Zákon, kterým se mění zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Jiný opravný prostředek proti rozhodnutí kárného soudu než odvolání a návrh na obnovu kárného řízení není přípustný.“.

90. § 25 včetně nadpisu zní:

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. V řízení o odvolání se za předpokladů podle věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.

(2) Kárný soud rozhoduje v kárném řízení rozsudkem nebo usnesením, a to podle toho, jakým způsobem se v obdobném případě rozhoduje v trestním řízení.“.

91. Za část třetí se vkládají nové části čtvrtá a pátá, které včetně nadpisů znějí:

„ČÁST ČTVRTÁ

(1) V řízení o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát.

(2) Účastníkem řízení je ten, kdo podal námitky, a ten, kdo výtku uložil. Účastníkem řízení je vždy též ten, komu byla uložena výtka, i pokud námitky nepodal.

(3) Proti rozhodnutí vydanému v řízení o námitkách proti výtce není opravný prostředek přípustný.

(1) V řízení o námitkách proti výtce se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení o odvolání, a není-li to možné, ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně. Ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření se nepoužijí.

(2) V řízení o námitkách proti výtce se za předpokladů podle § 25 odst. 1 věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu.

(1) Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování je oprávněn podat orgán oprávněný podat proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (dále jen „návrh na zahájení řízení ve věci samé“).

(2) Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování obsahuje popis skutečností, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.

(1) V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování rozhoduje předseda kárného senátu. Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen.

(2) Předseda kárného senátu zjistí stanovisko soudce, který je účastníkem řízení.

(3) Předseda kárného senátu rozhoduje bez ústního jednání.

(4) Pokud jsou v řízení osvědčeny skutečnosti, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, předseda kárného senátu rozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování všem orgánům oprávněným podat takový návrh na zahájení řízení ve věci samé. Pokud předseda kárného senátu nerozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování, návrh na jeho zpřístupnění zamítne.

(1) V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně.

(2) Proti rozhodnutí vydanému v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování není opravný prostředek přípustný.“.

92. Označení hlavy IV včetně nadpisu se nahrazuje označením nové části šesté, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTÁ

Dosavadní část druhá se označuje jako část sedmá.

93. V § 26 se slovo „hlavy“ nahrazuje slovem „části“ a na konci textu se doplňují slova „s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření“.

94. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) V řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci může za důkaz sloužit i to, co bylo získáno pro účely kárného řízení a v jeho průběhu.“.

Čl. II

1. Na řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Bylo-li řízení o návrhu na povolení obnovy kárného řízení a řízení po povolení obnovy kárného řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na toto řízení zákon č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Ustanovení § 17c a § 25c až 25e zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí, pokud k hlasování o rozhodnutí soudu došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Na lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 19a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Pokud se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce, vedoucí státní zástupce nebo soudní exekutor podle výtky dopustil drobných nedostatků nebo poklesků přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, § 25a a 25b zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 349/2023 Sb. a zákona č. 83/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 13i odst. 1 se za text „§ 31“ vkládá text „odst. 1“.

2. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce“ nahrazují slovy „Státní zástupce je dočasně zproštěn výkonu funkce“.

3. V § 22 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení státního zástupce, že trvá na projednání věci“.

4. V § 22 odst. 4 se za slova „státního zástupce“ vkládají slova „podle odstavce 2“.

5. V § 29 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.

(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.

(4) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.“.

6. V § 30 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Do doby, po kterou má být uplatněno snížení platu nebo odnětí zvýšení platového koeficientu, se nezahrnuje doba, po kterou kárně postiženému plat nenáleží, nebo souhrn těchto dob.“.

7. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:

„(2) Pokud výtku uložil vedoucí státní zástupce, doručí ji též ministerstvu a nadřízenému vedoucímu státnímu zástupci, který je též oprávněn výtku uložit.

(3) Státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce, kterému byla výtka uložena, může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona upravujícího řízení ve věcech státních zástupců.

(4) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch státního zástupce a vedoucího státního zástupce, kterému byla výtka uložena, podat též orgán správy státního zastupitelství, pokud se mu výtka doručuje; lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu.

(5) Žaloba proti výtce není přípustná.“.

8. V § 32 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Ministerstvo může vyzvat vedoucího státního zástupce oprávněného podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce ke sdělení, zda takový návrh v určité věci podá nebo podal.

