Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

(1) Povinná osoba zajistí, aby smluvní dokumentace odepisovatelného kapitálového nástroje obsahovala uznání skutečnosti, že Česká národní banka má pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto nástroje, a uvedení souhlasu vlastníka odepisovatelných kapitálových nástrojů se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných kapitálových nástrojů.

(2) Česká národní banka může požadovat, aby jí povinná osoba předložila právní posouzení vymahatelnosti uznání podle odstavce 1.

(3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné kapitálové nástroje.

(1) Povinnost podle § 74a se nevztahuje ke smluvní dokumentaci odepisovatelného kapitálového nástroje, který se řídí právem členského státu.

(2) Česká národní banka může rozhodnutím určit, že § 74a odst. 1 se neuplatní vůči povinné osobě, u které je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné kapitálové nástroje, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle § 74a odst. 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. Pravomoc podle věty první vůči blíže neurčenému okruhu povinných osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy.

(3) Umožňuje-li právo státu, který není členským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní banka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné kapitálové nástroje, na které se vztahuje povinnost podle § 74a, a uznává-li toto právo účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní banka opatřením obecné povahy určit, že u takových kapitálových nástrojů, pokud se řídí právem tohoto státu, není třeba splnění povinnosti podle § 74a.

(1) Účelem řešení krize je

a) zajistit pokračování zásadních činností,

b) zabránit významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém zejména zamezením šíření krize, včetně jejího šíření na tržní infrastrukturu, a zachováním tržní disciplíny,

c) minimalizovat spoléhání na mimořádnou veřejnou podporu, a tím chránit veřejné prostředky, nebo

d) chránit prostředky osob, na které se vztahuje pojištění pohledávek z vkladů nebo obdobné právo na náhradu podle jiných právních předpisů a chránit majetek klientů a zákazníků, který je v držení povinných osob.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou jednotlivé účely stejně důležité a Česká národní banka je vzájemně vyvažuje vzhledem k povaze a okolnostem nastalé situace.

Uplatňování opatření k řešení krize spočívá zejména na zásadách, že

a) Česká národní banka není povinna uplatnit opatření k řešení krize, nelze-li předpokládat, že by řešení selhání povinné osoby bez použití těchto opatření a následná likvidace nebo postup podle insolvenčního zákona měly výrazně nepříznivé dopady na finanční systém České republiky, popřípadě jiného členského státu nebo Evropské unie jako celku,

b) Česká národní banka uplatní opatření k řešení krize vhodná k dosažení účelu řešení krize se zřetelem k povaze a okolnostem daného případu; zároveň usiluje o minimalizaci újmy a nákladů spojených s uplatněním opatření k řešení krize a bere v úvahu dopad řešení krize na řádné fungování finančního trhu,

c) Česká národní banka při výběru a uplatnění opatření k řešení krize přihlédne k povaze činnosti povinné osoby nebo pobočky instituce z jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím vykonává instituce činnost na území České republiky, její vlastnické struktuře, právní formě, rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a k hlavním investičním službám poskytovaným touto osobou nebo pobočkou,

d) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě nesou při uplatnění opatření k řešení krize ztrátu jako první; s věřiteli povinné osoby, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, se zachází za rovných podmínek a nesou ztrátu následně po vlastnících nástrojů účasti na základě pořadí svých pohledávek podle insolvenčního zákona, není-li tímto zákonem stanoveno jinak; ustanovení písmene g) tím není dotčeno,

e) věřitelé a vlastníci nástrojů účasti jsou uspokojeni alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona,

f) členové vedoucích orgánů a osoby ve vrcholném vedení povinné osoby se vymění, není-li jejich setrvání nezbytné pro dosažení účelu řešení krize,

g) pojištěné pohledávky z vkladů do výše náhrady z Fondu pojištění vkladů podle jiného právního předpisu14) (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“) požívají plné ochrany,

h) je-li instituce členem evropské finanční skupiny, Česká národní banka rovněž přihlíží k omezení dopadu opatření k řešení krize na členy skupiny, na skupinu jako celek a na finanční stabilitu Evropské unie a členských států, zejména těch, ve kterých skupina působí,

i) řešení krize probíhá v souladu s právními předpisy4) a akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory,

j) je-li to vzhledem k okolnostem vhodné, a lze-li to s ohledem na časové možnosti rozumně požadovat, Česká národní banka informuje zástupce zaměstnanců povinné osoby o opatřeních k řešení krize a konzultuje s nimi jejich uplatnění; přitom dbá, aby řešení krize probíhalo v souladu s právními předpisy upravujícími zastoupení zaměstnanců povinné osoby v jejích vedoucích orgánech.

Vedoucí orgány povinné osoby nebo jejich členové jsou povinni oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že povinná osoba selhává.

(1) Česká národní banka uplatní opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě, pokud

a) zjistí, že povinná osoba selhává,

b) s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by opatření soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatření včasného zásahu podle § 37 nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v přiměřené lhůtě odvrátily její selhání, a

c) řešení krize je ve veřejném zájmu.

(2) Uložení nebo provedení opatření včasného zásahu podle § 37 není podmínkou uplatnění opatření k řešení krize.

(3) Závazným podkladem pro uplatnění opatření k řešení krize je ocenění nebo předběžný odhad podle § 52 odst. 1.

Pro účely tohoto zákona je řešení krize ve veřejném zájmu, je-li uplatnění opatření k řešení krize nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho nebo více účelů řešení krize a případná likvidace povinné osoby nebo řešení jejího úpadku v insolvenčním řízení by nevedly k dosažení uvedených účelů řešení krize v téže míře.

(1) Opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. b) lze uplatnit pouze v případě, jsou-li podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) splněny i ve vztahu k osobě, která podléhá dohledu na konsolidovaném základě a současně osobu podle § 3 písm. b) ovládá.

(2) Opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. c), která je osobou podléhající řešení krize, lze uplatnit i v případě, kdy podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) nejsou splněny ve vztahu k této osobě, ale

a) podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) až c) jsou splněny ve vztahu k instituci, která není osobou podléhající řešení krize, kterou osoba podle § 3 písm. c) ovládá,

b) uplatnění opatření k řešení krize ve vztahu k povinné osobě podle § 3 písm. c) je nezbytné pro řešení selhání ovládané instituce nebo pro řešení krize skupiny podléhající řešení krize a

c) případné selhání ovládané instituce by ohrozilo skupinu podléhající řešení krize jako celek.

(3) Je-li instituce přímo nebo nepřímo ovládaná současně smíšenou holdingovou osobou a finanční holdingovou osobou a je-li tato finanční holdingová osoba ovládána touto smíšenou holdingovou osobou, plán řešení krize nemůže určit smíšenou holdingovou osobu jako osobu podléhající řešení krize. Opatření k řešení krize nelze uplatnit ve vztahu ke smíšené holdingové osobě.

(1) Česká národní banka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy na dobu ne delší než nezbytně nutnou k dosažení účelu pozastavení, nejdéle však po dobu od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, pokud

a) zjistí, že povinná osoba selhává,

b) s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by opatření soukromého sektoru v přiměřené lhůtě odvrátilo její selhání,

c) pozastavení povinnosti plnění je nutné k zabránění dalšímu zhoršení finanční situace povinné osoby a

d) pozastavení povinnosti plnění je nezbytné k určení, zda je řešení krize ve veřejném zájmu, ke zvolení vhodných opatření k řešení krize nebo k zajištění jejich účinného uplatnění.

(2) Podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu.

(3) Nastane-li povinnost plnění ze smlouvy během doby, na kterou byla pozastavena podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí.

(4) Česká národní banka posoudí dopad pozastavení podle odstavce 1 na řádné fungování finančních trhů a zohlední případný dopad na práva věřitelů, a to zejména pro případ, že po uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neshledá veřejný zájem na řešení krize.

(5) Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na plnění povinnosti vůči

a) platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů,

b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

c) ústředním bankám.

(6) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní banka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků.

(7) O uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neprodleně a vždy před případným přijetím opatření k řešení krize informuje osoby a orgány uvedené v § 175 odst. 1 a dotčenou povinnou osobu. Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění pozastavení podle odstavce 1; Česká národní banka tuto informaci také zpřístupní v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 a opatří ji metadaty podle čl. 128a odst. 5 písm. b) směrnice 2014/59/EU. Ustanovení § 176 se použije obdobně.

(1) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a může Česká národní banka pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 84 se použije obdobně.

(2) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a může Česká národní banka pozastavit výkon práva smluvní strany na odstoupení, vypořádání nebo započtení nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo jiným právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“), a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 85 se použije obdobně.

(1) Povinná osoba zajistí, aby finanční smlouva, kterou uzavírá a která se řídí právem jiného než členského státu, obsahovala uznání skutečnosti, že tato finanční smlouva může podléhat pravomoci České národní banky pozastavit nebo omezit práva a povinnosti podle § 81a, 81b a 83 až 85, a dále uznání skutečnosti, že smluvní strany jsou vázány požadavky uvedenými v § 168 a 169.

(2) Odstavec 1 se použije na finanční smlouvu, která přiznává právo na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou nebo právo na ukončení, na která by se použil § 81a, 81b, 83 až 85 nebo 168, pokud by se finanční smlouva neřídila právem jiného než členského státu.

(3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky uplatnit ve vztahu k dotčené finanční smlouvě pravomoci podle § 81a, 81b, 83 až 85 a 168.

Česká národní banka může

a) odvolat nebo nahradit členy vedoucích orgánů a osoby ve vrcholném vedení povinné osoby a stanovit podmínky výkonu jejich funkce nebo pracovní pozice,

b) stanovit, že ke svolání valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu nebo platnosti některých nebo všech usnesení valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu je třeba souhlasu České národní banky,

c) zakázat povinné osobě nakládání s majetkem v rozsahu a na dobu nezbytně nutnou,

d) požadovat po povinné osobě nebo její ovládající osobě vydání nových nástrojů zahrnovaných do kapitálu, včetně prioritních akcií a podřízených nebo vyměnitelných dluhopisů nebo obdobných dluhových nástrojů,

e) požádat soud o přerušení řízení, ve kterém je povinná osoba účastníkem, nebo o přerušení trestního stíhání, které je vedeno proti právnické osobě, a navrhnout dobu přerušení řízení.

(1) Česká národní banka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu.

(2) Nastane-li povinnost plnění z této smlouvy během doby, na kterou bylo pozastaveno podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí.

(3) Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na plnění povinnosti vůči

a) platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů,

b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a

c) ústředním bankám.

(4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní banka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků.

(5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81a, nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1.

(1) Česká národní banka může pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, a to od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy.

(2) Pozastavení výkonu práva podle odstavce 1 se nevztahuje na zajištění poskytnuté povinnou osobou v podobě marže nebo zástavy, pokud je poskytnuto platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů, ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a ústředním bankám.

(3) Česká národní banka musí výkon práva podle odstavce 1 pozastavit jednotně vůči těm členům skupiny, vůči nimž přijímá opatření k řešení krize, uplatní-li se ochrana platebních a vypořádacích systémů podle § 172.

(4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby.

(5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 1, nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1.

(1) Česká národní banka může pozastavit výkon práva smluvní strany na ukončení závazku, a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení podle § 222 a 223 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy.

(2) Česká národní banka může pozastavit výkon práva na ukončení závazku s ovládanou osobou povinné osoby od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o tomto pozastavení podle § 222 do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění ve státu, ve kterém má sídlo ovládaná osoba, přičemž podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, pokud

a) dluhy vyplývající ze smlouvy jsou zajištěny nebo utvrzeny povinnou osobou,

b) smluvní podmínky práva na ukončení závazku se vztahují výlučně k finanční situaci nebo platební neschopnosti povinné osoby, a

c) v případě, že může být nebo bylo rozhodnuto o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě nebo jejího majetku a dluhů podle § 96 odst. 1 písm. a) a b), § 102 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 113 odst. 1 písm. a) a b), a

1. veškerý majetek a dluhy osoby ovládané povinnou osobou přešly a byly nabyty nebo vzhledem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat jejich přechod a nabytí, nebo

2. je ze strany České národní banky zajištěna náležitá ochrana tohoto majetku a dluhů jiným způsobem.

(3) Jestliže po skončení lhůty podle odstavce 1 nebo 2 a při současném uplatnění § 169 odst. 2

a) povinná osoba je i nadále smluvní stranou a Česká národní banka neodepsala nebo nekonvertovala odepisovatelné závazky z této smlouvy v souladu s § 120 odst. 1 písm. a), je protistrana oprávněna vykonat právo na ukončení závazku v souladu s podmínkami této smlouvy, nebo

b) práva a závazky ze smlouvy přešly z povinné osoby na jiný subjekt, je smluvní protistrana oprávněna vykonat právo na ukončení závazku v souladu s podmínkami této smlouvy pouze v případě, pokud ve vztahu k subjektu, který práva a povinnosti v důsledku přechodu nabyl, nastane nebo trvá dohodnutá skutečnost opravňující k ukončení závazku i po jejich postoupení.

(4) Právo na ukončení závazku lze před skončením lhůty uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonat, pouze pokud Česká národní banka dotčené osobě oznámí, že práva a povinnosti z příslušné smlouvy nejsou předmětem

a) přechodu na jiný subjekt, nebo

b) odpisu nebo konverze při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 120 odst. 1 písm. a).

