§ 24 zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců – Nárok na nemocenské nemá
Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců · 54/1956 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 24 zákona č. 54/1956 Sb. stanovuje, ve kterých případech zaměstnanec nemá nárok na nemocenské, a upravuje možnost výplaty nemocenského rodinným příslušníkům nebo samotnému zaměstnanci v těchto situacích. (§ 24 zákona č. 54/1956 Sb., zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Trestní sazba (odst. 1): „…činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.“
- Judikatura: na § 24 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 54/1956 Sb.
(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost
a) v úmyslu vylákat nemocenské, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.
(2) Má-li zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; zaměstnanci bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b), c) a d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ztráta nároku na nemocenské: Zaměstnanec nedostane nemocenské, pokud si pracovní neschopnost přivodil úmyslně s cílem vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve rvačce, v důsledku opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo při spáchání úmyslného trestného činu s horní hranicí trestu odnětí svobody přesahující jeden rok.
- Omezená výplata rodinným příslušníkům: Pokud má zaměstnanec rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vyplaceno nemocenské, ale maximálně do výše tří čtvrtin běžné částky.
- Omezená výplata zaměstnanci bez rodinných příslušníků: Zaměstnanci, který nemá rodinné příslušníky, může být v případech zaviněné účasti ve rvačce, opilosti/zneužití omamných prostředků nebo spáchání úmyslného trestného činu vyplaceno nemocenské, ale maximálně do výše poloviny běžné částky.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi úmyslným přivoděním pracovní neschopnosti (např. simulace nemoci) a neúmyslným zraněním.
- Zaviněná účast ve rvačce, opilost nebo zneužití omamných prostředků jsou specifické důvody pro krácení nebo odepření nemocenského.
- Spáchání úmyslného trestného činu s určitou závažností má přímý dopad na nárok na nemocenské.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 24
Jak soudy aplikují § 24
Dochází k tomu při vyloučení nároku na nemocenské [podle ustanovení § 25 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, nemá nárok na nemocenské pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost; podle § 24 zákona č. 54/1956 Sb. byl okruh těchto situací ještě širší] a při odnětí nemocenského (podle § 125 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, je odnětí nemocenského sankcí, kdy při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce je možné na základě rozhodnutí správního orgánu nemocenské snížit nebo i zcela …
Tímto rozhodnutím prvoinstanční správní orgán podle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen „zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců“, s účinností od 1. 1. 2009 nahrazen zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - pozn. NSS), rozhodl o tom, že žalobce při pracovní neschopnosti vzniklé dne 20. 6. 2007 nemá nárok na nemocenské.
Tímto rozhodnutím prvoinstanční správní orgán podle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), rozhodl o tom, že žalobce nemá při pracovní neschopnosti vzniklé dne 20. 6. 2007 nárok na nemocenské.