§ 66 notářský řád – Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby
Zákon České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád) · 358/1992 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 66 zákona o notářích a jejich činnosti stanoví, které osoby nemohou být svědky totožnosti nebo svědky úkonu při sepisování notářského zápisu, a to z důvodu jejich omezené svéprávnosti, smyslového postižení, neschopnosti číst či psát, nebo kvůli jejich vztahu k účastníkům či zájmu na právním jednání. (§ 66 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 358/1992 Sb.
Svědky totožnosti a svědky úkonu nemohou být osoby, které nejsou plně svéprávné, osoby nevidomé, neslyšící nebo němé a osoby, které nemohou číst nebo psát. Dále jimi nemohou být osoby blízké účastníkům a osoby, které mají zájem na právním jednání a jeho obsahu nebo se jich týká jinak, a pracovníci notáře, který notářský zápis sepisuje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Notář musí pečlivě vybírat svědky, aby splňovali zákonné požadavky a zajistil tak platnost notářského zápisu.
- Osoby, které jsou například nevidomé, neslyšící, nebo nemohou číst či psát, nemohou sloužit jako svědci totožnosti nebo úkonu.
- Pracovníci notáře, který zápis sepisuje, nemohou být svědky, aby byla zajištěna nestrannost.
- Pokud by svědek měl osobní zájem na výsledku právního jednání nebo byl blízkou osobou účastníka, nemůže tuto roli zastávat.
Na co si dát pozor
- Notář musí ověřit, zda navržení svědci splňují všechny podmínky stanovené tímto paragrafem, aby nedošlo k neplatnosti notářského zápisu.
- Je třeba se vyhnout situacím, kdy by svědek mohl být považován za podjatého kvůli svému vztahu k účastníkům nebo zájmu na věci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.