Stručně: Paragraf 15 zákona č. 54/1956 Sb. stanovuje, za jakých podmínek má zaměstnanec nárok na nemocenské, po jak dlouhou dobu se nemocenské vyplácí a kdy se do této doby započítávají předchozí období pracovní neschopnosti.
§ 15 Nemocenské.
(1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu11) uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“). Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem; nemocenské dále nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží podle zvláštního právního předpisu1b) místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „vyměřovací základ“) podle zvláštního zákona.1c)
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.
(3) Nemocenské se poskytuje od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).
(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou:
a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.
Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).
(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.
Paragraf 15 zákona č. 54/1956 Sb. stanovuje, za jakých podmínek má zaměstnanec nárok na nemocenské, po jak dlouhou dobu se nemocenské vyplácí a kdy se do této doby započítávají předchozí období pracovní neschopnosti.
Co to znamená v praxi
Nemocenské dostane zaměstnanec, který je uznán lékařem dočasně neschopným vykonávat své dosavadní zaměstnání.
Nemocenské se vyplácí za každý kalendářní den od prvního dne pracovní neschopnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku (tzv. podpůrčí doba).
Pokud zaměstnanec během pracovní neschopnosti pobírá příjem, který se započítává do vyměřovacího základu (např. mzdu), nemocenské mu za toto období nenáleží, s výjimkou příjmů, které by dostal i bez výkonu práce.
Do roční podpůrčí doby se započítávají i předchozí pracovní neschopnosti, pokud nastaly v posledním roce, ledaže mezi nimi bylo zaměstnání trvající aspoň 6 měsíců, nebo pokud nová neschopnost vznikla v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Na co si dát pozor
Nemocenské se nevyplácí, pokud za dobu pracovní neschopnosti dostáváte započitatelný příjem, který byste nedostali, kdybyste nepracovali.
Délka pobírání nemocenského je omezena na jeden rok, ale ve výjimečných případech může být prodloužena, pokud se očekává brzké uzdravení.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.