Vyhláška, kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních

(1) Za děti vyžadující výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození a psychického onemocnění se pro účely této vyhlášky považují děti s psychickým nebo psychiatrickým onemocněním a s disharmonickým vývojem osobnosti, které mají

a) emoční poruchy a vývojové poruchy chování (dále jen „děti se závažnými poruchami chování“),

b) výrazné poruchy chování s antisociálním, sexuálně deviantním a jinak nebezpečným chováním (dále jen „děti s extrémními poruchami chování“),

diagnostikované lékařem nebo diagnostickým ústavem.

(2) Děti se závažnými poruchami chování a děti s extrémními poruchami chování jsou umísťovány do zařízení, jejichž činnost nebo činnost jejich oddělení je specializovaná na výchovně léčebnou péči.

(1) Do dětského domova se školou a výchovného ústavu nebo oddělení specializovaného na výchovně léčebnou péči pro děti se závažnými poruchami chování mohou být diagnostickým ústavem umísťovány zejména:

a) děti, které jsou v důsledku svého psychického oslabení závažně ohroženy ve svém vývoji,

b) děti s poruchami pozornosti a soustředění, doprovázenými hyperaktivitou, které není možné zvládat běžnými výchovnými postupy a metodami,

c) děti experimentující s návykovými látkami nebo drogově závislé.

(2) Výchovně léčebná péče je zajišťována speciálně pedagogickými a psychologickými metodami, zpravidla za spolupráce zdravotnického zařízení, které je způsobilé poskytovat požadovanou zdravotní péči.

(3) Do dětských domovů se školou a výchovných ústavů nebo oddělení podle odstavce 1 se děti umísťují na nezbytně nutnou dobu. Nejpozději v osmém týdnu po umístění dítěte probíhá přehodnocování aktuálnosti jeho pobytu v daném zařízení a závěry jsou součástí osobní dokumentace dítěte. Po ukončení pobytu je dítě přemístěno zpravidla zpět do dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

(1) Do výchovného ústavu nebo oddělení specializovaného na výchovně léčebnou péči pro děti s extrémními poruchami chování mohou být diagnostickým ústavem umístěny zejména:

a) děti, které se opakovaně nedovoleně vzdalují ze zařízení a dopouštějí se jednání, které má znaky trestné činnosti, přičemž se jedná o děti, které v dané situaci není možné zvládnout výchovnými postupy, organizací a prostředky používanými v běžných zařízeních,

b) děti, u nichž jsou násilné projevy chování spojeny s náznaky duševních poruch, sexuálních úchylek, u nichž se však jeví specializovaná péče jako vhodná součást výchovně léčebného působení,

c) děti s drogovou závislostí,

d) děti mladší 15 let, kterým byla uložena ochranná výchova,

e) děti, kterým soud uložil ochrannou výchovu, přestože již jsou trestně odpovědné, ale z osobnostních či výchovných důvodů je vhodné dokončit v daném zařízení započatý proces výchovných a socializačních změn.

Do výchovného ústavu nejsou umísťovány děti s psychickým onemocněním spočívajícím v možných rozvíjejících se psychózách vyžadujících průběžnou zdravotní péči poskytovanou příslušným zdravotnickým zařízením.

(2) Do výchovných ústavů se děti s extrémními poruchami chování umísťují na nezbytně nutnou dobu. Nejpozději v osmém týdnu po umístění dítěte probíhá přehodnocování aktuálnosti jeho pobytu v daném zařízení a závěry jsou součástí osobní dokumentace dítěte. Po ukončení pobytu je dítě přemístěno zpravidla zpět do dětského domova se školou nebo výchovného ústavu.

(3) Organizace výchovných, vzdělávacích a zájmových činností je za spolupráce psychologa a speciálního pedagoga-etopeda zpracována v rámci plánu výchovně vzdělávacích činností, na základě kterého se zpracovávají týdenní programy výchovně vzdělávacích činností. Dominantní součástí programu jsou odpovídající psychoterapeutické a socioterapeutické techniky individuálního i skupinového charakteru.

(4) Při práci se skupinou jsou přítomni nejméně 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga; při noční službě jsou ve výchovné skupině přítomni vždy 2 pedagogičtí pracovníci. Při kontrolách dětí v ložnicích musí být přítomni vždy 2 zaměstnanci zařízení.

(5) Ve škole, jejíž činnost vykonává právnická osoba vykonávající současně činnost výchovného ústavu, a v níž se vzdělávají děti s extrémními poruchami chování, probíhá běžná výuka na úrovni rámcových vzdělávacích programů základního, případně středního vzdělávání, kterou vede učitel za pomoci asistenta pedagoga. Pro potřeby školy ve výchovném ústavu a oddělení je vypracován školní vzdělávací program, který odráží reálné možnosti umístěných dětí.

(6) Pohyb jedné výchovné skupiny mimo zařízení je zabezpečen nejméně 3 zaměstnanci zařízení.

(1) Zařízení pro děti-cizince zřizovatel zřizuje s počtem nejméně 3 a nejvíce 6 rodinných nebo výchovných skupin, z toho nejméně 1 skupina se zřizuje za účelem diagnostického vyšetření dětí-cizinců.

(2) Rodinná skupina nebo výchovná skupina se zpravidla sestavuje s přihlédnutím k věku a pohlaví dětí-cizinců a k jejich specifickým náboženským a sociálně a kulturně historickým zvyklostem.

(1) Zařízení zřízené podle § 12 plní úkoly diagnostické, výchovně vzdělávací, terapeutické a sociální, v nezbytných případech za účasti tlumočníka.

(2) V rámci diagnostických úkolů odborní zaměstnanci zařízení zjišťují úroveň dosažených znalostí, dovedností a schopností dítěte-cizince, dále míru jeho znalostí českého jazyka a jeho sociálně kulturní a sociálně právní úroveň.

(3) V rámci výchovně vzdělávacích úkolů zřizovatel zajišťuje dětem-cizincům předškolní vzdělávání, základní vzdělávání nebo střední vzdělávání, a to podle míry jejich rozumových a jazykových schopností. Výuku směřující k prohloubení znalostí českého jazyka zajišťuje vždy zařízení pro děti-cizince.

(4) V rámci terapeutických úkolů se provádějí individuální konzultace zaměřené na zklidnění dítěte, odbourávání úzkosti a traumat, posilování pocitu jistoty a bezpečí, které směřují k sebeuvědomění dítěte-cizince a rozvoji jeho osobnosti. Terapeutickými postupy se usiluje o adaptaci na systém výchovné péče v zařízení, k vytváření vztahů k ostatním dětem v rámci zařízení i mimo ně. Dítě-cizinec je postupně připravováno na poznání osobních perspektiv po ukončení pobytu v zařízení, podle potřeb i na následný samostatný život v zemi původu, popřípadě v jiné zemi.

(5) Při plnění sociálních úkolů jsou v rámci možností akceptovány kulturně historické a náboženské zvyklosti, například v ubytování, stravování a oblékání.

(1) Územní obvody diagnostických ústavů vymezují správní obvody krajů nebo obcí s rozšířenou působností, z nichž diagnostické ústavy přijímají děti. Současně stanoví území, ve kterých jsou rozmístěny dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, do nichž diagnostické ústavy děti umísťují.

(2) Diagnostický ústav v Liberci je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod, Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec.

(3) Diagnostický ústav v Hradci Králové je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí, Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.

(4) Diagnostický ústav v Českých Budějovicích je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou.

(5) Diagnostický ústav v Plzni je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov, Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.

(6) Diagnostický ústav v Praze 2 je určen, jde-li o děti

a) od 7 let do ukončení povinné školní docházky, pro hlavní město Prahu a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice a

b) po ukončení povinné školní docházky, pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Vysoké Mýto, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro chlapce.

(7) Diagnostický ústav v Brně je určen, jde-li o děti

a) od 7 let do ukončení povinné školní docházky, pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Uherský Brod a

b) po ukončení povinné školní docházky, pro kraje Jihomoravský a Zlínský a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou, a to pro chlapce; územní působnost pro dívky je rozšířena o kraj Olomoucký a správní obvody obcí s rozšířenou působností Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Jablunkov, Kopřivnice, Odry, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

(8) Diagnostický ústav v Bohumíně je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Králíky, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec a Vítkov.

(9) Diagnostický ústav v Olomouci je určen pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Olomouc, Přerov, Šternberk, Uničov, Litovel, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Konice, Prostějov, Zábřeh, Šumperk, Lipník nad Bečvou, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín, Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.

