Zákon o dluhopisech

(1) Hypotéční zástavní listy jsou dluhopisy, součástí jejichž názvu je označení hypotéční zástavní list a jejichž jmenovitá hodnota, jakož i hodnota poměrného výnosu, je plně kryta pohledávkami z hypotéčních úvěrů (dále jen „řádné krytí“), popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (dále jen „náhradní krytí“).

(2) Hypotéčním úvěrem je úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení včetně příslušenství8) je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.

(3) Hypotéční zástavní listy může vydávat pouze banka, která je k této činnosti oprávněna podle zvláštního právního předpisu9) (dále jen „hypotéční banka“).

(4) V názvu dluhopisů, které nesplňují podmínky stanovené pro hypotéční zástavní listy podle tohoto zákona, nesmí být označení hypotéční zástavní list uvedeno.

(1) Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, jakož i jejich poměrného výnosu mohou být použity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů. Hypoteční úvěr nesmí převýšit 70 % ceny zastavených nemovitostí.

(2) Cenu podle odstavce 1 stanoví hypotéční banka, která poskytuje hypotéční úvěr jako cenu obvyklou s přihlédnutím k trvalým vlastnostem zastavené nemovitosti a výnosu dosažitelném při řádném hospodaření s ní.

(3) Na nemovitosti podle § 14 odst. 2 nesmí váznout žádné jiné zástavní právo třetí osoby, které by bylo v přednostním pořadí se zástavním právem zajišťujícím pohledávku zahrnutou do krytí hypotečních zástavních listů, a to po celou dobu, po kterou je tato pohledávka do krytí zahrnuta; převod této nemovitosti nesmí být podle dříve platné právní úpravy omezen, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý stavební spořitelnou podle zvláštního právního předpisu.10)

(4) Nemovitost se nepovažuje za zatíženou dříve vzniklým zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti, jestliže takto zajištěná pohledávka třetí osoby zanikne v důsledku použití hypotéčního úvěru k jejímu splacení.

(5) Pokud na nemovitosti sloužící jako zajištění hypotečního úvěru vázne zástavní právo zajišťující úvěr ze stavebního spoření, může být hypoteční úvěr poskytnut pouze do výše rozdílu mezi 70 % ceny zastavené nemovitosti a výše pohledávky z úvěru ze stavebního spoření.

(6) Náhradní krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů, jakož i jejich poměrného výnosu, je možné pouze do výše 10 % této jmenovité hodnoty, a to jen hotovostí, vklady u České národní banky, státními dluhopisy nebo cennými papíry vydanými Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.11)

(7) Majetkové hodnoty sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů nesmí hypotéční banka zastavit.

(8) Hypotéční banka je povinna vést o krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů a jejich poměrného výnosu samostatnou evidenci poskytující úplné podklady pro posouzení, jak hypotéční banka dodržuje ustanovení tohoto zákona.

Ministerstvo financí může po projednání s Komisí stanovit vyhláškou podrobnosti způsobu a zákonného krytí hypotečních zástavních listů a komunálních dluhopisů.

(1) Dluhopisy vydávané Českou republikou jsou státními dluhopisy.

(2) Státní dluhopisy jsou vydávány

a) na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo

b) na základě zvláštního zákona, který pověřuje Ministerstvo financí vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje.

(3) Zvláštní zákon podle § 18 odst. 2 zároveň stanoví účel, maximální rozsah a maximální dobu splatnosti

a) veškerých závazků vyplývajících ze státního dluhopisového programu podle § 18 odst. 2 písm. a), nebo

b) státních dluhopisů vydávaných podle § 18 odst. 2 písm. b).

(4) V rámci naplňování státního dluhopisového programu je možné vydávat různé druhy dluhopisů s různými emisními podmínkami.

(5) Vláda je povinna předložit Poslanecké sněmovně stanovisko České národní banky k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu.

(6) Státní dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku se označují jako státní pokladniční poukázky.

(7) Ustanovení § 2 odst. 2, § 3a odst. 2 písm. b) a h), § 3a odst. 3, § 3b, 7 a 8 se na státní dluhopisy nevztahují. To platí též pro dluhopisy vydávané Českou národní bankou.

(8) Ustanovení odstavců 2 až 5 se vztahují i na státní dluhopisy vydávané v zahraničí.

(1) Ministerstvo financí vydává v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem podle § 18 odst. 2 jednotlivé druhy státních dluhopisů a určuje jejich emisní podmínky. Ministerstvo financí vyhlašuje emisní podmínky státních dluhopisů ve Sbírce zákonů, nejde-li o emisní podmínky státního dluhopisu vydávaného v zahraničí.

