Dojde-li k započtení doby podle tohoto nařízení, má zaměstnanec nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy, i kdyby mu takový nárok podle předpisů o veřejném pensijním zaopatření pro jeho zatímní služební zařazení nepříslušel, jsou-li u něho jinak splněny ostatní podmínky pro vznik tohoto nároku. Podmínky a výše nároku zaměstnance v zatímním služebním zařazení a pozůstalých po takovém zaměstnanci se řídí předpisy platnými pro definitivní zaměstnance.
(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy, jež byly určeny jinak, než jak stanoví § 16, se na žádost oprávněného přepočtou s platností od 1. října 1948.
(2) Částky, o které zaměstnanec (pozůstalí po něm) zaplatil před vyhlášením tohoto nařízení na doplnění převodní částky (§ 15 odst. 3) více, než vyplývá z přepočtení podle odstavce 1, se nevracejí.
(1) Částky vydané před účinností tohoto nařízení podle dosavadních předpisů o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření) zůstávají u nositele pojištění (zaopatření), který je přijal.
(2) Předpisy o povinnosti nositelů veřejnoprávního důchodového pojištění a zaměstnavatelů osob ve vyňatém zaměstnání vydávati při vzájemných přestupech úhradové částky za nároky převyšující výměru podle obecných předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění zůstávají nedotčeny.
(3) Byl-li zaměstnanec vyňat z veřejnoprávního důchodového pojištění se zpětnou platností před účinností tohoto nařízení a došlo-li proto ke zrušení pojištění a k vrácení pojistného za dobu ode dne zpětného ustanovení, zachovává se tento stav.
Ministerstvo práce a sociální péče může v jednotlivých případech činiti opatření k odstranění příkrostí, které by se vyskytly při provádění tohoto nařízení; jde-li o odpočivné (zaopatřovací) platy, činí tak v dohodě s ministerstvem financí.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pokud z jeho jednotlivých ustanovení neplyne jiný počátek jejich účinnosti; provede je ministr práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.