§ 22 zákon o hospodaření s byty – Uchazeči
Zákon o hospodaření s byty · 41/1964 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 22 zákona o hospodaření s byty stanoví, že byt jako náhradní lze přidělit i uchazeči, který není zapsán v pořadníku, pokud musí vyklidit svůj stávající byt na základě rozhodnutí soudu nebo národního výboru, anebo pokud o svůj byt přišel kvůli živelní pohromě. (§ 22 zákona č. 41/1964 Sb., zákon o hospodaření s byty, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 22 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 41/1964 Sb.
Uchazeči, který není zapsán do pořadníku, lze přidělit byt jako náhradní, jestliže má svůj byt vyklidit na základě rozhodnutí soudu nebo národního výboru anebo byl-li o svůj byt připraven živelní pohromou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoba, která je nucena opustit svůj byt z důvodu soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí národního výboru, má nárok na přidělení náhradního bytu, i když není v běžném pořadníku na byt.
- Stejné pravidlo platí pro osoby, které ztratily svůj byt v důsledku živelní pohromy (např. povodeň, požár).
- V těchto specifických případech se upouští od požadavku na zápis v pořadníku, což zrychluje proces získání nového bydlení.
Na co si dát pozor
- Nárok na přidělení náhradního bytu vzniká pouze v případě, že vyklizení bytu je nařízeno soudem nebo národním výborem, nebo je způsobeno živelní pohromou.
- Paragraf nestanovuje, jaký typ náhradního bytu bude přidělen, ani jeho velikost či standard.
- Přidělení náhradního bytu v těchto případech neznamená, že uchazeč je automaticky zařazen do pořadníku pro běžné přidělování bytů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22
Jak soudy aplikují § 22
… náhradního ubytování pro žalovanou nebylo rozhodnuto (bylo jí jen „nabídnuto“ několik bytů, které odmítla), nenastala (vzhledem k ustanovení § 44 odst. 1 uvedeného zákona) povinnost k jeho vyklizení; za rozhodnutí o přidělení bytu bylo přitom možno považovat jen rozhodnutí místně příslušného národního výboru podle § 22 zákona č. 41/1964 Sb., jehož existence však v řízení nebyla prokázána ani tvrzena.