Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 9

§ 9 zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích – Podnikový vynález

Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích · 527/1990 Sb. · Duševní vlastnictví

Stručně: Paragraf 9 zákona č. 527/1990 Sb. upravuje situaci, kdy zaměstnanec vytvoří vynález v rámci svého pracovního poměru, přičemž stanoví, že právo na patent v takovém případě přechází na zaměstnavatele, ale původcovství zůstává zaměstnanci. Pokud zaměstnanec vytvoří vynález v rámci svých pracovních povinností, právo na patent k tomuto vynálezu automaticky přechází na zaměstnavatele, pokud se smluvně nedohodnou jinak. (§ 9 zákona č. 527/1990 Sb., zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Podnikový vynález
  • Týká se: zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází…“
  • Judikatura: na § 9 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 527/1990 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen „pracovní poměr“) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.

(2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.

(3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.

(4) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud zaměstnanec vytvoří vynález v rámci svých pracovních povinností, právo na patent k tomuto vynálezu automaticky přechází na zaměstnavatele, pokud se smluvně nedohodnou jinak.
  • Zaměstnanec, který vynález vytvořil, je povinen o tom neprodleně písemně informovat zaměstnavatele a poskytnout mu potřebné podklady.
  • Pokud zaměstnavatel do tří měsíců od vyrozumění neuplatní právo na patent, toto právo se vrací zpět k zaměstnanci.
  • Zaměstnanec má právo na přiměřenou odměnu od zaměstnavatele za vynález, na který zaměstnavatel uplatnil právo na patent, přičemž výše odměny závisí na technickém a hospodářském významu vynálezu a přínosu z jeho využití.

Na co si dát pozor

  • Zaměstnanec i zaměstnavatel jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vynálezu vůči třetím osobám po dobu tří měsíců od vyrozumění zaměstnavatele.
  • Pokud se již vyplacená odměna za vynález stane zjevně nepřiměřenou vzhledem k pozdějšímu přínosu z využití vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 9

7
NS
Nejvyšší soud
24. 3. 2021
NS
Nejvyšší soud
26. 3. 2019
NS
Nejvyšší soud
27. 2. 2019

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 9 zákona 527/1990 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 9

Proto je nárok žalobkyně na určení majitele předmětného užitného vzoru podle § 6, § 19 a § 21 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve spojení s § 9 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, opodstatněný.

23 Cdo 500/2021 · Nejvyšší soud · 24. 3. 2021

Namítají-li dovolatelky, že odvolací soud nesprávně vyložil § 9 odst. 3 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále jen „patentový zákon“), nezakládají těmito námitkami přípustnost dovolání.

23 Cdo 4408/2018 · Nejvyšší soud · 26. 3. 2019

Pochybení odvolacího soudu shledávají dovolatelé také ve výkladu ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

23 Cdo 152/2019 · Nejvyšší soud · 27. 2. 2019

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.