(10) Diagnostický ústav v Praze 4 – Hodkovičkách je určen pro hlavní město Prahu a kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Ústecký, Jihočeský, Královéhradecký a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Hlinsko, Holice, Chrudim, Pardubice, Vysoké Mýto, Přelouč, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou, a to pro dívky.

(11) Diagnostický ústav v Ostravě je určen pro kraje Moravskoslezský a Olomoucký a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Česká Třebová, a to pro chlapce. Územní působnost pro dívky zahrnuje správní obvody obcí s rozšířenou působností Bohumín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Karviná, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová a Ostrava.

(12) Zařízení pro děti-cizince v Praze je určeno pro celou Českou republiku.

Diagnostické ústavy uvedené v § 14 odst. 2 až 5, § 14 odst. 6 písm. a), § 14 odst. 7 písm. a) a v § 14 odst. 8 a 9 přijímají děti od 7 let do ukončení povinné školní docházky. Diagnostické ústavy uvedené v § 14 odst. 6 písm. b), § 14 odst. 7 písm. b) a § 14 odst. 10 a 11 přijímají děti po ukončení povinné školní docházky.

Vzorový vnitřní řád zařízení je uveden v příloze k této vyhlášce.

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních.

2. Vyhláška č. 339/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministryně:

JUDr. Buzková v. r.

Příloha k vyhlášce č. 438/2006 Sb.

1. Charakteristika a struktura zařízení:

a) název právnické osoby, která vykonává činnost zařízení, sídlo a telefonní číslo, případně též číslo faxového spojení, elektronická adresa a webové stránky zařízení

b) organizační struktura právnické osoby, která vykonává činnost zařízení,

c) charakteristika jednotlivých součástí zařízení a jejich úkolů,

d) personální zabezpečení,

e) organizační zajištění spolupráce s osobami odpovědnými za výchovu.

2. Postup při přijímání, přemísťování a propouštění dětí:

a) vymezení náplně činnosti zaměstnanců právnické osoby, která vykonává činnost zařízení,

b) spolupráce s příslušnými orgány a dalšími subjekty,

c) zajišťování pomoci po propuštění ze zařízení.

3. Organizace výchovně vzdělávacích činností v zařízení:

a) organizace výchovných činností,

b) organizace vzdělávání dětí,

c) organizace zájmových činností,

d) systém prevence sociálně patologických jevů.

4. Organizace péče o děti v zařízení:

a) zařazení dětí do rodinných skupin nebo výchovných skupin,

b) kritéria a podmínky umísťování dětí do bytové jednotky

c) ubytování dětí,

d) materiální zabezpečení,

e) finanční prostředky dětí,

f) systém stravování,

g) postup v případě dočasného omezení nebo přerušení poskytování péče v zařízení,

h) postup v případě útěku dítěte ze zařízení.

5. Práva a povinnosti dětí:

a) systém hodnocení a opatření ve výchově,

b) kapesné, osobní dary a věcná pomoc,

c) organizace dne (pracovní dny, volné dny),

d) pobyt dětí mimo zařízení (vycházky, pobyt u rodičů či jiných osob, přechodné ubytování mimo zařízení),

e) kontakty dětí s rodiči a dalšími osobami (návštěvy, písemné a telefonické kontakty, předávání věcí),

f) spoluspráva dětí,

g) podmínky zacházení dětí s majetkem právnické osoby, která vykonává činnost zařízení,

h) smluvní pobyt zletilých nezaopatřených osob v zařízení,

i) postup při podávání a vyřizování žádostí, stížností a návrhů řediteli, pedagogickým pracovníkům zařízení a dalším osobám a orgánům.

6. Práva a povinnosti osob odpovědných za výchovu.

7. Úhrada nákladů na péči o děti v zařízení:

a) vydání rozhodnutí,

b) způsob odvolání.

8. Postup zařízení při zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví:

a) zdravotní péče a zdravotní prevence,

b) prevence rizik při pracovních činnostech,

c) postup při úrazech dětí,

d) postup při onemocnění dětí,

e) postup při intoxikaci dítěte alkoholem nebo jinými návykovými látkami, postup při sebepoškození dítěte nebo sebevražedném pokusu, postup při agresivitě dítěte, kterou ohrožuje zdraví a životy jiných nebo vlastní.

1) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.

2) Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.

3) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

4) § 2 odst. 6 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.

5) § 5 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění zákona č. 383/2005 Sb.

6) § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

7) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.