Stručně: Paragraf 31 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví pravidla pro sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě, včetně její délky, možnosti prodloužení a požadavku písemné formy.
§ 31
(1) V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, jeden měsíc. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Nemůže-li však pracovníkem během zkušební doby pracovat pro překážky v práci celkem déle než šest pracovních dnů, nezapočítává se do zkušební doby doba trvání těchto překážek.
(2) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.
Paragraf 31 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví pravidla pro sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě, včetně její délky, možnosti prodloužení a požadavku písemné formy.
Co to znamená v praxi
Zkušební doba může být sjednána v pracovní smlouvě a její standardní délka je jeden měsíc, pokud není dohodnuta kratší.
Zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, s výjimkou situace, kdy pracovník nemůže pracovat pro překážky v práci déle než šest pracovních dnů – v takovém případě se doba trvání těchto překážek do zkušební doby nezapočítává.
Pro platnost sjednání zkušební doby je nezbytná písemná forma.
Na co si dát pozor
Pokud zkušební doba není sjednána písemně, je její sjednání neplatné.
Zkušební doba se automaticky neprodlužuje, pokud pracovník chybí z důvodu překážek v práci po dobu šesti pracovních dnů nebo méně.
Hlídat změny § 31 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.