Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o speciálních školách a speciálních mateřských školách

(1) V prvním ročníku speciálních základních škol, zvláštních škol a pomocných škol jsou nejvýše čtyři vyučovací hodiny v jednom celku, ve druhém až pátém ročníku pět vyučovacích hodin, v ostatních ročnících šest vyučovacích hodin. Ředitel může po projednání se zřizovatelem určit odlišný počet vyučovacích hodin v jednom celku.

(2) Vyučovací hodina ve speciálních školách trvá zpravidla 45 minut. Vyučovací hodina praxe a vyučovací hodina při odborném výcviku trvá 60 minut, u zrakově postižených 50 minut.

(3) Při odborném výcviku žáků je vyučovací jednotkou vyučovací den. Vyučování ve vyučovacím dni rozvrhne ředitel speciálního středního odborného učiliště nebo odborného učiliště s ohledem na fyzickou a psychickou náročnost odborného výcviku v jednotlivých učebních oborech. Žáci do šestnácti let věku mají po dvou hodinách odborného výcviku přestávky v rozsahu alespoň deset minut nebo po třech hodinách odborného výcviku přestávky v délce 15 až 30 minut. Žáci starší šestnácti let, kteří vykonávají odborný výcvik v provozech, mají přestávky shodné s přestávkami ostatních pracovníků provozu. Doba přestávek při odborném výcviku se započítává do doby vyučovacího dne.

(4) Doba přímé individuální práce se žáky ve školách při zdravotnických zařízeních se řídí zdravotním stavem žáka.

(1) Počty žáků v odděleních školních družin a školních klubů při speciálních školách odpovídají počtům žáků v příslušných třídách.

(2) K rozvíjení zájmové činnosti žáků ve speciálních školách zřizuje ředitel školy zájmové útvary, které může zřizovat ve spolupráci s jinými organizacemi.

(1) Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni

1 - výborný,

2 - chvalitebný,

3 - dobrý,

4 - dostatečný,

5 - nedostatečný.

(2) Chování žáka se klasifikuje těmito stupni

1 - velmi dobré,

2 - uspokojivé,

3 - neuspokojivé.

(3) Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí

a) v prvním až čtvrtém ročníku těmito stupni

prospěl,

neprospěl,

b) v pátém až devátém ročníku těmito stupni

prospěl s pochvalou,

prospěl,

neprospěl.

(4) Celkový prospěch vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů a chování. Žák zvláštní školy prospěl s pochvalou, je-li hodnocen nejvýše z jednoho povinného předmětu třetím stupněm, nemá-li průměrný prospěch z povinných předmětů horší než 1,7 a jeho chování je velmi dobré. Žák prospěl, nemá-li v žádném z povinných předmětů prospěch nedostatečný, s výjimkou předmětů hudební výchova, zpěv, výtvarná výchova, tělesná a sportovní výchova. Žák neprospěl, má-li z některého povinného předmětu prospěch nedostatečný, kromě předmětů uvedených v předchozí větě.

(1) Žák zvláštní školy postupuje do vyššího ročníku, jestliže je na konci druhého pololetí jeho celkový prospěch hodnocen alespoň stupněm prospěl.

(2) Ředitel zvláštní školy může žáka se souhlasem jeho zástupce a po schválení pedagogickou radou přeřadit na základě prokázaných znalostí do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.

(3) Ředitel zvláštní školy může po projednání v pedagogické radě na základě žádosti zástupce žáka povolit žáku, který nemohl být z vážných důvodů, například dlouhotrvající nemoc, ke konci druhého pololetí klasifikován, opakování ročníku bez konání komisionální zkoušky.

(4) Ředitel zvláštní školy navrhne žáka, který opakoval ročník a opět neprospěl nebo neprospěl poté, co předchozí ročník opakoval, k přeřazení do pomocné školy. Návrh předá pomocné škole nebo zvláštní škole s třídou pomocné školy, která je nejbližší místu trvalého pobytu žáka nebo kterou dohodne se zástupcem žáka.

(1) Žák je klasifikován na základě výsledku komisionální zkoušky v těchto případech:

a) při přestupu žáka ze zvláštní školy do základní školy nebo

b) v případě osvobození žáka od povinnosti docházet do školy nebo

c) vzniknou-li pochybnosti o správnosti klasifikace.

