§ 15 zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců – Nemocenské.
Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců · 54/1956 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 15 zákona č. 54/1956 Sb. stanovuje, za jakých podmínek má zaměstnanec nárok na nemocenské, po jak dlouhou dobu se nemocenské vyplácí a kdy se do této doby započítávají předchozí období pracovní neschopnosti. Nemocenské dostane zaměstnanec, který je uznán lékařem dočasně neschopným vykonávat své dosavadní zaměstnání. (§ 15 zákona č. 54/1956 Sb., zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nemocenské.
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo“
- Judikatura: na § 15 odkazuje 14 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 54/1956 Sb.
(1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu11) uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“). Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem; nemocenské dále nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží podle zvláštního právního předpisu1b) místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „vyměřovací základ“) podle zvláštního zákona.1c)
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.
(3) Nemocenské se poskytuje od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).
(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou:
a) jestliže zaměstnání trvalo aspoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.
Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).
(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nemocenské dostane zaměstnanec, který je uznán lékařem dočasně neschopným vykonávat své dosavadní zaměstnání.
- Nemocenské se vyplácí za každý kalendářní den od prvního dne pracovní neschopnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku (tzv. podpůrčí doba).
- Pokud zaměstnanec během pracovní neschopnosti pobírá příjem, který se započítává do vyměřovacího základu (např. mzdu), nemocenské mu za toto období nenáleží, s výjimkou příjmů, které by dostal i bez výkonu práce.
- Do roční podpůrčí doby se započítávají i předchozí pracovní neschopnosti, pokud nastaly v posledním roce, ledaže mezi nimi bylo zaměstnání trvající aspoň 6 měsíců, nebo pokud nová neschopnost vznikla v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání.
Na co si dát pozor
- Nemocenské se nevyplácí, pokud za dobu pracovní neschopnosti dostáváte započitatelný příjem, který byste nedostali, kdybyste nepracovali.
- Délka pobírání nemocenského je omezena na jeden rok, ale ve výjimečných případech může být prodloužena, pokud se očekává brzké uzdravení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 15
Jak soudy aplikují § 15
Z těchto důvodů odvolací soud vyslovil nesouhlas s názorem žalobkyně, že jí vznikl nárok dne 30. 12. 2002 a trval po celou dobu pracovní neschopnosti, neboť „podle § 15 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nemocenské poskytuje za kalendářní dny, nejedná se tudíž o nárok jediný, nýbrž o úhrn nároků za jednotlivé dny“.
Změna ustanovení § 15 odst. 1 a 3 a § 16 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších zákonů, odebírá všem zaměstnancům v pracovní neschopnosti či karanténě nárok na nemocenské dávky po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti či karantény.
Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění účinném do 30.6.1990, nemocenské náleží místo mzdy nebo platu zaměstnanci, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání.
Související
§ 14c (Zákon České národní rady o pojistném na )§ 65 Nemocenské (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)§ 30 Nemocenské při souběhu pojištění z několika z (Vyhláška Ústřední rady odborů o poskytov)§ 96 Nemocenské pojištění (Zákon o vojácích z povolání)§ 31a Souběh nároků na starobní nebo invalidní důch (Vyhláška federálního ministerstva práce )