(4) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 3 může též nadřízený vedoucí státní zástupce podřízeného vedoucího státního zástupce, jsou-li oba oprávněni podat návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti k výkonu funkce.

(5) Vedoucí státní zástupce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.“.

Čl. IV

1. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 29 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však použije § 29 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Na kárné opatření, které bylo uloženo za kárné provinění spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije § 30 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud se státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce podle výtky dopustil drobných nedostatků nebo poklesků přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

V § 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 83/2024 Sb., se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí státní zástupce dříve nevzdal“.

Čl. VI

Nárok státního zástupce, který byl dočasně zproštěn výkonu funkce státního zástupce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na doplacení zbývající části platu se posoudí podle § 9 odst. 2 zákona č. 201/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

V § 17 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb., se za slovo „tehdy,“ vkládají slova „pokud byla soudci nebo státnímu zástupci uložena výtka, nebo“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „včetně schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu nebo dohody o vině a kárném opatření nebo pokud bylo v rámci trestního řízení podmíněně zastaveno trestní stíhání, podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo schváleno narovnání“.

Čl. VIII

Vznikla-li škoda nebo nemajetková újma přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na nárok státu na regresní úhradu § 17 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb. zákona č. 250/2023 Sb., zákona č. 255/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 252/2024 Sb. a zákona č. 278/2024 Sb., se mění takto:

1. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který zní:

(1) Ten, kdo uložil výtku exekutorovi, ji doručí též dalším orgánům, které jsou oprávněny tomuto exekutorovi výtku uložit.

(2) Exekutor může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

(3) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch exekutora podat též ministerstvo a předseda okresního soudu, pokud se jim výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 2 se počítá od doručení výtky ministerstvu nebo předsedovi okresního soudu.

(4) Žaloba proti výtce uložené exekutorovi není přípustná.“.

2. V § 110 odst. 7 písm. g) se za slovo „Komory“ vkládají slova „a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem těchto funkcí“.

3. V § 110 odst. 7 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

„h) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu z řad exekutorů podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a výši náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce, popřípadě zásady pro určení jejich výše,“.

Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena i) až o).

4. V § 112 odst. 1 písm. e) se slova „10 exekutorů“ nahrazují slovem „exekutory“.

5. V § 116 se za odstavec 14 vkládají nové odstavce 15 až 17, které znějí:

„(15) Lhůta podle odstavce 14 neběží od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.

(16) Lhůta podle odstavce 14 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.

(17) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým bylo navrženo schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc tomu, kdo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 14 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci takového rozhodnutí.“.

Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 18.

6. V § 117 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

7. V § 117 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Kárný žalobce a exekutor mohou též sjednat dohodu o vině a kárném opatření. Pokud kárný žalobce a exekutor sjednali dohodu o vině a kárném opatření, kárný žalobce navrhne kárnou žalobou schválení této dohody. Ustanovení zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů o náležitostech dohody se použijí obdobně. Kárná žaloba obsahuje náležitosti podle odstavce 3 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Ke kárné žalobě se připojí kromě důkazů, které má kárný žalobce k dispozici, též sjednaná dohoda a další přílohy, které se v případě sjednání dohody před zahájením kárného řízení přikládají k návrhu na zahájení kárného řízení podle zákona upravujícího řízení ve věcech exekutorů.

(5) Ministerstvo může vyzvat kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) až e) ke sdělení, zda podá nebo podal kárnou žalobu v určité věci.

(6) Vyzvat ke sdělení podle odstavce 5 může též kárný žalobce podle

a) odstavce 2 písm. c) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a d),

b) odstavce 2 písm. d) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b) a

c) odstavce 2 písm. e) kárného žalobce uvedeného v odstavci 2 písm. b).

(7) Kárný žalobce, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.“.

8. V § 121 odst. 1 se slova „a státních zástupců21)“ nahrazují slovy „ , státních zástupců a soudních exekutorů“.

9. V § 121 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Přísedícímu exekutorovi náleží náhrada za ztrátu času při výkonu funkce člena kárného senátu podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a náhrada hotových výdajů vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce.

(4) Náhrady podle odstavce 3 vyplácí přísedícímu exekutorovi Komora.“.