(2) Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. a) nařídí ředitel školy, do níž žák přestupuje, podle odstavce 1 písm. b) a c) ředitel školy, do níž žák dochází nebo by měl docházet.

(3) Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující danému předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. Členy komise jmenuje ředitel, který nařídil komisionální přezkoušení. Jedná-li se o přestup žáka zvláštní školy do základní školy, žák vykonává rozdílové zkoušky. Protokol o komisionální zkoušce se uloží do osobních spisů žáka.

(4) Komisionální přezkoušení podle odstavce 1 písm. c) je nutné provést do 10 dnů od klasifikace žáka.

Žáci speciálních základních škol a speciálních středních škol se hodnotí a klasifikují podle pravidel hodnocení a klasifikace žáků v základních a středních školách, přičemž se přiměřeně zohlední charakter postižení.

(1) Speciální mateřské školy a speciální školy se mohou zřizovat jako internátní školy, které poskytují dětem a žákům kromě vzdělávání celodenní výchovu, ubytování a stravování. Na částečnou úhradu nákladů spojených s pobytem žáků ve speciální internátní škole s výjimkou speciálních středních odborných učilišť a odborných učilišť, přispívají rodiče nebo jiné osoby mající vůči dítěti nebo žáku vyživovací povinnost, podle zvláštního předpisu.8)

(2) Internát zabezpečuje výchovu mimo vyučování a přípravu na vyučování také žákům, kteří jsou v celodenní péči školy.

(3) Vnitřní řád internátní školy může obsahovat organizační, hygienické, bezpečnostní a jiné pokyny, které zabezpečují řádný provoz internátu, stanoví způsob převzetí a předání žáka jeho zástupci k vyučování a jeho převzetí po vyučování vychovatelem internátu. Vnitřní řád internátní školy dále může určovat podmínky, za nichž může vychovatel žákovi povolit zejména volnou vycházku, návštěvu kulturních a sportovních akcí a osobní nákupy. S vnitřním řádem internátní školy seznámí ředitel školy žáka a jeho zástupce při nástupu do školy.

(4) V internátě mohou být společně ubytováni žáci různého pohlaví a různého věku. Samostatné výchovné skupiny zpravidla zřizuje vedoucí vychovatel pro jednotlivé kategorie žáků. Počty žáků ve výchovných skupinách jsou shodné s počty žáků stanovenými pro třídy jednotlivých typů speciálních škol.

(5) Pokud v internátě zůstávají žáci i v době školních prázdnin, určí ředitel internátní školy způsob zajištění péče o tyto žáky.

Při péči o zdraví a dozoru nad žáky speciálních škol postupují školy podle obecných předpisů platných pro základní školy a střední školy s těmito odchylkami:

a) v jedné skupině žáků při koupání a plaveckém výcviku neplavců je nejvýše pět žáků, vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte je možné ve školách při zdravotnických zařízeních konat plavecký výcvik individuálně,

b) lyžařský výcvik provádí jeden instruktor s nejvýše osmi žáky. U žáků nevidomých a se zbytky zraku na jednoho instruktora připadá jeden žák; u žáků slabozrakých a tělesně postižených připadá na jednoho instruktora šest žáků,

c) přesahuje-li počet žáků při akci mimo budovu speciální školy počet žáků stanovený na příslušnou třídu nebo výchovnou skupinu, zabezpečí ředitel školy dozor další zletilé osoby,

d) při léčebných úkonech dětí a žáků speciálních mateřských škol a speciálních škol pečují o bezpečnost dětí zdravotničtí pracovníci,

e) ve speciálních školách poskytuje léčebně preventivní péči i příslušný odborný lékař.

Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, vztahují se na speciální mateřské školy, speciální základní školy, zvláštní školy a pomocné školy obecné předpisy platné pro mateřské školy nebo základní školy, na speciální střední školy a odborná učiliště obecné předpisy platné pro střední školy.

Zrušuje se vyhláška ministerstva školství ČSR č. 49/1986 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Vopěnka v. r.

1) § 5 odst. 1 a 2 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 291/1991 Sb., o základní škole.

2) § 1 odst. 7 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 354/1991 Sb., o středních školách.

3) § 25 a 29 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

4) Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.

5) § 45 odst. 7 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) § 3 odst. 2 písm. f) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

7) Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČSR č. 119/1989 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy v odborných učilištích.

8) Vyhláška ministerstev školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež.