Vyhláška o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce umožňuje včasné rozpoznávání střetů zájmů a oblastí jejich možného vzniku a zahrnuje odpovídající postupy pro omezování střetů zájmů a oddělení neslučitelných činností.

(2) Orgánům, zaměstnancům, útvarům a výborům, pokud jsou zřízeny, jsou na všech řídicích a organizačních úrovních přidělovány odpovědnosti a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.

(3) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byla zajištěna odpovídající nezávislost a zamezení střetům zájmů při výkonu kontrolních činností.

(4) Oblasti střetu zájmů a oblasti jejich možného vzniku jsou předmětem nezávislého prověřování.

(1) Platební instituce zajistí, aby příslušné orgány, zaměstnanci, útvary a výbory, pokud jsou zřízeny, měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici informace, které jsou spolehlivé a dostatečné.

(2) Platební instituce zajistí, aby řídicí orgán byl vždy informován

a) neprodleně v případech, kdy se likvidní situace platební instituce výrazně nepříznivě mění,

b) bez zbytečného odkladu o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci platební instituce, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a

c) bez zbytečného odkladu o všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry podstupovaného rizika.

(3) Platební instituce zajistí, aby členům řídicího orgánu a dalším příslušným osobám v platební instituci byly soustavně k dispozici informace

a) o dodržování požadavků stanovených právními a vnitřními předpisy, včetně dodržování pravidel kapitálové přiměřenosti a investičních omezení, a

b) o případných zjištěných významných rozdílech postupů platební instituce oproti požadavkům stanoveným právními a vnitřními předpisy.

Platební instituce zajistí, aby propagační, marketingová a další sdělení a informace pro veřejnost byla vždy objektivní, jasná a neklamavá.

(1) Systém platební instituce pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance je vytvořen a udržován tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací předkládaných České národní bance. Postupy uplatňované pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance, včetně předkládání výkazů, jsou zpětně vysledovatelné.

(1) Platební instituce zajistí soustavné řízení rizik spojených s činnostmi platební instituce včetně činností, které jsou předmětem outsourcingu.

(2) Platební instituce rozpoznává a řídí rizika spojená s novými produkty, činnostmi a systémy, přičemž zajistí, aby rozpoznávání rizik umožňovalo odhalovat nová rizika.

(3) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby poskytoval nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.

(4) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zohledňuje a zajišťuje soustavné řízení všech významných rizik, kterým je nebo může být vystavena s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činnosti. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně budoucí strategie podnikání platební instituce.

(1) V rámci strategie řízení rizik platební instituce stanoví zejména

a) vnitřní vymezení významných rizik, kterým je nebo může být platební instituce vystavena,

b) zásady řízení jednotlivých rizik,

c) akceptovanou míru podstupovaného rizika a

d) zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ krize likvidity a pro zajištění obnovitelnosti a kontinuity činností platební instituce v případě mimořádných událostí.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému jsou konkrétní postupy pro realizaci strategie řízení rizik.

(3) V rámci systému řízení rizik platební instituce stanoví kontrolní činnosti včetně kontrol dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno, že platební instituce udržuje ke krytí rizik, kterým je nebo může být vystavena, také přiměřený kapitál. Strategie a postupy pro řízení rizik a strategie a postupy pro udržování kapitálu ke krytí rizik jsou ucelené a propojené.

(2) Pokud celková míra podstupovaných rizik i při zohlednění vlivu mechanismů vnitřní kontroly (celkový rizikový profil) není přiměřeně kryta kapitálem nebo jiným způsobem, platební instituce přijme vhodná opatření k nápravě.

Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní činnosti. Systém vnitřní kontroly platební instituce vždy zahrnuje

a) vhodné kontrolní mechanismy pro jednotlivé činnosti, včetně účetních a fyzických kontrol,

b) kontroly po linii řízení,

c) výkon compliance,

d) výkon vnitřního auditu a

e) sledování a vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho prvků.

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému platební instituce jsou zásady a postupy pro výkon compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit

a) soulad vnitřních předpisů s právními předpisy,

b) vzájemný soulad vnitřních předpisů a

c) soulad činností s právními a vnitřními předpisy.

