Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.“.

240. § 68 se včetně nadpisu zrušuje.

241. § 69 až 69b znějí:

Poskytovatel služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen poskytovat bezplatně koncovému uživateli, je-li to technicky možné, službu

a) identifikace volajícího,

b) přeposílání elektronické pošty nebo přístup k elektronické poště po přiměřenou dobu i po zániku závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu.

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit poskytovatelům služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech podmínky týkající se povinnosti poskytovat spotřebitelům doplňkové služby podle § 38 odst. 2 písm. d).

(2) Úřad podmínky ve všeobecném oprávnění podle odstavce 1 nestanoví, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

(3) Úřad po veřejné konzultaci může stanovit podmínky podle odstavce 1 jen na část území České republiky.

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

(2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek.

(4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům.

(5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami.

(6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby.

(7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně.

(8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace.

(9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.“.

242. § 70 se včetně nadpisu zrušuje.

243. § 71 a 72 včetně nadpisů znějí:

(1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním.

(2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb.

(3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu69).

(4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a.

(5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb.

(6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb.

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců.

(2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“.

244. V § 72a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo podnikatelem zajišťujícím sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“.

245. V § 72a odst. 2 a 3 se za slova „šíření rozhlasového a televizního vysílání“ vkládají slova „nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“.

246. V § 72b odst. 1 se za slova „šíření rozhlasového a televizního vysílání“ vkládají slova „nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání“.

247. V § 73 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Rádiovým zařízením se rozumí elektrický nebo elektronický výrobek, který záměrně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování, nebo elektrický nebo elektronický výrobek, který je třeba doplnit příslušenstvím, například anténou, aby mohl záměrně vysílat nebo přijímat rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí zařízení přímo nebo nepřímo připojené k rozhraní veřejné komunikační sítě, které může vysílat, zpracovávat nebo přijímat informace bez ohledu na použitou technologii. Připojení je nepřímé, jestliže je mezi rozhraní sítě a koncové zařízení připojeno další zařízení. Za telekomunikační koncové zařízení se rovněž považuje družicová pozemská stanice.“.

248. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Úřad může za mimořádných okolností, pokud provozovatel přístroje není Úřadem zjištěn, znemožnit provozování přístroje, jestliže dochází k porušování povinností a podmínek podle § 114 odst. 1.“.

249. V § 75 odst. 1 a 3 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

250. V části první hlavě IV se díl 3 včetně nadpisu zrušuje.

251. V § 78 odstavec 2 zní:

„(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.“.

252. V § 78 odst. 4 se slova „koncového bodu“ nahrazují slovy „využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod“.

253. § 79 zní:

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, včetně propojení sítí,

b) operátoru povinnost v případě zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám umožnit přístup k rozhraní pro aplikační programy (API) a elektronickému programovému průvodci (EPG),

c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb,

d) podnikateli, který poskytuje interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které dosahují významné úrovně pokrytí a využívání koncovými uživateli, povinnost zajistit spojení mezi koncovými body koncových uživatelů s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

(4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze

a) v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací příslušnými orgány a dalšími poskytovateli nebo povinnost používat normy nebo specifikace podle § 62, a

b) pokud Komise po konzultaci se Sdružením BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Evropské unii nebo v alespoň 3 členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.“.

254. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní:

(1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu.

(2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

(3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1

a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,

b) zajištění účinného využití rádiového spektra,

c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,

d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,

e) technologické inovace,

f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

(4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury.

(5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona.

(6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu.

(9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud

a) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť poskytuje jakémukoli podnikateli za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou,

b) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nabízí za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek přístup k síti s velmi vysokou kapacitou, nebo

c) uložení povinností by z ekonomického nebo finančního hlediska narušilo zavádění nových sítí, zejména menšími místními projekty.

(10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.“.

255. V § 80 odst. 4 a 5 se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „operátor“.

256. V § 80 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.“.

257. V § 81 odst. 2 větě druhé se slova „Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi“ nahrazují slovy „Při zpracování takto předaných nebo uložených informací“.

258. V § 82 odstavec 1 zní:

„(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.“.

259. V § 82 odstavec 4 zní:

„(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.“.

260. V § 83 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby.

(2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.“.

261. V § 83 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.“.

262. § 84 včetně nadpisu zní:

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) V případě, že Úřad usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele, může Úřad rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a umožnit jim jejich využívání, včetně zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku,

b) poskytovat přístup třetím stranám k některým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám,

c) poskytnutý přístup k prostředkům dodatečně nerušit,

d) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

e) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

f) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,

g) poskytovat služby potřebné k zajištění interoperability služeb pro uživatele spočívající ve spojení od koncového bodu ke koncovému bodu nebo k zajištění roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

h) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

i) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

j) poskytovat přístup k přiřazeným službám,

k) poskytovat přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, včetně budov, nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně vnitřních kabelových rozvodů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, a to bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu.

(3) V rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu podle odstavce 2 písm. a) až i) může Úřad stanovit k těmto povinnostem podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(4) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 82 odst. 4.

(5) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 2 zejména zohlední, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle § 79 a 79a nebo stávající nebo plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům. Úřad posoudí zejména tyto faktory:

a) technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě,

d) počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím ke všem investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi,

e) potřebu zajistit technologickou neutralitu, která umožní dotčeným stranám koncipovat a spravovat vlastní sítě,

f) potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zaměřením na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury, a inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž jako ty založené na společných investicích do sítí,

g) práva duševního vlastnictví,

h) poskytování celoevropských služeb.

(6) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(7) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 6 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od odmítnutí tohoto návrhu smlouvy požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

(8) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 4 může na základě posouzení z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů rozhodnout o uložení povinnosti pouze podle § 51 odst. 6 písm. f).“.

263. V § 85 se odstavec 6 zrušuje.

264. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:

(1) Podnik s významnou tržní silou může nabídnout závazky podle § 86c s cílem otevřít společným investicím zavádění nových sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, například nabídkou společného investování nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování nebo prostřednictvím dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o závaznosti nabídky podle odstavce 1, splňuje-li nabídka společných investic tyto podmínky:

a) je otevřena kdykoli po celou dobu životnosti sítě všem poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací,

b) umožní ostatním spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, dlouhodobě účinně a trvale udržitelně konkurovat na navazujících trzích, v nichž je podnik s významnou tržní silou aktivní, za podmínek, které zahrnují

1. spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky nabízené potenciálním spoluinvestorům umožňujícím přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, v němž jsou předmětem společných investic,

2. flexibilitu z hlediska hodnoty a načasování účasti každého spoluinvestora,

3. možnost navýšení takovéto účasti v budoucnu a

4. vzájemná práva udělená spoluinvestory po zavedení spoluinvestované infrastruktury,

c) je provozovatelem zveřejněna v dostatečném předstihu a, pokud provozovatel nesplňuje kritéria podle § 86d, nejméně 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být Úřadem vhodně prodlouženo,

d) žadatelům o přístup, kteří se neúčastní společných investic, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncového uživatele, jaké byly k dispozici před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stadiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích, a

e) splňuje minimálně kritéria uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu a je provedena v dobré víře.

(3) Na síť s velmi vysokou kapacitou, která je předmětem závazné nabídky se neuplatní povinnosti podle § 51, pokud podnik s významnou tržní silou, který nabídku zveřejnil, uzavřel alespoň jednu dohodu, jejíž předmět je obsahem závazné nabídky podle odstavce 2 písm. a) až e). Toto neplatí v případě, že subjekt, se kterým podnik dohodu uzavřel, splňuje podmínky podle § 86d odst. 1 písm. a) a b).

(4) Úřad průběžně monitoruje dodržování podmínek podle odstavce 2 a pro tyto účely mu podnik s významnou tržní silou jednou za rok předkládá zprávu o dodržování podmínek podle odstavce 2.

(5) Úřad může v odůvodněných případech uložit povinnosti podle § 51 odst. 6 podniku s významnou tržní silou v rozporu s odstavcem 3, pokud jde o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit závažné problémy s hospodářskou soutěží na trhu, u nichž zjistí, že vzhledem k specifickým charakteristikám tohoto trhu by tyto problémy s hospodářskou soutěží jinak nemohly být řešeny.“.

265. V § 86 odst. 7 věta druhá zní „Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.“.

Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.

266. V § 86 odst. 9 se slova „na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu33)“ nahrazují slovy „který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“.

267. § 86b včetně nadpisu zní:

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom alespoň 3 měsíce předem Úřad tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Současně informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

(2) Úřad následně postupem podle § 51 provede analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k dotčené přístupové síti, a na základě posouzení dopadu zamýšlené transakce, popřípadě společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51. Úřad rozhodne, že všechny nebo některé závazky podle odstavce 4 jsou závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.

(3) Jsou-li nabízené závazky podle odstavce 4 nedostatečné pro splnění cílů podle § 4 až 6, právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností podle § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

(4) Podnikatel podle odstavce 1 může nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se budou uplatňovat na jeho síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka musí být dostatečně podrobná a zahrnovat kromě jiného načasování realizace a dobu trvání, která může být delší než 5 let.

(5) Úřad rovněž zohlední případné závazky podle odstavce 4, zejména s ohledem na cíle podle § 4 až 6, a uskuteční veřejnou konzultaci podle § 130, přičemž osloví zejména subjekty, které jsou zamýšleným oddělením podle odstavce 1 přímo dotčeny.

(6) Úřad monitoruje plnění závazků, o jejichž závaznosti rozhodl, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, rozhodne o jejich případném prodloužení.“.

268. Za § 86b se vkládají nové § 86c až 86e, které znějí:

(1) Podniky s významnou tržní silou mohou navrhnout Úřadu závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s

a) dohodami o spolupráci týkajícími se posouzení přiměřených a vhodných povinností podle § 51,

b) společnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle § 85a, nebo

c) účinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle § 86b, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení vertikálně integrovaného podniku, tak po zavedení navrhované formy oddělení.

(2) Návrh závazků musí být dostatečně podrobný, včetně časového rozvrhu a rozsahu provádění a trvání, aby Úřad mohl provést své posouzení podle odstavce 3. Tyto závazky mohou trvat déle než lhůty pro provedení analýzy trhu podle § 51 odst. 3 a 4.

(3) Za účelem posuzování návrhů závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 provede Úřad, s výjimkou případů, kdy tyto nabídky jednoznačně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, tržní test, zejména ve vztahu k nabízeným podmínkám, prostřednictvím konzultace podle § 130. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory na soulad nabízených závazků s podmínkami podle § 51, 85a a 86b, a popřípadě mohou navrhnout změny této nabídky.

(4) Úřad při posuzování nabízených závazků zohlední

a) důkazy týkající se spravedlivého a přiměřeného charakteru navrhovaných závazků,

b) otevřenosti závazků vůči všem účastníkům trhu,

c) včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím o velmi vysoké kapacitě, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb,

d) celkovou přiměřenost nabízených závazků s cílem umožnit udržitelnou hospodářskou soutěž na navazujících trzích a usnadnit spolupráci při zavádění a využívání sítí o velmi vysoké kapacitě v zájmu koncových uživatelů.

(5) Úřad podniku s významnou tržní silou oznámí své předběžné závěry, zda závazky splňují cíle, kritéria a postupy podle § 51, 85a a 86b, a za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může revidovat svou počáteční nabídku tak, aby zohlednil předběžné závěry Úřadu a s ohledem na splnění kritérií podle § 51, 85a a 86b.

(6) Úřad může vydat rozhodnutí, jímž stanoví, že závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Úřad může stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň 7 let.

(7) Stanovil-li Úřad závaznost závazků, posoudí důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které již uložil nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle § 51 při postupu podle § 131 připojí Úřad k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

(8) Úřad sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování závazků nabízených podnikateli, které učinil závaznými, stejným způsobem, jakým sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování povinností uložených podle § 51, a zváží jejich prodloužení v okamžiku uplynutí doby, po kterou byly původně nabízeny.

(1) Označí-li Úřad jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích takový podnik, který zároveň není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, posoudí, zda má tento podnik tyto vlastnosti:

a) všechny organizační jednotky a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným skutečným majitelem, a každý akcionář, který je s to tento podnik kontrolovat, mají činnosti - stávající a plánované do budoucna - pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Evropské unii,

b) není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům.

(2) Jsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, Úřad uloží uvedenému podniku povinnosti pouze podle § 81, § 84 odst. 1 až 4, s výjimkou povinnosti podle § 84 odst. 2 písm. k), nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování tohoto podniku s významnou tržní silou.

(3) Úřad provede přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, dojde-li k závěru, že podmínky podle odstavce 1 tohoto článku již nejsou splněny, přičemž Úřad může uložit povinnosti podle § 51.

(4) Dotčené podniky informují Úřad bez zbytečného odkladu o každé změně okolností týkajících se odstavce 1 písm. a) a b).

(5) Úřad provede rovněž přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností podle § 51 odst. 6 písm. a), c), e) nebo f) nebo změnu povinností podle odstavce 2.

(6) Úřad postupuje při ukládání povinností a jejich přezkumu podle odstavců 1 až 5 s tím, že postupuje podle § 130 a 131.

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu.

(2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky.

(3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu

a) prokazatelně vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu alespoň srovnatelné kvality umožňujícího pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a

b) dodržel podmínky a proces, které oznámil Úřadu podle odstavce 1.

(4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno.“.

269. V § 87 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

270. V § 87 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

271. V § 88 odst. 1 písm. a) se za slovo „zajistit“ vkládají slova „popřípadě, pokud sám nezajišťuje veřejnou komunikační síť, na základě písemné dohody v součinnosti s příslušným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,“ a slova „ ; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť“ se zrušují.

272. V § 88 odstavec 4 zní:

„(4) V případě porušení zabezpečení osobních údajů se postupuje podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.“.

273. V § 88 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

274. V § 88 odst. 5 se slova „ochrany podle odstavce 4“ nahrazují slovy „zabezpečení osobních údajů“ a slova „porušení ochrany údajů“ se nahrazují slovy „tomto porušení“.

275. V § 88 odst. 6 se slovo „ochrany“ nahrazuje slovem „zabezpečení“.

276. V § 89 odst. 3 se slova „je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout“ nahrazují slovy „získá od těchto účastníků nebo uživatelů předem prokazatelný souhlas s rozsahem a účelem jejich zpracování“.

277. V § 90 odst. 5 se číslo „64“ nahrazuje číslem „65“.

278. V § 92 odst. 1, 4 a 5 se slova „veřejně dostupnou telefonní komunikační službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

279. V § 92 odst. 4 písmeno b) zní:

„b) při tísňové komunikaci, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.“.

280. § 93 včetně nadpisu zní:

(1) Použít účastnické číslo nebo obdobný identifikátor ke své identifikaci bez souhlasu oprávněného účastníka nebo uživatele služeb elektronických komunikací je zakázáno. Tento zákaz platí i pro použití čísla, které není přiděleno podle § 32 nebo neexistuje.

(2) Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy třetí osobě bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.“.

281. V § 94 odst. 1 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

282. V § 95 odst. 1 písm. b) se slova „údajů podle § 41 odst. 5“ nahrazují slovy „a identifikačních údajů“, slovo „nepřejí“ se nahrazuje slovem „přejí“ a slovo „nepřeje“ se nahrazuje slovem „přeje“.

283. V § 95 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Osobními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

(4) Součástí účastnického seznamu mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 3. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.

(5) Za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel. Účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.“.

284. V § 96 odst. 1 se slova „uvedli, že si nepřejí“ nahrazují slovy „neuvedli, že si přejí“.

285. V § 96 odst. 2 se za slovo „využívat“ vkládají slova „účastnické seznamy podle § 95,“.

286. V § 97 odst. 5 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“ a slova „veřejně dostupné telefonní služby“ se nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“.

287. V § 97 se odstavce 10 až 12 zrušují.

288. V § 98 odstavec 1 zní:

„(1) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je tato osoba zejména povinna přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad bezpečnostních incidentů na uživatele a na sítě a služby. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat s dostatečnou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, hodnověrnost, integritu nebo důvěrnost této sítě a služby, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tato síť nebo služba elektronických komunikací nabízí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné. Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.“.

289. V § 98 odst. 2 se za slovo „zajištění“ vkládají slova „bezpečnosti a“.

290. V § 98 odst. 3 se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „osoba“, za slovo „bezpečnosti“ se vkládají slova „sítě a služby“ a slova „číslům tísňového volání“ se nahrazují slovy „tísňovým číslům“.

