§ 4 Zákon o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení – Odpovědnost podle ustanovení této části zákona nemůže být…

Stručně

Paragraf 4 zákona 58/1956 Sb. stanoví, že odpovědnost za škodu podle této části zákona nelze smluvně vyloučit ani omezit.

Co to znamená v praxi

• Zaměstnavatel se nemůže s poškozeným zaměstnancem dohodnout, že by jeho odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání byla nižší, než jakou stanoví zákon.
• Jakákoli dohoda, která by se snažila odpovědnost zaměstnavatele vyloučit nebo omezit, by byla neplatná.
• Tento paragraf chrání zaměstnance, aby nebyli nuceni vzdát se svých práv na náhradu škody.
• Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní, což znamená, že vzniká bez ohledu na zavinění, pokud nejsou splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti uvedené v § 2.

Na co si dát pozor

• Přestože odpovědnost nelze vyloučit ani omezit, zákon v § 2 a § 3 stanoví případy, kdy se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit (např. při zavinění poškozeného) nebo kdy se výše náhrady snižuje.
• Paragraf 5 dále upravuje snížení výše náhrady o plnění z jiných zdrojů (např. nemocenské pojištění).
• Paragraf 6 pak stanoví, že náhrada budoucího výdělku má být poskytována formou peněžitého důchodu, a dohody odporující tomuto jsou neplatné.