Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

(1) Organizacím, které podle schváleného plánu provedou vlastními prostředky nebo na vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekultivaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití jiných pozemků, než které byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fondu nebo v zájmu rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky odvody sníženy o částku odpovídající vynaloženým nákladům.

(2) Při účelové zemědělské výstavbě mohou být v jednotlivých odůvodněných případech nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb a zemědělským organizacím, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo ke značnému rozšíření členské základny, se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky odvody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li rozhodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od vzniku organizace nebo od podstatného rozšíření její výrobní činnosti nebo značného rozšíření její členské základny. Odvody mohou být sníženy nejvýše o 50 %.

(3) O snížení odvodů podle odstavců 1 a 2 rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí.

Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, jde-li o odnětí

a) v zastavěném území obce,

b) pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť,

c) za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely,

d) pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,

e) za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu účelnějšího využití nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, anebo pro zřízení rybochovných rybníků na půdě trvale zamokřené a nevhodné pro zemědělskou výrobu,

f) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,

g) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivých případech nepřesahuje 55 m2 a větrných jam,

h) pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,

ch) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.

(1) Organizace, v jejímž zájmu se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, ekonomickou újmu, která socialistické zemědělské organizaci vznikla:

a) odnětím půdy,

b) zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů,

jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace.

(2) Ekonomická újma se odstraňuje opatřeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské výroby. Organizace, která je podle odstavce 1 povinna ekonomickou újmu odstranit, může tuto povinnost splnit buď tím, že poskytne na uvedená opatření finanční prostředky, nebo tato opatření provede sama.

(3) U ochranných pásem uvedených v odstavci 1 písm. b) platí o rozhodování v pochybnostech o tom, zda jde o podstatný zásah, ustanovení § 13a odst. 6 obdobně; o vyčíslení ekonomické újmy a o návrhu opatření k jejímu odstranění, o dohodě o jejím odstranění, popřípadě o rozhodnutí o povinnosti ekonomickou újmu odstranit, platí ustanovení § 13a odst. 7 a § 14 odst. 2 přiměřeně.

(4) Ekonomická újma se neodstraňuje u ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.

Podrobnosti o ekonomické újmě a o jejím odstraňování stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

Ustanovení § 7 odst. 1, § 10, § 13a, § 14 a § 15 neplatí v případech použití zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu:

a) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,

b) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,

c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.

V případech uvedených v § 25 písm. c) je však ten, kdo zemědělskou půdu odnímá zemědělské výrobě, povinen předem projednat s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům a ohlásit ukončení jejího nezemědělského použití a její uvedení do původního stavu.

(1) Organizacím, které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty až do výše 500 000 Kčs.

(2) Pokuty se ukládají za

a) neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo za neoprávněnou činnost na této půdě, poškozující zemědělskou výrobu,

b) provedení změny kultury bez souhlasu příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud je tohoto souhlasu podle § 4 třeba,

c) nedostatečné obdělávání nebo nedostatečné využívání zemědělské půdy,

d) porušení povinnosti vést vlastní (podnikovou) evidenci půdy,

e) nesplnění opatření uloženého rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným podle tohoto zákona.

(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům organizace, kteří porušení její povinnosti zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše pokuty může u pracovníka činit nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku.6) Byla-li podle tohoto ustanovení uložena pokuta pracovníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu podle jiných předpisů.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(5) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace a pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody.

Socialistické zemědělské organizace, které jsou uživateli (vlastníky) půdy náležející do zemědělského půdního fondu, jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci této půdy.

(1) Nezastavěné pozemky, které dosud nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu v chatových lokalitách vzniklých přede dnem počátku účinnosti zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, mohou být použity k výstavbě rekreačních chat jen tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.

(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu se nevztahuje na případy, v nichž byl dán předchozí souhlas přede dnem 1. října 1976.

(1) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vydá podrobnější úpravu

a) o tom, které pozemky náležejí do zemědělského půdního fondu a o zakládání a vedení vlastní (podnikové) evidence půdy zemědělskými organizacemi,

b) povinností uživatelů (vlastníků) zemědělské půdy při zabezpečování řádného hospodaření na zemědělské půdě, zejména s ohledem na její intenzívní a racionální využívání pro moderní zemědělskou velkovýrobu,

c) o podmínkách a postupu při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména při odnímání pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat a o náležitostech plánů rekultivace,

d) ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při přípravné dokumentaci staveb a při těžební a průmyslové činnosti,

e) k upřesnění případů uvedených v § 22.

(2) Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd zemědělské půdy.

Zrušují se

zákon č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška ministerstva zemědělství č. 7/1960 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1966.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

1) Příloha k vyhlášce Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B č. 5 písm. i).

2) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

3) § 39 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

4) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

5) Zákon ČNR č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy, a zákon SNR č. 179/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy.

6) § 275 zákoníku práce.