§ 19a úplné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších změn – Uplatnění odpočtu daně

(1) Nárok na odpočet daně v plné výši má plátce u přijatých zdanitelných plnění uskutečněných jiným plátcem, která použije k uskutečnění zdanitelných plnění podléhajících dani na výstupu, zdanitelných plnění osvobozených od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 45, 45b, 46 a 47, zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v § 20 odst. 2, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Nárok na odpočet daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení příjmů nebo výnosů za svá uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou zdanitelných plnění osvobozených od daně uvedených v § 20 odst. 2.

(3) Plátce je povinen zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu způsobem uvedeným v § 20

a) u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení obratu za jím uskutečněná zdanitelná plnění uvedená v odstavci 1, tak i k dosažení příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění uvedená v odstavci 2,

b) u přijatých zdanitelných plnění, u nichž není zřejmé, zda je použije k dosažení obratu za svá uskutečněná zdanitelná plnění uvedená v odstavci 1 nebo k dosažení příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění uvedená v odstavci 2.