,

d) celkové množství obecně denaturovaného lihu v litrech při 20 °C a objemové procento lihu,

e) množství lihu v litrech etanolu zaokrouhlené na 2 desetinná místa při 20 °C,

f) druh a množství obecného denaturačního prostředku v litrech podle nařízení Komise o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně74) a

g) datum vystavení dokladu.

(5) Před zahájením dopravy lihu, který byl použit pro stanovený účel osvobození od daně, k likvidaci nebo přepracování je odesílatel povinen oznámit dopravu správci daně místně příslušnému podle místa zahájení dopravy. Pokud tento správce daně nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického portálu. V případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které má být použitý líh dopravován.

(1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.

(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, která hodlá prodávat lihoviny,

b) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového procenta lihu, v členění podle

1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu upravujícího potraviny a tabákové výrobky,

2. kategorií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin,

c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, od které byly lihoviny nakoupeny,

d) označení výrobce lihovin,

e) místo a den zahájení prodeje,

f) důvody pro prodej lihovin.

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

(1) Předmětem daně z piva je pivo; pivem se pro účely spotřebních daní rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny. Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se berou v potaz všechny složky piva, včetně složek přidaných po skončení kvašení.

(1) Malým nezávislým pivovarem se pro účely spotřebních daní rozumí pivovar,

a) v němž množství piva vyrobeného za kalendářní rok (dále jen „roční výroba piva“) nepřekročí 200 000 hl,

b) jehož provozovatel ani vlastník nejsou právně ani hospodářsky závislí na provozovateli ani vlastníkovi jiného pivovaru,

c) který není výrobně závislý na jiném pivovaru a

d) kde se nevyrábí pivo v licenci.

(2) Podmínky podle odstavce 1 musí být splněny po celou dobu zdaňovacího období, za které je uplatňována snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary.

(3) Právně závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru,

a) na které nebo ve kterých může provozovatel nebo vlastník jiného pivovaru přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,

b) kteří mohou na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,

c) na něž nebo v nichž může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, nebo

d) pokud provozují více než jeden pivovar nebo vlastní většinový podíl ve více než jednom pivovaru.

(4) Hospodářsky závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru, kteří byli omezeni ve schopnosti samostatně přijímat obchodní rozhodnutí zejména proto, že tento provozovatel nebo vlastník anebo osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto provozovatele nebo vlastníka nebo v tomto provozovateli nebo vlastníkovi, uzavřeli s provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru anebo osobou, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, dohodu podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže nebo jednají tak, že je omezena jejich schopnost samostatně přijímat obchodní rozhodnutí.

(5) Převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi pivovaru uplatňuje osoba vždy, pokud

a) vlastní většinový podíl tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru,

b) disponuje většinou hlasovacích práv tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru, nebo

c) se podílí na obchodním vedení tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru.

(6) Výrobně závislým na jiném pivovaru je pro účely spotřebních daní pivovar,

a) jehož provozní nebo skladovací prostory jsou technologicky nebo jinak propojeny s prostorami tohoto jiného pivovaru, nebo

b) jemuž chybí některá část hlavního výrobního provozního souboru.

(7) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely spotřebních daní rozumí

a) varna, spilka a ležácký sklep, nebo

b) varna a cylindrokonické tanky nebo obdobné zařízení.

(8) Na pivovary, jejichž provozovatelé nebo vlastníci jsou vzájemně právně nebo hospodářsky závislí anebo ve kterých se vyrábí pivo v licenci poskytnuté provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru nebo v licenci, ve které se vyrábí pivo ve více pivovarech, se pro účely spotřebních daní hledí jako na malé nezávislé pivovary,

a) splňuje-li souhrnná výroba piva všech těchto pivovarů podmínku roční výroby piva podle odstavce 1 písm. a) a

b) nejsou-li výrobně závislé na jiném pivovaru ani mezi sebou.

(9) Pro účely určení sazby daně z piva vyrobeného v pivovaru, na který se na základě odstavce 8 hledí jako na malý nezávislý pivovar, se za roční výrobu piva tohoto pivovaru považuje souhrnná roční výroba piva podle odstavce 8 písm. a).

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také osobě podle § 80 odst. 1 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z pivovaru dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce daně oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:

Kód

nomenklaturySazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladinyZákladní

sazbaSnížené sazby pro malé nezávislé pivovaryVelikostní skupina podle výroby v hl ročnědo 10 000

včetněnad 10 000

do 50 000

včetněnad 50 000

do 100 000

včetněnad 100 000

do 150 000

včetněnad 150 000

do 200 000

včetně2203, 220632,00 Kč16,00 Kč19,20 Kč22,40 Kč25,60 Kč28,80 Kč

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

(5) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit na pivo vyrobené v malém nezávislém pivovaru.

(6) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou podle právních předpisů jiného členského státu obdobnou provozovateli malého nezávislého pivovaru,

a) které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1, na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a toto osvědčení bylo přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků, nebo

b) pokud na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a byly splněny podmínky samoosvědčení podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů78).

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z piva při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících společně hospodařící domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo, které bylo v odůvodněných případech zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.

(6) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 5 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně.

