§ 14 zákon o kárné odpovědnosti soudců – Ústní jednání
Zákon o kárné odpovědnosti soudců · 412/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 14 zákona o kárné odpovědnosti soudců upravuje průběh ústního jednání v kárném řízení proti soudci, stanovuje práva a povinnosti zúčastněných stran a určuje, kdy je jednání veřejné. Soudce, proti němuž je kárné řízení vedeno, má právo být přítomen ústnímu jednání, ale jednání se může konat i bez něj, pokud se odmítne dostavit nebo se nedostaví bez omluvy. (§ 14 zákona č. 412/1991 Sb., zákon o kárné odpovědnosti soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soudce zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určeny člen kárného senátu; obdobně se postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.
(3) Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený, jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o ústním jednání (§ 13 odst. 1).
(4) Bylo-li provedeno předběžné šetření (§ 10), předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
(5) Předseda kárného senátu vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci, popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a před kárným senátem vypovídat.
(6) Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování. Stejná práva přísluší i poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.
(7) Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo návrh podal, poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník, obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede. Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.
(8) Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudce, proti němuž je kárné řízení vedeno, má právo být přítomen ústnímu jednání, ale jednání se může konat i bez něj, pokud se odmítne dostavit nebo se nedostaví bez omluvy.
- Poškozený, kterému byla způsobena majetková škoda, může v kárném řízení uplatnit nárok na její náhradu.
- Soudce má právo odepřít výpověď, ale svědci a znalci jsou povinni se dostavit a vypovídat.
- Ústní jednání před kárným senátem je vždy veřejné.
Na co si dát pozor
- Soudce má právo na obhájce, který se může ústního jednání zúčastnit.
- Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy náleží poslední slovo po skončení dokazování.
- Navrhovatel, soudce, jeho obhájce a poškozený mají právo vyjadřovat se k důkazům, klást otázky a navrhovat doplnění dokazování.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 189 Ústní jednání (Zákon stavební zákon)§ 80 Průběh řízení (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 49 Ústní jednání (Zákon správní řád)§ 44 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)§ 101 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)