(2) Zásady a postupy pro compliance jsou ucelené a propojené.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby byl zajištěn účinný výkon vnitřního auditu.

(2) Vnitřní audit vždy zahrnuje nezávislé prověření

a) dodržování požadavků a pravidel stanovených právními a vnitřními předpisy,

b) finančního řízení, řízení rizik, řízení kapitálu a řízení likvidity,

c) úplnosti, průkaznosti, správnosti a spolehlivosti vedení účetnictví,

d) dostatečnosti a spolehlivosti systému vnitřních hlášení, informací poskytovaných orgánům platební instituce, účetních a statistických informací a informací pro klienty,

e) spolehlivosti systému sestavování, kontroly a předkládání výkazů a dalších informací České národní bance a

f) dostatečnosti a spolehlivosti mechanismů vnitřní kontroly.

(3) Vnitřní audit musí informovat o zjištěných skutečnostech řídicí orgán platební instituce a dozorčí orgán, pokud takový orgán platební instituce má. V případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci platební instituce, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčího orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce je nastaven tak, aby bylo zajištěno sledování a vyhodnocování jeho funkčnosti a efektivnosti a bylo prováděno průběžně na všech řídicích a organizačních úrovních.

(2) Nedostatky řídicího a kontrolního systému odhalené po linii řízení, v rámci vnitřního auditu nebo na základě jiné vnitřní kontroly, auditorem nebo jiným způsobem, musí být bez zbytečného odkladu oznámeny příslušné řídicí úrovni a urychleně řešeny.

(3) Významné nedostatky řídicího a kontrolního systému musí být oznámeny řídicímu a dozorčímu orgánu, pokud takový orgán platební instituce má.

(4) Systém odhalování a ohlašování nedostatků řídicího a kontrolního systému musí být nastaven tak, aby umožňoval jejich včasnou nápravu. Účinnost přijatých opatření k nápravě je následně ověřována.

Díl 2

(K § 47 odst. 3 zákona)

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz pokrývá veškeré její činnosti. Součástí řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz je vždy také systém vnitřních zásad, pravidel a postupů k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) Instituce elektronických peněz při naplňování požadavků stanovených na řídicí a kontrolní systém využívá vhodné zdroje, systémy a postupy a přihlíží také k vývoji prostředí, v němž podniká.

(3) Pro naplnění dalších předpokladů řádné správy a řízení postupuje instituce elektronických peněz podle § 11 až 20.

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz je nastaven tak, aby umožňoval soustavné řízení rizik. Pro naplnění dalších požadavků na systém a procesy řízení rizik postupuje instituce elektronických peněz podle § 21 až 23.

Instituce elektronických peněz vytvoří, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní, činnosti. Pro naplnění dalších požadavků na systém vnitřní kontroly postupuje instituce elektronických peněz podle § 24 až 27.

HLAVA II

Díl 1

(K § 17 odst. 4 zákona)

Při výpočtu kapitálové přiměřenosti platební instituce se porovnává výše kapitálu podle § 32 až 37 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik podle § 38 až 42 stanoveného přístupem, který je platební instituce oprávněna používat.

(1) Kapitál se stanoví při dodržení limitů podle § 37 jako součet původního kapitálu a dodatkového kapitálu snížený o odčitatelné položky.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy platební instituce. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.

(3) Původní kapitál musí být platební instituci okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

(4) Součástí kapitálu nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků platební instituce reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika platební instituce; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období, ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

(5) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost nebo pojišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.

(6) Hybridní platební instituce nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti podle § 8 zákona, přičemž při výkonu těchto činností je hybridní platební instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů15).

Původní kapitál tvoří splacený základní kapitál

a) snížený o nabyté vlastní podíly16), přičemž součástí této položky jsou také položky z obchodů s vlastními podíly, zejména z forwardů a opcí, snižující vlastní kapitál,

b) zvýšený o emisní ážio, přičemž součástí této položky je

1. splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem, a

2. emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly,

c) zvýšený o rezervní fondy a nerozdělený zisk, přičemž tato položka je součtem položek v bodech 1 až 4 sníženým o položku v bodě 5

1. povinné rezervní a rizikové fondy,

2. ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce platební instituce,

3. nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem a schválené nejvyšším orgánem, o jehož rozdělení nejvyšší orgán nerozhodl a který nepřipadl na vypořádací podíly,

4. zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku,

5. neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,

d) zvýšený o zisk za běžné účetní období uvedený v mezitímní účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládané dividendy a další předpokládané platby z rozdělení zisku, pokud záměr doložený souhlasem auditora zahrnout tento zisk do původního kapitálu byl oznámen České národní bance, ledaže Česká národní banka ve lhůtě 1 měsíce ode dne doložení záměru se souhlasem auditora odmítne zahrnutí tohoto zisku do původního kapitálu, anebo ve lhůtě 1 měsíce od doložení záměru se souhlasem auditora informuje platební instituci, že si vyhrazuje právo odmítnout zahrnutí tohoto zisku do původního kapitálu ve lhůtě prodloužené o nejvýše 1 další měsíc a v této prodloužené lhůtě odmítne zahrnutí tohoto zisku do původního kapitálu,

e) zvýšený o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční pobočky, přičemž jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, odečtou se,

f) snížený o ztrátu za běžné účetní období,

g) snížený o goodwill,

h) snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill a

i) snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní.

Dodatkový kapitál tvoří

a) podřízený dluh a

b) oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní. Oceňovací rozdíl je stanoven po snížení o případný závazek z odložené daně.

Pro vymezení podřízeného dluhu platí obdobně ustanovení vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry o podřízeném dluhu A v kapitálu na individuálním základě17).

Odčitatelné položky tvoří

a) hodnota kapitálové investice do

1. institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

3. ostatních finančních institucí,

pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,

b) součet hodnot kapitálových investic do

1. institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

3. ostatních finančních institucí,

a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu před odečtením položek podle písmene a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, a

c) hodnota expozice ze sekuritizace, které by podle vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry náležela riziková váha 1250 %18).

(1) Dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu.

(2) 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu a 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu; ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu.

(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou

a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),

b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“), nebo

c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).

(2) Hybridní platební instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správní náklady.

(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období a případně upravených podle požadavků České národní banky.

(4) Hybridní platební instituce zahrnuje do režijních nákladů jen ty režijní náklady, které se vztahují k činnostem podle § 8 zákona.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu navýšení podle § 42 a součtu

a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,

c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,

d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a

e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.

(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná vyšší z hodnot:

a) součin relevantního ukazatele podle odstavce 2, koeficientu násobení podle odstavce 5 a koeficientu navýšení podle § 42, nebo

b) 80 % z tříletého průměru relevantních ukazatelů, který je počítán z údajů za poslední 3 účetní období, které jsou ověřeny auditorem.

(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

a) relevantní ukazatel je počítán na základě 12 měsíčních sledování z údajů ke konci posledního dvanáctiměsíčního účetního období,

b) hybridní platební instituce zahrnuje jen ty ostatní provozní výnosy, které se vztahují k činnostem podle § 8 zákona,

c) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,

d) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a

e) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.

(3) Pokud platební instituce, jejíž účetní závěrka je ověřována auditorem v souladu s jiným zákonem, nemá údaje uvedené v účetní závěrce ověřené auditorem po zákonem stanovené lhůtě, použije údaje auditorem neověřené.

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu a případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(5) Koeficient násobení se rovná součtu

a) 10 % z části hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,

b) 8 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,

d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a

e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.

(6) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 5 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

Koeficient navýšení, který se používá při uplatnění přístupu B, anebo přístupu C, je

a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona,

b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona, a

c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

Díl 2

(K § 48 odst. 3 zákona)

Při výpočtu kapitálové přiměřenosti instituce elektronických peněz se porovnává výše kapitálu podle § 44 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik podle § 45.

Pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz platí obdobně § 32 až 37.

(1) Kapitálový požadavek se rovná vyšší z hodnot:

a) 2 % z celkových finančních závazků z vydaných elektronických peněz odpovídajících jejich aktuálnímu stavu, nebo

b) 2 % z celkových finančních závazků z vydaných elektronických peněz odpovídajících jejich průměrnému stavu za posledních 6 měsíců.