(5) Pozastavení výkonu práva na ukončení závazku podle odstavce 1 nebo 2 se nevztahuje na platební systémy s neodvolatelností zúčtování, zahraniční platební systémy s neodvolatelností zúčtování, vypořádací systémy s neodvolatelností vypořádání, zahraniční vypořádací systémy s neodvolatelností vypořádání a provozovatele těchto systémů, ústřední protistrany, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústřední protistrany uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a ústřední banky.

(6) Česká národní banka může, nad rámec oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, uložit povinné osobě povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách, jejichž stranou povinná osoba je. Česká národní banka tuto povinnost uloží vždy, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie28).

(7) Česká národní banka může vyhláškou stanovit minimální rozsah, strukturu a způsob vedení záznamů o finančních smlouvách, včetně datového formátu těchto záznamů.

(1) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 2, nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle § 85 odst. 1 a 2.

(2) Rozsah pozastavení podle § 85 odst. 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby.

(1) Česká národní banka může zavést správu pro řešení krize povinné osoby. Správu pro řešení krize lze vykonávat přímou správou povinné osoby podle § 92 nebo zvláštní správou podle § 93. Není-li v rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize jmenován zvláštní správce, platí, že je vykonávána přímou správou povinné osoby. Česká národní banka uveřejňuje rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize a její rozsah na svých internetových stránkách a zpřístupňuje je v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859, přičemž je opatří metadaty podle čl. 128a odst. 5 písm. b) směrnice 2014/59/EU.

(2) Ustanovení o vlivné osobě podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se ve vztahu k České národní bance nebo zvláštnímu správci při správě pro řešení krize neuplatní.

(3) K podání opravných prostředků proti rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize jsou oprávněny osoby, které byly oprávněny v obdobné věci jednat za povinnou osobu ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize. Pro tento účel jsou Česká národní banka nebo zvláštní správce povinni na žádost oprávněných osob poskytnout těmto osobám v nezbytném rozsahu kopie z dokumentace povinné osoby a umožnit těmto osobám pořizovat si z ní opisy a výpisy.

(4) Ustanovení o neplatnosti usnesení valné hromady podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se v rámci správy pro řešení krize neuplatní.

Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty jiného opatření k řešení krize, použijí se ustanovení tohoto zákona o ocenění a předběžném odhadu a § 56 obdobně. Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije se § 97 obdobně. Dochází-li výkonem správy pro řešení krize k naplnění podstaty veřejné kapitálové podpory, použije se § 159 obdobně. Tím není dotčen § 92 odst. 1 a § 93 odst. 1 a 2. Výkon správy pro řešení krize se pro účely odpovědnosti za škodu podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem považuje za úřední postup.

Osoby podílející se na výkonu správy pro řešení krize musí mít dostatečnou kvalifikaci, schopnosti a znalosti pro výkon svěřených úkolů. Osoby se zvláštním vztahem k povinné osobě podle právních předpisů upravujících činnost povinné osoby6) a osoby, u kterých hrozí střet zájmů, se nesmí podílet na výkonu správy pro řešení krize.

(1) Správa pro řešení krize se zapisuje do obchodního rejstříku a rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize se ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku.

(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje

a) den zavedení správy pro řešení krize,

b) jméno, adresa sídla nebo místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, dočasného správce spolu s uvedením způsobu, jakým instituci zastupuje, den vzniku a zániku výkonu funkce a

c) den ukončení správy pro řešení krize.

Povinná osoba uveřejňuje rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize a její rozsah na svých internetových stránkách.

Hodlá-li Česká národní banka zavést správu pro řešení krize povinné osoby, která je členem skupiny, o zavedení správy pro řešení krize rozhodne po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize v členských státech, ve kterých mají sídlo členové skupiny, a to s ohledem na případnou potřebu zavést společnou správu pro řešení krize více členů skupiny.

(1) Zavedením přímé správy se pozastavuje výkon oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu povinné osoby. Působnost, která by jinak náležela těmto orgánům, vykonává Česká národní banka. Při výkonu přímé správy Česká národní banka není vázána povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze společenské smlouvy, stanov, zakladatelské listiny nebo jiného dokumentu s obdobným významem (dále jen „zakladatelské právní jednání“) a z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize.

(2) Česká národní banka může pověřit jednu nebo více osob oprávněných k výkonu působnosti podle odstavce 1. Taková osoba musí být zaměstnancem České národní banky a při jednání se prokazuje pověřením České národní banky.

(3) Přímá správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení přímé správy.

(4) Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem přímé správy jsou placeny z majetku povinné osoby, u které je zavedena přímá správa.

(5) Nepostačuje-li majetek povinné osoby, u které je zavedena přímá správa, na úhradu nákladů podle odstavce 4, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát.

(1) Jmenováním zvláštního správce se pozastavuje výkon oprávnění vedoucích orgánů a nejvyššího orgánu povinné osoby. Působnost, která by jinak náležela těmto orgánům, vykonává zvláštní správce. Zvláštní správce je povinen provést veškerá opatření, která jsou v souladu s účelem řešení krize, a která mohou zahrnovat navýšení kapitálu, změnu vlastnické struktury nebo převzetí jinou institucí. Při provádění těchto opatření není vázán povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze zakladatelského právního jednání nebo z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize.

(2) Česká národní banka může rozhodnutím stanovit výčet těch jednání a povinností, ke kterým je zvláštní správce oprávněn pouze s předchozím souhlasem České národní banky.

(3) Česká národní banka může rozhodnutím kdykoliv změnit rozsah oprávnění podle odstavce 1 nebo 2.

(1) Zvláštní správce je povinen jednat v souladu s rozhodnutím o zavedení zvláštní správy, o opatřeních k řešení krize a v souladu s pokyny České národní banky. Veškeré informace vztahující se k finančnímu a ekonomickému stavu povinné osoby, které má k dispozici, je povinen na vyžádání sdělit České národní bance. Zvláštní správce je dále povinen vypracovat zprávu o finanční a ekonomické situaci povinné osoby ke dni jmenování a ke dni zániku své funkce.

(2) Zvláštním správcem může být jmenována osoba zapsaná ve zvláštní části seznamu insolvenčních správců. Zvláštním správcem může být jmenována rovněž jiná vhodná osoba, která má dostatečné předpoklady pro výkon této funkce a která se svým jmenováním souhlasí. Při jmenování zvláštního správce ze zvláštní části seznamu insolvenčních správců se postupuje podle insolvenčního zákona.

(3) Zaměstnanci povinné osoby a osoby, kteří byli členy vedoucího orgánu povinné osoby ke dni rozhodnutí o zavedení správy pro řešení krize, nebo kdykoliv v období 2 let předcházejících tomuto dni, jsou povinni na vyžádání poskytnout zvláštnímu správci součinnost.

(1) Výkon funkce zvláštního správce zaniká

a) odvoláním zvláštního správce,

b) ukončením zvláštní správy,

c) uplynutím 24 hodin od okamžiku doručení písemného rozhodnutí zvláštního správce o vzdání se funkce České národní bance, nebo

d) úmrtím zvláštního správce.

(2) Česká národní banka odvolá zvláštního správce, zejména jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon této funkce. V takovém případě bez zbytečného odkladu jmenuje nového zvláštního správce. Obdobně postupuje i v případech v odstavci 1 písm. c) a d).

(3) Zvláštní správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení zvláštní správy, nejpozději však 12 měsíců od jejího zavedení.

(4) Zvláštní správu lze rozhodnutím prodloužit nejvýše o 12 měsíců, a to i opakovaně.

(5) Účelně vynaložené náklady spojené s výkonem zvláštní správy, včetně odměny zvláštního správce, jsou placeny z majetku povinné osoby, u které je zavedena zvláštní správa. Zvláštní správce může žádat o poskytnutí přiměřené zálohy.

(6) Nepostačuje-li majetek povinné osoby, u které je zavedena zvláštní správa, na úhradu podle odstavce 5, platí náklady v rozsahu, ve kterém nepostačuje majetek povinné osoby, stát.

(7) Výši odměny zvláštního správce a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti zvláštního správce.

(1) Česká národní banka může rozhodnout o tom, že na nabyvatele, který není osobou podle § 102 odst. 2 nebo § 113 odst. 3, přechází

a) nástroj účasti na povinné osobě, nebo

b) majetek nebo dluhy povinné osoby nebo jejich část.

(2) Česká národní banka může rozhodnout o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele i opakovaně.

(3) Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu nástroje účasti na povinné osobě na původní vlastníky a o zpětném přechodu majetku nebo dluhů povinné osoby na povinnou osobu pouze se souhlasem nabyvatele podle odstavce 1, přičemž povinné osoby a původní vlastníci jsou povinni tento majetek nebo dluhy převzít.

(4) K přechodu činnosti na soukromého nabyvatele je třeba předchozího souhlasu nabyvatele. Česká národní banka může nabyvateli za tím účelem poskytnout ocenění nebo předběžný odhad podle § 52.

(5) Souhlasu vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě ani dalších osob, jejichž práva byla rozhodnutím o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele nebo rozhodnutím o zpětném přechodu dotčena, není třeba; k dalším požadavkům zákonů upravujících přechody majetkových účastí, majetku a dluhů se nepřihlíží.

(6) Česká národní banka rozhodne o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele za podmínek odpovídajících přiměřeně tržním podmínkám předmětu přechodu stanovených v souladu s § 52 odst. 1 a okolnostem přechodu. Nestanoví-li Česká národní banka jinak, poskytuje nabyvatel náhradu v případě přechodu podle odstavce 1 písm. a) ve prospěch vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě, v případě přechodu podle odstavce 1 písm. b) ve prospěch povinné osoby. Česká národní banka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží nabyvateli, aby náhradu uhradil ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí.

(7) V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které nabyvatel nemohl rozumně předpokládat, je povinná osoba nebo původní vlastník nástroje účasti povinen vrátit nabyvateli část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

(1) Při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele je Česká národní banka povinna

a) nabídnout předmět přechodu širšímu okruhu potenciálních zájemců,

b) dodržet zásady transparentnosti a zákazu zkreslení údajů týkajících se předmětu přechodu, s přihlédnutím k okolnostem a možnému dopadu na finanční stabilitu,

c) zavést postupy pro zamezení vzniku možného střetu veřejného zájmu se zájmy osobními tak, aby osoby pověřené výkonem pravomocí k řešení krize nebyly k předmětu přechodu činnosti nebo ke členům vedoucích orgánů a osobám ve vrcholném vedení povinné osoby ve vztahu, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o řádném výkonu svěřených pravomocí,

d) dodržet zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zájemců a zajistit, aby nebyla poskytnuta některému zájemci nebo zájemcům nepřiměřená výhoda,

e) postupovat bez zbytečných průtahů,

f) usilovat o provedení přechodu činnosti za nejvyšší možnou náhradu.

(2) Vyžaduje-li postup při veřejné nabídce předmětu přechodu činnosti na soukromého nabyvatele zveřejnění vnitřních informací podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/201430), je možné odložení zveřejnění podle čl. 17 odst. 4 nebo odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/201430).

(3) Lze-li důvodně předpokládat, že by dodržení postupu při přechodu činnosti podle odstavce 1 vedlo ke zmaření účelu řešení krize, a to zejména tím, že by v důsledku selhání povinné osoby došlo k narušení nebo ohrožení finanční stability a zároveň by postup podle odstavce 1 nezajistil náležitou ochranu finanční stability, lze se od postupu podle odstavce 1 odchýlit.

(1) Nemá-li nabyvatel podle § 96 odst. 1 potřebné povolení k činnosti nebo jiné oprávnění udělované Českou národní bankou, předloží České národní bance odpovídající žádost.

(2) Rozhodnutí o přechodu činnosti podle § 96 odst. 1 písm. b) je vykonatelné nejdříve dnem vykonatelnosti rozhodnutí o udělení povolení k činnosti nebo jiného oprávnění nabyvateli.

(3) Dojde-li k přechodu vlastnického práva k nástroji účasti, který je představován listinným cenným papírem, na nabyvatele, původní vlastník předá neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu vlastnického práva tento cenný papír nabyvateli. Povinná osoba, jejíž majetek nebo dluhy přešly na nabyvatele, je povinna nabyvateli neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti § 96 odst. 1 písm. b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit mu vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu činnosti.

(4) Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na nabyvatele. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na nabyvatele, i vůči všem třetím osobám.

(1) Vyžaduje-li nabytí předmětu přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) souhlas České národní banky podle jiného právního předpisu6), nabyvatel je povinen takovou žádost o souhlas podat.

(2) Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) vykonatelnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankou, je do doby nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nebo do marného uplynutí lhůty podle odstavce 3 pozastaven výkon hlasovacích práv nabyvatele a Česká národní banka může vykonávat tato hlasovací práva na základě vlastního uvážení. Česká národní banka nenese odpovědnost za škodu způsobenou výkonem hlasovacích práv nebo zdržením se výkonu hlasovacích práv. Sankční ustanovení jiných právních předpisů6) za nedodržení nebo porušení povinností pro případ nabytí nebo změny kvalifikované účasti na povinné osobě nebo ovládnutí povinné osoby se neuplatní do vydání rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 nebo marného uplynutí lhůty pro převod z nabyvatele na další osobu podle odstavce 3, nastane-li později než vydání rozhodnutí podle odstavce 1.

(3) Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 96 odst. 1 písm. a) vykonatelnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankou a Česká národní banka nevyhověla žádosti podle odstavce 1, může s přihlédnutím k tržním podmínkám stanovit lhůtu pro převod z nabyvatele na další osobu a nabyvatel je povinen převod ve stanovené lhůtě provést.

(4) Nesplní-li nabyvatel povinnost podle odstavce 3, může Česká národní banka uložit správní trest nebo opatření podle jiného právního předpisu6) za nedodržení nebo porušení povinnosti pro případ nabývání nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo ovládnutí povinné osoby.

(5) Nabyl-li přechod podle § 96 odst. 1 písm. a) účinnosti bez předchozího souhlasu uděleného Českou národní bankou a Česká národní banka vyhoví žádosti podle odstavce 1, nabývá nabyvatel hlasovací práva k předmětu přechodu oznámením rozhodnutí o žádosti.

(1) Dnem nabytí účinnosti přechodu činnosti podle § 96 odst. 1 písm. b) vstupuje nabyvatel do právního postavení povinné osoby v rozsahu výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu, včetně členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, evropském regulovaném trhu, Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů.

(2) Členství nabyvatele v clearingovém systému, jeho účastenství nebo nepřímé účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů nelze podmiňovat hodnocením nabyvatele ratingovou agenturou.

(3) Nesplňuje-li nabyvatel podmínky členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů, může Česká národní banka stanovit lhůtu, během níž nabyvatel může být členem takových systémů, aniž by podmínky pro členství nebo účastenství splňoval. Lhůta nesmí být delší než 24 měsíců. Česká národní banka může na žádost nabyvatele lhůtu prodloužit.

Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek, nebo dluhy, u nichž nedošlo k přechodu podle § 96 odst. 1, pozbývají všechna práva ve vztahu k majetku a dluhům, které byly předmětem přechodu. Tím nejsou dotčeny jejich právo na přiměřenou náhradu podle § 96 odst. 6, postup podle § 171 až 173 a právo na dorovnání podle § 177.

(1) Česká národní banka může za účelem zachování zásadních činností jedné nebo více povinných osob rozhodnout o tom, že na obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, jejímž účelem je nabytí, držení a převod nástroje účasti, majetku nebo dluhů podle písmene a) nebo b) na třetí osobu, přechází

a) nástroj účasti na povinné osobě, nebo

b) majetek nebo dluhy povinné osoby nebo jejich část.

(2) Okamžikem vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle odstavce 1 se zavádí režim překlenovací instituce vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu, na kterou přešel předmět přechodu podle odstavce 1 (dále jen „překlenovací instituce“).

(3) Dojde-li k přechodu vlastnického práva k nástroji účasti, který je představován listinným cenným papírem, na překlenovací instituci, původní vlastník předá neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu vlastnického práva tento cenný papír překlenovací instituci. Povinná osoba, jejíž majetek nebo dluhy přešly na překlenovací instituci, je povinna překlenovací instituci neprodleně po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu činnosti podle odstavce 1 písm. b) předat dotčený majetek a potřebné doklady a sdělit překlenovací instituci vše, co je zapotřebí k provozování nebo obhospodařování majetku nebo dluhů, které byly předmětem přechodu.

(4) Od okamžiku zveřejnění informace podle § 175 se dlužník nemůže plněním ve prospěch původního věřitele zprostit své povinnosti odpovídající pohledávce, jež přešla na překlenovací instituci. Od téhož okamžiku má přechod činnosti účinky vůči osobám, které poskytly zajištění pohledávek, které přešly na překlenovací instituci, i vůči všem třetím osobám.

(1) Zavedením režimu překlenovací instituce

a) vykonává funkci nejvyššího orgánu překlenovací instituce Česká republika (dále také jen „stát“), postupuje při tom v souladu s § 75, přičemž jménem státu jedná Ministerstvo financí,

b) podléhá změna společenské smlouvy překlenovací instituce souhlasu České národní banky,

c) Česká národní banka schvaluje na návrh Ministerstva financí výměnu členů vedoucího orgánu překlenovací instituce, výši jejich odměn a rozsah jejich pravomocí a

d) Česká národní banka schvaluje na návrh vedoucího orgánu překlenovací instituce strategii a rizikový profil překlenovací instituce.

(2) Ministerstvo financí při výkonu působnosti podle odstavce 1 písm. a) konzultuje s Českou národní bankou.

(3) Zavedením režimu překlenovací instituce mají společníci právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku a právo požadovat informace, jejichž poskytnutí neohrozí naplnění účelu řešení krize podle § 75. Ustanovení o dalších právech společníků podle občanského zákoníku a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro účely režimu překlenovací instituce neuplatní. Tímto není dotčen odstavec 1 písm. a).

(4) Bezprostředně po přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) nesmí výše dluhů, které na překlenovací instituci přešly, převyšovat hodnotu jejího majetku.

