Předsedové, jejich náměstkové a tajemníci národních výborů, kteří nemohou pro výkon funkce vykonávat své dosavadní zaměstnání, posuzují se z hlediska předpisů o dovolené na zotavenou a pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako zaměstnanci národních výborů.
(1) Zaměstnanec, jemuž bylo poskytnuto pracovní volno k plnění povinností člena národního výboru (§ 2 odst. 1 a 2), nemůže být z tohoto důvodu zkrácen na právech a nárocích, vyplývajících z pracovního poměru (např. při zařazení do pracovních nebo platových tříd a skupin, pokud jde o vznik nároku na dovolenou na zotavenou a její délku, z hlediska předpisů o nemocenském pojištění, o důchodovém zabezpečení, o věrnostním přídavku apod.).
(2) Členství v národním výboru nemůže být důvodem k přeložení (převedení, přemístění) zaměstnance na pracovní místo, které by mu znemožnilo výkon funkce, nebo na práci méně kvalifikovanou, ani k rozvázání pracovního poměru. Poruší-li zaměstnavatel toto ustanovení, zjedná příslušné ministerstvo na návrh rady národního výboru neprodleně nápravu.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1954;**) provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Podle čl. II vládního nařízení č. 39/1958 Sb. vyhlašuji v příloze úplné znění vládního nařízení č. 32/1954 Sb., o úpravě některých poměrů členů národních výborů, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
*) Pokud jde o nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení přešla tato působnost na Ústřední radu odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení [§ 2 odst. 3 písm. c) a § 9 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a § 3 odst. 3 písm. c) a § 32 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení].
**) Změny provedené vládním nařízením č. 39/1958 Sb. nabývají účinnosti dnem 1. července 1958.