291. V § 98 odst. 4 se za slovo „bezpečnosti“ vkládají slova „sítě a služby“, slovo „podnikatel“ se nahrazuje slovem „osoba“, slova „pracoviště pro příjem tísňového volání“ se nahrazují slovy „centra tísňové komunikace“, věta druhá se nahrazuje větou „Kritéria určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátu integrity sítě a rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.“ a za slovo „veřejnost“ se vkládají slova „nebo povinnost zveřejnění těchto informací uložit osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Je-li to vhodné, informuje Úřad také příslušné orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).“.

292. V § 98 odst. 6 se slova „Podnikateli zajišťujícímu“ nahrazují slovy „Osobě zajišťující“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , včetně podkladů k bezpečnostní politice“.

293. V § 98 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) V případě, že Úřad identifikoval významnou hrozbu pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací, rozhodne o povinnosti dotčené osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací provést opatření, včetně lhůt k jejich provedení, k řešení bezpečnostního incidentu, anebo k zabránění jeho vzniku. Toto rozhodnutí je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu. Rozklad podaný proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. O výsledku přijatých opatření dotčená osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací informuje bez zbytečného odkladu Úřad.

(8) Má-li se opatření k řešení hrozby pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací týkat blíže neurčeného okruhu osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.“.

294. V § 99 odstavec 3 zní:

„(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen při nebezpečí vzniku krizové situace na žádost Ministerstva vnitra a za krizového stavu39) poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací účastníkům krizové komunikace podle krizového zákona. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k tísňovým číslům.“.

Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.

295. V § 100 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to neplatí v případě rušení podle odstavce 13“.

296. V § 100 odst. 9 větě páté se slova „zvláštního právního předpisu41)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.

Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje.

297. V § 100 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Za rušení provozu se považuje i provozování vysílacího rádiového zařízení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje příjem přístroje, který je určen pouze k příjmu rádiových vln k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu. Provozovatel rušeného přístroje je povinen vyzvat provozovatele rušícího vysílacího rádiového zařízení k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran Úřad; úhrada nákladů podle § 27 tímto není dotčena. Odstavce 1 až 12 se při odstraňování rušení použijí přiměřeně.“.

298. V § 102 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona.“.

299. § 103 včetně nadpisu zní:

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitých věcí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.“.

300. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který zní:

V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrovacího spoje je Úřad dotčeným orgánem.“.

301. V § 104 odst. 1 se slova „zvláštního právního předpisu43)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.

302. V § 104 odst. 3 se slova „nemovitosti“ nahrazují slovy „nemovité věci“ a za slova „se stanoví“ se vkládají slova „jako cena zjištěná“.

303. V § 104 se na konci odstavce 3 doplňují věty „V případě, že vlastníkem dotčené nemovité věci je stát nebo územní samosprávný celek, který je zároveň vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen zajistit, aby výkon činností spojených s provozováním veřejné komunikační sítě nebo poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací byl účinně strukturálně oddělen od výkonu pravomocí týkajících se oprávnění podle odstavců 1 a 2.“.

304. V § 104 odst. 4 se slova „nemovitosti“ nahrazují slovy „nemovité věci“, za slova „o zřízení služebnosti“ se vkládají slova „nebo smlouvy o zřízení služebnosti“ a za slovo „předpisu44a)“ se vkládají slova „nejpozději do 6 měsíců“.

305. V § 104 odst. 8 se slova „zvláštního právního předpisu41)“ nahrazují slovy „stavebního zákona“.

306. V § 104 odst. 16 úvodní části ustanovení se za slova „nebo nebytového prostoru“ vkládají slova „ , nebo podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru“ a věta poslední se nahrazuje větou „Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu práv a těchto povinností dle tohoto odstavce, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.“.

307. V § 104 se na konci odstavce 17 doplňuje věta „Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.“.

308. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 70a zní:

(1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace a státního fondu ve veřejném zájmu oprávnění:

a) zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení,

c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu. Návrh na zápis těchto služebností do katastru nemovitostí po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť.

(3) Za zřízení služebnosti dle odstavce 1 poskytne oprávněný vlastníkovi pozemku jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné dle zákona upravujícího oceňování majetku70a), a to na základě žádosti vlastníka pozemku.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba na pozemku, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti.

(5) Vlastník pozemku podle odstavce 3 má právo ve veřejném zájmu nepožadovat po podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť jednorázovou náhradu za zřízení služebnosti podle odstavce 1, nebo má právo ve veřejném zájmu požadovat jednorázovou náhradu nižší, než stanoví odhad.

(6) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 přecházejí na právní nástupce podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(7) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 zanikají do 5 let od dne jejich vzniku, a to za podmínky, že nedojde k zahájení stavby na pozemku a dále v případě, že veřejná komunikační síť bude trvale odstraněna z pozemku, přičemž oprávněný ze služebnosti zajistí bez zbytečného odkladu její výmaz z katastru nemovitostí.

(8) Ustanovení § 104 tohoto zákona týkající se práv a povinností ze služebností se použijí obdobně.“.

70a) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.“.

309. V § 105 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).

310. V § 106 odst. 2 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“.

311. V § 107 odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“.

312. V § 107 odst. 5 písm. e) se slova „způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávnosti“.

313. V § 107 odst. 6 se za slovo „odvolat“ vkládá slovo “pouze“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „měsíců“ se vkládají slova „nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování“.

314. V § 107 odst. 7 se slova „v okamžiku“ nahrazují slovy „pouze v případě“, slova „zveřejní v den zániku funkce“ se nahrazují slovy „vláda v den zániku funkce zveřejní“ a slova „odvolaného předsedy Rady“ se nahrazují slovy „dosavadního předsedy Rady“.

315. V § 107 odstavec 12 zní:

„(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.“.

Poznámka pod čarou č. 46a se zrušuje.

316. V § 108 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „včetně evidence vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky v mezinárodních organizacích,“.

317. V § 108 odst. 1 písm. h) se za slova „informací (ENISA),“ vkládají slova „Severoatlantickou aliancí (NATO),“.

318. V § 108 odst. 1 písm. z) se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“.

319. V § 108 odst. 1 se na konci písmene z) čárka nahrazuje tečkou a písmena aa) až cc) se zrušují.

320. V § 108 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 80 zní:

„(2) Úřad dále

a) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

b) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra,

c) zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra,

d) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury80) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti,

e) posuzuje a sleduje otázky formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu69).

80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

321. V § 108 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Úřad dále při výkonu své působnosti může zohlednit stanovisko vydané skupinou RSPG podle § 15a.“.

322. V § 109 odst. 2 se slova „za dobu výkonu funkce“ nahrazují slovy „za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce“.

323. V § 110 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Výroční zpráva obsahuje informace o personálních záležitostech Úřadu, zejména s ohledem na zajištění nezávislosti rozhodování, a dále informace o budoucích plánech Úřadu.“.

324. V § 111 odst. 1 se za slova „doručení návrhu Úřadu” vkládají slova „nebo po sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se jedná o zvlášť složitý případ, do 3 měsíců ode dne doručení návrhu Úřadu“.

325. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

326. V § 112 odst. 2 písm. c) se slova „o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních“ nahrazují slovy „o rádiových kmitočtech využívaných“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „včetně jejich technických parametrů“.

327. V § 112 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s uvedením počtu obyvatel s bydlištěm na tomto území“.

328. V § 112 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v oblasti kulturní a mediální politiky, jazykové rozmanitosti a plurality médií.“.

329. Za § 112 se vkládá nový § 112a, který včetně nadpisu zní:

(1) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.“.

330. V § 113 odst. 2 se slovo „státní“ zrušuje.

331. V § 113 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování majitele vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.“.

332. V § 114 odst. 2 se slova „podnikatelům poskytujícím služby“ nahrazují slovy „osobám vykonávajícím komunikační činnost“.

333. V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad rozhodne o přerušení nebo ukončení zajišťování sítě elektronických komunikací nebo poskytování služby elektronických komunikací, pokud povinná osoba v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností a podmínek podle odstavce 1 nezjednala nápravu v Úřadem stanovené lhůtě.“.

334. V § 115 odst. 1 se slovo „formě“ nahrazuje slovem „podobě“ a na konci odstavce se doplňují věty „Nepostačují-li informace poskytnuté povinnou osobou k tomu, aby mohly Úřad, příslušné orgány veřejné moci a Sdružení BEREC vykonávat své povinnosti v oblasti regulace podle právních předpisů nebo práva Evropské unie, mohou být o tyto informace požádány Úřadem jiné příslušné osoby působící v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětví, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisí. Pro účely poskytnutí informací pro účely zeměpisného mapování podle § 115a může Úřad požádat o informace i orgán veřejné moci.“.

335. V § 115 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 81 znějí:

„(2) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad pravidelný sběr informací. Úplné a pravdivé informace pro provádění analýz trhů za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, pro mezinárodní vykazování, státní statistickou službu a pro zeměpisné mapování podle § 115a podle stavu k 30. červnu a 31. prosinci je podnikatel, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, povinen pravidelně předávat Úřadu prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, a to za podmínek podle odstavce 3 a ve lhůtě nebo termínu stanoveném v elektronickém formuláři; doba pro splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 dnů.

(3) Nestanoví-li Úřad v žádosti podle odstavce 1 jinak, je osoba podle odstavce 1 povinna předávat Úřadem požadované informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři dostupném v této aplikaci. Vzory formulářů Úřad uveřejňuje na své internetové stránce. Žádost o přístup do programové aplikace lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na žádosti o přístup do programové aplikace v listinné podobě musí být úředně ověřen. Žádost o přístup do programové aplikace v elektronické podobě musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu81). Úřad stanoví prováděcím právním předpisem technické a organizační podmínky používání programové aplikace a elektronického formuláře, zejména požadavky na registraci osoby podle odstavce 1 pro přístup do programové aplikace a na určení oprávněné osoby pro předávání požadovaných údajů, a odkaz na internetovou stránku pro přístup do programové aplikace a elektronického formuláře.

81) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.

§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 4 až 10.

336. V § 115 odst. 5 písm. e) se za slova „všeobecným oprávněním“ vkládají slova „přídělem rádiových kmitočtů,“.

337. V § 115 odst. 5 písmeno m) zní:

„m) posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle § 115a,“.

338. V § 115 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:

„p) provádění zeměpisných mapování podle § 115a,

q) sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv nebo studií,

r) odpovědi na odůvodněné žádosti Sdružení BEREC o informace.“.

339. V § 115 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 82 zní:

„(6) Úřad nesmí požadovat informace, o které již požádal Sdružení BEREC podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující zřízení Sdružení BEREC82) a které mu byly Sdružením BEREC poskytnuty.

82) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009.“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

340. V § 115 odst. 7 se slovo „podnikatele“ nahrazuje slovy „osoby vykonávající komunikační činnost“.

341. V § 115 odst. 8 a 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.

342. V § 115 odst. 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.

343. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:

(1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování.

(2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona.

(3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci.

(4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní.

(5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

(6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4.

(7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací.

(8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen

a) spolupracovat s Úřadem a informovat jej o záměru provést zeměpisné mapování včetně oblastí a podmínek,

b) zamezit neúčelnému zeměpisnému mapování,

c) zabránit střetu zájmů, pokud je vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) poskytnout výsledky zeměpisného mapování Úřadu,

e) zachovávat důvěrnost informací podle odstavce 7 zejména informací o plánovaných investicích, pokud jsou předmětem zeměpisného mapování.“.

344. V § 116 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ministerstvo a Úřad jsou v případě potřeby nápomocni Komisi při vytváření srovnání a zpráv o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle § 5.“.

345. V § 117 odstavec 1 zní:

„(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje a v případě potřeby sjednává vzájemné dohody o spolupráci s příslušnými národními regulačními orgány členských států. V případě řešení sporu podle § 129, kdy některá ze stran sporu pochází z jiného členského státu, Úřad koordinuje své rozhodování s národním regulačním orgánem tohoto členského státu. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů, výborů Komise a je členem Sdružení BEREC, s nimiž spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra a dále při stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.“.

346. V § 117 odst. 3 se za slovo „státě“ vkládají slova „nebo Sdružení BEREC,“ za slova „na základě“ se vkládá slovo „jejich“ a slova „takového regulačního orgánu“ se zrušují.

347. V § 117 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Oznámení podle § 13 předá Úřad bez zbytečného odkladu Sdružení BEREC.

(6) Považuje-li Úřad informace poskytnuté Komisi nebo Sdružení BEREC za důvěrné nebo za obchodní tajemství, zajistí Úřad zachování důvěrnosti těchto informací.

(7) Úřad předává Sdružení BEREC informace o číslech určených k využívání mimo území České republiky v rámci Evropské unie pro účely zřízení databáze těchto čísel Sdružení BEREC.“.

348. V § 118 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 3“.

349. V § 118 odst. 1 písm. g) se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace podle“.

350. V § 118 odst. 1 písmena i) až k) znějí:

„i) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,

j) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

k) jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka v rozporu s § 96 odst. 3,“.

351. V § 118 odst. 1 písmeno l) zní:

„l) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8,“.

352. V § 118 odst. 1 písm. q) se slova „odst. 1, nebo“ nahrazují čárkou.

353. V § 118 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno s), které zní:

„s) poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 nebo zveřejní osobní a identifikační údaje účastníků v rozporu s § 95 odst. 4.“.

354. V § 118 odst. 2 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

355. V § 118 odst. 5 se slova „jako povinná osoba” zrušují.

356. V § 118 odst. 5 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

357. V § 118 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.“.

358. V § 118 odst. 6 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).

359. V § 118 odst. 6 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.

360. V § 118 odst. 6 písm. e) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

361. V § 118 odst. 7 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

362. V § 118 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c) neinformuje o okamžiku skončení platnosti oprávnění k využívání čísel podle § 36 odst. 8, nebo

d) nezajistí přístup k informační službě o účastnických číslech podle § 66 odst. 3.“.

363. V § 118 odst. 8 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“.

364. V § 118 odst. 8 písm. a) se slova „číslům tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovým číslům“ a slova „nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c)“ se zrušují.

365. V § 118 odst. 8 písm. h) se slova „zlomyslných nebo obtěžujících volání“ nahrazují slovy „zlomyslné nebo obtěžující komunikace“.

366. V § 118 odst. 8 se písmeno i) zrušuje.

Dosavadní písmena j) až m) se označují jako písmena i) až l).

367. V § 118 se na konci odstavce 8 vkládá slovo „nebo“ a písmeno k) se zrušuje.

Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).

368. V § 118 odst. 9 se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“.

369. V § 118 odst. 10 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“.

370. V § 118 odst. 10 písm. d) se text „odst. 1“ zrušuje.

371. V § 118 odst. 10 se písmena k) až o) zrušují.

Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až m).

372. V § 118 odst. 10 písm. l) se slova „připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti“ nahrazují slovy „přístupu k internetu v pevném místě“.

373. V § 118 odst. 10 písm. l) a m) se slova „veřejně dostupné telefonní službě“ nahrazují slovy „hlasové komunikační službě“.

374. V § 118 odst. 11 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují.

375. V § 118 odst. 11 písm. f) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

376. V § 118 odst. 11 písm. g) se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.

377. V § 118 odst. 11 písmeno h) zní:

„h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1, § 86d odst. 4 nebo § 86e odst. 1,“.

378. V § 118 odst. 11 písm. k) se text „odst. 5 písm. f)“ nahrazuje textem „odst. 6 písm. e)“.

379. V § 118 odst. 11 písmeno l) zní:

„l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 6 písm. a) až f), odst. 7, 8 nebo 14.“.

380. V § 118 odst. 12 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o).

381. V § 118 odst. 12 písm. f) se text „odst. 2“ zrušuje.

382. V § 118 odst. 12 písm. g) se slovo „volání“ nahrazuje slovy „interpersonální komunikační služby založené na číslech“.

383. V § 118 odst. 12 písm. k) se slovo „telefonních“ zrušuje.

384. V § 118 odst. 12 písm. m) úvodní části ustanovení se slovo „Unii65)“ nahrazuje slovem „Unii83)“.

Poznámka pod čarou č. 83 zní:

„83) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.“.

385. V § 118 odst. 12 písm. n) úvodní části ustanovení se slovo „Unii66)“ nahrazuje slovem „Unii84)“.

Poznámka pod čarou č. 84 zní:

„84) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1203/2012 ze dne 14. prosince 2012 o odděleném prodeji regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii.“.

