§ 37a zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – Účetní jednotka neuvedená v § 37 se dopustí správního deliktu tím
Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů · 410/2010 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 37a zákona č. 410/2010 Sb. stanovuje společná pravidla pro správní delikty právnických osob v oblasti účetnictví, včetně podmínek pro zproštění odpovědnosti, určení výše pokuty a zániku odpovědnosti. Právnická osoba se může vyhnout odpovědnosti za správní delikt, pokud prokáže, že udělala vše pro to, aby porušení zákona zabránila. (§ 37a zákona č. 410/2010 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Částka nebo sazba (odst. 3): „6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem podle § 22a odst“
- Odkazuje na: § 37, § 19a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 410/2010 Sb.
(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 se dopustí správního deliktu tím, že
a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,
b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1, nebo nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 5,
c) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,
d) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,
e) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,
f) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy,
g) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,
h) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,
i) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku, ač je k tomu povinna podle § 23b,
j) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo
k) nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 4 odst. 8 a § 23b odst. 534).
(2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4, nebo nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2, nebo nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2,
b) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,
c) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem nebo v rozporu s § 21 odst. 6 nemá konsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem,
d) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo
e) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do výše
a) 6 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) a f),
b) 3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e) a g) až j),
c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem podle § 22a odst. 1 bodu 1, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
d) 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) a není-li dále stanoveno jinak.
34) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).“.
28. Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje.
29. Za § 37a se vkládají nové § 37aa a 37ab, které včetně nadpisu znějí:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Právnická osoba se může vyhnout odpovědnosti za správní delikt, pokud prokáže, že udělala vše pro to, aby porušení zákona zabránila.
- Při stanovení pokuty se zohlední závažnost deliktu, způsob jeho spáchání, následky, doba trvání a okolnosti.
- Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, pokud správní orgán nezahájí řízení do 1 roku od zjištění deliktu, nejpozději však do 3 let od jeho spáchání.
- Správní delikty projednává v prvním stupni finanční úřad, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
- Pravidla pro odpovědnost a postih právnických osob platí i pro fyzické osoby, které podnikají nebo jednají v přímé souvislosti s podnikáním.
Příklad
Firma A.S. zapomene podat účetní závěrku včas. Pokud ale prokáže, že měla technickou poruchu systému a vynaložila veškeré úsilí k včasnému podání, může se vyhnout pokutě.
Na co si dát pozor
- U správního deliktu podle § 37a odst. 1 písm. k) lze od uložení pokuty upustit.
- Nová pravidla se poprvé použijí pro účetní období, které započalo v roce 2011 nebo později, s výjimkami pro některé subjekty a typy závěrek.
- Řízení zahájená před 1. lednem 2011 se dokončí podle starých pravidel, pokud nová úprava není pro účetní jednotku výhodnější.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.