47/1975 Sb. · 59 paragrafů
(1) Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení.
(2) Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje spor ve věci samé, včetně případů, kdy se vydává nález na základě uznání anebo vzdání se nároků nebo na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.
(1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní jednání ve sporu za skončené a přistoupí k vydání nálezu.
(2) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu v neveřejné poradě většinou hlasů.
(3) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.
(1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
a) název rozhodčího soudu,
b) místo a datum vydání nálezu,
c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,
d) označení stran a dalších účastníků sporu,
e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,
f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,
g) odůvodnění rozhodnutí,
h) podpisy aspoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce.
(2) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník rozhodčího soudu.
(1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo, nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.
(2) Během lhůty, kterou určí rozhodčí senát a která nesmí přesahovat 30 dní, musí být oznámen stranám odůvodněný rozhodčí nález písemně.
(3) Jako výjimku z odstavce 1 může rozhodčí senát stanovit, že rozhodčí nález bude stranám oznámen písemně, bez ústního vyhlášení, v určité lhůtě, která nesmí převyšovat 30 dní.
(4) Předseda Rozhodčího soudu může v důvodných případech prodloužit lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3.
(1) Na žádost strany, podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.
(2) Zjevné překlepy a chyby v textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.
(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.
Rozhodčí nález je konečný, neboť řízení je jednoinstanční. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález výkonu v souladu s právním řádem státu, kde se rozhodčí nález vykonává.
(1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 39), skončí se řízení vydáním usnesení.
(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:
a) v případě, kdy žaloba byla vzata žalobcem zpět,
b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 tohoto řádu,
c) nejsou-li tu předpoklady nutné pro projednání a pro rozhodnutí sporu ve věci samé, včetně případů, kdy se pro nečinnost žalobce v řízení nepokračuje déle než 6 měsíců nebo kdy žalobce nepožádal o obnovení řízení během 1 měsíce po uplynutí lhůty, na kterou bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 16 tohoto řádu.
(3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí obdobně ustanovení § 40 a násl. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda rozhodčího soudu.
7. Náklady řízení
Součástí tohoto řádu jsou přiložená Pravidla o nákladech rozhodčího řízení.
IV.
(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci (§ 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.
(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran. Strany přednesou svá stanoviska při jednání svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.
(3) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž tak nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.
(4) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.
(1) Náklady rozhodčího řízení tvoří: poplatek za rozhodčí řízení, zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu, jakož i vlastní výlohy stran.
(2) Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů spojených s činností rozhodčího soudu (odměny rozhodců, výdaje spojené s pracovní odměnou právnických i technických pracovníků rozhodčího soudu, s poskytováním různých služeb apod.). Poplatek se vybírá za každý spor.
(3) Zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu jsou náklady, k nimž dochází zejména prováděním důkazů, pořizováním překladů písemností, vyplácením tlumočného, cestovními výlohami rozhodců apod.
(4) Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů (cestovné, honoráře právních zástupců a podobně).
1. Poplatek za rozhodčí řízení
(1) Za projednání sporu rozhodčím soudem se vybírá poplatek podle hodnoty předmětu sporu, který je žalobce povinen zaplatit při podání žaloby.
(2) Výše poplatku se stanoví podle tohoto sazebníku:
Hodnota předmětu sporu PoplatekDo 10 000 převoditelných rublů 3%, avšak nejméně 75 převoditelných rublůOd 10 001 do 100 000 převoditelných rublů 300 převoditelných rublů plus 2% z částky, přesahující 10 000 převoditelných rublů Od 100 001 do 200 000 převoditelných rublů 2100 převoditelných rublů plus 1% z částky, přesahující 100 000 převoditelných rublůOd 200 001 převoditelných rublů výše 3100 převoditelných rublů plus 0,5% z částky přesahující 200 000 převoditelných rublů
Hodnota předmětu sporu PoplatekDo 80 000 Kčs 3%, avšak nejméně Kčs 600,— Do 800 000 Kčs Kčs 2400 plus 2% z částky přesahující Kčs 80 000,—Do 1 600 000 Kčs Kčs 16 800 plus 1% z částky přesahující Kčs 800 000,—Od 1 600 000 Kčs výše Kčs 24 800 plus 0,5% z částky přesahující Kčs 1 600 000,—
(3) Poplatek stanovený podle sazebníku A nebo B se vypočítává v této měně:
a) v převoditelných rublech, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v převoditelných rublech;1)
b) v národních měnách členských států RVHP, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v této měně;2)
c) v měně třetích států, jestliže hodnota předmětu sporu je vyjádřena v takové měně;3)
(4) Jestliže žalobní nároky jsou uplatněny v různých měnách, určí rozhodčí soud jednu měnu pro poplatek, který má být zaplacen; ve sporech mezi subjekty členských států RVHP určí zásadně převoditelné rubly.
(5) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy žalobce dal závazný příkaz bance svého státu k převodu částky.
(6) Československé subjekty platí poplatky v Kčs po provedeném příslušném přepočtu.
(1) Poplatek se snižuje o 30 %, jestliže se spor rozhoduje jedním rozhodcem.
(2) Jestliže žalující vezme žalobu zpět do odeslání předvolání k ústnímu jednání, vrátí mu rozhodčí soud 75 % poplatku.
(3) Jestliže žalobce vezme žalobu zpět do dne prvého ústního jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy rozhodčí soud obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že se strany vzdávají rozhodnutí sporu rozhodčím soudem, vrací se žalující straně 50 % poplatku.
(4) Jestliže v důsledku okolností uvedených v odst. 3 bude řízení zastaveno při prvém ústním jednání před vydáním nálezu, vrací se žalobci 25 % poplatku.
(5) Ustanovení odst. 1-4 se vztahují i na minimální poplatek. Přitom však částka poplatku nemůže být nižší než 20 Rbl (sazebník A) resp. Kčs 200 (sazebník B).
(6) V případech uvedených v odst. 1, 2, 3 a 4 rozhodnou o částečném vrácení poplatku rozhodci v nálezu nebo v usnesení o skončení řízení. Nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhodne o vrácení poplatku tajemník podle pokynů předsedy.
Pro žalobu navzájem platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.
(1) Poplatek jde zpravidla k tíži strany, která ve sporu podlehla.
(2) Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku.
(3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2.
2. Zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu
(1) Náklady rozhodčího soudu uhradí strany podle zásad uvedených v § 5. Jestliže se však na žádost jedné ze stran při řízení překládají podání stran, jejich oznámení atd., jakož i dotazy, vyjasnění a doporučení rozhodčího senátu do jiného jazyka než je jazyk rozhodčího řízení, nese náklady překladu tato strana. Totéž platí i pokud jde o překlad rozhodčího nálezu a o služby tlumočníka (§ 11 řádu) a v případech obdobných.
(2) Rozhodčí soud může žádat od žalobce složení zálohy na provedení nutných opatření v průběhu řízení. Záloha může být rozhodčím soudem vyžádána též od strany, která prohlásí provedení jiného opatření za nutné pro řízení, jestliže rozhodčí soud prohlášení pokládá za odůvodněné.
(3) Náklady rozhodčího soudu se účtují v měně, v níž vznikly.
(4) O placení nákladů a zálohy platí analogicky ustanovení § 2 odst. 5.
(5) Za náklady vzniklé rozhodčímu soudu odpovídá vůči rozhodčímu soudu i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.
3. Výlohy stran
Každá strana nese sama výlohy, které jí vznikly.
Jako výjimku z ustanovení obsažených v § 5 až 7 může rozhodčí soud uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněné protahování řízení.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1975.
1) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o mnohostranném zúčtování v převoditelných rublech a o organizaci Mezinárodní banky hospodářské spolupráce z 22. října 1963.
2) V současné době se zúčtování provádí způsobem stanoveným v Dohodě o neobchodních platech z 8. února 1963, s přihlédnutím k ustanovení Dohody o používání seznamu neobchodních platů a koeficientu přepočtu částek neobchodních platů na převoditelné rubly z 28. července 1971.
3) Zúčtování se provádí způsobem stanoveným Státní bankou československou.