Vyhláška ministerstva zdravotnictví o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek

(1) Tam, kde nelze zcela vyloučit škodlivé vlivy, je nutno jejich působení snížit na nejmenší možnou míru. V žádném případě však nesmějí být překračovány nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých činitelů stanovené orgány hygienické služby.

(2) Na pracovištích, na nichž dosud dočasně nelze plnit požadavky vytyčené v odstavci 1, smí se pokračovat v práci, jen je-li ochrana zdraví a života pracovníků dostatečně zabezpečena jinak, například

a) ochrannými zařízeními, ochrannými oděvy a jinými osobními ochrannými pracovními prostředky; poskytují je a udržují v provozu a v bezvadném stavu příslušné organizace na svůj náklad podle zvláštních předpisů;

b) organizací práce a vymezením doby, po kterou pracovník smí být vystaven působení škodlivých činitelů nebo nadměrné zátěže, určením podmínek pro jeho práci mimo tuto dobu a stanovením způsobů, jakými lze odstranit následky působení škodlivých vlivů;

c) zvláštními podmínkami pro zotavení v pracovní době i po ní, cvičením, ozařováním, inhalací, vhodnou úpravou a složením stravy a poskytováním ochranných nápojů.

Technické normy a návody k používání strojů, přístrojů, nástrojů, jiných zařízení a chemických látek musí obsahovat takové pokyny, aby při použití výrobku k určenému účelu nemohlo být poškozeno zdraví. Stroje, přístroje, nástroje, jiná zařízení a chemické látky, při jejichž používání by mohlo být poškozeno zdraví pracovníků, musí být opatřeny návodem, v němž musí být uvedena opatření k ochraně zdraví.

(1) Zdravotní stav pracovníků musí být soustavně sledován ve vztahu k podmínkám práce a ze zjištěných poznatků musí být vyvozovány závěry pro úpravu těchto podmínek a pro posílení zdravotního stavu pracovníků; za tím účelem musí být vytvářeny potřebné materiální a organizační podmínky.

(2) Na pracovištích, na kterých je zvýšené nebezpečí pracovních úrazů, nemocí z povolání, průmyslových otrav, ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví, smějí být činni pouze pracovníci, kteří se podrobili povinným preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám; ve kterých případech jde o taková pracoviště, stanoví zvláštní předpisy nebo orgány hygienické služby.

(3) K provádění povinných preventivních lékařských prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce a o pracovních podmínkách, a zejména o výskytu škodlivin v pracovním procesu.

Tam, kde to povaha ohrožení zdraví pracovníků vyžaduje, je nutno vytvářet též podmínky pro zvláštní léčebně preventivní opatření směřující ke zvýšení obranných schopností organismu, jako je například pobyt pracovníků v nočních sanatoriích nebo ve vhodných klimatických podmínkách, a to na náklad organizace. Tato opatření se řídí zvláštními předpisy.

Orgány a organizace soustavně plní požadavky stanovené k zabezpečení zdravých podmínek a zdravého způsobu práce, a za tím účelem také

a) soustavně kontrolují stav podmínek a způsob práce a provádějí nebo dávají provádět všechna potřebná měření a šetření vhodnými metodami, zejména jednotnými metodami schválenými orgány hygienické služby,

b) hodnotí výsledky práce organizací a jednotlivců též podle výsledků péče o zdravé pracovní podmínky a vytvářejí soustavně podmínky pro hmotný zájem kolektivů i jednotlivců na provádění této péče,

c) zajišťují, aby pracovníci byli poučováni o povaze a rozsahu působení své práce a pracovního prostředí na zdraví, zajišťují jejich výchovu a vzdělávání tak, aby ovládali potřebný způsob ochrany před působením škodlivých činitelů,

d) zřizují a soustavně udržují zařízení první pomoci pro případ nehody na pracovištích, a to v rozsahu odpovídajícím povaze a stupni ohrožení, a školí pracovníky k obsluze těchto zařízení.

(1) Při projektování, výstavbě a přestavbě jednotlivých závodů, výrobních objektů a pracovišť a při typových projektech a projektových normách staveb závodů a jiných výrobních objektů a pracovišť je nutno si vyžádat závazný posudek orgánů hygienické služby podle § 23. Mimo to je nutno vyžádat si závazný posudek hlavního hygienika Československé socialistické republiky

a) k návrhům typů ochranných pracovních prostředků, pokud neslouží výhradně úrazové zábraně,

b) k návrhům státních a oborových technických norem, ve kterých jsou stanoveny požadavky na ochranu zdraví při práci, a těch dalších technických norem, které si hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle plánů normalizačních prací,

c) k návrhům typů strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení a k návrhům na zavedení nových technologických a pracovních postupů, které mají být závazně celostátně zavedeny, pokud si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle plánu technického rozvoje,

d) k dovozu strojů, přístrojů, nástrojů a jiných zařízení, pokud si to hlavní hygienik Československé socialistické republiky vyhradí zejména podle seznamů dováženého zboží.

(2) Opatřeními, která je nutno podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona projednat s orgány hygienické služby, jsou zejména opatření při zavedení nebo změně výroby, technologie, pracovního postupu, materiálů nebo netypových ochranných prostředků, pokud nejde o opatření podle odstavce 1.

(1) V určených závodech, pro které nejsou zřízeny závodní zdravotnické obvody, sledují hygienický stav jednotlivých pracovišť a hygienických zařízení územní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu.

(2) V závodech, pro které jsou zřízeny závodní obvody, závodní obvodní lékaři s kolektivem zdravotnických pracovníků obvodu

a) sledují soustavně hygienický stav jednotlivých pracovišť a hygienických zařízení, zejména kontrolují, jak jsou plněna opatření uložená k odstranění nedostatků v péči o hygienu práce orgány hygienické služby,

b) spolupracují s vedením pracovišť a odborovou organizací na závodě při sestavování seznamu pracovišť uvedených v § 38 odst. 2 a pracovníků na nich pracujících,

c) spolupracují s vedením závodu, odborovou organizací na závodě a odbornými pracovníky hygienické služby při zjišťování příčin nemocí z povolání a nemocí spoluzaviněných nepříznivými pracovními podmínkami,

d) provádějí rozbory nemocnosti a sledují zdravotní stav pracujících z hlediska vlivu pracovních podmínek na jejich zdraví,

e) sledují vhodnost pracovního zařazení a pracovních podmínek osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvláštní péči,

f) zúčastní se přípravy plánů na ozdravění pracovišť a jejich kontroly.

(3) Obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnickém obvodu upozorňují vedení závodů a podle okolností též orgány hygienické služby na zjištěné závady a nedostatky.

(1) Orgány hygienické služby dozírají na plnění požadavků stanovených k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a dávají závazné pokyny podle § 71 a 75 zákona.

(2) Územní i závodní obvodní lékaři a další lékaři poskytující služby ve zdravotnickém obvodu mohou činit opatření podle § 16 odst. 2 zákona při výkonu své činnosti stanovené v § 23 odst. 4, § 28 odst. 3, § 34 odst. 3 a § 42 odst. 3.

(1) Za vytváření a ochranu zdravých životních podmínek v organizacích odpovídají jejich vedoucí, kteří také pro ně soustavně zajišťují technické a hospodářské podmínky, jakož i vedoucí jednotlivých závodů, provozoven a pracovišť.

(2) Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je nedílnou součástí pracovního procesu a hospodářského plánování. Proto vedoucí organizací musí pečovat o sestavování ročních plánů ozdravných opatření, včetně zajištění prostředků na zvyšování hygienické úrovně provozu, a nejméně dvakrát za rok kontrolovat jejich plnění, tak aby výsledků kontroly mohlo být využito při ročních komplexních rozborech hospodaření.

(1) V ústředních orgánech, v jejichž oboru působnosti jsou organizace, které mohou svojí činností podstatně ovlivnit vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, jsou ustanovováni odborní pracovníci pro zabezpečování hygienických úkolů v těchto organizacích.

(2) Vedoucí pracovníci na všech stupních řízení jsou odpovědni za hygienický stav závodu (provozovny, pracoviště) a provozu v něm. Vedoucí organizací mohou v těch závodech, provozovnách a pracovištích, které svou činností podstatně ovlivňují vytváření a ochranu zdravých životních podmínek, zejména v závodech, provozovnách a pracovištích, kde se vyrábějí, zpracovávají, prodávají (podávají) poživatiny, popřípadě ve vedení organizace ustanovit odborné pracovníky, aby jim pomáhali při zabezpečení hygienických úkolů. Vedoucí organizací jsou povinni kontrolovat, jak podřízení vedoucí pracovníci, popřípadě ustanovení odborní pracovníci plní tyto své úkoly.

(3) Odborní pracovníci uvedení v předcházejících odstavcích, a pokud nejsou ustanoveni, vedoucí pracovníci sami jsou povinni podrobit se školení. Školení pořádá organizace v dohodě s orgány hygienické služby; tyto orgány odpovídají za odbornou náplň a úroveň školení.

Jednotlivé ústřední orgány mohou podle potřeby vydat v dohodě s hlavním hygienikem Československé socialistické republiky podrobnější předpisy o organizaci a zabezpečení hygienických úkolů v organizacích.

Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek se opírá významnou měrou o dobrovolnou součinnost a pomoc všech občanů a dobrovolných společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí, Československého červeného kříže a Československého svazu mládeže.

(1) Aktivní účast občanů na plnění základních úkolů při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek zajišťuje se prostřednictvím zdravotnických útvarů Československého červeného kříže, především zdravotnických hlídek jako dobrovolných pomocníků národních výborů, Revolučního odborového hnutí, orgánů hygienické služby a obvodních lékařů.

(2) Zdravotnické hlídky Československého červeného kříže

a) seznamují se s hygienickými poměry ve svém působišti,

b) soustavně sledují, jak se v jejich působišti plní hygienické požadavky a úkoly vyplývající z předpisů nebo z opatření orgánů a pracovníků hygienické služby a ostatních zdravotnických pracovníků,

c) působí příkladem, poučováním a přesvědčováním k dobrovolnému odstraňování hygienických závad,

d) získávají obyvatelstvo k provádění hygienických opatření.

(3) Vedoucí zdravotnických útvarů Československého červeného kříže upozorňují místní (městský) národní výbor, orgány Revolučního odborového hnutí nebo obvodní lékaře na závady, které nebyly odstraněny, a přijímají od obvodních lékařů pokyny pro další postup, projednávají v širším kolektivu pracujících nebo na hovorech s občany pořádaných národními výbory a Revolučním odborovým hnutím závady, jejichž odstranění závisí především na součinnosti Československého červeného kříže, a podávají pravidelně zprávy o činnosti svých útvarů obvodním lékařům.

(4) Dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže jsou oprávněni vykonávat hygienickou kontrolu v zařízeních služeb obyvatelstvu ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem, vykáží-li se zvláštním průkazem potvrzeným místním (městským) národním výborem.

(1) Za účelem ozdravění dosavadních sídlišť a závodů a odstranění jednotlivých zdrojů znečištění, u kterých tak nelze učinit jednorázově a v krátké době, dbají národní výbory o to, aby organizace vypracovaly plány ozdravných opatření, zajišťují podle potřeby jejich koordinaci a dozírají na jejich důsledné dodržování.

(2) Plány ozdravných opatření i jednotlivé případy odstraňování nedostatků v ochraně zdravých životních podmínek, pokud mají širší hospodářský význam, projedná národní výbor ve spolupráci se zúčastněnými organizacemi. Nedojde-li k dohodě o odstranění nedostatků, je národní výbor oprávněn ukládat organizacím i jednotlivcům opatření k nápravě.

Nestačí-li ostatní opatření k odstranění závad při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, jsou národní výbory oprávněny učinit opatření podle § 7 odst. 1 zákona, a to zpravidla na návrh orgánu hygienické služby, místní národní výbor na návrh obvodního lékaře. O příslušnosti orgánů hygienické služby k podání návrhů na tato opatření platí obdobně ustanovení o příslušnosti těchto orgánů k vydávání závazných posudků.

(1) Náklady na vyšetřování a zkoumání v souvislosti s usměrňováním péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek nese stát. Byly-li však tímto vyšetřováním nebo zkoumáním zjištěny hygienické závady, může orgán hygienické služby tomu, jehož osoby nebo věci se vyšetřování nebo zkoumání týká, uložit plnou nebo částečnou náhradu nákladů; náhrada nákladů se uloží zejména tehdy, byly-li závady zaviněny nebo bylo-li nutno opakovat vyšetřování nebo zkoumání proto, že závady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny. Za vzorky odebrané pro účely tohoto vyšetřování nebo zkoumání se náhrada neposkytuje.

(2) Náklady na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nese ten, jehož osoby nebo věci se opatření týká.

(3) Okresní národní výbor nebo jím pověřený městský národní výbor může rozhodnout, že

a) stát ponese určité náklady na ozdravění vzduchu, vody nebo půdy, pokud závady, o jejichž odstranění jde, nejsou přímo zaviněny určitými organizacemi nebo osobami,

b) ze státních prostředků se poskytne příspěvek na úhradu nákladů k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, které má nést jednotlivec, nebo příspěvek, došlo-li provedením opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nařízených podle zákona nebo předpisů vydaných podle něho k poškození věci. Příspěvek se neposkytne, neznamená-li úhrada nákladů pro toho, kdo má náklady nést, vzhledem k jeho osobním a majetkovým poměrům zvláště citelnou újmu.

(1) Ustanovení této vyhlášky vztahující se na předměty běžného užívání se vztahují obdobně na tabák a tabákové výrobky.

(2) Léčiva se nepovažují za poživatiny, zdravotnické potřeby se nepovažují za předměty běžného užívání (§ 20 a 61 zákona).

Orgány hygienické služby postupují při provádění této vyhlášky podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona; to se týká zejména jejich spolupráce

s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci,

s orgány vodohospodářskými,

s odborně způsobilými pracovníky veterinární služby,

se zemědělskými a lesnickými orgány,

s orgány státní báňské správy,

s orgány územního plánování a se stavebními úřady,

s orgány státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekce,

s orgány ochrany přírody.

Zrušují se

1. vyhláška č. 586/1950 Ú. l. (578/1950 Ú. v.), o zdravotních opatřeních při oběhu jedlých hub a výrobků z hub,

2. vyhláška č. 146/1953 Ú. l. (182/1953 Ú. v.), o nákladech, náhradě škody a podporách v oboru hygienické a protiepidemické péče,

3. vyhláška č. 175/1954 Ú. l. (200/1954 Ú. v.), o udržování čistoty výčepního zařízení v závodech společného stravování,

4. vyhláška č. 23/1958 Ú. l. (23/1958 Ú. v.), o účasti pracujících na úkolech hygienické a protiepidemické péče,

5. směrnice ministerstva zdravotnictví o sanitační službě v potravinářských závodech, poř. č. 27/1962 sb. Hygienické předpisy.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.

Ministr:

Plojhar v. r.

*) Směrnice ministerstev zdravotnictví a zemědělství, lesního a vodního hospodářství poř. č. 24/1960 Sb. Hygienické předpisy, o nejvyšších přípustných koncentracích škodlivin v ovzduší.

*) ČSN 83 0611

**) Zejména zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 13/1959 Sb.).

*) § 6 odst. 6 zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování

*) Na tyto pracovníky se vztahují předpisy o lékařských prohlídkách pracovníků vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné - vyhláška č. 46/1946 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.

*) Na osoby činné v zařízeních pro děti předškolního věku a v mimoškolních výchovných zařízeních, včetně pionýrských táborů, se vztahují předpisy o lékařských prohlídkách pracovníků vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné (vyhláška č. 46/1966 Sb.).

*) Působnost orgánů Slovenské národní rady při plnění úkolů vyplývajících z této vyhlášky určí zákon Slovenské národní rady vydaný podle § 73 zákona č. 20/1966 Sb.