§ 35 zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Uchovávání daňových dokladů
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 502/2012 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 35 zákona č. 502/2012 Sb. stanovuje, kdo je povinen uchovávat daňové doklady, po jak dlouhou dobu a za jakých podmínek, včetně místa uchovávání a povinnosti zajistit překlad. Kdo uchovává: Daňové doklady musí uchovávat ten, kdo je vystavil (za uskutečněná plnění), nebo ten, kdo je plátcem či identifikovanou osobou s tuzemským sídlem/provozovnou (za přijatá plnění). (§ 35 zákona č. 502/2012 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Uchovávání daňových dokladů
- Týká se: správce daně, plátce
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 502/2012 Sb.
(1) Povinnost uchovávat daňové doklady má uchovatel, kterým je osoba povinná k dani, která
a) daňový doklad vystavila nebo jejímž jménem byl daňový doklad vystaven, pokud jde o daňové doklady za uskutečněná plnění, nebo
b) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a která je plátcem nebo identifikovanou osobou, pokud jde o daňové doklady za všechna plnění přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku.
(2) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.
(3) Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku je povinen uchovávat daňové doklady v tuzemsku. To neplatí, pokud je uchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup.
(4) Pokud má uchovatel sídlo nebo provozovnou v tuzemsku, je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňových dokladů v případě, že toto místo není v tuzemsku.
(5) Uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kdo uchovává: Daňové doklady musí uchovávat ten, kdo je vystavil (za uskutečněná plnění), nebo ten, kdo je plátcem či identifikovanou osobou s tuzemským sídlem/provozovnou (za přijatá plnění).
- Jak dlouho: Doklad je nutné uchovávat po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.
- Kde uchovávat: Uchovatel se sídlem nebo provozovnou v ČR musí doklady uchovávat v ČR, pokud je neuchovává způsobem umožňujícím nepřetržitý dálkový přístup.
- Oznámení správci daně: Pokud uchovatel se sídlem/provozovnou v ČR uchovává doklady mimo ČR (ale s dálkovým přístupem), musí to předem oznámit správci daně.
- Překlad: Na žádost správce daně je nutné zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 35a Elektronické uchovávání daňových dokladů (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 35 Uchovávání daňových dokladů (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 34 Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 84 Vracení daně při dodání zboží cestujícímu urč (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 12 Vystavování daňových dokladů, dokladů o použi (Zákon České národní rady o dani z přidan)