386. V § 118 odst. 12 písm. n) se za slovem „uživatelům,“ slovo „nebo“ zrušuje.

387. V § 118 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:

„p) neuplatňuje jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v celé Evropské unii podle § 61 odst. 7,

q) neinformuje Úřad o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně podle § 69b odst. 7, nebo

r) neposkytuje Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje informace podle § 66a.“.

388. V § 118 odstavce 13 a 14 znějí:

„(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí přestupku tím, že

a) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách podle § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,

b) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),

c) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,

d) nesjedná propojení podle § 79 odst. 1, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který oznámil podnikání podle § 13,

e) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),

f) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání nebo jiná zlomyslná komunikace, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 10,

g) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 79a odst. 6 a 7 nebo nesplní povinnosti podle § 84 odst. 2,

h) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7,

i) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6,

j) nesplní povinnost vztahující se k povinnosti umožnit velkoobchodní roamingový přístup za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii83),

k) bezodkladně nezpřístupní centru tísňové komunikace u každé tísňové komunikace lokalizační a jiné údaje, které umožňují identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 5, nebo

l) neplní povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu podle § 79a odst. 1.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) nesjednává ceny podle § 55 odst. 1,

b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,

c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný nebyl dále předáván,

d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,

e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 97 odst. 8,

f) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,

g) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost jím poskytovaných služeb podle § 98 odst. 1,

h) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,

i) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),

j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,

k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,

l) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné služby elektronických komunikací možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1 a 12,

m) v rozporu s § 34 odst. 5 překročí stanovenou lhůtu pro přenesení čísla, anebo v rozporu s § 34 odst. 6 překročí dobu 1 pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,

n) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,

o) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,

p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,

q) neposkytne informace podle § 63 odst. 1 až 4,

r) neposkytne spotřebiteli shrnutí smlouvy podle § 63 odst. 5,

s) nenabídne spotřebiteli funkci sledování a kontroly nebo neupozorní spotřebitele před dosažením stanoveného limitu nebo při vyčerpání služby podle § 63 odst. 9,

t) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 11,

u) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 5,

v) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63b odst. 1,

w) neuveřejní informace podle § 71 odst. 1 nebo neposkytne spotřebitelům informace podle § 71 odst. 2,

x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,

y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo

z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6.“.

389. V § 118 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní:

„(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,

b) neposkytne spotřebiteli informace podle § 63 odst. 12,

c) uplatňuje podmínky pro zánik závazku ze smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63b odst. 6 až 8,

d) v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně,

e) v případě, že účastník mění poskytovatele služby přístupu k internetu, neposkytne mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace v rozporu s § 34a odst. 2 nebo nezajistí kontinuitu služeb v rozporu s § 34a odst. 1,

f) v případě selhání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 14 znovu neaktivuje číslo a službu účastníkovi,

g) neposkytne účastníkovi paušální náhradu v rozporu s § 34 odst. 11 nebo § 34a odst. 11 nebo spotřebiteli využívajícímu předplacené služby po přenesení čísla nevrátí zbývající zůstatek v rozporu s § 34 odst. 10,

h) uplatní vůči koncovému uživateli diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby v rozporu s § 61 odst. 8,

i) nesplní některou z povinností podle § 69,

j) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,

k) neplní povinnost uloženou mu Úřadem podle § 98 odst. 7,

l) nezveřejní informace podle § 63a,

m) neumožní účastníkovi vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 3 nebo mu neposkytne informace podle § 63b odst. 3 a 4,

n) neumožní spotřebiteli vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63c odst. 2,

o) nevyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9 nebo v rozporu s § 34 odst. 13 nezajistí přímou návaznost služeb, nebo

p) brání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 15 nebo procesu změny poskytovatele služby přístupu k internetu v rozporu s § 34a odst. 10.“.

Dosavadní odstavce 15 až 24 se označují jako odstavce 16 až 25.

390. V § 118 odstavec 22 zní:

„(22) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace podle § 33 odst. 1, včetně rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 2,

b) nezajistí směrování tísňové komunikace na nejvhodnější centrum tísňové komunikace podle § 33 odst. 13,

c) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání tísňových čísel podle § 33 odst. 6, nebo

d) jako poskytovatel veřejně dostupné mobilní interpersonální komunikační služby založené na číslech nepředává veřejné výstrahy podle § 33b odst. 1.“.

391. V § 118 odst. 24 se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“.

392. V § 118 se za odstavec 24 vkládá nový odstavec 25, který zní:

„(25) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

a) instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo

b) neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.“.

Dosavadní odstavec 25 se označuje jako odstavec 26.

393. V § 118 odstavec 26 zní:

„(26) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 12 písm. q) a r), odstavce 15 písm. d), podle odstavce 25 nebo odstavce 23 písm. e),

b) 15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a s), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 5 písm. c), odstavce 8 písm. d) až k), odstavce 10 písm. j) až m), odstavce 12 písm. e) až p), odstavce 13 písm. f) až l), odstavce 14 písm. h) až z), odstavce 15 písm. a) až c), e) až g), i) a l) až p), podle odstavce 16 nebo odstavce 23 písm. b), c) anebo d),

c) 50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až d), odstavce 13 písm. a) až e), odstavce 14 písm. a) až g), odstavce 15 písm. h), j) a k), nebo podle odstavce 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 písm. a) nebo odstavce 24.“.

394. V § 118 se doplňuje odstavec 27, který zní:

„(27) Dotýká-li se přestupek práv koncových uživatelů, lze za přestupek uložit rovněž trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

395. V § 119 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 3“.

396. V § 119 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) uskutečňuje zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla,“.

397. V § 119 odst. 1 písmena h) a i) znějí:

„h) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,

i) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,“.

398. V § 119 odst. 1 písm. k) se text „odst. 1“ zrušuje.

399. V § 119 odst. 1 písmeno m) zní:

„m) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8.“.

400. V § 119 odst. 2 se na konci písmene b) vkládá slovo „nebo“ a v písmenu c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

401. V § 119 odst. 6 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

402. V § 119 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.“.

403. V § 119 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

a) instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo

b) neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

404. V § 119 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

405. V § 120 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Přestupky podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) projednává a pokuty vybírá a vymáhá Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3.

(6) Při stanovování výše pokut podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3 zohlední i skutečnost, zda jednání pachatele přestupku mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.“.

406. V § 122 odstavec 4 zní:

„(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 8 odst. 8, § 22, § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 10, § 63 odst. 11, § 69a, 69b, § 71 odst. 1, § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.“.

407. V § 122 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Je-li ve věcech podle tohoto zákona vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad neposkytne podporu nebo nepřevede peněžní prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti jejího poskytnutí.

(7) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.“.

408. V § 125 odst. 3 písm. a) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

409. V § 125 odstavec 5 zní:

„(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se přístupu a propojení, postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, podle stavebního zákona a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“.

410. V § 125 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Úřad může z vlastního podnětu zveřejnit informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu, pokud jejich zveřejnění není v rozporu s jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiným právním předpisem.“.

411. V § 127 odstavce 4 a 5 znějí:

„(4) Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Má-li přeshraniční spor vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad bez zbytečného odkladu oznámí spor Sdružení BEREC. Po dobu posuzování sporu ze strany Sdružení BEREC neběží lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. Úřad při rozhodování v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Sdružení BEREC. Rozhodnutí musí být vydáno do 1 měsíce od oznámení tohoto stanoviska Úřadu. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba konat, Úřad může na žádost zúčastněných stran nebo z vlastního podnětu přijmout předběžná opatření.“.

412. V § 128 odst. 2 se za slova „podle § 127“ doplňují slova „ , přičemž musí rozhodnout do 4 měsíců“.

413. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu.“.

414. V § 129 odst. 3 větě druhé se za slova „až do“ vkládají slova „nabytí právní moci“.

415. V § 129 odstavec 4 zní:

„(4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.“.

416. V § 130 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) záležitosti týkající se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením.“.

417. V § 130 odstavce 6 až 8 znějí:

„(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení z důvodu mimořádných okolností, může Úřad tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek, s výjimkou případů, které dotčený subjekt podle odstavce 1 označil jako důvěrné informace nebo obchodní tajemství.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5 včetně přístupnosti i pro koncové uživatele se zdravotním postižením.“.

