§ 9 zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním – Plénum Ústavního soudu
Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním · 491/1991 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 9 zákona 491/1991 Sb. stanovuje, ve kterých případech rozhoduje Ústavní soud v plénu (tedy v širším složení všech soudců), jaký je minimální počet soudců pro jednání pléna a jakým způsobem se přijímají jeho usnesení. (§ 9 zákona č. 491/1991 Sb., zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Plénum Ústavního soudu
- Týká se: soud
- Odkazuje na: Ústavní zákon o referendu (327/1991 Sb.)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 491/1991 Sb.
(1) Ústavní soud rozhoduje v plénu:
a) ve věcech podle čl. 2, 4 a 7 ústavního zákona;
b) ve věcech podle čl. 5 a 6 ústavního zákona, pokud senát pro rovnost hlasů nerozhodl anebo jestliže plénum Ústavního soudu posuzuje právní názor senátu, odchylný od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona;
c) ve věcech podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona č. 327/1991 Sb., o referendu (dále jen „ústavní zákon o referendu“);
d) v ostatních věcech uvedených v čl. 14 odst. 2 ústavního zákona.
(2) Ústavní soud je způsobilý v plénu jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň devět soudců.
(3) Usnesení pléna Ústavního soudu je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu, vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, je usnesení přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných soudců.
(4) O věcech podle čl. 15 odst. 1 a 2 ústavního zákona a podle odstavce 1 písm. a), b) a c) a § 6 odst. 6 tohoto zákona se hlasuje tajně. Postup při tajném hlasování a způsob hlasování v ostatních věcech upraví organizační a jednací řád Ústavního soudu.
(5) Soudce, který s rozhodnutím pléna Ústavního soudu ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo stručně uvedeno v zápisu o hlasování.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Plénum Ústavního soudu rozhoduje o nejdůležitějších věcech, které jsou vymezeny v ústavním zákoně nebo v tomto zákoně, například pokud senát nedokáže rozhodnout pro rovnost hlasů nebo pokud se senát chce odchýlit od dřívějšího právního názoru Ústavního soudu.
- Aby plénum mohlo platně jednat a rozhodovat, musí být přítomno alespoň devět soudců.
- Pro přijetí usnesení pléna je obvykle potřeba většina hlasů přítomných soudců, ale v případě odchylky od dřívějšího právního názoru Ústavního soudu je nutných alespoň devět hlasů pro.
- Soudce, který nesouhlasí s rozhodnutím pléna v určitých závažných případech, má právo na zaznamenání svého odlišného stanoviska.
Na co si dát pozor
- Plénum má zvláštní pravidla pro hlasování, pokud se jedná o odchylku od již dříve vysloveného právního názoru Ústavního soudu – zde je vyžadován vyšší počet hlasů pro přijetí usnesení.
- V některých případech, jako jsou například věci týkající se ústavního zákona o referendu, se hlasuje tajně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 2 Plénum (Organizační a jednací řád Ústavního soud)§ 14 (Organizační a jednací řád Ústavního soud)§ 3 Soudci (Zákon o Ústavním soudu)§ 15 OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚSTAVNÍM SOUD (Organizační a jednací řád Ústavního soud)§ 49 (Organizační a jednací řád Ústavního soud)