§ 29 zákoník práce – V pracovní smlouvě je organizace povinna s pracovníkem dohodnout
Zákoník práce · 42/1970 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 zákona č. 42/1970 Sb., zákoníku práce, stanovuje, jaké náležitosti musí být povinně dohodnuty v pracovní smlouvě mezi organizací a pracovníkem a co dalšího by se v ní mělo zpravidla dohodnout. V každé pracovní smlouvě musí být vždy jasně uvedeno, jaký druh práce (funkci) bude pracovník vykonávat, kde bude práci vykonávat (obec a konkrétní místo) a kdy do práce nastoupí. (§ 29 zákona č. 42/1970 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: obec
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 42/1970 Sb.
(1) V pracovní smlouvě je organizace povinna s pracovníkem dohodnout:
a) druh práce (funkci), na kterou je pracovník přijímán,
b) místo výkonu práce (obec a závod nebo jinak určené místo),
c) den nástupu do práce.
(2) Mimoto má organizace s pracovníkem dohodnout v pracovní smlouvě zpravidla jeho mzdové zařazení odpovídající sjednanému druhu práce, popřípadě další podmínky, na kterých mají zájem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- V každé pracovní smlouvě musí být vždy jasně uvedeno, jaký druh práce (funkci) bude pracovník vykonávat, kde bude práci vykonávat (obec a konkrétní místo) a kdy do práce nastoupí.
- Kromě povinných náležitostí by se v pracovní smlouvě mělo obvykle dohodnout také mzdové zařazení pracovníka, které odpovídá sjednanému druhu práce.
- Organizace a pracovník si mohou v pracovní smlouvě dohodnout i další podmínky, na kterých mají zájem.
Na co si dát pozor
- Pokud v pracovní smlouvě chybí některá z povinných náležitostí (druh práce, místo výkonu práce, den nástupu), může to mít vliv na platnost nebo obsah pracovní smlouvy.
- Ačkoliv mzdové zařazení není povinnou náležitostí, jeho sjednání v pracovní smlouvě je doporučeno pro jasnost a předcházení sporům.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.