418. § 131 včetně nadpisu zní:

(1) Pokud by opatření podle § 51, 52, 59, 79, 79a, 80 nebo 84 mělo vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zveřejní a zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Ti mohou k návrhu opatření vznést připomínky do 1 měsíce od zveřejnění. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí a oznámený návrh opatření uveřejní. Úřad může vzít návrh opatření kdykoli zpět. Úřad při přijímání návrhu opatření v nejvyšší možné míře zohlední připomínky Komise, Sdružení BEREC a ostatních vnitrostátních regulačních orgánů a s výjimkou postupu podle odstavce 2 může návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi.

(2) Úřad po dobu 2 měsíců nepřijme návrh opatření podle odstavce 1, pokud je předmětem návrhu opatření definovat relevantní trh podle § 52 odst. 2 nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu a Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila Úřadu, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Evropské unie a zejména s cíli podle § 5. Vydá-li Komise během lhůty 2 měsíců rozhodnutí, v němž požaduje, aby Úřad opatření vzal zpět, Úřad návrh opatření změní, nebo vezme zpět do 6 měsíců ode dne rozhodnutí Komise. V případě, že Úřad návrh opatření změní, provede konzultaci podle § 130 a postupuje podle odstavce 1.

(3) Úřad po dobu 3 měsíců nepřijme návrh opatření podle § 51 odst. 6 nebo § 79 odst. 2, pokud Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli podle § 5. Úřad během tříměsíční lhůty spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle podle § 5. Během této doby může Úřad návrh opatření vzít zpět nebo změnit, a to s maximálním zohledněním stanoviska Komise a Sdružení BEREC, nebo ponechat návrh opatření beze změny. Vydá-li Komise během lhůty 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty stanovisko, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Odchyluje-li se výsledné opatření od stanoviska Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(4) Úřad vezme zpět návrh opatření podle § 84 odst. 8 nebo § 85a odst. 2 až 5, pokud Komise vydá ve lhůtě podle odstavce 3 věty čtvrté odůvodněné rozhodnutí, v němž žádá, aby Úřad vzal tento návrh opatření zpět. Úřad dále postupuje podle odstavce 2 vět druhé a třetí.

(5) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů může Úřad v souladu se zásadou proporcionality přijmout dočasné opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 4. Úřad oznámí takové opatření bezodkladně po jeho přijetí a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3 Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Rozhodne-li se Úřad přijmout dočasné opatření jako trvalé opatření, nebo prodloužit dobu jeho platnosti, postupuje dále podle odstavců 1 až 3.

(6) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1. Úřad může vzít návrh opatření zpět kdykoli.“.

419. V § 150 odst. 1 se text „ , § 43 odst. 5,“ nahrazuje slovem „a“.

420. V § 150 odst. 2 se text „§ 47 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 47 odst. 3“ a text „§ 53 odst. 4,“ se zrušuje.

421. V § 150 odst. 4 se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 33 odst. 17, § 33b odst. 2 a“.

422. V § 150 odstavec 5 zní:

„(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 34 odst. 5, § 34a odst. 9, § 44 odst. 9, § 63a odst. 3, § 64 odst. 13, § 66a odst. 5, § 82 odst. 4, § 84 odst. 4, § 97 odst. 7, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 5 a 6, § 115 odst. 3 a § 129 odst. 2.“.

423. V § 150 odstavec 6 zní:

„(6) Ministerstvo spravedlnosti vydá ve spolupráci s Ministerstvem vyhlášku k provedení § 34 odst. 11.“.

424. Přílohy č. 1 a 2 k zákonu včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 85 až 87 znějí:

„Příloha č. 1 k zákonu č. 127/2005 Sb.

A. Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, poskytnou tyto informace:

a) v rámci hlavních znaků poskytované služby u služby přístupu k internetu minimální úroveň kvality poskytované služby, u služeb jiných konkrétní zajištěné parametry kvality.

Nejsou-li nabízeny žádné minimální úrovně kvality služeb, učiní se o této skutečnosti prohlášení.

b) v rámci informací o ceně za poskytovanou službu popřípadě příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv platby, ať pravidelné nebo související se spotřebou,

c) v rámci informací o délce trvání smlouvy a podmínkách pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, včetně případných plateb za ukončení smluvního vztahu, v míře, v níž se takové podmínky použijí:

1. jakékoli podmínky týkající se minimálního využívání nebo minimální doby, které jsou vyžadovány, aby bylo možné využívat výhod z propagačních akcí,

2. jakékoliv platby související se změnou poskytovatele služby a ujednání o odškodnění a náhradě za zdržování nebo zneužívání změny poskytovatele a informace o příslušných postupech,

3. informace o právu spotřebitelů využívajících předplacené služby na to, aby jim byl v případě změny poskytovatele na žádost proplacen veškerý zůstatek podle § 34 odst. 10,

4. jakékoli platby při předčasném zániku závazku ze smlouvy, včetně informací o odblokování koncového zařízení a případné úhradě nákladů v souvislosti s koncovým zařízením,

d) jakákoli ujednání o odškodnění a náhradě, včetně případného výslovného odkazu na práva spotřebitelů, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služeb stanovené ve smlouvě nebo pokud poskytovatel nereaguje odpovídajícím způsobem na bezpečnostní incident, hrozbu nebo zranitelnost,

e) druh opatření, jež může poskytovatel přijmout v reakci na bezpečnostní incidenty nebo při zjištění hrozby či zranitelnosti.

B.

(1) Mimo požadavků stanovených v části A poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou tyto informace:

a) v rámci hlavních znaků každé poskytované služby:

1. jakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny, v souladu s opatřením obecné povahy, které Úřad vydává podle § 71 odst. 6, a to pokud jde o tyto prvky:

- u služeb přístupu k internetu: alespoň latenci, kolísání kvality přenosu, ztrátovost paketů,

- u veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, poskytovatelé, kteří vykonávají kontrolu alespoň nad některými prvky sítě nebo mají dohodu o rozsahu služeb za tímto účelem s podniky poskytujícími přístup k síti: alespoň dobu pro navázání spojení, pravděpodobnost selhání, zpoždění signalizace volání, a

2. bez ohledu na právo koncových uživatelů na využívání koncového zařízení podle vlastního výběru v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu85), jakékoliv podmínky, včetně plateb, stanovené poskytovatelem pro využívání poskytnutého koncového zařízení,

b) v rámci informací o ceně, popřípadě příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv platby ať pravidelné nebo související se spotřebou:

1. podrobné informace o konkrétním plánu nebo plánech sazeb podle smlouvy, u každého takového plánu sazeb s uvedením typu nabízených služeb, popřípadě objemu komunikace zahrnutého v zúčtovacím období, a ceny dodatečných jednotek komunikace,

2. v případě plánu nebo plánů sazeb s předem stanoveným objemem komunikace možnost převedení spotřebitelem nevyužitého objemu z předchozího do následujícího zúčtovacího období, je-li tato možnost uvedena ve smlouvě,

3. nástroje k zaručení transparentnosti vyúčtování a sledování úrovně spotřeby,

4. u balíčků služeb a balíčků, které zahrnují služby i koncové zařízení, cenu jednotlivých složek balíčku, pokud jsou nabízeny též samostatně,

5. podrobné informace a podmínky, včetně plateb, ohledně veškerých poprodejních služeb, údržby a asistenční služby pro zákazníky, a

6. prostředky, jimiž lze získat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a plateb za provoz a údržbu,

c) v rámci informací o délce trvání smlouvy u balíčků služeb a podmínkách pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy, popřípadě podmínky ukončení balíčku nebo jeho složek,

d) bez ohledu na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu osobních údajů86), informace o tom, jaké osobní údaje jsou podávány před zahájením plnění služby nebo jsou shromažďovány v souvislosti s poskytováním služby,

e) podrobné informace o produktech a službách určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením a o tom, jak lze získat aktuální informace o nich,

f) způsob zahájení řízení o řešení sporů, včetně sporů vnitrostátních a přeshraničních, podle § 129.

(2) Vedle požadavků stanovených v části A a v odstavci 1 poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytnou tyto informace:

a) jakákoli omezení přístupu k tísňovým službám nebo informacím o tom, kde se volající nachází, z důvodu technické neproveditelnosti, pokud služba umožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat volání na číslo národního nebo mezinárodního telefonního číslovacího plánu,

b) právo koncových uživatelů rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní údaje uvedeny v účastnickém seznamu, a to, o jaké druhy údajů se jedná.

