Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

(1) Průmyslové organizace jsou povinny při ukládání odpadových hmot (popelovin, strusky, flotačních kalů apod.) dodržovat kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 tato opatření:

a) složiště a odkaliště odpadových hmot zakládat především v neúrodných terénních nerovnostech přirozených i umělých (vytěžených lomech, pískovnách, hliništích); výběr složišť a odkališť popílků a způsob jejich ukládání předem projednat podle zvláštních předpisů,38)

b) v zadání a projektu stavby složišť a odkališť elektrárenských popílků a v plánu jejich rekultivace řešit mimo jiné i mocnost a kvalitu překrývky ukládaných hmot, způsob a režim využívání rekultivované půdy; přitom mocnost přikrývky navrhovat individuálně pro jednotlivá složiště a odkaliště ve vztahu k předpokládanému zastoupení pěstovaných plodin a jejich osevnímu sledu. Plány rekultivace zpracovávat na podkladě analýz popílků na obsah toxických látek a těžkých kovů se zvláštním zřetelem na zhodnocení radioaktivity a předkládat je ke schválení podle zvláštních předpisů.38) U provozovaných energetických zdrojů zpracovat analýzu popílků produkovaných zdrojem v době zpracování zadání a projektu stavby. U nově budovaného zdroje zpracovat analýzu popílků z paliva stanoveného palivovým výměrem,

c) před zahájením technické rekultivace příslušného složiště nebo odkaliště zajistit analýzy vzorků ukládaných popílků a překrývkových zemin se zaměřením na obsah toxických látek, těžkých kovů a radioaktivity a podle dosažených analytických výsledků zabezpečit případnou úpravu způsobů rekultivace i následného využití rekultivovaných ploch,

d) při provádění biologické rekultivace zajistit kontrolní analýzy rostlinného materiálu z plodin používaných při rekultivaci, přičemž zaměření a četnost těchto analýz upřesňovat a konkretizovat ve spolupráci s příslušnými orgány hygienické a veterinární služby,

e) ustanovení písmen a) až d) uplatňovat přiměřeně při výběru složišť a odkališť a posuzování způsobů ukládání jiných odpadů toxického charakteru, při zpracování plánů rekultivace těchto složišť a odkališť a provádění vlastní rekultivace,

f) k omezení prašnosti při budování složišť a odkališť zajistit odvoz popílků, strusek a jiných odpadů z místa výskytu na složiště a odkaliště ve zvlhčeném stavu; při hydraulické způsobu dopravy zajistit čistění odpadní vody ze složiště a zamezit jejímu prosakování do okolní půdy,

g) budovat zásadně plošná složiště s dobře urovnaným a únosným povrchem a plochy složišť udržovat v bezprašném (vlhkém) stavu; při přerušení provozu skládkování upevnit povrchovou vrstvu dostatečným množstvím vazkých zemin, pokud nebude následovat rekultivace složiště,

h) plochy určené pro složiště a odkaliště zaplňovat postupně tak, aby jednotlivá zaplněná místa mohla být samostatně rekultivována,

i) plně využívat prostorovou kapacitu složišť a odkališť a s ohledem na území, terénní a geologické poměry a na zajištění bezpečnosti včas zabezpečovat možnosti prodloužení jejich životnosti, například budováním zvyšovacích hrází,

j) složiště a odkaliště trvale vyřazená z provozu a určená k následnému zemědělskému využití rekultivovat podle schváleného plánu rekultivace; k vytvoření vegetační vrstvy využít skrytých kulturních vrstev půdy z pozemků, na nichž bylo složiště založeno, popřípadě přebytků kulturních vrstev půdy a hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin skrytých při jiných investičních nebo těžebních akcích.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje přiměřeně i pokud jde o složiště tuhých komunálních odpadů.

Pokud na výsypkách a odvalech při těžební činnosti a na složištích a odkalištích odpadových hmot při průmyslové činnosti založených na zemědělské půdě mají být ukládány materiály, které mohou představovat z hlediska toxicity a radioaktivity trvalé zdravotní ohrožení v důsledku kontaminace potravního řetězce, lze na základě odborných fyzikálně chemických rozborů ukládaných hmot a závazných posudků hygienické služby prokazujících, že nebezpečným účinkům ukládaných materiálů nelze zabránit žádnými technickými opatřeními včetně překryvu inertními zeminami, provést jen lesnickou rekultivaci.

