§ 41 vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví – Vzájemné zúčtování
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví · 504/2002 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 41 vyhlášky 504/2002 Sb. definuje, co se v účetnictví nepovažuje za porušení zásady vzájemného zúčtování, a to zejména u určitých typů oprav, daní, inventarizačních rozdílů a kurzových rozdílů, a dále upřesňuje pravidla pro započtení pohledávek a dluhů a pro vykázání rozdílů v účetní závěrce. (§ 41 zákona č. 504/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vzájemné zúčtování
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…zákoníku na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 504/2002 Sb.
(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,
d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.
(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.
(3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu a pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účetní jednotky nemusí odděleně vykazovat dobropisy, refundace, doměrky a vratky daní, určité inventarizační rozdíly a kladné/záporné kurzové rozdíly v rámci téhož účetního případu, protože se to nepovažuje za porušení zásady vzájemného zúčtování.
- Započtení krátkodobých pohledávek a dluhů ve stejné měně podle občanského zákoníku na rozvahových účtech je přípustné a není považováno za vzájemné zúčtování v rozporu s účetními předpisy.
- V účetní závěrce je možné souhrnně vykázat rozdíly z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu a krátkodobé pohledávky a závazky vůči téže osobě ve stejné měně, s výjimkou záloh a závdavků, přičemž významné případy je nutné uvést v příloze.
Na co si dát pozor
- U inventarizačních rozdílů je vzájemné zúčtování přípustné pouze tehdy, pokud vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou druhů, u kterých je taková záměna možná vzhledem k jejich charakteru (např. různé rozměry spojovacích materiálů).
- Možnost souhrnného vykázání v účetní závěrce se nevztahuje na přijaté a poskytnuté zálohy a závdavky.
- Účetní jednotka musí s ohledem na významnost uvést výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze k účetní závěrce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 89 Propojení systémů (Zákon o podnikání na kapitálovém trhu)§ 69 Propojení systémů (Zákon o platebním styku)§ 116 Propojení systémů (Zákon o platebním styku)§ 38 Vyrovnávání vzájemných pohledávek mezi organi (Vyhláška generálního ředitele Státní ban)§ 16 Bezhotovostní formy placení (Vyhláška generálního ředitele Státní ban)