§ 26 Zákon o dani z příjmů obyvatelstva – Zánik práva
Zákon o dani z příjmů obyvatelstva · 389/1990 Sb. · § 26 · Daňové právo
Stručně: Paragraf stanovuje, že právo státu vyměřit a vymáhat daň, její zvýšení a penále zaniká po uplynutí určité doby, která je zpravidla tři roky, s možností prodloužení až na deset let.
§ 26 Zánik práva
(1) Daň, její zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou, nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.
(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a vymáhat daň, její zvýšení a penále lze však nejpozději do 10 let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.
Paragraf stanovuje, že právo státu vyměřit a vymáhat daň, její zvýšení a penále zaniká po uplynutí určité doby, která je zpravidla tři roky, s možností prodloužení až na deset let.
Co to znamená v praxi
Stát nemůže po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém měla být daň zaplacena nebo přiznána, tuto daň dodatečně vyměřit ani ji po poplatníkovi požadovat.
Pokud správce daně v průběhu této tříleté lhůty provede úkon směřující k vyměření nebo vymáhání daně (např. zahájí daňovou kontrolu), začne lhůta běžet znovu od konce roku, kdy se o tom poplatník dozvěděl.
I v případě prodloužení lhůty úkonem správce daně platí absolutní desetiletá lhůta, po jejímž uplynutí již nelze daň vyměřit ani vymáhat.
Na co si dát pozor
Lhůta se počítá od konce zdaňovacího období, nikoli od data podání přiznání nebo zaplacení daně.
Úkon správce daně, o kterém je poplatník zpraven, může lhůtu prodloužit, ale ne donekonečna.