Zákon o důchodovém spoření

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku.

(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou Centrální registr smluv a penzijní společnost oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nebo čísla pojištěnce, nebylo-li přiděleno rodné číslo.

(3) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(4) Kde se v tomto zákoně posuzují zájmy účastníků, bere se v úvahu především jejich zájem na řádném průběhu důchodového spoření, řádném uspokojení jejich nároků plynoucích z důchodového spoření a omezení vzniku rizik.

(5) Účastníkem správního řízení podle tohoto zákona není účastník důchodového spoření, účastník doplňkového penzijního spoření a účastník penzijního připojištění. To neplatí pro účastníka důchodového spoření v případě správního řízení, které vede správce Centrálního registru.

(6) Prostředky účastníka, které jsou vedeny na osobních důchodových účtech u penzijní společnosti, nelze postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

Zaměstnanci správce Centrálního registru vykonávající činnosti související se správou Centrálního registru smluv podle tohoto zákona jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů podle tohoto zákona nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím správce Centrálního registru. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání, které tuto povinnost založily.

(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní společnosti, depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků důchodového spoření. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti penzijní společnosti a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou penzijní společnost, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost.

(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 108 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání

a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,

b) správce Centrálního registru,

c) soudu,

d) orgánu činného v trestním řízení,

e) správce daně pro výkon správy daní,

f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle jiného právního předpisu10),

i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost11),

j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů12), nebo

k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,

a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až k).

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 24 odst. 1 a 3, § 26 odst. 5, § 39 odst. 3, § 41 odst. 6, § 45 odst. 8, § 52 odst. 6, § 58 odst. 6, § 61 odst. 4, § 63 odst. 5, § 68 odst. 3, § 69 odst. 3 a 4, § 79 odst. 3, § 82 odst. 3, § 99 odst. 5.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá s přihlédnutím k inflačnímu cíli České národní banky vyhlášku podle § 18 odst. 2.

(3) Vláda vydá nařízení podle § 15 odst. 5 a § 83 odst. 5.

(1) Po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona smí náklady penzijní společnosti na propagaci a reklamu a jiné náklady na podporu prodeje podle § 37 dosáhnout za kalendářní rok hodnoty až 3000násobku průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona o zaměstnanosti za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku.

(2) Žádost o povolení důchodového fondu může podat penzijní fond, který požádal o schválení transformačního projektu a který současně požádal o udělení povolení k činnosti penzijní společnosti, která shromažďuje a obhospodařuje prostředky účastníků spoření v důchodových fondech a vyplácení dávek podle zákona o důchodovém spoření.

(3) Činnost směřující k uzavírání smluv o důchodovém spoření do nabytí účinnosti tohoto zákona se zakazuje.

(4) Fyzická osoba, která se nemůže stát účastníkem podle § 2 odst. 1, se může stát účastníkem, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a pokud jde o

a) příslušníka

1. Policie České republiky,

2. Hasičského záchranného sboru České republiky,

3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,

4. zpravodajské služby České republiky, nebo

b) vojáka z povolání nebo vojáka, který je po dobu činné služby hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až 29 a § 110, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Němcová v. r.

Nečas v. r.

1) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

2) Bod IX. části A přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

3) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb.

4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách.

8) § 32 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

9) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

10) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.