Stručně: Paragraf 465 obchodního zákoníku říká, že strana, která má povinnost uchovat zboží (podle § 462 až 464), může tuto povinnost splnit tak, že zboží uloží ve skladišti třetí osoby na náklady druhé strany, a může za to požadovat úhradu přiměřených nákladů.
§ 465
Povinnosti podle § 462 až 464 může povinná strana splnit i uložením zboží ve skladišti třetí osoby na účet druhé strany a může požadovat úhradu přiměřených nákladů, které jí při tom vznikly.
Paragraf 465 obchodního zákoníku říká, že strana, která má povinnost uchovat zboží (podle § 462 až 464), může tuto povinnost splnit tak, že zboží uloží ve skladišti třetí osoby na náklady druhé strany, a může za to požadovat úhradu přiměřených nákladů.
Co to znamená v praxi
Pokud máte povinnost uchovat zboží, ale nechcete ho mít u sebe, můžete ho uložit do externího skladu.
Náklady na toto uskladnění (např. skladné) jdou k tíži druhé strany, která je povinna je uhradit.
Tento postup je možný, pokud jste povinni uchovat zboží podle § 462 až 464, což se týká situací, kdy kupující odmítá zboží nebo ho má převzít na účet prodávajícího.
Na co si dát pozor
Náklady na uskladnění musí být "přiměřené". To znamená, že byste neměli volit neúměrně drahé skladiště, pokud existuje levnější a stejně vhodné řešení.
Uložení zboží ve skladišti třetí osoby je jen jedna z možností, jak splnit povinnost uchování zboží, nikoli jediná.
Hlídat změny § 465 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.