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu v rozhodnutí o předchozím souhlasu,31) popřípadě v rozhodnutí o udělení souhlasu podle § 12 odst. 4 zákona a v rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě33) upřesní zejména povinnosti uvedené v § 22 až 25.

(1) V odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí orné půdy vedené v 3. a 4. bonitní třídě, pokud není půdou zvlášť chráněnou, je-li pozemku třeba k provedení investiční akce nebo k těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě, nebo jde-li o pozemky v současně zastavěném území obce, jejichž odnětím se nejméně naruší zájmy zemědělské výroby.

(2) Orgán, který vydává územní rozhodnutí, je vázán předchozím souhlasem,31) popřípadě souhlasem podle § 12 odst. 4 zákona, zejména pokud jde o účel, dobu a předpokládaný rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.

(1) Pro účely zalesnění lze odejmout zemědělské výrobě zemědělskou půdu na základě agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemku a rozboru, jimiž se prokáže, že jsou splněna kritéria uvedená v příloze č. 3 a že pozemek nemůže být zařazen do kategorie dočasně neobdělávaná půda, bez ohledu na to, zda jde o půdu zvlášť chráněnou či nikoli. Agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemku a rozbor musí být připojeny k žádosti o udělení předchozího souhlasu.31)

(2) Pro účely zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, lze odejmout zemědělské výrobě jen zemědělskou půdu, která není vhodná ani pro zalesnění; ustanovení odstavce 1 platí obdobně.

(1) Za rekreační chaty39) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považují rekreační chaty v krajině a rekreační chaty v zastavěném území venkovského sídelního útvaru, jejichž stavebníky jsou občané,40) a stavby právnických osob, určené pro rekreaci v krajině nebo v zastavěném území venkovského sídelního útvaru.

(2) Za rekreační objekty41) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu nepovažují víceúčelová zařízení, zotavovny odborových svazů, zdravotnická zařízení a objekty organizací zdravotnické soustavy, ubytovací zařízení cestovního ruchu, rekreační tábory dětí a mládeže, sídlištní oddechová a sídlištní sportovní zařízení.

(3) Zahrádkářské chaty se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu nepovažují za rekreační chaty ani za rekreační objekty.

(4) Za chatovou lokalitu42) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje

a) chatová osada v rekreační oblasti,43)

b) obytná zóna venkovského sídelního útvaru, ve které jsou jednotlivé nebo v seskupení umístěny rekreační chaty.44)

Ten, na jehož žádost byla odňata zemědělské výrobě zemědělská půda, která nebyla pro nezemědělskou činnost použita, protože se činnost neuskutečnila (půdy nebylo potřeba nebo z části potřeba z důvodů technických nebo technologických změn apod.), je povinen oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který rozhodl o jejím odnětí.

(1) Žádost o předchozí souhlas31) nebo o souhlas podle § 12 odst. 4 zákona podává pro

a) investiční výstavbu investor (investorská organizace nebo organizace zřízená pro zabezpečování investorské činnosti);

b) těžbu těžební organizace (organizace oprávněná k těžbě nerostů);

c) ložiskový a hydrogeologický průzkum geologická organizace;

d) výstavbu rodinných domků, rekreačních chat a garáží včetně souvisejících staveb

1. organizace, která je oprávněna uzavřít dohodu o zřízení práva osobního užívání,45) jde-li o přípravu území pro výstavbu rodinných domků na ucelené lokalitě podle seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků,

2. organizace, která má zajišťovat soustředěnou výstavbu, jde-li o soustředěnou výstavbu rodinných domků a garáží,

3. organizace, která je oprávněna uzavřít dohodu o zřízení práva osobního užívání, jde-li o přípravu území pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami,42)

4. organizace, která je oprávněna uzavřít dohodu o zřízení práva osobního užívání,45) jde-li o individuální výstavbu rodinných domků a garáží na pozemku, ke kterému bude nebo bylo zřízeno právo osobního užívání;46)

e) výstavbu zahrádkářských chat a společných zařízení včetně souvisejících staveb organizace, pro níž byla nebo má být zřízena zahrádková osada;

f) pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, vlastník (uživatel) této půdy.

(2) Občan podává žádost o předchozí souhlas31) k odnětí zemědělské půdy pro individuální výstavbu rodinného domku, rekreační chaty, zahrádkářské chaty a garáže na pozemku, který je v jeho vlastnictví, s výjimkou případu výstavby rodinného domku podle odstavce 1 písm. d) č. 1, nebo jde-li jen o zřizování drobných staveb s doplňkovou funkcí ke stavbám v jeho vlastnictví; to neplatí, jde-li o zřizování drobných staveb v zastavěném území obce (§ 39 odst. 1).

(3) Stavební povolení nelze vydat, pokud nebylo rozhodnuto o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě33) a o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou.47)

Výměrou rozhodnou pro posouzení, zda jde o podstatný zásah do hospodaření zemědělské organizace,48) je

a) jde-li o odnětí půdy, celková výměra půdy zemědělské organizace, která byla zemědělské organizaci rozhodnutím trvale odňata zemědělské výrobě na základě předchozích souhlasů udělených po dni 1. 10. 1976, a zemědělské půdy zemědělské organizace, která má být podle předchozího souhlasu odňata zemědělské výrobě trvale nebo dočasně na dobu delší pěti let,

b) jde-li o zřízení ochranného pásma,49) celková výměra zemědělské půdy zemědělské organizace, na které bylo zřízením ochranných pásem po dni 1. 10. 1976 hospodaření omezeno nebo ztíženo a má být zřízením ochranného pásma hospodaření omezeno nebo ztíženo.

(1) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu31) se za konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě52) považuje

a) u investiční výstavby, pokud není dále uvedeno jinak, výměra zemědělské půdy potřebná pro uskutečnění investice podle zadání stavby;

b) u výstavby a rekonstrukce dopravních komunikací, podzemních a nadzemních vedení zpravidla výměra potřebná pro výstavbu určitého úseku, který sám o sobě nebo v návaznosti na sousední úseky zajistí provozuschopnost liniové stavby;

c) u výstavby místních a účelových komunikací a železničních vleček zpravidla výměra potřebná pro výstavbu celé délky tělesa těchto staveb;

d) u výstavby rodinných domků, rekreačních chat a garáží výměra

1. potřebná pro výstavbu ucelené lokality rodinných domků, jde-li o přípravu území pro tuto výstavbu podle seznamu pozemků pro výstavbu rodinných domků,

2. potřebná pro výstavbu celé lokality rodinných domků nebo garáží, jde-li o soustředěnou výstavbu rodinných domků nebo garáží,

3. potřebná pro dostavbu celé chatové lokality, případně její části rekreačními chatami, jde-li o přípravu území pro tuto dostavbu,

4. která má být přidělena do osobního užívání, jde-li o individuální výstavbu rodinného domku a garáže,

5. která bude zastavěna, použita ke komunikaci nebo nádvoří, anebo určena ke zpevnění, jde-li o individuální výstavbu rodinného domku, garáže, rekreační chaty, zahrádkářské chaty, zemědělské účelové stavby občanů (stavby pro drobné pěstitelství, stavby pro drobné chovatelství a stavby vinného sklepa) na pozemku, který je ve vlastnictví občana;

e) u zahrádkových osad výměra potřebná pro výstavbu všech zahrádkářských chat a pro výstavbu společného zařízení;

f) u ostatní výstavby a u ložiskových a hydrogeologických průzkumných prací výměra potřebná pro uskutečnění akce;

g) u dlouhodobých ložiskových a hydrogeologických průzkumných prací výměra potřebná pro všechna průzkumná pracoviště na území, které bude podle projektu geologických prací zkoumáno, bez ohledu na to, zda vlastní geologické práce budou prováděny současně nebo postupně;

h) při změně ve využití území výměra potřebná pro jiné účely než zemědělskou výrobu;

i) při ochraně území výměra, kterou nelze ani extenzívně a racionálně využít pro zemědělskou výrobu a na níž je zemědělská výroba zcela vyloučena;

včetně výměry zemědělské půdy potřebné pro výstavbu souvisejících, podmiňujících a dalších drobných staveb a zařízení (vodních nádrží, složišť, účelových komunikací, železničních vleček, zpevněných ploch, produktovodů, energovodů, zařízení staveniště apod.), pro zřízení ochranných pásem a izolačních pásů, které nelze ani extenzívně a racionálně využít pro zemědělskou výrobu, a výměry zemědělské půdy, kterou nelze ani urbanisticky ani zemědělsky využít (nezastavitelné a okrajové plochy).

(2) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu pro účely těžby nerostů52) je rozhodující

a) u povrchové (lomové) těžby uhlí v oblastech soustředěného dobývání výměra zemědělské půdy požadovaná v rámci schváleného dobývacího prostoru na období pěti let; do této výměry se nezahrnuje výměra požadovaná pro vnější výsypky a odvaly,

b) u hlubinné těžby nerostů výměra potřebná pro výstavbu důlních objektů a provozních zařízení, jakož i výměra pozemků, u nichž lze v důsledku vytěžení ložiska předpokládat jejich devastaci nastalou poklesem půdy,

c) u povrchové těžby nerostů k účelům stavebním nebo průmyslovým (štěrkopísky, cihlářské hlíny, kaolín, keramické jíly, vápence, kámen apod.) výměra zemědělské půdy požadovaná v rámci dobývacího prostoru na období deseti let.

(3) Rozhodnutí o předchozím souhlasu31) nepozbude platnosti54) ani v případě, pokud byla do tří let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě33) v rozsahu menším, který však umožňuje uskutečnění samostatné části (etapy) účelu odnětí. Platnost předchozího souhlasu31) může orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který jej udělil, prodloužit jen jednou, a to nejvýše o tři roky.

(1) Žádost o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě33) podává ten, k jehož žádosti byl udělen předchozí souhlas31) nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona.

(2) K žádosti o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě33) musí žadatel připojit územní rozhodnutí; to neplatí, je-li o odnětí zemědělské půdy rozhodováno ve spojeném řízení společně s rozhodnutím o udělení předchozího souhlasu31) před vydáním územního rozhodnutí nebo je-li územní rozhodnutí vydáváno ve sloučeném územním a stavebním řízení.

(3) Rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě33) a o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou,47) popřípadě projednání použití zemědělské půdy32) jsou předpokladem uplatnění oprávnění k pozemkům podle zvláštních předpisů,55) to neplatí, jde-li o činnost na půdě, kterou se nenarušuje a nepoškozuje, popřípadě jen nenarušuje zemědělská výroba (zaměření pozemků a zařízení, provádění dozoru, provádění údržby a oprav zařízení, cvičení ozbrojených sil apod.).

Žádost o udělení souhlasu nebo vydání rozhodnutí podle zákona musí být předložena orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k udělení souhlasu nebo vydání rozhodnutí se stanovisky orgánů ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně.

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o vydaných rozhodnutích.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu zasílá vždy po nabytí právní moci příslušnému orgánu geodézie a kartografie opisy rozhodnutí

a) o trvalém a dočasném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;33) v rozhodnutích o trvalém odnětí půdy, která má být zemědělsky rekultivována [§ 1 písm. d)] vyznačí, že tato půda zůstává součástí zemědělského půdního fondu,56)

b) o odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou,47) v případech, kdy pozemek nebude zemědělsky rekultivován [písmeno a)],

c) o prohlášení pozemku za součást zemědělského půdního fondu57) v případech, kdy pozemek bude zemědělskou půdou,

d) o uložení přeměny zemědělského pozemku na půdu ornou,58)

e) o povolení změny kultury uvnitř zemědělské půdy obhospodařované [§ 2 odst. 1 písm. a)],3)

f) o povolení zařazení zemědělské půdy do kategorie dočasně neobdělávaná půda [§ 2 odst. 1 písm. b)].5)

(3) Zařadit pozemek nebo jeho část do evidence zemědělské půdy nebo nezemědělské půdy, která má být zemědělsky rekultivována, vedené orgány geodézie a kartografie nebo je z této evidence vyřadit lze jen na základě rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Za takové rozhodnutí se považuje i dříve vydané rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém bylo již předem rozhodnuto o konečném stavu využití dotčeného pozemku nebo o jeho budoucím druhu (kultuře) v souladu s řešením navrženým ve schváleném plánu rekultivace.

(4) Rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. a), c), f) zasílá orgán ochrany zemědělského půdního fondu příslušné pověřené odborné organizaci a rozhodnutí, v nichž předepisuje odvody, též příslušnému finančnímu úřadu.

(1) Za bytovou výstavbu59) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba bytových domů a rodinných domků,60) popřípadě příprava území pro tuto výstavbu.

