Stručně: Paragraf 63 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, že pokud je dohoda o rozvázání pracovního poměru neplatná, práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy se posuzují stejně, jako kdyby zaměstnavatel dal zaměstnanci neplatnou výpověď; zaměstnavatel však nemůže požadovat náhradu škody pro neplatnost takové dohody.
§ 63
Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování nároků pracovníka na náhradu ušlé mzdy obdobně jako při neplatné výpovědi dané pracovníku organizací (§ 61). Organizace nárok na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nemůže.
Paragraf 63 zákona č. 42/1970 Sb. stanoví, že pokud je dohoda o rozvázání pracovního poměru neplatná, práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy se posuzují stejně, jako kdyby zaměstnavatel dal zaměstnanci neplatnou výpověď; zaměstnavatel však nemůže požadovat náhradu škody pro neplatnost takové dohody.
Co to znamená v praxi
Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru, ale tato dohoda je z nějakého důvodu neplatná (např. chybí písemná forma), má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, jako by mu zaměstnavatel dal neplatnou výpověď.
Zaměstnanec má v takovém případě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
Naopak zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku neplatné dohody o rozvázání pracovního poměru.
Na co si dát pozor
Dohoda o rozvázání pracovního poměru by měla být vždy platná, aby se předešlo komplikacím a nárokům na náhradu mzdy.
Zaměstnanec musí aktivně oznámit zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, aby mu vznikl nárok na náhradu mzdy.
Hlídat změny § 63 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.