(5) V případě přechodu podle § 102 odst. 1 písm. a) poskytne překlenovací instituce náhradu ve prospěch původních vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě, v případě přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b), poskytne překlenovací instituce náhradu ve prospěch povinné osoby. Česká národní banka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží překlenovací instituci, aby náhradu uhradila ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí.

(6) V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které překlenovací instituce nemohla rozumně předpokládat, jsou povinná osoba nebo původní vlastník nástroje účasti povinni vrátit překlenovací instituci část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

K nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 je třeba předchozího souhlasu obchodní korporace s majetkovou účastí státu, na kterou mají nástroje účasti, majetek nebo závazky přejít. Česká národní banka může této obchodní korporaci za tím účelem poskytnout ocenění nebo předběžný odhad podle § 52. Souhlasu vlastníků nástroje účasti na povinné osobě ani dalších osob, jejichž práva jsou přechodem dotčena, není třeba.

(1) Vedoucí orgán překlenovací instituce zajistí, že činnost překlenovací instituce bude vykonávána způsobem, který neohrozí výkon zásadních činností, které byly předmětem přechodu.

(2) Je-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 vykonatelné, může překlenovací instituce se souhlasem České národní banky převést nástroje účasti nebo majetek nebo dluhy nebo jejich část, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu.

(3) Je-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 vykonatelné, může Česká národní banka rozhodnout o přechodu nástroje účasti nebo majetku nebo dluhů nebo jejich části, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu.

(4) Při postupu podle odstavce 2 nebo 3 se § 96, pokud jde o postup při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije přiměřeně.

(5) Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z překlenovací instituce na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce, stanoví-li Česká národní banka tuto možnost v rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 ve vztahu k takovému majetku, dluhům a nástrojům účasti. Současně rozhodne na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 o povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady nebo o povinnosti poskytnout v odpovídajícím rozsahu dodatečnou náhradu. Souhlasu povinné osoby nebo původních vlastníků není třeba. K zajištění povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

(6) Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z překlenovací instituce na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce rovněž, přešel-li rozhodnutím o přechodu podle § 102 odst. 1 nástroj účasti nebo majetek nebo dluh, který neměl být do předmětu přechodu zahrnut, jelikož jeho druh neodpovídá nebo jinak nesplňuje podmínky pro přechod podle § 96 až 99. Souhlasu povinné osoby nebo původních vlastníků není třeba.

Je-li k výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) třeba povolení k činnosti nebo jiného oprávnění České národní banky, musí překlenovací instituce splňovat podmínky pro udělení takového povolení nebo oprávnění. To neplatí po dobu stanovenou v rozhodnutí České národní banky o udělení povolení k činnosti nebo jiného oprávnění překlenovací instituci podle jiných právních předpisů.

(1) Dnem nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 písm. b) vstupuje překlenovací instituce do právního postavení povinné osoby v rozsahu výkonu činností souvisejících s provozováním předmětu přechodu, včetně členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímém účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů.

(2) Členství překlenovací instituce v clearingovém systému, její účastenství nebo nepřímé účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů nelze podmiňovat hodnocením ratingovou agenturou.

(3) Nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky členství v clearingovém systému, účastenství nebo nepřímého účastenství v platebních a vypořádacích systémech, na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, v Garančním fondu obchodníků s cennými papíry a Fondu pojištění vkladů, může Česká národní banka stanovit lhůtu, během níž překlenovací instituce může být členem takových systémů, aniž by podmínky pro členství nebo účastenství splňovala. Lhůta nesmí být delší než 24 měsíců. Česká národní banka může na žádost překlenovací instituce lhůtu prodloužit.

(1) Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek nebo dluhy nebyly předmětem přechodu podle § 102 odst. 1, pozbývají majetková práva ve vztahu k majetku a dluhům, které přešly na překlenovací instituci. Tím nejsou dotčeny jejich právo na přiměřenou náhradu podle § 103 odst. 5, postup podle § 171 až 173 a právo na dorovnání podle § 177.

(2) Překlenovací instituce nenese odpovědnost za újmu způsobenou svou činností povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelům povinné osoby. Člen vedoucího orgánu překlenovací instituce je povinen nahradit škodu, kterou způsobil povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušením svých povinností.

Česká národní banka vydá rozhodnutí o ukončení režimu překlenovací instituce,

a) dojde-li k zápisu fúze nebo rozdělení překlenovací instituce do obchodního rejstříku,

b) nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky podle § 102 odst. 1,

c) dojde-li k převodu veškerého nebo téměř veškerého majetku nebo dluhů překlenovací instituce na třetí osobu, nebo

d) dojde-li k převodu celého majetku překlenovací instituce a plné úhradě dluhů překlenovací instituce.