(2) Státní dluhopisy se v tuzemsku vydávají prostřednictvím České národní banky. V zahraničí se státní dluhopisy vydávají prostřednictvím obchodníka s cennými papíry11a) oprávněného k této činnosti v zahraničí nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry,11b) se kterým Ministerstvo financí uzavře smlouvu o obstarávání vydání státních dluhopisů.

(3) Činnost spojenou se správou a splácením státního dluhu z titulu státních dluhopisů zabezpečuje Ministerstvo financí nebo jím pověřené subjekty.

Dluhopis označený jako komunální dluhopis může být vydán

a) bankou, jestliže z výtěžku jejich prodeje poskytne banka úvěr obci, která o jejich vydání požádala a která za splacení dluhopisu s příslušenstvím ručí svým majetkem,

b) obcí, která za vydaný dluhopis odpovídá svým majetkem.

(1) Vyměnitelný dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno právo na to, aby jeho emitent za něj vyměnil jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcie, jež vydá s tím, že toto právo může být uplatněno místo práva na splacení dluhopisu.

(2) Prioritní dluhopis je takový dluhopis, s nímž je spojeno právo na splacení dluhopisu a výnosu z něho, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jeho emitent vydá podle zvláštního právního předpisu.12)

(3) Emisní podmínky vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu musí obsahovat určení dne, od kterého lze právo na výměnu nebo na přednostní úpis akcií uplatnit, a určení dne, od kterého přestává výplata výnosu dluhopisu, u kterého bylo uplatněno výměnné právo podle odstavce 1.

(4) Vyměnitelné dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na výměnu za akcie, a prioritní dluhopisy upravuje zvláštní právní předpis.12)

(1) Podřízený dluhopis je dluhopis, v jehož emisních podmínkách je stanoveno, že v případě vstupu do likvidace, prohlášení konkurzu na majetek nebo schválení nuceného vyrovnání nebo v případě jiného vyrovnání se závazky spojené s dluhopisem uspokojí až poté, co emitent splní své ostatní závazky, s výjimkou závazků, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.

(2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis musí být zřetelným způsobem vyznačena v emisních podmínkách, na listinném dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci takového dluhopisu.

(3) Závazky emitenta ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se uspokojují podle svého pořadí.

(4) Podřízený dluhopis může znít pouze na jméno.

(1) Státní dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona vykonává Komise.

(2) Zjistí-li Komise porušení tohoto zákona, může

a) uložit opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků, zejména pozastaví nejdéle na dobu jednoho roku nebo zakáže vydávání dluhopisů, popřípadě přikáže emitentovi, aby předčasně splatil jmenovitou hodnotu dluhopisu nebo emisní kurz včetně poměrného výnosu,

b) uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč,

c) uveřejnit oznámení o zjištěném nedostatku.

(3) Pokuty podle odstavce 2 písm. b) lze ukládat opakovaně.

(4) Při ukládání opatření a pokut Komise vychází zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

(5) Řízení o uložení pokuty podle odstavce 2 písm. b) lze zahájit do 6 měsíců ode dne, kdy se Komise dověděla o skutečnostech rozhodných pro její uložení, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(6) Pokuta uložená podle odstavce 2 písm. b) je splatná do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

Práva z dluhopisů se promlčují uplynutím 10 let ode dne jejich splatnosti.

Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí je v rámci výkonu řízení dluhové služby České republiky oprávněna

a) nabývat, zcizovat a právně zatěžovat dluhopisy vydávané Českou republikou a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou,

b) sjednávat obchody s investičními instrumenty nebo deriváty,13) je-li to nutné k omezení rizik, a to prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraničního obchodníka s cennými papíry.

Fyzické osoby mohou do konce roku 1992 přikládat k žádosti o povolení vydání dluhopisů roční účetní závěrku (§ 8 odst. 3) bez přezkoušení ověřovatelem (auditorem).

(1) Dluhopisy vydané na základě povolení federálního ministerstva financí před účinností tohoto zákona se považují za dluhopisy vydané podle tohoto zákona; emitent může požádat ministerstvo financí (§ 7 odst. 1) o povolení změny schválených podmínek emise do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) V žádosti uvede emitent charakteristiku změny a její zdůvodnění. O žádosti rozhodne příslušné ministerstvo financí do jednoho měsíce od doručení žádosti.

(3) Pokud majitel dluhopisu se změnou emisních podmínek nesouhlasí, musí mu emitent na požádání splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu a splatný úrok.

(4) Změny emisních podmínek je emitent povinen uveřejnit obdobným způsobem jako původní emisní podmínky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 136 až 142 občanského zákoníku.

3) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3b) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4) § 69 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 183a a § 183b obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 190b obchodního zákoníku.

7) § 488a a 488b obchodního zákoníku.

8) § 121 odst. 3 občanského zákoníku a § 155 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 367/2000 Sb.

9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.

11) § 33 a § 36 písm. d) zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

11a) § 45 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

11b) § 45c odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) § 160 a 207 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb.