Hospodářský zákoník

Dodávku vývozního investičního celku zajišťuje vůči podniku zahraničního obchodu (vývoznímu odběrateli) jediný dodavatel (hlavní dodavatel), pokud se zúčastněná ministerstva nedohodnou jinak.

(1) Podkladem pro vypracování návrhu smlouvy je poptávka obsahující požadavky vývozního odběratele a lhůtu, ve které má být návrh smlouvy vypracován.

(2) Hlavní dodavatel je povinen podat návrh smlouvy ve lhůtě uvedené v poptávce. Nemůže-li tak učinit, musí nejpozději do 15 dnů po obdržení poptávky sdělit vývoznímu odběrateli řádně odůvodněné stanovisko.

(3) Návrhem smlouvy je hlavní dodavatel vázán po dobu tří měsíců, pokud se s vývozním odběratelem nedohodne na jiné lhůtě; je však oprávněn návrh podmínit tím, že vývozní odběratel nepřijme jiné, jmenovitě uvedené návrhy smluv, které mu hlavní dodavatel již dříve podal.

(4) Nepředá-li vývozní odběratel hlavnímu dodavateli projektovou dokumentaci zahraničního zákazníka, je hlavní dodavatel povinen na základě poptávky zajistit vypracování nabídkového projektu, pokud je to pro vypracování návrhu smlouvy potřeba.

(5) Jestliže hlavní dodavatel v zájmu dodržení dodací lhůty zahájí se souhlasem vývozního odběratele práce na další projektové dokumentaci nebo výrobu před uzavřením smlouvy, uhradí vývozní odběratel náklady s tím spojené, i když k uzavření smlouvy nedojde.

(6) Pro povinnost hlavního dodavatele uzavřít smlouvu platí přiměřeně ustanovení § 270.

Lhůta pro podání žádosti o rozhodnutí sporu o jiných náležitostech (§ 153 odst. 3) činí tři měsíce od vzniku smlouvy.

(1) Sjednává-li se jakost jednotlivých výrobků dodaných v rámci dodávky vývozního investičního celku, platí přiměřeně ustanovení § 217.

(2) Pokud se organizace o druhu obalů a o způsobu balení nedohodly jinak, je hlavní dodavatel oprávněn použít obvyklého vývozního obalu odpovídajícího způsobu a délce přepravy.

Montáž se dodává podle dohody organizací buď dodavatelským způsobem, nebo způsobem šéfmontáže. Při dodávce montáže způsobem šéfmontáže neodpovídá hlavní dodavatel za dodržení lhůty k provedení montáže.

(1) Prodlouží-li hlavní dodavatel na žádost vývozního odběratele závaznost návrhu smlouvy bez změn dodací lhůty nebo zaváže-li se zkrátit původně smluvenou dodací lhůtu, může současně požadovat sjednání přiměřené přirážky.

(2) Přiměřenou přirážku obdrží hlavní dodavatel též tehdy, jestliže dodrží smluvenou lhůtu, popřípadě zkrátí zpoždění, přestože vývozní odběratel je v prodlení s plněním svých povinností vůči hlavnímu dodavateli.

(1) Dodávka strojů, zařízení a projektové nebo jiné dokumentace je splněna jejich předáním prvnímu tuzemskému veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení, popřípadě předáním vývoznímu odběrateli; při prodlení odběratele platí ustanovení § 168 odst. 2 obdobně.

(2) Dodávka montážních prací nebo jiných prací je splněna jejich řádným provedením.

(3) Prováděcí předpis může upravit splnění dodávek odchylně.

(1) Hlavní dodavatel odpovídá vývoznímu odběrateli za vady dodávky po stejnou dobu jako vývozní odběratel zahraničnímu zákazníkovi. Vývozní odběratel je povinen před uzavřením smlouvy se zahraničním zákazníkem projednat dobu odpovědnosti s hlavním dodavatelem. Tuto dobu je však povinen s hlavním dodavatelem předem dohodnout v tom případě, sjednává-li se zahraničním zákazníkem delší dobu odpovědnosti, než jaká odpovídá ustanovení příslušných mezistátních podmínek; jinak je třeba dohody jen tehdy, sjednává-li se delší doba odpovědnosti než jeden rok od uvedení strojů a zařízení do provozu, popřípadě delší než dva roky od dodávky poslední podstatné části.

(2) Rozsah a podmínky odpovědnosti, pokud nejsou stanoveny prováděcím předpisem, musí vývozní odběratel s hlavním dodavatelem vždy dohodnout; organizace jsou přitom vázány příslušnými mezistátními podmínkami.

(3) Pokud nedošlo mezi vývozním odběratelem a hlavním dodavatelem k dohodě o delší době odpovědnosti poskytované zahraničnímu zákazníkovi, omezuje se odpovědnost hlavního dodavatele po uplynutí doby, kterou s ním nemusí vývozní odběratel dohodnout, na povinnost provést opravy na náklad vývozního odběratele.

(1) Vývozní odběratel musí reklamovat do 15 dnů ode dne, kdy obdržel včasnou zprávu zahraničního zákazníka o vadách dodávky, jinak jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

(2) Hlavní dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu reklamované vady na žádost vývozního odběratele odstranit i v případech, kdy neuznává, že za vady odpovídá; náklady až do rozhodnutí o reklamaci nese prozatím hlavní dodavatel.

(3) Jestliže pro dodávku platí mezistátní podmínky, musí být reklamace vyřízena v souladu s nimi.

(1) Hlavní dodavatel, který je v prodlení s plněním dodávky, je povinen zaplatit odběrateli za každý započatý měsíc prodlení penále ve výši 1 % z ceny strojů, zařízení nebo prací, které nebyly dodány, nejvýše však 6 %. Jestliže však pro prodlení dodavatele s plněním části dodávky nelze dodávky použít k určenému účelu z důvodu zpoždění její části, zaplatí dodavatel penále tak, jako kdyby nebylo plněno vůbec.

(2) Organizace jsou povinny sjednat penále za nedodržení povinností, jejichž včasné splnění má význam pro dodržení konečné dodací lhůty.

(3) Vývozní odběratel nemusí penále účtovat ani vymáhat.

(1) Ustanovení této hlavy platí též pro závazkové vztahy

a) mezi hlavním dodavatelem a jeho dodavateli, jakož i mezi dalšími dodavateli a odběrateli, pokud rozsah dodávek je určen obdobně podle ustanovení § 321,

b) mezi hlavním dodavatelem a příslušnou projektovou organizací, pokud jde o dodávku projektové dokumentace v rozsahu požadovaném hlavním dodavatelem.

(2) Ustanovení této hlavy platí přiměřeně též pro závazkové vztahy mezi všemi odběrateli a dodavateli, pokud se týkají poskytování technické pomoci.

Ustanovení této části se vztahují na nákladní přepravu prováděnou pro socialistické organizace (přepravce) dopravními nebo jinými k tomu oprávněnými organizacemi (dopravci), s výjimkou přeprav, pro něž platí mezinárodní úmluvy. Na přepravu námořní a leteckou vztahují se ustanovení této části jen pokud právní předpisy nestanoví jinak.

(1) Schválením měsíčního přepravního plánu vzniká mezi dopravcem a přepravcem, kteří byli určeni plánem, hospodářský závazek o objemu a podmínkách plánované přepravy.

(2) Přepravce je povinen objednat si včas přepravu zásilek obsažených v měsíčním plánu přepravy a podat je k přepravě; dopravce je povinen přichystat pro tyto zásilky dopravní prostředky a zásilky převzít k přepravě.

(3) Přepravce je povinen v objednávce uvést všechny údaje nutné k provedení a vyúčtování přepravy.

(1) Dopravce je povinen zaplatit přepravci majetkové sankce stanovené přepravními řády, nepřipraví-li dopravní prostředky k provedení objednané přepravy podle měsíčního přepravního plánu.

(2) Přepravce je povinen zaplatit dopravci majetkové sankce stanovené přepravními řády, neodčerpá-li plánovaný objem přepravy.

(3) Za škodu způsobenou porušením povinností stanovených v odstavci 1 a 2 odpovídají dopravci nebo přepravci, jen pokud tak stanoví přepravní řády; přepravní řády zejména stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu odpovídá dopravce za nepřistavení objednaných dopravních prostředků.

(4) Přepravní řády mohou stanovit i další majetkové sankce pro případ porušení jiných povinností v přepravě.

Přepravní smlouva vzniká převzetím zásilky k přepravě; převzetí se potvrzuje na přepravní listině. Stanoví-li tak přepravní řády, vzniká přepravní smlouva již dohodou o podmínkách přepravy; v tomto případě je dopravce povinen na žádost přepravce písemně potvrdit převzetí zásilky.

(1) Přepravní smlouvou se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví zásilku do určeného místa a vydá ji oprávněnému příjemci nebo že provede přepravu v dohodnutém rozsahu a za stanovených podmínek. Dopravce je povinen provést přepravu s odbornou péčí a ve stanovených lhůtách. Odesílatel se zavazuje spolupůsobit podle přepravních řádů a za přepravu zaplatit.

(2) Přepravní řády stanoví, kdy zásilka může být z přepravy vyloučena nebo kdy může být uzavření přepravní smlouvy, popřípadě provedení přepravy odmítnuto.

(1) Není-li stanoveno něco jiného, může dopravce ke splnění smlouvy použít i jiných organizací. Přitom odpovídá přepravci stejným způsobem, jakoby přepravu provedl sám.

(2) Provádějí-li dopravci různých druhů dopravy přepravu podle zvláštních předpisů společně (sdružená přeprava), stanoví tyto předpisy, který z dopravců a za jakých podmínek odpovídá za tuto přepravu.

Příjemci jsou povinni spolupůsobit podle přepravních řádů ke splnění přepravní smlouvy. Jestliže za příjemce přejímá od dopravce zásilku k další přepravě jiný dopravce, odpovídá za to, že provede všechny úkony předepsané příjemci zásilky.

(1) Dopravce odpovídá za škody, které vzniknou na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do jejího vydání; své odpovědnosti se zprostí, jen byla-li škoda způsobena odesílatelem nebo příjemcem, vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit.

(2) Přepravní řády mohou stanovit, v kterých případech je přepravce povinen dokázat, že škoda nebyla způsobena některou z okolností uvedených v odstavci 1.

Při ztrátě nebo zničení přepravované zásilky je dopravce povinen nahradit cenu, kterou měla ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k přepravě. Kromě toho je dopravce povinen hradit všechny náklady vzniklé v souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození nebo částečné ztrátě hradí dopravce částku, o niž byla zásilka znehodnocena; pokud bude účelné provést opravu, hradí dopravce náklady opravy.

Za jiné škody odpovídá dopravce, jen byly-li způsobeny překročením dodací lhůty; tyto škody hradí jen do výše dovozného.

Za překročení dodací lhůty je dopravce povinen zaplatit majetkové sankce stanovené v přepravních řádech.

(1) Okolnosti, které mohou zakládat majetkovou odpovědnost mezi dopravcem a přepravci (odesílatelem, příjemcem), se zjišťují zpravidla zápisem, který je podkladem pro uplatňování práv.

(2) Zjistí-li dopravce porušenost nebo neúplnost zásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen zjistit stav zásilky a sepsat zápis, ve kterém musí být uvedeny všechny okolnosti rozhodné pro zjištění odpovědnosti dopravce nebo přepravce. Správnost zjištění obsažených v zápisu potvrdí podpisem osoby, které se zúčastnily jeho sestavení.

(3) Zjistí-li příjemce zásilky při jejím odevzdání zjevnou porušenost nebo neúplnost anebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen požádat dopravce nejpozději při převzetí zásilky o sepsání zápisu. Dokud dopravce nesepíše požadovaný zápis, není příjemce povinen zásilku převzít. Při úplné ztrátě zásilky je odesílatel nebo příjemce povinen požádat o sepsání zápisu do jednoho měsíce od uplynutí dodací lhůty stanovené přepravními řády.

(1) Veškerá práva, která mají přepravci vůči dopravcům v souvislosti s přepravou, musí reklamovat písemně u dopravce; jinak tato práva zanikají.

(2) V reklamaci musí přepravce vymezit své požadavky a stručně je odůvodnit; dále musí připojit doklady osvědčující správnost reklamace.

(3) Reklamace musí být dopravci odeslána do šesti měsíců ode dne vzniku přepravní smlouvy; jde-li o jiná práva než z přepravní smlouvy, do šesti měsíců od vzniku příslušného práva.

(4) Dopravce je povinen sdělit přepravci své stanovisko k reklamaci nejpozději do tří měsíců.

(1) Lhůta pro uplatňování práv přepravce vůči dopravci u hospodářské arbitráže činí šest měsíců od prvého dne měsíce následujícího po odeslání reklamace dopravci.

(2) Pro uplatňování práv dopravců vůči přepravcům platí ustanovení § 130 až 132.

(1) Hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření (§ 68) musí obsahovat

a) určení převáděného majetku,

b) určení dne převodu správy národního majetku,

c) je-li převod úplatný, též výši úplaty.

(2) Hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1.

(3) V hospodářské smlouvě se dále uvedou

a) názvy nadřízených orgánů oprávněných dát souhlas k převodu správy národního majetku,

b) hodnota převáděného majetku podle údajů účetní evidence,

c) důvod převodu správy,

d) práva a závazky, související s převáděným majetkem, pokud se současně převádějí.

(4) Předávající organizace odpovídá za vady předávaného majetku jen v těch případech a v tom rozsahu, jak to bylo smluveno.

(5) Správa přechází dnem stanoveným ve smlouvě.

(6) Neuzavírá-li se smlouva na základě rozhodnutí nadřízených orgánů nebo nestanoví-li prováděcí předpisy jinak, je k účinnosti smlouvy třeba schválení nadřízených orgánů.

(1) Hospodářská smlouva o dočasném užívání národního majetku (§ 71) musí obsahovat určení majetku, který má být přenechán k dočasnému užívání, určení způsobu a doby užívání, ustanovení o výši úplaty nebo o tom, že užívání se poskytuje bezplatně; obsahuje též dohodu o udržování a úpravách majetku, jakož i o tom, jak budou vypořádány náklady na ně vynaložené.

(2) Místnosti určené nebo užívané k jiným účelům než obytným nebo zemědělským nesmějí být do dočasného užívání předány bez rozhodnutí orgánu k tomu příslušného podle zvláštních předpisů.

(3) Právo dočasně užívat národní majetek zaniká dohodou, uplynutím stanovené doby, a bylo-li užívání sjednáno na dobu neurčitou, uplynutím měsíční výpovědní lhůty, nebyla-li sjednána výpovědní lhůta jiná. Jde-li o místnosti určené nebo užívané k jiným účelům než obytným nebo zemědělským, zaniká právo k jejich užívání též rozhodnutím orgánu k tomu příslušného podle zvláštních předpisů.

Pro hospodářskou smlouvu o převodu vlastnictví národního majetku mimo obvyklé hospodaření (§ 69 odst. 3) platí obdobně ustanovení § 347.

Ustanovení § 348 a 349 platí přiměřeně i v případech, kdy socialistické organizace mimo obvyklé hospodaření převádějí vlastnictví jiného majetku v socialistickém vlastnictví, než je národní majetek, nebo jej odevzdávají do dočasného nebo dlouhodobého užívání.

(1) Předávající organizace je vždy povinna upozornit organizaci přejímající na všechny vady a jiné nedostatky odevzdávaného majetku, o kterých ví nebo vědět musí; jinak odpovídá za škody, kterým by bylo možno tímto upozorněním zabránit.

(2) Vzniknou-li při uzavírání smluv mezi organizacemi rozpory, řeší je jejich nadřízené orgány.

Socialistické organizace uzavírají, kromě hospodářských smluv upravených v ustanoveních § 156 až 351,*) též další smlouvy o jiných způsobech spolupráce, zejména smlouvy o uskladnění, smlouvy o obstarání záležitostí, smlouvy o hromadné přepravě osob, smlouvy o provedení oprav, smlouvy o jiných pracích a výkonech a smlouvy o pojištění.

Uskladní-li organizace věci jiné organizace, je povinna pečovat o ně podle dohody, a není-li dohody, opatrovat je pečlivě a po uplynutí sjednané doby nebo na požádání je vrátit. Nebylo-li ujednáno jinak, není organizace, která uskladnila věci, oprávněna uskladněných věcí užívat ani je dát do užívání nebo dovolit jejich užívání další organizaci.

(1) Organizace, která se zavázala (organizace povinná) obstarat záležitost jiné organizace, odpovídá jí za to, že záležitost obstará včas a řádně. Je povinna o svém postupu informovat organizaci, pro niž jedná (organizaci oprávněnou), a po skončení jednání jí předložit vyúčtování.

(2) Organizace oprávněná musí nahradit organizaci povinné náklady odůvodněně vynaložené při obstarávání záležitostí i tehdy, jestliže nebylo dosaženo předpokládaného výsledku následkem okolností, za něž povinná organizace nenese odpovědnost.

(3) Nebylo-li smluveno jinak, mohou organizace zrušit smlouvu jednostranným prohlášením.

(1) Smlouvou o hromadné přepravě osob se dopravce zavazuje jiné organizaci (objednateli) přepravit účastníky přepravy a jejich zavazadla do sjednaného místa (míst) řádně a včas. Smlouva o hromadné přepravě osob vzniká přijetím objednávky. Za provedení přepravy je objednatel povinen zaplatit stanovenou náhradu.

(2) Rozsah odpovědnosti za škodu způsobenou neprovedením nebo opožděným provedením sjednané přepravy může být přepravními řády omezen.

(3) Objednatel musí svá práva související s plněním smlouvy o hromadné přepravě osob reklamovat písemně u dopravce do šesti měsíců ode dne, kdy přeprava byla nebo měla být provedena; jinak tato práva zanikají.

(1) Organizace, která se zavázala druhé organizaci provést opravu (včetně generální opravy) jejích strojů, zařízení nebo jiných výrobků, popřípadě která se zavázala provést jiné práce nebo výkony, odpovídá za to, že smluvené práce nebo výkony provede ve lhůtě a způsobem stanoveným, popřípadě dohodnutým.

(2) Závazek dodavatele je splněn odevzdáním prací odběrateli, u výkonů jejich provedením. U prací, které dodavatel provádí na věcech odběratele ve své provozovně, je závazek dodavatele splněn odevzdáním věcí, na nichž byly práce provedeny, odběrateli, popřípadě jejich odevzdáním veřejnému dopravci nebo poště.

(1) Organizace, která vyhlašuje veřejnou soutěž na určitý výrobek, práci nebo výkon, je povinna ve vyhlášení vymezit předmět a čas soutěže, výši případných odměn, způsob vyhodnocení soutěžních návrhů a ostatní soutěžní podmínky.

(2) Podmínky veřejné soutěže musí být stanoveny písemně a vhodným způsobem zveřejněny. Organizace, která vyhlásila veřejnou soutěž, může použít soutěžních návrhů jen podle soutěžních podmínek.

(3) Organizace, která soutěž vyhlásila, je povinna poskytnout vyhlášené odměny těm organizacím, které podle provedeného vyhodnocení splnily podmínky soutěže.

(4) Organizace, která se zúčastní veřejné soutěže, má nárok na náhradu nákladů spojených s podáním soutěžního návrhu, jen pokud tak stanoví soutěžní podmínky.

(5) Veřejnou soutěž je možno odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání je třeba provést stejným způsobem, jakým byla soutěž vyhlášena, nebo jiným stejně účinným způsobem. Bude-li veřejná soutěž odvolána, je organizace, která ji vyhlásila, povinna nahradit náklady vzniklé organizacím, které před odvoláním soutěže její podmínky zcela nebo zčásti už splnily.

Vyhlásí-li organizace soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření určité smlouvy, činí výzvu k podání návrhů na uzavření této smlouvy. Organizace, která podala soutěžní návrh (nabídku), je jím vázána po dobu, kterou si v návrhu stanovila, nejméně však po dobu stanovenou v podmínkách soutěže. Organizaci, která vyhlásila soutěž, vznikne závazek teprve přijetím některého návrhu.

Jestliže organizace vyhlásí užší soutěž, mohou se jí zúčastnit jen vyzvané organizace. Podmínky užší soutěže se nezveřejňují. Jinak platí i pro užší soutěž přiměřeně ustanovení o veřejné soutěži.

(1) Veřejným příslibem se zavazuje organizace, která veřejně vyhlásila, že zaplatí odměnu nebo poskytne jiné plnění organizaci, která splní podmínky určené ve veřejném příslibu.

(2) Neurčují-li podmínky veřejného příslibu nic jiného, obdrží odměnu ta organizace, která je splní nejdříve.

(3) Splní-li podmínky veřejného příslibu současně více organizací a z obsahu podmínek vyplývá, že má být udělena jen jedna odměna, rozdělí se odměna mezi nimi rovným dílem.

(1) Pokud je to vzhledem k povaze závazku obvyklé, není třeba k uzavření smluv uvedených v této hlavě písemné formy.

(2) Pro smlouvy uvedené v této hlavě platí přiměřeně ta ustanovení části sedmé až deváté, která upravují vztahy obsahem a účelem jim nejbližší; to platí i o záruční době u smlouvy o provedení oprav a u smlouvy o jiných pracích a výkonech. Prováděcí předpisy*) mohou stanovit odchylnou úpravu.