§ 6 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech – Zvláštní způsob určení platového tarifu
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech · 381/2010 Sb. · § 6
Stručně: Paragraf 6 umožňuje zaměstnavateli určit zaměstnanci platový tarif v rozmezí nejnižšího a nejvyššího platového stupně dané platové třídy, s výjimkou většiny pedagogických pracovníků.
§ 6 Zvláštní způsob určení platového tarifu
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. To neplatí pro zaměstnance, který je pedagogickým pracovníkem18b), s výjimkou pedagogického pracovníka, který vykonává uměleckopedagogické práce nebo činnost trenéra a pedagogického pracovníka, který je zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 zákoníku práce.“.
11. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.
12. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
Paragraf 6 umožňuje zaměstnavateli určit zaměstnanci platový tarif v rozmezí nejnižšího a nejvyššího platového stupně dané platové třídy, s výjimkou většiny pedagogických pracovníků.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel má volnost při určení vašeho platového tarifu v rámci vaší platové třídy.
Váš platový tarif nemusí odpovídat vašemu platovému stupni, ale může být vyšší nebo nižší, v rámci dané platové třídy.
Pokud jste pedagogický pracovník, toto pravidlo se vás netýká, váš platový tarif se určuje jinak.
Výjimkou jsou pedagogičtí pracovníci, kteří vykonávají uměleckopedagogické práce, činnost trenéra, nebo jsou zaměstnanci podle § 303 odst. 1 zákoníku práce – u nich se toto pravidlo použít může.
Příklad
Pan Novák je úředník zařazený do 9. platové třídy. Zaměstnavatel mu může určit platový tarif, který odpovídá například 3. platovému stupni, i když pan Novák má odpracováno let na 5. platový stupeň.
Na co si dát pozor
Toto pravidlo se nevztahuje na většinu pedagogických pracovníků.
Pokud jste pedagogický pracovník a vykonáváte uměleckopedagogické práce, jste trenér, nebo spadate pod § 303 odst. 1 zákoníku práce, toto pravidlo se vás týká.