V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

(1) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru hodlá uplatňovat sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém zahájil výrobu, povinen oznámit správci daně předpokládanou roční výrobu piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu podle § 85 odst. 1 (dále jen „velikostní skupina“). Předpokládaná roční výroba piva musí odpovídat minimálně dvanáctinásobku podílu předpokládané výroby od zahájení výroby do konce kalendářního roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž provozovatel zahájil výrobu.

(2) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru, který byl v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce plátcem daně z piva v základní sazbě, hodlá uplatňovat sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je povinen oznámit správci daně předpokládanou roční výrobu piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu do 31. ledna daného kalendářního roku.

(3) Jestliže výroba piva v malém nezávislém pivovaru v průběhu kalendářního roku překročí horní mez poslední oznámené velikostní skupiny, je provozovatel tohoto pivovaru ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tato skutečnost nastala, povinen oznámit správci daně tuto skutečnost a podat dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku; tato daň je splatná ve lhůtě, ve které je splatná daň za zdaňovací období, ve kterém nastala tato skutečnost. Pro kalendářní rok, ve kterém nastala tato skutečnost, se použije sazba daně odpovídající nově předpokládané roční výrobě piva.

(4) Jestliže skutečná roční výroba piva v malém nezávislém pivovaru za uplynulý kalendářní rok byla nižší než dolní mez původně oznámené velikostní skupiny, je jeho provozovatel po uplynutí kalendářního roku oprávněn pro účely uplatnění nižší sazby daně podat dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto uplynulého kalendářního roku. Vratitelný přeplatek se vrací bez žádosti.

(5) Jestliže má být malý nezávislý pivovar oproti předchozímu kalendářnímu roku zařazen do jiné než původně oznámené velikostní skupiny, učiní jeho provozovatel do 31. ledna vůči správci daně oznámení o předpokládané roční výrobě piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupině. Tento pivovar může být zařazen do velikostní skupiny vyšší nebo o jeden stupeň nižší, než do které byl zařazen podle skutečné výroby v předchozím kalendářním roce.

(1) Distribučním daňovým skladem piva může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nesmí být vyráběno v pivovaru.

(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.

(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou víno a meziprodukty; vínem a meziprodukty se pro účely spotřebních daní rozumí vína a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty60) (dále jen „skutečný obsah alkoholu“) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(4) Vínem se pro účely spotřebních daní rozumí šumivé a tiché víno a s výjimkou části čtvrté také fermentovaný nápoj.

(5) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká fyzické osobě podle § 92 odst. 1 dnem porušení podmínek stanovených v § 92, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Text Sazba daně Šumivá vína podle § 93 odst. 22 340 Kč/hl Tichá vína podle § 93 odst. 30 Kč/hl Meziprodukty podle § 93 odst. 52 340 Kč/hl

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z vína a meziproduktů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.

(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,53) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané správcem daně.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

(1) Tiché víno osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit osobě, která vyrábí tiché víno podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a tato daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

(2) Nevznikne-li osobě, která vyrábí tiché víno podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost, nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.

(1) Distribučním daňovým skladem vína může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno, nemusí toto víno vyrábět ve výrobním daňovém skladu, pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 nesmí být vyráběno ve výrobním daňovém skladu.

(6) Vedlejší produkty vznikající při výrobě tichého vína osobou podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, které jsou předmětem daně z vína a mají být odstraněny v souladu se zákonem o vinohradnictví a vinařství, se na daňovém území České republiky dopravují s dokladem, který je osoba, která tyto produkty dopravuje, na vyžádání povinna předložit správci daně, a to dokladem podle § 100a odst. 4 nebo dodacím listem obsahujícím tyto náležitosti:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která tyto produkty vyrobila,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího, nebo pokud vedlejší produkty nejsou dopravovány za účelem prodeje, adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

c) druh a množství dopravovaných vedlejších produktů,

d) datum vystavení dokladu.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklad provázející tiché víno při dopravě podle nařízení Komise v přenesené pravomoci upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75) nebo průvodní doklad pro přepravu vinařského produktu, která se uskutečňuje výlučně na území České republiky, podle zákona o vinohradnictví a vinařství.

(1) Malým výrobcem vína se pro účely daně z vína rozumí právnická nebo fyzická osoba, která

a) vyrábí výhradně tiché víno,

b) vyrábí v průměru méně než 1 000 hl tichého vína za každý vinařský rok; tento průměr se v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci upravujícím průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75) určí na základě průměrné roční produkce po dobu nejméně 3 po sobě jdoucích vinařských roků, a

c) nevyrábí tiché víno v daňovém skladu.

(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad o dopravě podle nařízení Komise v přenesené pravomoci upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen sdělit tuto skutečnost správci daně.

(7) Pokud je na daňové území České republiky dopraveno tiché víno vyrobené výrobcem vína podle právních předpisů jiného členského státu obdobným malému výrobci vína, je příjemce takového vína povinen do 5 dnů ode dne přijetí tohoto vína správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vína oznámit přijetí tohoto vína předložením dokladu podle odstavce 4.

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

(1) Předmětem daně z tabákových výrobků jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují

1. krycí list ze surového tabáku, nebo

2. trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit,

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret, nebo

4. tabák do vodní dýmky.

(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9.

(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).

(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.

(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.

(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.

(9) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).