Zákon o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19

(1) U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu6) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu7), činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době v den účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo v den nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. d).

(2) Uplatňuje-li zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru nárok na ošetřovné z více zaměstnání a v žádném z těchto zaměstnání pracovní nebo služební doba neodpovídá stanovené týdenní pracovní nebo služební době, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou postupem podle odstavce 1 vět druhé a třetí, je-li výše ošetřovného za kalendářní den vypočtená z denního vyměřovacího základu stanoveného podle § 20 zákona o nemocenském pojištění nižší než 400 Kč. Koeficientem zkrácení pracovní doby je součet těchto koeficientů stanovených podle odstavce 1 věty třetí pro tato zaměstnání; tento koeficient může mít maximálně hodnotu 1.

(3) Pro účely stanovení výše ošetřovného podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen uvést na předepsaném tiskopisu údaj o stanovené týdenní pracovní nebo služební době zaměstnance a při kratší pracovní nebo služební době koeficient zkrácení pracovní doby vypočtený postupem uvedeným v odstavci 1 větě třetí. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije jen při stanovení výše ošetřovného, na které vznikl nárok z důvodu péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdříve však v období ode dne 1. listopadu 2021.

(1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. d).

(2) V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž vystřídat se mohou i více než 2 oprávnění; vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu. Podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí do péče.

(3) Při výplatě ošetřovného za podpůrčí dobu prodlouženou podle odstavce 1 se postupuje obdobně podle § 110 zákona o nemocenském pojištění.

(1) Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání podle § 6 odst. 2 se na tomto tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval jiný oprávněný.

(2) Při uplatnění nároku na výplatu ošetřovného podle § 109 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění v případě uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění z důvodu mimořádného opatření při epidemii se potvrzení o uzavření tohoto zařízení nebo školy anebo jejich částí nahrazuje prohlášením zaměstnance, který žádá o dávku; to platí obdobně pro trvání nebo ukončení tohoto uzavření. V žádosti o dávku se uvede jméno, příjmení a rodné číslo dítěte a název a adresa zařízení nebo školy, které dítě navštěvuje. Nárok na výplatu ošetřovného v případě uvedeném v § 3 odst. 1 písm. c) se dále osvědčuje potvrzením školy s uvedením, že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Ustanovení § 97 odst. 1 věty poslední a § 106 zákona o nemocenském pojištění, jde-li o potvrzení o uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí podle věty první, se nepoužijí.

(3) Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit skutečnosti rozhodné pro nárok na ošetřovné v případě zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.

(4) Škola je povinna na žádost zaměstnance potvrdit pro účely ošetřovného, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Porušení povinnosti podle věty první a podle § 8 věty první se považuje za porušení povinnosti podle § 106 zákona o nemocenském pojištění.

Zařízení nebo škola uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění sděluje pro účely kontroly na žádost orgánu nemocenského pojištění údaje potřebné pro ověření skutečností uvedených v § 7 odst. 2. Žádosti se podávají a údaje se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nedojde-li mezi zařízením nebo školou a orgánem nemocenského pojištění k jiné dohodě.

Orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař, který podle § 105 zákona o nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu potvrzuje nařízení karantény, její trvání a ukončení, je povinen potvrdit skutečnost, že se jedná o mimořádné opatření při epidemii podle § 1 odst. 1 písm. d). Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 105 zákona o nemocenském pojištění.

(1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu uvedenou v § 3 odst. 1.

(2) Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a), b) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. d).

Pro účely důchodového pojištění se za dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) zákona o důchodovém pojištění považuje i doba poskytování ošetřovného podle tohoto zákona.

(1) Podle tohoto zákona se postupuje i při posuzování nároků na ošetřovné v období ode dne 1. listopadu 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Podle § 6 odst. 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba podle zákona o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem 1. listopadu 2021, pokud v tento den trvala potřeba péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Podle § 10 odst. 2 se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede dnem 1. listopadu 2021.

(3) Nárok na ošetřovné podle tohoto zákona vzniká ode dne 1. listopadu 2021 též zaměstnanci z důvodu péče podle § 3 odst. 1 a zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce nebo na základě dohody o pracovní činnosti, pokud mu v tento den trvala potřeba péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu mimořádného opatření při epidemii.

(4) Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 1. listopadu 2021 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4 a 5, se bez žádosti doplatí do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Zeman v. r.

Fiala v. r.

1) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

2) § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3) § 15 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 20 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) § 772 občanského zákoníku.

6) § 80 zákoníku práce.

7) § 79 zákoníku práce.