(2) Za zemědělskou účelovou výstavbu59) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba, která má sloužit k plnění úkolů, jež jsou součástí zemědělské výroby.

(3) Při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami a pro výstavbu zahrádkářských chat v zahrádkových osadách se postupuje při stanovování sazeb odvodů tak, jako by šlo o odnětí pro občana; to neplatí, pokud je stavebníkem právnická osoba.

(4) Žádost o snížení odvodů61) musí být předložena nejpozději se žádostí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.33)

(5) Je-li souhlas ministerstva zemědělství České republiky, popřípadě ministerstva financí České republiky ke snížení odvodů udělen až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o snížení odvodů;62) opis rozhodnutí zašle příslušnému finančnímu úřadu, který částku, o kterou byly odvody sníženy, vrátí plátci ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo pravomocné rozhodnutí o snížení odvodů doručeno.

(1) Zastavěným územím obce63) se rozumí zastavěné území obce k 1. 9. 1966, tj. území, které bylo ke dni 1. 9. 1966 souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce. Do tohoto území se zahrnují i zemědělské pozemky, které nevytvářejí s okolním zemědělským půdním fondem souvislý celek (jsou od něho odděleny souvislou zástavbou nebo zabíhají do zastavěné části obce a jsou svým tvarem nebo rozlohou nevhodné k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky). Do zastavěného území obce se však nezahrnují mezery podél silnic a cest, které vznikly dřívější výstavbou a jejichž zastavění by vedlo k nežádoucímu obestavování silnic a k neekonomickému prodlužování obcí; nezahrnuje se ani území mezi obcí a železnicí nebo silnicí, přeložkou silnice, vodním tokem apod., pokud toto území je souvislou zemědělskou půdou vhodnou k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky.

(2) Hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966 se zobrazuje v pozemkových mapách evidence nemovitostí.

(3) U rozptýleného typu zástavby například v horských a podhorských oblastech a u osamocených staveb či zařízení v krajině, kde z technických důvodů nelze vymezit souvislou hranici zastavěného území obce tak, aby byla v souladu s ustanoveními odstavce 1, se rozumí zastavěným územím obce k 1. 9. 1966 území zastavěné k tomuto dni jednotlivými objekty nebo jejich skupinami včetně souvisejících nezemědělských zpravidla zpevněných ploch. Dále do něho náležejí i pozemky zemědělské půdy, které jsou zpravidla oploceny a tvoří s uvedenými objekty a plochami nedílný funkční celek, jako například domovní zahrady apod.

(4) Povahu ploch v zastavěném území obce k 1. 9. 1966 mají i objekty a zařízení nebo jejich areály Československé armády, ministerstva vnitra České republiky a federálního ministerstva vnitra, telekomunikační a radiokomunikační objekty, nalézající se vně obvodů sídel, které vznikly před 1. 9. 1966 a jsou i nadále užívány pro potřeby obrany a ochrany státu nebo pro výcvikové účely. S ohledem na zvláštní charakter uvedených objektů a zařízení se jejich zastavěná území stanovují v součinnosti s příslušnými orgány ozbrojených sil obdobně podle zásad uvedených v odstavci 1.

(1) Při výstavbě liniových dopravních staveb a letišť64) se odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepředepisují, jde-li o odnětí pro výstavbu

a) dálnic a silnic a těchto jejich součástí: silničních svahů, příkopů a jiných úprav k odvádění vod, odstavných pruhů a staničních ploch hromadné veřejné dopravy, zelených pásů a ostrůvků, mostů a odpočívek, jakož i silničních pomocných pozemků v šíři 0,6 m po obou stranách dálnice nebo silnice,

b) celostátní dráhy včetně staveb a zařízení bezprostředně zajišťujících provoz dráhy, s výjimkou výpravních budov železničních stanic, měníren, železničních opraven a strojíren, a lokomotivních a vozových dep,

c) vodních cest, jakož i jejich součástí,29)

d) letišť všeho druhu a radionavigačních zařízení, s výjimkou letištních budov a hangárů a technických zařízení, která nejsou zařízeními radionavigačními.

(2) Za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity65) se odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepředepisují, má-li být zemědělská půda odnímána zemědělské výrobě pro

a) meliorační výstavbu,

b) opatření pro zintenzívnění zemědělské výroby neinvestiční povahy,

c) protierozní opatření,

d) zemědělskou účelovou výstavbu bezprostředně zajišťující zvýšení intenzity rostlinné výroby,

e) výstavbu zpevněných polních hnojišť, zpevněných polních kompostišť a zpevněných polních močůvkových jímek, včetně přístupových pozemních komunikací,

f) výstavbu zemědělských účelových komunikací sloužících k využívání zemědělského půdního fondu.

(3) Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, má-li být tato půda použita k zajištění tvorby a ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek, zejména pro budování územních systémů ekologické stability a pro zřizování ekologicky významné zeleně, a dále pro archeologická naleziště a jejich ochranná pásma. Pro účely osvobození od odvodů se však za ekologicky významnou zeleň považuje i zeleň, která má být zřízena na nezastavěných částech stavebních pozemků65a) nebo na ploše ochranných pásem, izolačních pásů nebo částí zemědělských pozemků, které nelze ani urbanisticky ani zemědělsky využít (§ 34 odst. 1).

(4) Užším ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů66) se rozumí užší prozatímní ochranné pásmo a ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů a přirozeně se vyskytujících minerálních vod stolních.67)

(5) Do plochy 30 m2 a 55 m2 rozhodné v jednotlivých případech pro osvobození od odvodů68) se zahrnuje výměra zemědělské půdy, která v důsledku umístění signálu, stabilizačního kamene a jiné značky pro geodetické účely, stožáru nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpací stanice, vrtu a studně a stanice nadzemního (podzemního) vedení, nemůže být racionálně obhospodařována. Větrnou jámou se rozumí místo jejího ústí a objekty zajišťující provoz tohoto zařízení.

(1) Zemědělské organizace jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci všech pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, které jsou v jejich užívání, správě nebo vlastnictví (dále jen „podniková evidence“).

(2) Podniková evidence se skládá

a) z písemného operátu,

b) z mapových podkladů,

c) z pomocné evidence,

kromě toho se uchovávají související písemnosti (sbírky listin).

(3) Při vyhotovení písemného operátu zemědělské organizace využívají údajů evidence nemovitostí.

(4) Mapové podklady jsou zemědělská evidenční mapa a zemědělská hospodářská mapa. Zemědělská evidenční mapa odpovídá svým obsahem pozemkové mapě evidence nemovitostí.

(5) Součástí pomocné evidence je zejména

a) seznam pozemků zařazených do kategorie dočasně neobdělávaná půda [§ 2 odst. 1 písm. b)],

b) seznam pozemků dočasně odňaté půdy [§ 1 písm. b)],

c) seznam pozemků trvale odňaté půdy, která má být zemědělsky rekultivována [§ 1 písm. d)],

d) seznam pozemků přenechaných do dočasného užívání.

(6) Zemědělské organizace jsou povinny udržovat podnikovou evidenci v souladu s evidencí nemovitostí a provádět hlášení o změnách podle zvláštních předpisů.69) Za tím účelem též provádějí periodické inventarizace zemědělského půdního fondu (§ 42).

(7) Samostatně hospodařící rolníci, kteří jsou vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu a využívají je pro zemědělskou výrobu v rozsahu vymezeném zvláštními předpisy,69a) vedou ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie jednoduchou evidenci této půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu ve svém vlastnictví (užívání). Pro samostatně hospodařící rolníky platí ustanovení odstavce 6 o hlášení změn podle zvláštních předpisů69) a o provádění periodických inventarizací zemědělského půdního fondu obdobně. Náležitostmi jednoduché evidence jsou vždy soubor listinné dokumentace o vlastnictví (užívání) půdy, výpis z evidence nemovitostí a snímek pozemkové mapy.

(1) Právnické osoby, které jsou vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu, a dále samostatně hospodařící rolníci (§ 41 odst. 7) provádějí vždy nejméně jednou v průběhu pěti let inventarizaci zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu. Přitom využívají podkladů a zjištění orgánů geodézie a kartografie70) a zejména přezkoumávají soulad podnikové evidence nebo jednoduché evidence s evidencí nemovitostí a se skutečným stavem. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů.71)

(2) O inventarizaci se pořídí inventarizační protokol (zápis), který musí obsahovat výsledky přezkoumání a zjištěné nedostatky. Protokol (zápis) je podkladem pro přijetí opatření ke zjištěným skutečnostem.

(3) Povinností právnické nebo fyzické osoby je odstranit zjištěné nedostatky nejpozději do dvou let ode dne pořízení inventarizačního protokolu (zápisu).

(4) Podle ustanovení § 41 odst. 7 a § 42 odst. 1 se nepostupuje, pokud ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby je zemědělská půda, která je nezastavěnou částí stavebního pozemku u rodinného domku nebo rekreační chaty, na které je zřízena zahrádka nebo která je využívána pro drobné pěstitelství nebo chovatelství.

Ke zpracování agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemků a rozboru a odborného posudku, jimiž se mají prokázat potřebné skutečnosti o pozemcích, jsou oprávněny organizace uvedené v příloze č. 4.

V případech, kdy skutečný stav půdy, která byla přede dnem počátku účinnosti zákona2) odňata zemědělské výrobě, není v souladu s údaji evidence nemovitostí, orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhodne73) zpravidla na žádost. Žádost o vydání rozhodnutí podává vlastník (uživatel) této půdy. K vydání rozhodnutí je třeba opatřit zejména doklad prokazující, že k odnětí půdy zemědělské výrobě došlo přede dnem 1. 9. 1966 (stavební povolení, potvrzení stavebního úřadu o době, kdy byla stavba postavena, znalecký posudek apod.).

Byla-li po dni počátku účinosti zákona2) bez rozhodnutí podle zákona74) odňata zemědělská půda zemědělské výrobě pro stavby zřízené na základě pravomocného stavebního povolení, vychází se ze vzniklého stavu. V uvedených případech jsou orgány geodézie a kartografie oprávněny vést takto zastavěné pozemky v evidenci nemovitostí v souladu s tímto stavem, aniž by k tomu bylo třeba dodatečného rozhodnutí podle zákona.74) Pokud však byly stavby provedeny bez stavebního povolení, řeší se odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle zákona74) v souvislosti s řízením o odstranění stavby podle zvláštních předpisů.74a) Bude-li možno stavbu dodatečně povolit, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o dodatečném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. Obdobně se postupuje, byla-li zemědělská půda odňata zemědělské výrobě bez rozhodnutí podle zákona74) pro jiné než stavební účely.

Zrušují se

1. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 142/1976 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,

2. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22. listopadu 1978 čj. FM 015 - 900/1978 k zajištění jednotného postupu při odnímání zemědělské půdy zemědělské výrobě v chatových lokalitách a zahrádkových osadách, registrovaná v částce 7/1979 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Místopředseda vlády

a ministr zemědělství a výživy ČSSR:

Ing. Toman CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

(Je třeba hodnotit působení kombinace jednotlivých faktorů)

1. Mocnost oratelné vrstvy půdy 0,1-0,15 m a obsah štěrku a kamene v této vrstvě do 50 %;

2. obsah štěrku a kamene v orniční vrstvě 50-80 %;

3. výskyt balvanů na povrchu v hustotě, která znemožňuje orbu;

4. zrnitostní složení půdy extrémní (písčitá - P, jíl - J podle komplexního průzkumu zemědělských půd);

5. nebezpečí záplav více jak jedenkrát za pět let (inundační území);

6. trvalé zamokření, ale hladina podzemní vody umožňuje využití v jiné kultuře zemědělské půdy (např. sklizeň lučního porostu);

7. sklon svahu 15-25°;

8. nadmořská výška nad 850 m;

9. nepřístupnost, případně nedostatečná šíře pro velkovýrobní zemědělskou mechanizaci;

10. zřízení ochranného pásma nebo pásu ochrany s požadavkem na obhospodařování v jiné kultuře zemědělské půdy;

11. pozemek s výměrou do 0,5 ha, obklopený jinými kategoriemi využití.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

(Je třeba hodnotit působení kombinace jednotlivých faktorů)

1. Mocnost orniční vrstvy půdy do 0,1 m a více jak 50 % štěrku a kamene v této vrstvě;

2. obsah štěrku a kamene v orniční vrstvě nad 80 %;

3. výskyt balvanů na povrchu v hustotě, která znemožňuje obhospodařování;

4. trvalé zamokření (hladina podzemní vody trvale při povrchu) s nemožností úpravy pro zemědělské obhospodařování;