(2) Pokud instituce elektronických peněz vykonává svou činnost po dobu kratší než 6 měsíců, rovná se kapitálový požadavek vyšší z těchto hodnot:

a) 2 % z celkových finančních závazků z vydaných elektronických peněz stanovených na základě aktuálního stavu těchto závazků k okamžiku výpočtu, nebo

b) 2 % z celkových finančních závazků z vydaných elektronických peněz stanovených ve výši plánované pro šestiměsíční období, přičemž odhadovaná částka musí být doložena obchodním plánem.

(K § 20 odst. 4 a § 49 odst. 2 zákona)

Aktivy s nízkým rizikem se rozumí vládní nebo kvalifikované nástroje podle vyhlášky upravující pravidla obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, s výjimkou ostatních kvalifikovaných nástrojů, kterým by podle uvedené vyhlášky odpovídal koeficient pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému riziku nepřevyšující 1,6 %19).

(K § 50 odst. 1 zákona)

(1) Instituce elektronických peněz uveřejňuje informace o složení akcionářů s podílem na základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 10 %, přičemž u akcionáře, který je

a) právnickou osobou, se uvede obchodní firma, anebo název, právní forma, adresa sídla a výše podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřená v procentech,

b) fyzickou osobou, se uvede jméno, anebo jména, příjmení a výše podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřená v procentech.

(2) Instituce elektronických peněz uveřejňuje zejména tyto informace o své činnosti:

a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,

b) přehled činností, které skutečně vykonává, a

c) přehled činností, jejichž vykonávání bylo Českou národní bankou omezeno, anebo na základě požadavku České národní banky ukončeno.

(3) Instituce elektronických peněz uveřejňuje zejména tyto informace o své finanční situaci:

a) čtvrtletní rozvahu,

b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty,

c) údaj o výši kapitálu a výši kapitálového požadavku ke krytí rizik.

(4) Jsou-li informace požadované k uveřejnění předmětem informační povinnosti vůči České národní bance, uveřejňuje je instituce elektronických peněz v obdobné struktuře, jakou použila ve výkazech předkládaných České národní bance.

(K § 50 odst. 1 zákona)

(1) Instituce elektronických peněz uveřejňuje informace podle § 47 v českém jazyce na své internetové adrese v podobě datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu.

(2) Informace ke dni 31. března, 30. června a 30. září se uveřejňují do 6 týdnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí a informace ke dni 31. prosince pak do 4 měsíců od konce příslušného kalendářního roku; informace se uveřejňují spolu s datem, kdy tak bylo učiněno. Požadavky na způsob uveřejňování informací ke dni 31. prosince se považují za splněné, pokud instituce elektronických peněz uveřejní požadované informace v rámci plnění povinností, které má jako účetní jednotka, ve výroční zprávě.

(3) Ustanovení odstavce 2 věty první za středníkem platí obdobně pro uveřejňování doplnění či oprav již uveřejněných informací.

(4) Instituce elektronických peněz bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou internetovou adresu, na které jsou tyto informace dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

(K § 23 odst. 3 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce poskytujícího platební služby na území České republiky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(2) Současně s oznámením podle odstavce 1 platební instituce zasílá

a) údaje o obchodních zástupcích, a to v rámci informací podle § 27 zákona a vyhlášky upravující předkládání informací platebními institucemi České národní bance20),

b) kopie dokladů podle § 4 odst. 1 písm. e) prokazujících důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podána informace podle písmene a),

c) prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že řídicí a kontrolní systém každého obchodního zástupce, o kterém je podána informace podle písmene a), je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Doklady podle odstavce 2 písm. b) lze nahradit prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že u každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a u každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podávána informace podle odstavce 2 písm. a), platební instituce ověřila důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost této osoby podle kritérií pro posuzování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti. Pokud bude mít Česká národní banka pochybnosti, že některá z osob, o nichž je podána informace podle odstavce 2 písm. a), není důvěryhodná, odborně způsobilá nebo dostatečně zkušená, vyzve platební instituci k předložení dokladů podle odstavce 2 písm. b). Platební instituce předloží požadované doklady České národní bance bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení výzvy České národní banky.

(4) Platební instituce předkládá informace podle odstavců 1 až 3 České národní bance v elektronické podobě.

