Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

(1) Za bytovou výstavbu59) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba bytových domů a rodinných domků,60) popřípadě příprava území pro tuto výstavbu.

(2) Za zemědělskou účelovou výstavbu59) se pro účely ochrany zemědělského půdního fondu považuje výstavba, která má sloužit k plnění úkolů, jež jsou součástí zemědělské výroby.

(3) Při odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro dostavbu chatových lokalit rekreačními chatami a pro výstavbu zahrádkářských chat v zahrádkových osadách se postupuje při stanovování sazeb odvodů tak, jako by šlo o odnětí pro občana; to neplatí, pokud je stavebníkem právnická osoba.

(4) Žádost o snížení odvodů61) musí být předložena nejpozději se žádostí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.33)

(5) Je-li souhlas ministerstva zemědělství České republiky, popřípadě ministerstva financí České republiky ke snížení odvodů udělen až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o snížení odvodů;62) opis rozhodnutí zašle příslušnému finančnímu úřadu, který částku, o kterou byly odvody sníženy, vrátí plátci ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo pravomocné rozhodnutí o snížení odvodů doručeno.

(1) Zastavěným územím obce63) se rozumí zastavěné území obce k 1. 9. 1966, tj. území, které bylo ke dni 1. 9. 1966 souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce. Do tohoto území se zahrnují i zemědělské pozemky, které nevytvářejí s okolním zemědělským půdním fondem souvislý celek (jsou od něho odděleny souvislou zástavbou nebo zabíhají do zastavěné části obce a jsou svým tvarem nebo rozlohou nevhodné k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky). Do zastavěného území obce se však nezahrnují mezery podél silnic a cest, které vznikly dřívější výstavbou a jejichž zastavění by vedlo k nežádoucímu obestavování silnic a k neekonomickému prodlužování obcí; nezahrnuje se ani území mezi obcí a železnicí nebo silnicí, přeložkou silnice, vodním tokem apod., pokud toto území je souvislou zemědělskou půdou vhodnou k zemědělskému obhospodařování mechanizačními prostředky.

(2) Hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966 se zobrazuje v pozemkových mapách evidence nemovitostí.

(3) U rozptýleného typu zástavby například v horských a podhorských oblastech a u osamocených staveb či zařízení v krajině, kde z technických důvodů nelze vymezit souvislou hranici zastavěného území obce tak, aby byla v souladu s ustanoveními odstavce 1, se rozumí zastavěným územím obce k 1. 9. 1966 území zastavěné k tomuto dni jednotlivými objekty nebo jejich skupinami včetně souvisejících nezemědělských zpravidla zpevněných ploch. Dále do něho náležejí i pozemky zemědělské půdy, které jsou zpravidla oploceny a tvoří s uvedenými objekty a plochami nedílný funkční celek, jako například domovní zahrady apod.

(4) Povahu ploch v zastavěném území obce k 1. 9. 1966 mají i objekty a zařízení nebo jejich areály Československé armády, ministerstva vnitra České republiky a federálního ministerstva vnitra, telekomunikační a radiokomunikační objekty, nalézající se vně obvodů sídel, které vznikly před 1. 9. 1966 a jsou i nadále užívány pro potřeby obrany a ochrany státu nebo pro výcvikové účely. S ohledem na zvláštní charakter uvedených objektů a zařízení se jejich zastavěná území stanovují v součinnosti s příslušnými orgány ozbrojených sil obdobně podle zásad uvedených v odstavci 1.

(1) Při výstavbě liniových dopravních staveb a letišť64) se odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepředepisují, jde-li o odnětí pro výstavbu

a) dálnic a silnic a těchto jejich součástí: silničních svahů, příkopů a jiných úprav k odvádění vod, odstavných pruhů a staničních ploch hromadné veřejné dopravy, zelených pásů a ostrůvků, mostů a odpočívek, jakož i silničních pomocných pozemků v šíři 0,6 m po obou stranách dálnice nebo silnice,

b) celostátní dráhy včetně staveb a zařízení bezprostředně zajišťujících provoz dráhy, s výjimkou výpravních budov železničních stanic, měníren, železničních opraven a strojíren, a lokomotivních a vozových dep,

c) vodních cest, jakož i jejich součástí,29)

d) letišť všeho druhu a radionavigačních zařízení, s výjimkou letištních budov a hangárů a technických zařízení, která nejsou zařízeními radionavigačními.

(2) Za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity65) se odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě nepředepisují, má-li být zemědělská půda odnímána zemědělské výrobě pro

a) meliorační výstavbu,

b) opatření pro zintenzívnění zemědělské výroby neinvestiční povahy,

c) protierozní opatření,

d) zemědělskou účelovou výstavbu bezprostředně zajišťující zvýšení intenzity rostlinné výroby,

e) výstavbu zpevněných polních hnojišť, zpevněných polních kompostišť a zpevněných polních močůvkových jímek, včetně přístupových pozemních komunikací,

f) výstavbu zemědělských účelových komunikací sloužících k využívání zemědělského půdního fondu.

(3) Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, má-li být tato půda použita k zajištění tvorby a ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek, zejména pro budování územních systémů ekologické stability a pro zřizování ekologicky významné zeleně, a dále pro archeologická naleziště a jejich ochranná pásma. Pro účely osvobození od odvodů se však za ekologicky významnou zeleň považuje i zeleň, která má být zřízena na nezastavěných částech stavebních pozemků65a) nebo na ploše ochranných pásem, izolačních pásů nebo částí zemědělských pozemků, které nelze ani urbanisticky ani zemědělsky využít (§ 34 odst. 1).

(4) Užším ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů66) se rozumí užší prozatímní ochranné pásmo a ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů a přirozeně se vyskytujících minerálních vod stolních.67)

(5) Do plochy 30 m2 a 55 m2 rozhodné v jednotlivých případech pro osvobození od odvodů68) se zahrnuje výměra zemědělské půdy, která v důsledku umístění signálu, stabilizačního kamene a jiné značky pro geodetické účely, stožáru nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpací stanice, vrtu a studně a stanice nadzemního (podzemního) vedení, nemůže být racionálně obhospodařována. Větrnou jámou se rozumí místo jejího ústí a objekty zajišťující provoz tohoto zařízení.

(1) Zemědělské organizace jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci všech pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, které jsou v jejich užívání, správě nebo vlastnictví (dále jen „podniková evidence“).

(2) Podniková evidence se skládá

a) z písemného operátu,

b) z mapových podkladů,

c) z pomocné evidence,

kromě toho se uchovávají související písemnosti (sbírky listin).

(3) Při vyhotovení písemného operátu zemědělské organizace využívají údajů evidence nemovitostí.

(4) Mapové podklady jsou zemědělská evidenční mapa a zemědělská hospodářská mapa. Zemědělská evidenční mapa odpovídá svým obsahem pozemkové mapě evidence nemovitostí.

(5) Součástí pomocné evidence je zejména

a) seznam pozemků zařazených do kategorie dočasně neobdělávaná půda [§ 2 odst. 1 písm. b)],

b) seznam pozemků dočasně odňaté půdy [§ 1 písm. b)],

c) seznam pozemků trvale odňaté půdy, která má být zemědělsky rekultivována [§ 1 písm. d)],

d) seznam pozemků přenechaných do dočasného užívání.

(6) Zemědělské organizace jsou povinny udržovat podnikovou evidenci v souladu s evidencí nemovitostí a provádět hlášení o změnách podle zvláštních předpisů.69) Za tím účelem též provádějí periodické inventarizace zemědělského půdního fondu (§ 42).

(7) Samostatně hospodařící rolníci, kteří jsou vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu a využívají je pro zemědělskou výrobu v rozsahu vymezeném zvláštními předpisy,69a) vedou ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie jednoduchou evidenci této půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu ve svém vlastnictví (užívání). Pro samostatně hospodařící rolníky platí ustanovení odstavce 6 o hlášení změn podle zvláštních předpisů69) a o provádění periodických inventarizací zemědělského půdního fondu obdobně. Náležitostmi jednoduché evidence jsou vždy soubor listinné dokumentace o vlastnictví (užívání) půdy, výpis z evidence nemovitostí a snímek pozemkové mapy.

(1) Právnické osoby, které jsou vlastníky (uživateli) zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu, a dále samostatně hospodařící rolníci (§ 41 odst. 7) provádějí vždy nejméně jednou v průběhu pěti let inventarizaci zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu. Přitom využívají podkladů a zjištění orgánů geodézie a kartografie70) a zejména přezkoumávají soulad podnikové evidence nebo jednoduché evidence s evidencí nemovitostí a se skutečným stavem. Tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů.71)

(2) O inventarizaci se pořídí inventarizační protokol (zápis), který musí obsahovat výsledky přezkoumání a zjištěné nedostatky. Protokol (zápis) je podkladem pro přijetí opatření ke zjištěným skutečnostem.

(3) Povinností právnické nebo fyzické osoby je odstranit zjištěné nedostatky nejpozději do dvou let ode dne pořízení inventarizačního protokolu (zápisu).

(4) Podle ustanovení § 41 odst. 7 a § 42 odst. 1 se nepostupuje, pokud ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby je zemědělská půda, která je nezastavěnou částí stavebního pozemku u rodinného domku nebo rekreační chaty, na které je zřízena zahrádka nebo která je využívána pro drobné pěstitelství nebo chovatelství.

Ke zpracování agronomicko-půdoznaleckého zhodnocení pozemků a rozboru a odborného posudku, jimiž se mají prokázat potřebné skutečnosti o pozemcích, jsou oprávněny organizace uvedené v příloze č. 4.

V případech, kdy skutečný stav půdy, která byla přede dnem počátku účinnosti zákona2) odňata zemědělské výrobě, není v souladu s údaji evidence nemovitostí, orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhodne73) zpravidla na žádost. Žádost o vydání rozhodnutí podává vlastník (uživatel) této půdy. K vydání rozhodnutí je třeba opatřit zejména doklad prokazující, že k odnětí půdy zemědělské výrobě došlo přede dnem 1. 9. 1966 (stavební povolení, potvrzení stavebního úřadu o době, kdy byla stavba postavena, znalecký posudek apod.).

Byla-li po dni počátku účinosti zákona2) bez rozhodnutí podle zákona74) odňata zemědělská půda zemědělské výrobě pro stavby zřízené na základě pravomocného stavebního povolení, vychází se ze vzniklého stavu. V uvedených případech jsou orgány geodézie a kartografie oprávněny vést takto zastavěné pozemky v evidenci nemovitostí v souladu s tímto stavem, aniž by k tomu bylo třeba dodatečného rozhodnutí podle zákona.74) Pokud však byly stavby provedeny bez stavebního povolení, řeší se odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle zákona74) v souvislosti s řízením o odstranění stavby podle zvláštních předpisů.74a) Bude-li možno stavbu dodatečně povolit, rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu o dodatečném odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. Obdobně se postupuje, byla-li zemědělská půda odňata zemědělské výrobě bez rozhodnutí podle zákona74) pro jiné než stavební účely.

Zrušují se

1. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 142/1976 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu,

2. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22. listopadu 1978 čj. FM 015 - 900/1978 k zajištění jednotného postupu při odnímání zemědělské půdy zemědělské výrobě v chatových lokalitách a zahrádkových osadách, registrovaná v částce 7/1979 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Místopředseda vlády

a ministr zemědělství a výživy ČSSR:

Ing. Toman CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

(Je třeba hodnotit působení kombinace jednotlivých faktorů)

1. Mocnost oratelné vrstvy půdy 0,1-0,15 m a obsah štěrku a kamene v této vrstvě do 50 %;

2. obsah štěrku a kamene v orniční vrstvě 50-80 %;

3. výskyt balvanů na povrchu v hustotě, která znemožňuje orbu;

4. zrnitostní složení půdy extrémní (písčitá - P, jíl - J podle komplexního průzkumu zemědělských půd);

5. nebezpečí záplav více jak jedenkrát za pět let (inundační území);

6. trvalé zamokření, ale hladina podzemní vody umožňuje využití v jiné kultuře zemědělské půdy (např. sklizeň lučního porostu);

7. sklon svahu 15-25°;

8. nadmořská výška nad 850 m;

9. nepřístupnost, případně nedostatečná šíře pro velkovýrobní zemědělskou mechanizaci;

10. zřízení ochranného pásma nebo pásu ochrany s požadavkem na obhospodařování v jiné kultuře zemědělské půdy;

11. pozemek s výměrou do 0,5 ha, obklopený jinými kategoriemi využití.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

(Je třeba hodnotit působení kombinace jednotlivých faktorů)

1. Mocnost orniční vrstvy půdy do 0,1 m a více jak 50 % štěrku a kamene v této vrstvě;

2. obsah štěrku a kamene v orniční vrstvě nad 80 %;

3. výskyt balvanů na povrchu v hustotě, která znemožňuje obhospodařování;

4. trvalé zamokření (hladina podzemní vody trvale při povrchu) s nemožností úpravy pro zemědělské obhospodařování;

5. znehodnocení půdy náletem dřevin, které není účelné již likvidovat;

6. sklon svahu nad 25°,

7. sklon svahu 15-25°, pokud využití v kulturách zemědělské půdy vyvolává podmínky pro přímou devastaci půdy erozí;

8. nepřístupnost a nedostatečná šíře pro zemědělskou mechanizaci;

9. výměra do 0,15 ha, pokud nelze pozemek připojit k okolním zemědělským pozemkům ani jinak pro zemědělské využití.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 36/1987 Sb.

Ke zpracování agronomicko-půdoznaleckých zhodnocení pozemků a rozborů a odborného posudku, jimiž se mají prokázat potřebné skutečnosti o pozemcích, jsou oprávněny

a) ústavy pro vědeckou soustavu hospodaření,

b) ústavy pro zúrodnění zemědělských půd,

c) zemědělské kontrolní a zkušební ústavy,

d) státní meliorační správy,

e) zemědělské projektové ústavy,

f) projektová zařízení právnických osob zabývajících se zemědělskou výrobou, popřípadě fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti podle zvláštních předpisů,69a) pokud k tomu prokáží odbornou způsobilost,

g) zemědělské stavby, n. p.,

h) ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků,

a, jde-li o agronomicko-půdoznalecké zhodnocení pozemků a rozbor podle § 2 odst. 4 písm. a), také zemědělské organizace.

1) § 1 odst. 2 zákona.

2) 1. 9. 1966.

3) § 4 zákona.

4) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 157/1983 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 150/1983 Sb.

Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky Ústřední správy geodézie a kartografie č. 133/1965 Sb., vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 19/1984 Sb. a vyhlášky Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 26/1984 Sb.

5) § 5 odst. 1 zákona.

6) § 52 až 58 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

8) § 15 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.

§ 130a občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 70/1983 Sb.

9) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

10) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

12) Státní meliorační správa v Praze.

13) Ústav pro hospodářskou úpravu vojenských lesů a statků.

14) § 13a odst. 4 zákona.

15) § 13a odst. 2, § 12 odst. 4 zákona.

18) § 17 až 22 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

19) § 7 a § 7a zákona.

20) § 7a odst. 1 zákona.

21) § 1 odst. 3 zákona.

22) Příloha č. 1 vyhlášky č. 84/1976 Sb.

23) § 23 zákona.

24) § 4 až 6 zákona č. 50/1976 Sb.

25) § 9 odst. 2 zákona.

26) § 10 odst. 3 zákona.

27) § 1 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb.

28) § 2 zákona č. 51/1964 Sb., o drahách.

29) § 3 a 4 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.

30) § 8 odst. 2 zákona.

31) § 13a zákona.

32) § 26 zákona.

33) § 14 zákona.

35) § 7 zákona.

36) § 18 odst. 2 písm. b) zákona.

37) § 18 odst. 2 zákona.

38) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

39) § 7a odst. 4, § 29 odst. 1 zákona.

40) § 47 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb.

41) § 7a odst. 4 zákona.

42) § 29 odst. 1 zákona.

43) § 48 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb.

44) § 49 a 50 vyhlášky č. 83/1976 Sb.

45) § 205 odst. 2 občanského zákoníku.

46) § 198 a násl. a § 135a odst. 2 občanského zákoníku.

47) § 15 zákona.

48) § 13a odst. 2 písm. a), odst. 3 a 6 zákona.

§ 1 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací.

49) § 23 odst. 1 písm. b) zákona.

50) § 13a odst. 2 písm. b), odst. 4 zákona.

51) § 14 odst. 2 zákona.

52) § 13a odst. 3 zákona.

54) § 13a odst. 5 zákona.

55) Např. zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon); zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon), ve znění zákona č. 174/1968 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., v úplném znění vyhlášeném pod č. 55/1984 Sb.

56) § 1 zákona.

57) § 2 zákona.

58) § 3 zákona.

59) § 17 odst. 2 zákona.

60) § 40 až 46 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

61) § 21 odst. 1 a 2 zákona.

62) § 21 odst. 3 zákona.

63) § 22 písm. a) zákona.

64) § 22 písm. b) zákona.

65) § 22 písm. c) zákona.

65a) § 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

§ 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.

66) § 22 písm. d) zákona.

67) § 30 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

§ 30 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 15/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.

68) § 22 písm. f) a g) zákona.

69) § 7 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č. 157/1983 Sb.

69a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

70) § 5 odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 133/1965 Sb. a vyhlášky č. 19/1984 Sb.

71) Vyhláška č. 155/1971 Sb., o inventarizacích hospodářských prostředků.

72) § 7a odst. 3 zákona.

73) § 1 odst. 4 zákona.

74) § 13a a § 14 zákona.

74a) § 88 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).