5. znehodnocení půdy náletem dřevin, které není účelné již likvidovat;

6. sklon svahu nad 25°,

7. sklon svahu 15-25°, pokud využití v kulturách zemědělské půdy vyvolává podmínky pro přímou devastaci půdy erozí;

8. nepřístupnost a nedostatečná šíře pro zemědělskou mechanizaci;

9. výměra do 0,15 ha, pokud nelze pozemek připojit k okolním zemědělským pozemkům ani jinak pro zemědělské využití.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

Ke zpracování agronomicko-půdoznaleckých zhodnocení pozemků a rozborů a odborného posudku, jimiž se mají prokázat potřebné skutečnosti o pozemcích, jsou oprávněny

a) ústavy pro vědeckou soustavu hospodaření,

b) ústavy pro zúrodnění zemědělských půd,

c) zemědělské kontrolní a zkušební ústavy,

d) státní meliorační správy,

e) zemědělské projektové ústavy,

f) projektová zařízení právnických osob zabývajících se zemědělskou výrobou, popřípadě fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti podle zvláštních předpisů,69a) pokud k tomu prokáží odbornou způsobilost,

g) zemědělské stavby, n. p.,

h) ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků,

a, jde-li o agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemků a rozbor podle § 2 odst. 4 písm. a), také zemědělské organizace.

1) § 1 odst. 2 zákona.

2) 1. 9. 1966.

3) § 4 zákona.

4) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 157/1983 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 150/1983 Sb.

Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 133/1965 Sb., vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 19/1984 Sb. a vyhlášky Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 26/1984 Sb.

5) § 5 odst. 1 zákona.

6) § 52 až 58 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

8) § 15 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.

§ 130a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 70/1983 Sb.

9) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

10) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

12) Státní meliorační správa v Praze.

13) Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků.

14) § 13a odst. 4 zákona.

15) § 13a odst. 2, § 12 odst. 4 zákona.

18) § 17 až 22 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

19) § 7 a § 7a zákona.

20) § 7a odst. 1 zákona.

21) § 1 odst. 3 zákona.

22) Příloha č. 1 vyhlášky č. 84/1976 Sb.

23) § 23 zákona.

24) § 4 až 6 zákona č. 50/1976 Sb.

25) § 9 odst. 2 zákona.

26) § 10 odst. 3 zákona.

27) § 1 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb.

28) § 2 zákona č. 51/1964 Sb., o drahách.

29) § 3 a 4 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.

30) § 8 odst. 2 zákona.

31) § 13a zákona.

32) § 26 zákona.

33) § 14 zákona.

35) § 7 zákona.

36) § 18 odst. 2 písm. b) zákona.

37) § 18 odst. 2 zákona.

38) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

39) § 7a odst. 4, § 29 odst. 1 zákona.

40) § 47 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb.

41) § 7a odst. 4 zákona.

42) § 29 odst. 1 zákona.

43) § 48 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb.

44) § 49 a 50 vyhlášky č. 83/1976 Sb.

45) § 205 odst. 2 občanského zákoníku.

46) § 198 a násl. a § 135a odst. 2 občanského zákoníku.

47) § 15 zákona.

48) § 13a odst. 2 písm. a), odst. 3 a 6 zákona.

§ 1 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací.

49) § 23 odst. 1 písm. b) zákona.

50) § 13a odst. 2 písm. b), odst. 4 zákona.

51) § 14 odst. 2 zákona.

52) § 13a odst. 3 zákona.

54) § 13a odst. 5 zákona.

55) Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), ve znění zákona č. 174/1968 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb.

56) § 1 zákona.

57) § 2 zákona.

58) § 3 zákona.

59) § 17 odst. 2 zákona.

60) § 40 až 46 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

61) § 21 odst. 1 a 2 zákona.

62) § 21 odst. 3 zákona.

63) § 22 písm. a) zákona.

64) § 22 písm. b) zákona.

65) § 22 písm. c) zákona.

65a) § 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

§ 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.

66) § 22 písm. d) zákona.

67) § 30 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

§ 30 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

68) § 22 písm. f) a g) zákona.

69) § 7 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb.

69a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

70) § 5 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.

71) Vyhláška č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.

72) § 7a odst. 3 zákona.

73) § 1 odst. 4 zákona.

74) § 13a a § 14 zákona.

74a) § 88 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).