Zákon o kárné odpovědnosti soudců

O ústním jednání před kárným senátem a o poradě kárného senátu se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o poradě předseda kárného senátu, členové kárného senátu a zapisovatel.

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že soudce se dopustil kárného provinění nebo přestupku, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 3.

(2) Byl-li soudce uznán vinným přestupkem, kárný senát uloží soudci povinnost nahradit škodu, jestliže poškozený nárok na náhradu škody včas uplatnil a škoda a její výše byly spolehlivě zjištěny. Jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.

(3) Jestliže byl podán návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. 3 na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku (§ 3 odst. 4), kárný senát buď uloží navrhované kárné opatření s odkazem na tento rozsudek, nebo návrh na uložení kárného opatření zamítne.

(4) Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného provinění nebo přestupku nedopustil nebo mu nelze kárné provinění nebo přestupek prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí. Poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody, odkáže s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.

(5) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl (odst. 3) nebo soudce zprostil (odst. 4), má soudce, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4; je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku soudce na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

(6) Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 11 při ústním jednání.

(7) Předseda kárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání v případě, kdy je odvolání přípustné.

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, do vlastních rukou. Dále se rozhodnutí doručí obhájci, jestliže jej soudce má, orgánu, který navrhl zahájení kárného řízení, a pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, též předsedovi soudu, u kterého je soudce činný, ministru spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministru obrany České republiky. Rozhodnutí kárného senátu se doručí také poškozenému, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), jakož i poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody (§ 14 odst. 3).

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu a vyššího vojenského soudu a vrchního soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí odvolateli doručeno. Odvolání je třeba podat u kárného soudu, jehož kárný senát rozhodl. Odvolání má odkladný účinek.

(2) Odvolání může podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede, proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1, odst. 2 věta první a odst. 3 a 5,

b) orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, proti rozhodnutí podle § 11 a podle § 16 odst. 1 a odst. 3 až 6,

c) předseda příslušného soudu (§ 6 odst. 2), ministr spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky proti rozhodnutí podle § 11 a § 16 odst. 1 a odst. 3 až 6, byla-li věc postoupena kárnému senátu orgánem činným v trestním řízení,

d) poškozený, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), proti rozhodnutí podle § 16 odst. 4.

(3) O odvolání rozhoduje:

a) kárný senát příslušného vrchního soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu,

b) kárný senát nejvyššího soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu vyššího vojenského soudu nebo vrchního soudu.

(4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 7, 8, 10 až 17. Nezamítne-li odvolací kárný soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne sám ve věci.

(5) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu není odvolání přípustné.

(1) Ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí kárného senátu podle § 16 odst. 1 a 3 může soudce podat návrh na obnovu kárného řízení. Návrh na obnovu kárného řízení může soudce podat proti rozhodnutí podle § 16 odst. 3 též proto, že pravomocný odsuzující rozsudek byl zrušen.

(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí kárného senátu není přípustný.

(1) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede příslušný orgán státní správy soudů.

(2) Kárná opatření podle § 3 odst. 2 písm. b) až d) se vykonají i tehdy, jestliže soudci, jemuž byla uložena, funkce soudce zanikla.11) K rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle zvláštních předpisů12) je příslušný kárný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

(3) Kárné opatření uložené za přestupek nebo jeho zbytek nelze vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

(4) Nejde-li o kárné opatření podle § 3 odst. 3, kárné opatření nebo jeho zbytek se nevykoná, vyjde-li dodatečně najevo, že soudce byl pro tentýž skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení.

(5) Rozhodnutí o povinnosti soudce nahradit škodu (§ 16 odst. 2) lze vykonat podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro kárné provinění nebo přestupek stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření nebo právní mocí rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti (§ 20 odst. 3).

Nevzdá-li se soudce, jemuž zdravotní stav trvale nedovoluje řádně vykonávat soudcovské povinnosti, sám své funkce, navrhne příslušný orgán13) příslušnému kárnému soudu (§ 5), aby rozhodl, zda jsou dány důvody zproštění podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, či nikoli. Ustanovení části třetí o kárném řízení se použijí přiměřeně.

(1) Rozhodnutí kárných soudů nebo kárných senátů vydaná v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 proti soudcům pro jejich demokratické politické smýšlení nebo proto, že se při svém rozhodování řídili principy soudcovské nezávislosti, se ze zákona zrušují.

Nestanoví-li tento zákon něco jiného nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu.

Kárné soudy rozhodují v řízení podle tohoto zákona též o odvolání a přeložení soudce podle § 67 a 68 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.

Ustanovení tohoto zákona platí i pro kárná řízení zahájená podle dosavadních předpisů a dosud neskončená a pro kárná provinění a pro přestupky spáchané přede dnem jeho účinnosti. Soudci nelze uložit za kárné provinění (§ 3 odst. 1) přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů.

Zrušuje se zákon č. 142/1961 Sb., o kárné odpovědnosti soudců z povolání, ve znění zákona č. 157/1969 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Např. § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

1a) § 28 odst. 2 a § 28 odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

1b) § 28 odst. 1 a § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb.

2) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb. a zákon SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

3) § 44 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.

4) § 47 zákona č. 335/1991 Sb.

5) § 11 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 11 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

6) § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. c), § 222 odst. 2 a § 257 písm. a) trestního řádu.

7) § 45 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

8) § 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

9) § 20 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 20 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

10) § 55 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.

11) § 44 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

12) § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 14 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.

13) § 46 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb.