Stručně: Paragraf 46 zákona č. 54/1956 Sb. ukládá zaměstnancům a dalším oprávněným osobám povinnost hlásit změny, které ovlivňují nárok na dávku nemocenského pojištění, její výši nebo výplatu, a to do osmi dnů od zjištění skutečnosti; vznik a ukončení pracovní neschopnosti je třeba hlásit bez zbytečného odkladu.
§ 46 Povinnosti zaměstnanců a jiných oprávněných.
Zaměstnanec nebo jiný oprávněný, po případě příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku nebo pro její výši a výplatu, a to ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného odkladu.
Paragraf 46 zákona č. 54/1956 Sb. ukládá zaměstnancům a dalším oprávněným osobám povinnost hlásit změny, které ovlivňují nárok na dávku nemocenského pojištění, její výši nebo výplatu, a to do osmi dnů od zjištění skutečnosti; vznik a ukončení pracovní neschopnosti je třeba hlásit bez zbytečného odkladu.
Co to znamená v praxi
Pokud se změní okolnosti, které mají vliv na to, zda máte nárok na dávku (např. nemocenskou), nebo na to, kolik peněz dostanete, musíte to oznámit.
Tuto informaci musíte nahlásit do osmi dnů od chvíle, kdy jste se o změně dozvěděli.
Specificky pro pracovní neschopnost platí, že její začátek a konec musíte oznámit ihned, bez zbytečného odkladu.
Na co si dát pozor
Nedodržení osmidenní lhůty pro oznámení změn může mít dopad na váš nárok na dávku nebo její výši.
Zpoždění při hlášení vzniku nebo ukončení pracovní neschopnosti může mít rovněž důsledky.