§ 2 Vyhláška, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot – Stravné
Vyhláška, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot · 377/2010 Sb. · § 2 · Dopravní právo
Stručně: Paragraf 2 stanovuje minimální výši stravného, které musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty, v závislosti na délce této cesty.
§ 2 Stravné
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši
a) 63 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 95 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 149 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Paragraf 2 stanovuje minimální výši stravného, které musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty, v závislosti na délce této cesty.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel vám musí vyplatit stravné, pokud jste na pracovní cestě.
Pokud vaše pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin, dostanete nejméně 63 Kč.
Pokud vaše pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, ale nejdéle 18 hodin, dostanete nejméně 95 Kč.
Pokud vaše pracovní cesta trvá déle než 18 hodin, dostanete nejméně 149 Kč.
Příklad
Zaměstnanec je na pracovní cestě, která trvá 15 hodin. Zaměstnavatel mu musí vyplatit stravné nejméně 95 Kč.
Na co si dát pozor
Uvedené částky jsou minimální, zaměstnavatel může vyplatit i více.
Délka pracovní cesty se počítá za každý kalendářní den.
Stravné se poskytuje podle § 163 odst. 1 zákoníku práce.
Související témata
§ 23 Stravné Vyhláška Ministerstva obrany o peněžních
§ 141 Stravné Zákon o služebním poměru příslušníků bez