Stručně: Paragraf 32 zákona o výkonu trestu odnětí svobody stanoví, že ředitel věznice může odsouzenému uložit povinnost nahradit škodu na majetku věznice, pokud ji odsouzený zavinil a její výše nepřesahuje 5000 Kč.
§ 32 Odpovědnost za škodu
Způsobí-li odsouzený svým zaviněním škodu na majetku věznice, která nepřevyšuje částku 5000 Kč, může mu být rozhodnutím ředitele věznice uložena povinnost k její náhradě.
Paragraf 32 zákona o výkonu trestu odnětí svobody stanoví, že ředitel věznice může odsouzenému uložit povinnost nahradit škodu na majetku věznice, pokud ji odsouzený zavinil a její výše nepřesahuje 5000 Kč.
Co to znamená v praxi
Pokud odsouzený zaviní poškození majetku věznice, například rozbije okno nebo poškodí nábytek, a škoda je do 5000 Kč, může mu být nařízeno ji uhradit.
O rozhodnutí o náhradě škody v takovém případě rozhoduje přímo ředitel věznice.
Podmínkou pro uložení náhrady je, že škoda byla způsobena zaviněním odsouzeného.
Na co si dát pozor
Tento paragraf se týká pouze škod na majetku věznice, nikoli na majetku jiných subjektů.
Limit 5000 Kč je horní hranicí pro rozhodování ředitele věznice; vyšší škody se řídí jinými pravidly (viz § 34).
Klíčové je zavinění odsouzeného – pokud škoda vznikla bez jeho zavinění, povinnost k náhradě mu uložena být nemůže.