(3) Vedle požadavků stanovených v části A a v odstavci 1 poskytovatelé služeb přístupu k internetu rovněž poskytnou informace požadované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu87).

85) Článek 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120.

86) Článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

87) Článek 4 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120.

Příloha č. 2 k zákonu č. 127/2005 Sb.

Při posuzování nabídky na společnou investici podle § 85a odst. 1 Úřad ověří, zda jsou splněna alespoň níže uvedená kritéria. Úřad může zvážit doplnění dalších kritérií, pokud jsou s ohledem na specifické místní podmínky a strukturu trhu potřebná k zajištění přístupnosti potenciálních investorů pro účely společných investic:

1. Nabídka na společnou investici je po dobu životnosti sítě vybudované na základě nabídky na společnou investici otevřena jakémukoli podniku na nediskriminačním základě. Podnik určený jako podnik s významnou tržní silou může do nabídky zahrnout přiměřené podmínky týkající se finanční způsobilosti podniku, takže potenciální spoluinvestoři například musí prokázat schopnost postupného splácení, podle nějž se plánuje zavádění, nebo přijetí strategického plánu, na jehož základě se vypracovávají střednědobé plány zavádění.

2. Nabídka na společnou investici je transparentní, pokud:

a) nabídka je dostupná a snadno identifikovatelná na webových stránkách podniku určeného jako podnik s významnou tržní silou,

b) podmínky se všemi podrobnostmi, včetně právní formy dohody o společné investici a v příslušných případech hlavních bodů pravidel řízení nástroje pro společnou investici, jsou zpřístupněny bez zbytečného odkladu všem potenciálním uchazečům, kteří projevili zájem, a

c) proces, například plán pro vytvoření a rozvoj projektu společné investice, je stanoven předem, je jasně a písemně vysvětlen každému potenciálnímu spoluinvestorovi a všechny významné dílčí cíle jsou jasně sdělovány všem podnikům bez jakékoli diskriminace.

3. Nabídka na společnou investici obsahuje takové podmínky pro potenciální spoluinvestory, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž v dlouhodobém horizontu, zejména:

a) všem podnikům jsou nabídnuty spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky pro účast na dohodě o společné investici s ohledem na okamžik, kdy se připojí, včetně požadovaného finančního protiplnění za získání zvláštních práv, ochrany poskytované spoluinvestorům prostřednictvím těchto práv jak ve fázi výstavby, tak ve fázi využívání, například udělením nezcizitelných práv na užívání po očekávanou dobu životnosti sítě financované ze společné investice, a podmínek pro připojení se k dohodě o společné investici a její případné ukončení. Nediskriminační podmínky v této souvislosti neznamenají, že všem potenciálním spoluinvestorům musí být nabídnuty přesně stejné podmínky včetně finančních, ale že všechny rozdíly v nabízených podmínkách jsou odůvodněny týmiž objektivními, transparentními, nediskriminačními a předvídatelnými kritérii, jako je počet přípojek koncových uživatelů, který je předmětem závazku,

b) nabídka umožňuje flexibilitu, pokud jde o hodnotu a časový plán závazků poskytnutých jednotlivými spoluinvestory, například formou dohodnutého a potenciálně rostoucího procentního podílu z celkového počtu přípojek koncových uživatelů v dané oblasti, k nimž se spoluinvestoři mohou postupně zavázat a jejichž jednotkový objem se stanoví tak, aby menší spoluinvestoři s omezenými zdroji mohli vstoupit do společné investice v přiměřeném, minimálním rozsahu a postupně zvyšovat svou účast, ale byly zaručeny přiměřené úrovně počátečního závazku. Při stanovení finančních protiplnění požadovaných od jednotlivých spoluinvestorů se musí zohlednit skutečnost, že investoři v časnější fázi podstupují vyšší riziko a dříve vynakládají kapitál,

c) příplatek, který se časem zvyšuje, je třeba považovat za odůvodněný v případě závazků učiněných v pozdějších fázích a pro nové spoluinvestory, kteří do společné investice vstupují až po zahájení projektu, aby se zohlednilo klesající riziko a předešlo motivaci k zadržování kapitálu v raných fázích,

d) dohoda o společné investici umožňuje spoluinvestorům převést nabytá práva na jiné spoluinvestory nebo třetí strany ochotné připojit se k dohodě o společné investici, s výhradou toho, že podnik, na nějž jsou práva převáděna, musí splnit všechny původní povinnosti převodce podle dohody o společné investici,

e) spoluinvestoři si za spravedlivých a přiměřených podmínek navzájem udělují práva přístupu k infrastruktuře, jež je předmětem společné investice, pro účely poskytování navazujících služeb, též koncovým uživatelům, a to na základě transparentních podmínek, které jsou transparentně uvedeny v nabídce na společnou investici a v následné dohodě, zejména pokud jsou spoluinvestoři individuálně a odděleně odpovědní za zavedení konkrétních částí sítě. Je-li vytvořen nástroj pro společnou investici, poskytuje přímo či nepřímo přístup k síti všem spoluinvestorům na základě rovnocennosti vstupů a za spravedlivých a přiměřených podmínek, včetně finančních podmínek odrážejících různé úrovně rizika podstupovaného jednotlivými spoluinvestory.

4. Nabídka na společnou investici musí zaručit udržitelnou investici, která pravděpodobně splní budoucí potřeby, a to zaváděním nových síťových prvků, které významně přispívají k zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou.“.

Čl. II

1. Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto službu podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není univerzální službou podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen poskytovat tuto službu i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za podmínek podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. První zeměpisné mapování podle § 115a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) nejpozději do 21. prosince 2023.

4. Úřad vydá opatření obecné povahy podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Úřad provede přezkum opatření obecné povahy vydaných podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě potřeby vydá jejich aktualizaci do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají účinnosti opatření obecné povahy vydaná Úřadem podle § 47 odst. 3 a § 70 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Oznámení podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předložená Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předá Úřad Sdružení BEREC do 21. prosince 2021.

8. Osoba, která předložila oznámení podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna Úřadu předložit oznámení na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. První přezkum plánu využití rádiového spektra podle § 16 odst. 11 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Úřad do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provede přezkum, zda je třeba uložit povinnost poskytovat služby podle § 38 odst. 2 písm. a), c) a d) a podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zda trvají důvody, na jejichž základě nebyla uložena povinnost poskytovat univerzální služby podle § 38 odst. 2 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Úřad může podle § 22 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací poskytované v harmonizovaném rádiovém spektru uděleného podle § 22 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Neobsahuje-li takový příděl rádiových kmitočtů konkrétní podmínky pro prodloužení doby jeho platnosti podle § 22 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí činnosti tohoto zákona, Úřad posoudí splnění všech podmínek podle § 22 odst. 6 zákona č. 127/2005., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Úřad může do 31. prosince 2022 změnit příděl rádiových kmitočtů udělený podle § 22 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tak, že do podmínek uvedených v přídělu rádiových kmitočtů doplní možnost uložení povinnosti podle § 22 odst. 3 a § 79a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad takový návrh změny přídělu rádiových kmitočtů veřejně konzultuje podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Vyplyne-li na základě provedeného přezkumu potřeba uložit povinnost poskytovat služby podle § 38 odst. 2 písm. a), b), c) a d) a podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad tuto povinnost uloží do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydané Úřadem podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti do právní moci rozhodnutí Úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Byl-li seznam účastníků vydán nebo osobní a identifikační údaje účastníků předány podle § 41, 66 nebo § 95 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má se za to, že účastník si uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, pokud neudělil svůj výslovný souhlas podle § 95 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informovat své účastníky o možnosti být kontaktován za účelem marketingu pouze s předchozím souhlasem podle § 66 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do uplynutí doby podle věty první lze kontaktovat účastníka za účelem marketingu za podmínek stanovených v § 96 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. V případě, že k nabytí právní moci rozhodnutí, kterým Úřad uložil povinnosti podniku s významnou tržní silou, popřípadě k nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou byl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním, došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad provede analýzu relevantních trhů ve lhůtě podle § 51 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Povinnost podle § 97 odst. 1, 3 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje pouze na osoby, které by byly považovány za osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací i podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

19. Zahájená řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Bylo-li řízení pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při přezkumném řízení, obnově řízení nebo vydávání nového rozhodnutí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně lhůt, v nichž lze takové řízení zahájit. To neplatí pro vydávání nového rozhodnutí v novém řízení podle § 122 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., které se řídí právní úpravou zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném v době zahájení takového řízení.

