Zákon o platebním styku

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, centrální banky členského státu, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je instituce elektronických peněz příjemci nebo v rámci provedení platební transakce jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch instituce elektronických peněz uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle § 80 odst. 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv podle § 22 odst. 5, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.

(1) Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 80 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(2) Přijímá-li instituce elektronických peněz od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 80 teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne vydání elektronických peněz.

(1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 80 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v § 80 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

c) pověřený zástupce je u příslušné instituce elektronických peněz zapsán v seznamu institucí elektronických peněz.

(3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 86 podaného institucí elektronických peněz zapíše pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz, jestliže

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a

b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude instituce elektronických peněz prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.

(2) Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.

(3) O zápisu pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

(1) Instituce elektronických peněz může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 84 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Oznámení pověřeného zástupce může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.

(4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 86.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může instituce elektronických peněz svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1.

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo.

(1) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

(2) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb nebo distribuce elektronických peněz.

(3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k výkonu činností v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz.

(4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby je instituce elektronických peněz oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat a zda se souhlas vztahuje i na vydávání anebo distribuci elektronických peněz.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, nebo o rozšíření souhlasu na vydávání anebo distribuci elektronických peněz, použijí se § 91 až 93, 94 a 95 obdobně.

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo žádost o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti, a požádá ho o stanovisko.

(2) Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu dohledu hostitelského členského státu podle odstavce 1 v řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky a v řízení o žádosti o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení tohoto řízení. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu postupem podle odstavců 1 a 2.

(4) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 až 3 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610).

Instituce elektronických peněz oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít vykonávat uvedené činnosti v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 67 nebo distribuovat elektronické peníze v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 96 odst. 1 došlo, jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236610).

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 67, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky, jestliže je tato pobočka zapsána do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(2) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou vydávání elektronických peněz, nebo distribuovat elektronické peníze, jestliže je tento pověřený zástupce zapsán do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(3) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 67 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz.

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, které jí udělila Česká národní banka. Ustanovení § 67 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do této částky i elektronické peníze, které vydali ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Vydává-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

(4) Poskytuje-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 3 z jeho obchodního plánu.

(5) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3,

d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik,

e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

f) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

g) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast.

(2) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

(3) Má-li se povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, který

a) je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1 písm. d).

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniká dnem

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a e), § 101 a 102 obdobně. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) a b), § 101 a 102 obdobně.

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí § 79 až 83, 89 a 90 obdobně. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(4) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které

a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo

b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.

(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat

a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,

b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo

c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.

Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 107 se nepoužijí pro platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny.

(1) Uzavřel-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím tohoto systému s osobou oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem daného systému, uzavře za stejných podmínek takovou smlouvu i s jinou osobou oprávněnou poskytovat platební služby. Podmínky uzavření smlouvy musí být objektivní a přiměřené povaze platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s osobou oprávněnou poskytovat platební služby smlouvu podle odstavce 1, sdělí jí důvody tohoto odmítnutí. Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesdělí osobě oprávněné poskytovat platební služby důvody odmítnutí, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h),

b) který provádí zúčtování na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že závazky mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)5) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) podle § 126 odst. 1 nebo 3.

(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy orgán dohledu jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech1).

(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze

a) banka,

b) zahraniční banka,

c) spořitelní a úvěrní družstvo,

d) obchodník s cennými papíry,

e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,

f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je uvedena v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU6),

i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

j) ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201216),

k) zúčtovatel,

l) clearingová instituce,

m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

n) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání,

o) platební instituce,

p) zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě,

q) instituce elektronických peněz,

r) zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast platební instituce v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých touto platební institucí ke splnění požadavků podle § 20 nebo 22. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může požadovat

a) popis opatření přijatých ke kontrole výkonu některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jinou osobou, nebo

b) popis správy a řízení skupiny, je-li platební instituce dceřiným podnikem osoby se sídlem v jiném členském státě.

(2) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 20 obsahují zejména

a) popis opatření přijatých podle § 20 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo n),

b) totožnost osob odpovědných za řádné provádění vnitřní kontroly podle § 20 odst. 1 písm. d), nebo

c) totožnost auditora, není-li auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(3) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 22 odst. 1 obsahují zejména

a) popis investiční politiky zajišťující, že jsou peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, investovány pouze do aktiv s nízkým rizikem,

b) počet zaměstnanců platební instituce, kteří mají přístup k samostatnému účtu platební instituce podle § 22 odst. 1 písm. b) a vymezení jejich funkcí,

c) popis pravidel podle § 20 odst. 1 písm. o),

d) obsah smlouvy o samostatném účtu platební instituce vedeném podle § 22 odst. 1 písm. b), nebo

e) prohlášení platební instituce, že přijala opatření ke splnění požadavků podle § 22 odst. 1.

(4) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 22 odst. 2 obsahují zejména

a) obsah pojistné smlouvy, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s platební institucí smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako platební instituce,

b) obsah smlouvy o poskytnutí srovnatelného zajištění, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s platební institucí smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako platební instituce, nebo

c) popis pravidel podle § 20 odst. 1 písm. o).

(5) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast platební instituce a zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením jejich plánu pro případ, že přestanou poskytovat platební služby. Plán musí být přiměřený velikosti a obchodnímu modelu platební instituce nebo zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě a musí obsahovat alespoň popis postupů směřujících k provedení platební transakce, ke které dal uživatel příkaz, a k ukončení závazků ze smlouvy o platebních službách.

(6) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých zahraniční platební institucí ke splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce obdobných požadavkům podle § 20 a 22. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně s ohledem na splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce.

(7) Platební instituce může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu auditora podle zákona upravujícího auditorskou činnost, která ověřuje splnění požadavků podle § 20 a 22. Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu, která ověřuje splnění požadavků ustanovení právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce obdobných požadavkům podle § 20 a 22; zpráva musí být vyhotovena osobou, která je oprávněna v jiném členském státě k provádění povinného auditu podle právních předpisů domovského členského státu.

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast instituce elektronických peněz v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých touto institucí elektronických peněz ke splnění požadavků podle § 78 nebo 80. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může požadovat

a) popis opatření přijatých ke kontrole výkonu některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb jinou osobou, nebo

b) popis správy a řízení skupiny, je-li instituce elektronických peněz dceřiným podnikem osoby se sídlem v jiném členském státě.

(2) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 78 obsahují zejména

a) popis opatření přijatých podle § 78 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo n),

b) totožnost osob odpovědných za řádné provádění vnitřní kontroly podle § 78 odst. 1 písm. d), nebo

c) totožnost auditora, není-li auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(3) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 80 odst. 1 obsahují zejména

a) popis investiční politiky zajišťující, že jsou peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, investovány pouze do aktiv s nízkým rizikem,

b) počet zaměstnanců instituce elektronických peněz, kteří mají přístup k samostatnému účtu instituce elektronických peněz podle § 80 odst. 1 písm. b) a vymezení jejich funkcí,

c) popis pravidel podle § 78 odst. 1 písm. o),

d) obsah smlouvy o samostatném účtu instituce elektronických peněz vedeném podle § 80 odst. 1 písm. b), nebo

e) prohlášení instituce elektronických peněz, že přijala opatření ke splnění požadavků podle § 80 odst. 1.

(4) Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků stanovených v § 80 odst. 2 obsahují zejména

a) obsah pojistné smlouvy, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s institucí elektronických peněz smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako instituce elektronických peněz,

b) obsah smlouvy o poskytnutí srovnatelného zajištění, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s institucí elektronických peněz smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako instituce elektronických peněz, nebo

c) popis pravidel podle § 78 odst. 1 písm. o).

(5) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením jejich plánu pro případ, že přestanou poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze. Plán musí být přiměřený velikosti a obchodnímu modelu instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě a musí obsahovat alespoň popis postupů směřujících k provedení platební transakce, ke které dal uživatel příkaz, a k ukončení závazků ze smlouvy o platebních službách a smlouvy o vydání elektronických peněz, včetně postupu k provedení zpětné výměny elektronických peněz.

(6) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých zahraniční institucí elektronických peněz ke splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz obdobných požadavkům podle § 78 a 80. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně s ohledem na splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz.

(7) Instituce elektronických peněz může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu auditora podle zákona upravujícího auditorskou činnost, která ověřuje splnění požadavků podle § 78 a 80. Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu, která ověřuje splnění požadavků ustanovení právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz obdobných požadavkům podle § 78 a 80; zpráva musí být vyhotovena osobou, která je oprávněna v jiném členském státě k provádění povinného auditu podle právních předpisů domovského členského státu.

Česká národní banka může při posouzení splnění podmínek účasti v jí provozovaném platebním systému s neodvolatelností zúčtování platební institucí nebo institucí elektronických peněz využít znalosti skutečností známých jí z její dohledové činnosti nad danou platební institucí nebo institucí elektronických peněz. Česká národní banka může požadovat informace podle § 111a odst. 1 až 4 a § 111b odst. 1 až 4 pouze tehdy, nejsou-li jí tyto informace známy z dohledové činnosti nad platební institucí nebo institucí elektronických peněz.

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,

f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.

(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému na svých internetových stránkách. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.