Čl. X

1. Došlo-li podle výtky k drobným nedostatkům v exekuční nebo další činnosti exekutora, drobným pokleskům v chování nebo k drobným nedostatkům v činnosti nebo drobným pokleskům v chování zaměstnanců exekutora přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Jde-li o seznam přísedících kárného soudu, kteří rozhodují v kárném řízení, ve kterém se postupuje podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje prezident Komory podle § 112 odst. 1 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije § 116 odst. 16 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 116 odst. 17 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na lhůtu pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 117 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Bylo-li kárné řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. XI

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 285/2023 Sb. a zákona č. 319/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 68 odst. 4 a v § 85 odst. 1 se slova „k ministerstvu nebo“ zrušují.

2. V § 88 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu lze uložit vedle kárného opatření snížení platu.“.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

3. V § 88 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Do doby, po kterou má být uplatněno kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) anebo c), se nezahrnuje doba, po kterou kárně postiženému plat nenáleží, nebo souhrn těchto dob.“.

4. V § 88a se za slova „Nejvyššího správního soudu“ vkládá slovo „písemně“.

5. V § 88a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které znějí:

„(2) Pokud výtku uložil předseda soudu, doručí ji též ministerstvu a předsedovi soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, je-li též oprávněn výtku uložit.

(3) Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

(4) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podat též orgán státní správy soudů, pokud se mu výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu.

(5) Žaloba proti výtce není přípustná.“.

6. V § 89 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.

(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.

(4) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí.“.

7. V § 99 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce,“.

8. V § 99 odst. 1 písm. c) se slova „ministerstvu nebo“ zrušují.

9. V § 99 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

10. V § 99 odst. 3 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.

11. V § 100 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení soudce, že trvá na projednání věci“.

12. V § 100 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal“.

13. V § 100 odstavec 3 zní:

„(3) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.“.

14. V § 100a odstavec 3 zní:

„(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.“.

15. V § 101 odstavec 3 zní:

„(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.“.

16. V § 105b odstavec 2 zní:

„(2) Předpokladem pro jmenování předsedou Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předpokladem pro jmenování předsedou krajského soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 4 let. Předpokladem pro jmenování předsedou okresního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 2 let. Předpokladem pro jmenování místopředsedou soudu je výkon funkce soudce po dobu jedné poloviny doby potřebné pro jmenování do funkce předsedy daného stupně soudu.“.

17. V § 105e odst. 2 a 3 se slova „náměstek ministra spravedlnosti pro řízení sekce“ nahrazují slovy „vrchní ředitel sekce ministerstva“.

18. V § 128 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Příslušný orgán státní správy soudů podá návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování podle zvláštního právního předpisu6), zjistí-li, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu podle odstavce 1 nebo 2 proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen.“.

19. Za § 128 se vkládají nové § 128a a 128b, které znějí:

(1) Ministerstvo může vyzvat předsedu soudu, který je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, ke sdělení, zda v určité věci takový návrh podá nebo podal.

(2) Vyzvat předsedu soudu ke sdělení podle odstavce 1 může též předseda soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, jsou-li oba předsedové soudu oprávněni podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti.

(3) Předseda soudu, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy.

(1) Pokud kárný soud rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu, příslušný orgán státní správy soudů smí protokol o hlasování otevřít, nahlédnout do něj a činit si z něj výpisy a opisy.

(2) Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, smí protokol otevřít a činit si z něj výpisy a opisy též soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a jím zmocněná osoba z řad soudců nebo advokátů.

(3) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.

(4) Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, není vůči tomuto orgánu, soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a vůči tímto soudcem zmocněné osobě z řad soudců nebo advokátů nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které k hlasování došlo.“.

20. § 175a včetně nadpisu zní:

(1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá údaje z informačních systémů veřejné správy, základních registrů a agendových informačních systémů podle zákona o základních registrech.

(2) Z údajů podle odstavce 1 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

21. § 175b až 175i se zrušují.

Čl. XII

1. Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nelze uložit vedle kárného opatření snížení platu podle § 88 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kárné provinění spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Na kárné opatření, které bylo uloženo za kárné provinění spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije § 88 odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud se podle výtky soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil drobných nedostatků v práci nebo drobných poklesků v chování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 88a zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 89 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Na lhůtu pro zánik kárné odpovědnosti, která počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však použije § 89 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže kárné řízení bylo vedeno podle zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Nárok soudce, který byl dočasně zproštěn výkonu funkce soudce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na doplacení zbývající části platu se posoudí podle § 100 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Došlo-li k hlasování o rozhodnutí soudu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, § 128 odst. 3 a § 128b zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí.

ČÁST SEDMÁ

Čl. XIII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 10 až 25 a části páté čl. IX bodu 4, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.