§ 4 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem, e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, f) cena z veřejné soutěže soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,2c) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je vša po
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (1) Příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce, i když jsou vypláceny jako náhrada (odškodnění) za ztrátu těchto příjmů plátcem, u kterého poplatník nevykonává závislou činnost nebo funkci. (2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. (3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů4b), a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, jiné věci kromě bytů, v nichž má zaměstnanec bydliště, nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nebo za nájem nižší než jejich obvyklá cena (§ 3 odst. 3) nebo částka podle § 6 odst. 6 anebo cena, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, jiné věci kromě bytů, v nichž má zaměstnanec bydliště, nebo služby ostatním odběratelům. (4) Příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 2000 Kč. To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k). (5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. (6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pro účely tohoto ustanovení se vychází ze vstupní ceny neomezené podle § 29 odst. 7, a pokud Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, však musí činit nejméně 1 000 Kč. (7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem zá ce
§ 8 Příjmy z kapitálového majetku (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou a) podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech, b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených, e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění, f) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné. Pro výpočet základu daně se použije § 10 odst. 7, g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků veřejných obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c), h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné sumy). (2) Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání. (3) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu, b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry. (4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů20a) a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 3), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6). (5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši. (6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně). daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. (7) Úroky a jiné výnosy plynoucí z úsporných vkladů, které přijímá zaměstnavatel od svých zaměstnanců anebo které přijímá banka od svých zaměstnanců za odchylných podmínek než od ostatních fyzických osob, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (8) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem9a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, ro
§ 10 Ostatní příjmy (1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4, c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo podílu na základním jmění družstva včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13) s výjimkou uvedenou v § 4, d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,10) e) přijaté výživné, důchody11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4, f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13) h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4, ch) ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou uvedenou v § 4. (2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují u jednoho z nich. (3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 10 000 Kč, b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů.12) (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a). Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. (5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ceny věci (práva), za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a ceny pořízení ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej
§ 15 Nezdanitelná část základu daně (1) Základ daně se sníží o částky a) 32 040 34 920 Kč ročně na poplatníka, b) 18 000 21 600 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek, c) 18 240 19 884 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 32 040 34 920 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 18 240 19 884 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, d) 6000 6 540 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod, e) 12 000 13 080 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároků na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, f) 42 000 45 780 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), g) 9600 10 464 Kč ročně u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. (2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod U poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 36 000 Kč ročně. Nepřevyšuje-li ve výši nepřesahující 36 000 Kč ročně, přizná se částka snižuje základ daně o výši rozdílu mezi částkou 36 000 Kč a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu. Poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu uvedeného ve větě první, se nesnižuje základ daně podle odstavce 1 písm. a) jen ve a), a to bez ohledu na výši snížené o vyplacené částky starobního tohoto důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období. (3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f). U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15. (4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy14d) považuje a) nezletilé dítě, b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání,14d) nebo 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. (6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. (7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení b
§ 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží 1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f) 2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování. e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) f) příjmy Fondu dětí a mládeže, g) výtěžek provozovatelů příjmy z loterií a jiných podobných her povolovaných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštních předpisů,12) který je určen § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve výši alespoň 90 % na veřejně prospěšné účely, znění zákona č. 149/1998 Sb., h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) ch) hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a) i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu, k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d) m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank, n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) o) příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen, p) rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst. 2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů o účetnictví,20) r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem.
§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva. (3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) (7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst. 10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34, nejvýše však lze v úhrnu odečíst 4 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanove
§ 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné, a to 1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20) 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednodu
§ 26 Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku. (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,28d) c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise28e) kromě svážnic, 3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,29) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9, e) základní stádo a tažná zvířata,20) f) jiný majetek vymezený v odstavci 3. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b) c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč. (4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, pokud je vstupní cena jednotlivého majetku vyšší než 40 60 000 Kč a jeho doba použitelnosti20) delší než jeden rok, a to za podmínky, že byly a) pořízeny úplatně nebo b) vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi nebo c) nabyty vkladem společníka (člena družstva), darem nebo zděděním. Nehmotným majetkem nejsou pro účely tohoto zákona nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem podle zvláštního předpisu.20) (5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. (6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) a c). (7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické neb
§ 30 (1) V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek a nehmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: činí minimálně: Odpisová skupinaDoba odpisování14 roky28 let315 let430 let545 roky26 let312 let420 let530 let Hmotný majetek a nehmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy k zákonu s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2. (2) Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování. (3) Hmotný majetek a nehmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. (4) Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem). (5) Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen. (6) Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně. (7) U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny. U forem, modelů a šablon (ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. (8) U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, stanoví se roční odpis podle § 31 nebo § 32. (9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání. (10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9. (11) Odpisy s (11
§ 31 (1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby: Roční odpisová sazbaOdpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou vstupní cenu114,228,625,026,213,412,533,46,96,741,43,43,451,02,252,25 cenu114,228,625,028,518,316,734,38,78,442,155,155,051,43,43,4 (2) Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. (3) Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. (4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 32 (1) Při zrychleném odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: Koeficient pro zrychlené odpisováníOdpisová skupinav prvním roce odpisovánív dalších letech odpisovánípro zvýšenou zůstatkovou cenu14542898315161543031305454645 cenu14542676312131242021 205303130 (2) Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování a počtem let, po které byl již odpisován. (3) Při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. (4) Odpisy stanovené podle odstavců 2 a 3 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí a) 25 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bod 1 až 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d), 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu b), b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 25%, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, požitkových listů, podílových listů, dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim naroveň postaveným,35b) s výjimkou uvedenou v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 1 tohoto zákona, 2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)], 6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), 7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c). Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven34b) u bank, 9. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů. Za podíly na zisku podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35) b) 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to 1. z výher a cen v loteriích, sázkách loteriích a jiných podobných hrách hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií, sázek loterií a jiných podobných her včetně spotřebitelské soutěže2c) provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)], b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f), 2. z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 7), kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci, c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim naroveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [§ 8 odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro př s
§ 38a Zálohy (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a), uvedená v daňovém přiznání podávaném podle zvláštního právního předpisu39c) a započtená na celkovou daňovou povinnost. (2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč. (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince. (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince. (5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince. (6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši. (7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti. (8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění. (9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41) (10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani. poplatn
§ 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. (2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 6, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. (6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou. (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i výpis kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. (8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. (9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní jen tehdy, předloží-li na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který poplatník u svého předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodním jméně, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je poplatník povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně potvrzení plátce na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání, a doložit jej potvrzeními plátců podle § 38d odst. 7. Bylo-li potvrzení plátce předloženo poplatníkem po odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, počítá se běh lhůt stanovených pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35a) ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka. př
§ 38g Samostatné daňové přiznání (1) Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nepoužije v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání. (2) Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž se daň vybírá podle § 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38g. (3) Pro samostatné daňové přiznání se použijí ustanovení zvláštního předpisu.41a) (4) Poslední známá daňová povinnost41b) se posuzuje jen z příjmů podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8, z nichž byla daň pravomocně stanovena na základě samostatného daňového přiznání.
§ 38h Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o a) částky, které jsou od daně osvobozeny, b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec, c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně, d) jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen. (2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda ZálohaZe zdanitelné mzdy přesahujícíod Kčdo Kč07 62015 %7 62015 2501 143 Kč08 50015 %8 50017 0001 275 Kč + 20 %7 620 Kč15 25022 8502 669 %8 500 Kč17 00026 0002 975 Kč + 25 %15 250 Kč22 850 68 5504 569 %17 000 Kč26 000 92 0005 225 Kč + 32 %22 850 Kč68 550a více19 193 %26 000 Kč92 000a více26 345 Kč + 40 %68 550 %92 000 Kč. (3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a). (4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. (5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. (6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4. (7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. (8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné. (9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. (10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhr úhrn
§ 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání. (2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte. (3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1, a podepíše prohlášení podle odstavce 4. (4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily, b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník, c) zda je poživatelem starobního důchodu, d) že platí jsou placeny měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou, e) zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem. úvěrem, f) že předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů, g) že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč. (5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom, a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 4000 Kč, b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou p krom
§ 38l Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel), b) potvrzení školy a u žáků učilišť potvrzení učiliště, že 1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, 2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, c) rozhodnutím o přiznání plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem, e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2, f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že 1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, 2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod, g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8), h) 1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10, 2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f), f) nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání. 3. potvrzením právnické osoby o trvání členství a užívání jejího bytu v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d), e) a f), 4. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím, 5. výpisem z listu vlastnictví potvrzujícím vlastnictví bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví v případech uvedených v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) po celé zdaňovací období. rozhodnutím. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) a h) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu a platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou předloží potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a potvrzení stavební spořitelny nebo banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypo ban
§ 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb. ODPISOVÁ SKUPINA 1Položka +)SKP ++)Název +++)(1-1)01.21.13Hovězí dobytek (skot) plemenný(1-2)01.21.14Hovězí dobytek (skot) chovný(1-3)01.22.11Jen: ovce chovné a plemenné(1-4)01.22.12Jen: kozy chovné a plemenné(1-5)01.22.14 Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní(1-6)01.23.12 Vepřový dobytek plemenný(1-7)01.23.13 Vepřový dobytek chovný(1-8)01.24.16Jen: hejna husí(1-9)01.24.17 Jen: hejna husí(1-10)25.24.25 Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů(1-11)25.24.27 Kancelářské a školní potřeby z plastů(1-12)26.15.23 Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely(1-13)26.24.1 Laboratorní chemická a technická keramika(1-14)26.81.11 Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky(1-15)28.62Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50(1-16)29.32.14Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17)29.32.40Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví (1-18)29.32.50 Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19)29.32.65Jen stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin(1-20)29.40.5Ruční mechanizované nářadí a nástroje(1-21)30.0Kancelářské stroje a počítače(1-22)32.20.11Jen: - studiová záznamová a reprodukční technika - přístroje pro radiotelefonii (1-23)32.20.12Televizní kamery(1-24)32.20.20Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů)(1-25)32.30.11Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-26)32.30.44Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené(1-27)33.2Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a nástrojů pro měření délky v SKP 33.20.3 (1-28)33.3Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1-29)34.10.2Dvoustopá motorová vozidla osobní (1-30)34.10.3Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1-31)34.10.4Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1-32)34.10.53Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.) (1-33)35.20.33Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-34)35.42 Jízdní kola(1-35)36.63.2 Psací potřeby(1-36)36.63.74Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům(1-37)36.63.76Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené(1-38)36.63.77Zejména: - pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1-39)72.20Nehmotný majetek: jen programové vybavení ODPISOVÁ SKUPINA 2PoložkaSKPNázev(2-1)01.22.13 Koně (užitkoví, plemenní, chovní)(2-2)17.40.2 Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky(2-3)17.51.1 Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem)(2-4)17.52 Jen: lana a síťované výrobky(2-5)17.54.38 Textilní výrobky pro technické účely(2-6)19.2 Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní(2-7)20.30.20 Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-8)22.11 Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně(2-9)25.23.20 Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením(2-10)25.24 Ostatní výrobky z plastů kromě: - ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 - školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27(2-11)28.61 Nožířské zboží(2-12)28.62.50 Jen: nástroje na strojní tváření za tepla(2-13)28.63.1 Závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky(2-14)28.71Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů zejména: cisterny, sudy, bubny, ká
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.