21. Do nabytí účinnosti vyhlášek Úřadu vydaných na základě § 34 odst. 5, § 34a odst. 9 a § 82 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních opatření obecné povahy.

22. Úřad vydá vyhlášky podle § 34 odst. 5, § 34a odst. 9 a § 82 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

V § 17 odst. 3 písm. a) a v § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se slova „linku tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňovou komunikaci“.

ČÁST TŘETÍ

Čl. IV

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 79/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 - 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),“.

2. V § 3 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.“.

3. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. V

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 218/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. f) se slova „ , člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“ zrušují.

2. V části druhé se hlava sedmá včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 13 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

„k) kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemku a pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury.“.

2. V § 14 odst. 3 se slova „dotčené komunikace,“ nahrazují slovy „dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále“.

3. V § 36 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Podélné umístění vedení do silničního pozemku s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, podélné umístění do silničního pomocného pozemku nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace.“.

4. V § 36 odst. 4 se slova „ve vozovkách“ nahrazují slovy „v silničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VII

V § 38 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 319/2015 Sb. a zákona č. 202/2019 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. VIII

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 2 písm. f) se za slovo „vyrozumění“ vkládají slova „a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29)“.

Poznámka pod čarou č. 29 zní:

„29) § 33b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 7 odst. 5 se za slova „až 4“ doplňují slova „a 7“.

3. V § 7 odstavec 7 zní:

„(7) Ministerstvo vnitra

a) koordinuje a rozvíjí tísňovou komunikaci za účelem zajištění přístupu k základním složkám integrovaného záchranného systému prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158,

b) přijímá vhodná opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly prostřednictvím tísňové komunikace přístup k základním složkám integrovaného záchranného systému za rovnocenných podmínek jako ostatní osoby,

c) shromažďuje informace o kvalitě a využívání tísňové komunikace prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158,

d) spolupracuje v oblasti tísňové komunikace s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zdravotnictví a Českým telekomunikačním úřadem, jakož i s příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie.“.

4. V § 18 odstavec 3 zní:

„(3) Podnikatelé zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikace a tísňové komunikace, včetně systému veřejné výstrahy.“.

ČÁST OSMÁ

Čl. IX

V § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., písmeno n) zní:

„n) stanoví programy a služby přímo související s těmito programy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu a na podporu služeb televize s internetem a elektronických programových průvodců prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílání a souvisejících služeb, přezkoumává každých 5 let trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),“.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. X

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019, zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 300/2021 Sb., se mění takto:

1. V položce 110 se doplňuje písmeno g), které zní:

„g)Podání návrhu na rozhodnutí sporu podle § 104 odst. 16 zákona o elektronických komunikacích Kč 1 000“.

2. V položce 112 přílohy se doplňují písmena e) a f), která znějí:

„e)Podání žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro družicovou amatérskou službu Kč 10 000,

f) Podání žádosti o zahájení řízení ve věci předběžné ohlášky, koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů u Radiokomunikačního úřadu podle § 26a odst. 2 zákona o elektronických komunikacích pro ostatní družicové služby Kč 50 000.“.

ČÁST DESÁTÁ

Čl. XI

V § 45 odst. 2 písm. c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „čísle tísňového volání“ nahrazují slovy „národním tísňovém čísle“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Čl. XII

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 326/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 16 odst. 3 písm. e) a § 18 odst. 2 písm. c) bodu 5 se slova „čísla tísňového volání 155“ nahrazují slovy „tísňového čísla 155“.

2. V § 83 odst. 1 se slova „číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové číslo“.

3. V § 110 odst. 1 písm. b) se slova „subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na“ nahrazují slovy „centru tísňové komunikace pro“ a slova „číslo tísňového volání“ se nahrazují slovy „tísňové číslo“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Čl. XIII

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. c) se slova „vyhodnocené volání na národní číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „vyhodnocená tísňová komunikace na národní tísňové číslo“.

2. V § 4 písm. a) se slova „příjem volání na národní číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „příjem tísňové komunikace na národní tísňové číslo“ a slova „dále jen (tísňové volání)“ se zrušují.

3. V § 4 písm. b) se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

4. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotnické operační středisko je centrem tísňové komunikace na národní tísňové číslo 155.“.

5. V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „tísňových volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

6. V § 11 odst. 6 písm. a) se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

7. V § 23 písm. d) se slova „čísla tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňového čísla“.

8. § 29 se zrušuje.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Čl. XIV

Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 51/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 7 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Operační a informační středisko je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150.“.

2. § 32 včetně nadpisu zní:

Záznam tísňové komunikace může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Tento záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.“.

3. V § 38 odst. 1 a 5 se slova „tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Čl. XV

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb., zákona č. 526/2020 Sb. a zákona č. 299/2021 Sb., se mění takto:

1. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:

(1) Veškerá digitální televizní zařízení určená pro spotřebitele musí

a) umožňovat dekódování signálů podle některého společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznanou evropskou normalizační organizací,

b) reprodukovat signály, které byly volně přeneseny.

(2) Každé digitální televizní zařízení se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 30 cm musí být vybaveno nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním, která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení a může přenášet všechny relevantní prvky digitálního televizního signálu, včetně informací týkajících se interaktivních služeb a služeb s podmíněným přístupem.

(3) Jakékoli automobilové rádiové zařízení zabudované do nového vozidla kategorie M musí být schopno přijímat a reprodukovat rozhlasové služby poskytované prostřednictvím jak analogového zemského rozhlasového vysílání, tak digitálního zemského rozhlasového vysílání.“.

2. V § 54 odst. 4 písm. a) se za číslo „47“ vkládá text „ , 47a“.

ČÁST PATNÁCTÁ

Čl. XVI

Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 283/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; pro účely instalace bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo jeho připojení k páteřní síti se za fyzickou infrastrukturu považuje i městský mobiliář, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra“.

2. V § 2 písm. c) se doplňuje bod 6, který zní:

„6. povinný orgán, pokud je vlastníkem nebo provozovatelem fyzické infrastruktury, která je technicky způsobilá k instalaci bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti,“.

3. V § 4 odst. 2 se za slova „za přístup k fyzické infrastruktuře“ vkládají slova „nebo způsob jejího určení“.

4. V § 6 odst. 1 se za slova „Oprávněná osoba“ vkládají slova „ , která hodlá využít oprávnění podle § 4,“.

5. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Neposkytne-li Úřad soubor minimálních údajů nebo jeho část podle § 6 odst. 3, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

6. V § 6 odst. 5 se věta poslední zrušuje.

7. V § 6 odst. 7 se za slovo „požádat“ vkládá slovo „písemně“.

8. V § 7 se odstavec 5 zrušuje.

9. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňují slova „nebo způsob jejího určení“.

10. V § 12 odstavec 2 zní:

„(2) Povinná osoba může žádost o údaje o stavebních pracích odmítnout, pokud

a) zveřejnila požadované údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osobě přístup ke zveřejněnému údaji,

b) poskytla požadované údaje Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo

c) oprávněná osoba neodůvodnila ani na výzvu svoji žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích.“.

11. V § 14 odst. 1 se za slova „uvnitř budovy“ vkládají slova „nebo způsob jejího určení“.

12. V § 17 odst. 6 se slova „sporů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „sporu o přístup k fyzické infrastruktuře, sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací a sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy,“.

13. V § 17 odst. 7 se za slovo „přístupu“ vkládají slova „k fyzické infrastruktuře“.

14. V § 18 se za slovo „sporu“ vkládají slova „a proti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části podle § 6 odst. 4“.

15. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.“.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Čl. XVII

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 318/2010 Sb., kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání Českému telekomunikačnímu úřadu.

2. Vyhláška č. 228/2012 Sb., o stanovení kritérií pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu na relevantním trhu elektronických komunikací.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Čl. XVIII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou

a) části první čl. I bodů 153 a 276, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,

b) části první čl. I bodu 43, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, a

c) části třetí čl. IV, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.