(5) Pokud má platební instituce v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, postupuje podle § 53.

(K § 26 odst. 4 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) S oznámením platební instituce dále předkládá návrh smlouvy mezi platební institucí a osobou, které bude svěřen výkon dohodnutých činností.

(K § 29 odst. 2 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu vykonávat činnost v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) S oznámením předkládá platební instituce popis organizačního uspořádání pobočky obsahující zejména tyto informace:

a) náplně činnosti jednotlivých útvarů a popis vazeb těchto útvarů na ostatní útvary pobočky a platební instituce, působnost těchto útvarů a sdělení, zda platební instituce zvažuje zřízení více obchodních míst v rámci pobočky, jejich počtu, předpokládaném rozsahu a druhu platebních služeb poskytovaných těmito obchodními místy, jejich začlenění do organizačního uspořádání pobočky a jejich působnost a způsob řízení,

b) vymezení působnosti pobočky při rozhodování a

c) způsob kontroly pobočky a zapojení pobočky do řídicího a kontrolního systému platební instituce.

Platební instituce, která má v úmyslu vykonávat činnost v jiném členském státě bez založení pobočky, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(K § 23 odst. 3 zákona)

(1) Platební instituce, která má v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Je-li obchodní zástupce fyzickou osobou, předkládá platební instituce současně s oznámením rovněž kopie dokladů podle § 4 odst. 1 písm. e) prokazujících důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost obchodního zástupce.

(3) Je-li obchodní zástupce právnickou osobou, předkládá platební instituce současně s oznámením rovněž

a) seznam osob, které jsou statutárním orgánem, anebo členem statutárního orgánu, obchodního zástupce včetně uvedení funkce každé osoby, a

b) kopie dokladů podle § 4 odst. 1 písm. e) prokazujících důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost osoby uvedené v písmeně a).

(4) Platební instituce současně s oznámením dále předkládá popis organizačního zajištění využívání obchodních zástupců obsahující zejména tyto informace:

a) vymezení působnosti a odpovědnosti obchodního zástupce, a

b) způsob kontroly obchodního zástupce a jeho zapojení do řídicího a kontrolního systému platební instituce.

(1) Česká národní banka uveřejňuje vzory tiskopisů stanovených touto vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Je-li osoba zastoupena, je přílohou žádosti nebo oznámení plná moc nebo jiná listina prokazující oprávnění zastupovat. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena.

(3) Místo originálu listiny lze předložit její úředně ověřenou kopii.

(4) Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy žádosti nebo oznámení nebo uvedení údaje a není-li to z žádosti nebo oznámení dostatečně zjevné, uvede žadatel nebo oznamovatel tuto skutečnost v žádosti nebo oznámení společně s důvody, pro které nelze přílohu předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží.

(5) Žadatel nebo oznamovatel se namísto předložení předepsané přílohy může odvolat na přesně identifikovaný dokument, který v posledních 3 letech předložil České národní bance a který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.

(6) Listinná příloha žádosti nebo oznámení může být předložena v původním vyhotovení, byla-li vydána orgánem veřejné moci

a) členského státu, nebo

b) cizího státu, se kterým má Česká národní banka uzavřenu dohodu o spolupráci; seznam těchto orgánů uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Instituce elektronických peněz nemusí uveřejňovat informace podle § 47 za rok 2009.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Guvernér:

doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 374/2009 Sb.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES.

2) Například zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

5) § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 296/2007 Sb.

6) § 18 zákona o účetnictví.

7) § 2 odst. 2 písm. f) zákona o platebním styku.

8) § 38i odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.

9) § 2 odst. 2 písm. h) zákona o platebním styku.

10) § 19 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

11) § 66a obchodního zákoníku.

12) § 190b obchodního zákoníku.

13) § 2 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

14) § 2 písm. d) zákona o auditorech.

15) Například zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 61 obchodního zákoníku.

17) § 58 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

18) Příloha č. 17 a příloha č. 18 k vyhlášce č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

19) Tabulka č. 2 v příloze č. 20 k vyhlášce č. 123/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

20) § 7 vyhlášky č. 375/2009 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a institucemi elektronických peněz České národní bance.