Stručně: Paragraf 23 zákona o hospodaření s byty upravuje podmínky, za nichž může vlastník rodinného domku nebo jeho blízcí získat zpět byt v domku, který užívá jiný občan, a stanovuje výjimky z přidělovacího práva národního výboru.
§ 23 Byt v rodinném domku
(1) Národní výbory napomáhají k tomu, aby se do rodinného domku, v němž užívá byt jiný občan, mohl nastěhovat jeho vlastník nebo jeho ženaté (vdané) dítě, popřípadě jeho rodiče. Za tím účelem přidělují místní národní výbory náhradní byty uživatelům bytů v rodinných domcích nebo dbají, aby uživatelé těchto bytů byli zařazováni do družstevní nebo individuální bytové výstavby. Rovněž podporují uskutečňování výměn bytů mezi vlastníky rodinných domků a uživateli bytů v nich.
(2) Z přidělovacího práva místního národního výboru je byt v rodinném domku vyňat, prohlásí-li vlastník domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením uvolněného bytu nebo do 8 dnů poté, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí soudu nebo národního výboru o zrušení práva užívat byt, že se do 15 dnů do bytu nastěhuje, nebo že v této lhůtě v něm ubytuje své ženaté (vdané) dítě, nebo, nejde-li o obce uvedené v § 7 odst. 1, své rodiče.
(3) Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví, může práva nastěhovat se do uvolněného bytu v domku nebo ubytovat v něm své ženaté (vdané) dítě nebo své rodiče použít každý ze spoluvlastníků, a to podle vzájemné dohody a nedojde-li k ní, podle rozhodnutí soudu (§ 139 obč. zák.).
(4) Přidělovací právo místního národního výboru se nevztahuje na jednotlivou obytnou místnost (část bytu) v rodinném domku, ohlásí-li vlastník rodinného domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením uvolněného bytu v domku, že této místnosti bude užívat sám nebo příslušník jeho rodiny pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady. Tuto výhodu může vlastník rodinného domku uplatnit, bydlí-li sám nebo příslušník jeho rodiny v obci uvedené v § 7 odst. 1 a jde-li o jinou obec, než ve které je rodinný domek. Jednotlivá obytná místnost v rodinném domku je vyňata z přidělovacího práva místního národního výboru pouze tehdy, je-li od bytu, který má být přidělen, tak oddělena, že jejím užíváním nebude uživatel bytu rušen v jeho obvyklém užívání, nebo lze-li ji podle vyjádření stavebního úřadu takto upravit.
(5) Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví, mohou všichni spoluvlastníci uplatnit právo na užívání toliko jedné místnosti dohromady.
Paragraf 23 zákona o hospodaření s byty upravuje podmínky, za nichž může vlastník rodinného domku nebo jeho blízcí získat zpět byt v domku, který užívá jiný občan, a stanovuje výjimky z přidělovacího práva národního výboru.
Co to znamená v praxi
Vlastník rodinného domku má přednostní právo na získání bytu pro sebe, své ženaté/vdané dítě nebo rodiče, pokud je byt užíván jiným občanem.
Místní národní výbor má povinnost pomáhat s nalezením náhradního bytu pro stávajícího uživatele, aby se vlastník mohl nastěhovat.
Pokud vlastník do 8 dnů od uvolnění bytu oznámí, že se do 15 dnů nastěhuje sám nebo ubytuje své dítě/rodiče, národní výbor nemůže byt přidělit někomu jinému.
Vlastník může vyjmout z přidělovacího práva národního výboru i jednotlivou obytnou místnost pro své zotavení nebo ošetřování zahrady, pokud je oddělena od zbytku bytu.
Na co si dát pozor
Lhůta 8 dnů pro oznámení záměru nastěhování je klíčová pro uplatnění výjimky z přidělovacího práva národního výboru.
Ubytování rodičů se nevztahuje na obce uvedené v § 7 odst. 1 (typicky větší města), pokud není uvedeno jinak.
V případě spoluvlastnictví rodinného domku je pro nastěhování nebo ubytování potřeba dohoda spoluvlastníků, případně rozhodnutí soudu.
Vyjmutí jednotlivé obytné místnosti z přidělovacího práva je možné pouze za splnění podmínky, že nebude rušit uživatele bytu nebo ji lze takto upravit.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.